LN2 OC v Linde Gas II. – 6,8 GHz mrknutím oka

0

Památeční taktování 45nm procesorů AMD

Památeční taktování 45nm procesorů AMD

Tento rok jste si mohli přečíst již dvě reportáže o tom, jak se nám dařilo v
taktování pod kapalným dusíkem. Minulý rok jste se navíc mohli dozvědět, jaké to
je, když se taktuje přímo v laboratoři společnosti Linde Gas. Nedalo nám to a i
tento rok jsme se, ostatně jak jsme slíbili, domluvili na zopakování takového taktování. Za to patří velký
dík panu Šturmovi z brněnské pobočky Linde Gas, díky kterému se mohlo tohle
všechno udát.

Posledně se hlavních rolí ujali Mirek Jahoda a Radek Bábíček. Osazenstvo bylo
tentokