Linus Torvalds: revolucionářem pro legraci

0

Příběh Linuse, otce tučňáka

Příběh Linuse, otce tučňáka

Linus Benedict Torvalds se narodil 28. prosince 1969 v Helsinkách. Oba jeho rodiče byli radikální levicoví žurnalisté a už od kolébky ho připravovali na vědeckou dráhu. Osudu šli dokonce naproti do té míry, že ho pojmenovali podle jednoho z nejvýznamnějších chemiků 20. století Linuse Paulinga. Nutno podotknout, že malý Linus jim v tomhle směru dělal jenom radost.

Od mládí se skutečně zajímal především o fyziku a chemii. Oba obory jsou jeho koníčkem dodnes. Naštěstí pro nás se však nakonec rozhodl nasměrovat svou kariéru odlišně, a tak v roce 1988 nastoupil na Helsinskou univerzitu, obor informatika. Po téměř roční pauze způsobené službou ve finské armádě se při studiích poprvé setkává s operačním systémem Unix.

Linus TorvaldsLinus obdržel čestný doktorát na Helsinské univerzitě

Zaujala ho především minimalistická verze holandského profesora Tanenbauma nazvaná příhodně Minix. K jejímu spuštění však potřeboval zcela nový stroj, kterým se stala dobře známá „tři-osm-šestka“. To však ve své době nebyla nikterak malá investice. Linus tehdy sice pobíral stipendium, to bylo ale určeno na tzv. běžné potřeby, jako je ubytování nebo strava.

Jako student informatiky však nový počítač za svou nezbytnou potřebu zkrátka považoval. A když k tomu přidal ještě hotovost, kterou obdržel od příbuzných jako dar k Vánocům a blížícím se narozeninám, zbylo mu i na vlastní kopii Minixu. Bohužel ten byl ve Finsku značně nedostatkovým zbožím. Dlouhou chvíli při čekání trávil studiem svého nového stroje, především jeho zátěžovým testováním při hraní Prince of Persia. Tahle zábava mu prý vydržela celý měsíc. Obdobně náročné ladění a testy paměti následovaly shodou okolností například po vydání graficky náročných aplikací jako Doom nebo Quake. 

A jde se programovat

Když už měl Linus kromě svého prvního PC konečně také dlouho očekávaný Minix, už mu nic nestálo v cestě. Tedy ne, že by začátky byly nějak jednoduché – celá řada věcí vůbec nefungovala, a co si člověk nezprovoznil sám, to neměl. To však učenlivému studentovi nedělalo nijak velké potíže. K problémům se stavěl vždy čelem a fakt, že neuměl nijak zvlášť programovat, ho nezastavil. Po vyladění všech počátečních komplikací totiž konečně získal prostor, na kterém mohl v poklidu zkoušet, co ho jenom napadlo. Zanedlouho mu však omezený Minix přestal stačit a nenapadlo ho pohodlnější řešení, než si vytvořit na míru systém vlastní.

Linus TorvaldsLinus na konferenci LinuxWorld

Na počáteční jednoduchý emulátor se nabalovalo stále větší a větší množství kódu. Linus si naštěstí svým počínáním nebyl zrovna dvakrát jistý a vlastně ani nevěděl, kam by se měl jeho systém vyvíjet. Nakonec se svým kamarádem Ari Lemmkem vymysleli plán umístit dosavadní výtvor na univerzitní FTP server, odkud by si ho každý mohl stáhnout a následně sdělit Linusovi své připomínky. Na čem se však oba kamarádi neshodli, byl název vznikajícího operačního systému.

Linus prosazoval název Freax – slovo vzniklé zkombinováním anglických slov free (svobodný) a freak (blázen) doplněných o písmeno X jako odkazu na Unix. Ari byl však správcem serveru a bez jeho vědomí přejmenoval klíčový adresář na Linux (Linusův Unix) – tohle jméno se chytlo. A dnes se jím označuje jak samotné jádro, tak celý operační systém včetně doprovodného softwaru.

Dobrý sluha GNU

Dobrý sluha GNU

První verze linuxového jádra (0.01) byla na Internetu zveřejněna 17. září 1991. Tuto prapůvodní verzi neopomněl sám autor okomentovat. Uvedl tehdy, že se jedná o svobodný systém vyvíjený pro zábavu a neklade si za cíl být velkým operačním systémem jako GNU. K Linusově překvapení byl o jeho nedokonalý systém velký zájem a záhy začal dostávat e-mailem další podněty, opravy a zdrojové kódy.

Linus Torvalds: „Velkou část úspěchu Linuxu lze přičíst mým vadám osobnosti: Jsem líný a rád se chlubím cizí prací.“

Linus jádro dále vyvíjel a zároveň začal příspěvky ostatních do svého jádra začleňovat a upravené zdrojové kódy obratem zveřejňovat. Svého původního cíle dosáhl Linus téměř lusknutím prstu, původní Minix překonal rychle ve všech směrech. Zejména v počátcích mu k tomu dopomohl již zmiňovaný Projekt GNU.

V GNU už dlouho plánovali vydání svobodného operačního systému na bázi Unixu, doposud jim však chybělo jádro systému. Tuto absenci více než dostatečně vyřešil právě Linux. Postupem času se faktický přínos GNU začal vytrácet, stejně jako vymizela jeho obsahový podíl na samotném kódu. Myšlenkový otec projektu Richard Stallman si však vynutil označení operačního systému na stávající GNU/Linux.

Lidé platili sami

Úspěch nekomerčního systému nečekaně přinesl svému otci zakladateli postupem času nemalé finanční prostředky. Jedna z prvních odměn za jeho práci ale byla poněkud jiného rázu. Dva chlápci z Oxfordu v Anglii chtěli Linuse pozvat na pivo, ale protože by podle nich bylo nepraktické fyzicky přemísťovat buď sebe, Linuse nebo pivo, poslali mu virtuální peníze, ať si to pivo koupí sám. Většina lidí posílala Linusovi peníze bez určení jejich účelu.

Linus TorvaldsLinus se zaručeně originální kopií Windows 7

K jeho neskonalému zoufalství tak činili povětšinou Američané prostřednictvím osobních šeků. A zjevně jedním z těch nejproblematičtějších úkonů pro finské banky bylo přijetí amerických osobních šeků. Další zajímavý dárek obdržel Linus od dvou společností, které vydělávaly nemalé peníze na prodeji softwaru pro Linux. Konkrétně to byly Red Hat a VA Linux. Z čiré vděčnosti mu darovaly několik svých akciových opcí. Po několika letech obě společnosti vstoupily na burzu a Linusův majetek se tak rázem vyšplhal na příjemných 20 milionů dolarů.

Zbývá už jen maskot

Název byl tedy jasný, fanouškovská základna se rychle rozrůstala, nabídky spolupráce se jen hrnuly. Ale co Linuxu stále chybělo, byla jasnější tvář. Duši měl tento projekt od začátku, ale zbývalo ji nějak vhodně marketingově uchopit. V roce 1996 tedy Linus Torvalds vyhlásil veřejnou soutěž o nejlepší logo pro Linux. Již předtím se nechal několikrát slyšet, že by se mu líbilo, kdyby se maskotem „jeho“ systému stal právě tučňák. Vstříc této myšlence vyšlo hned několik návrhů.

Tux
Původní Tux Larryho Ewinga

Tím vítězným se nakonec stal návrh Larryho Ewinga vytvořený ve volně šiřitelném programu GIMP. Fanoušci velmi rychle přijali tučňáka Tuxe jako tvář celého projektu a jeho podobizna v mnoha modifikacích patří k již tradičním projevům příslušnosti k Linuxu. Sám Linus se vyjádřil, že trpí tzv. tučnákitidou, kterou se nakazil po jemném kousnutí od tučňáka. Prý je to strašlivá nemoc, která vás nutí v noci nespat a myslet na to, jak moc tučňáky milujete. Pravdou je, že při návštěvě Canberry Linuse tučňák opravdu kousnul. Co se tučňákitidy týče, v žádné lékařské publikaci o ní není ani zmínka. Ale kdo ví.

Každý si přijde na své

Každý si přijde na své

Od doby prvního zveřejnění se na vývoji podílely tisíce vývojářů z celého světa. Z původně nevinného zájmu o názor ostatních vznikl zcela nový trend ve vývoji softwaru. Linus Torvalds sice není jeho myšlenkovým autorem, ale je rozhodně tím, pod jehož vedením tato idea vstoupila do praxe. Známý „Linusův zákon“ říká: „Je-li dost očí, jsou všechny chyby malé“.

Tato myšlenka je sice rozhodně starší než Linus sám, dokonce ji takto ani neformuloval, ale plně vystihuje jeho filozofii o užitečnosti tzv. open source, tedy softwaru s otevřeným zdrojovým kódem. Vychází z předpokladu, že bude-li se na vývoji softwaru podílet dostatek spolupracovníků a testerů, budou velké chyby jistě nalezeny, tedy že se vždy najde někdo, kdo je bude schopen definovat a také někdo, kdo je bude schopen snadno odstranit.

Ubuntu Linux

I z tohoto důvodu je dnes sám Linus autorem pouze 2 % z celého kódu jádra. Práce ho po mnoha letech nicméně stále baví. Nově na ní oceňuje kromě technologického pokroku také její sociální aspekty. Přes léty prověřenou a vytříbenou komunikaci a spolupráci obrovského množství spolupracovníků se však nejedná o žádnou šťastnou rodinku, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Naopak za vývojem stojí celá řada názorově často odlišných skupin. Tomu odpovídá velké množství distribucí operačního systému Linux (např. Debian, Fedora nebo populární Ubuntu). Tyto distribuce tak mohou oslovit nejrůznější skupiny uživatelů a naplnit jejich charakteristická očekávání. Tato zdánlivá roztříštěnost však dle Linuse rozhodně není na škodu a stávající model odděleného vývoje jádra a jednotlivých cíleně zaměřených distribucí vidí jako stěžejní i do budoucna.

Linux všude kolem nás

Možná nemáte Linux nainstalován přímo na svém počítači, přesto váš život jistě nějakým způsobem ovlivňuje. Upravenou linuxovou distribucí je např. populární systém pro mobilní telefony – Android. Linux najdete také v multimediálních přehrávačích, domácích serverech či chytřejších routerech. Nebude to dlouho trvat a upravenou verzi tohoto systému najdete také ve své chytré lednici nebo v automobilu.

Pro některé fanoušky Linuxu je Linus Torvalds něco jako Bůh, pro jiné je ještě trochu víc

Linus Torvalds: revolucionářem pro legraci

Ohodnoťte tento článek!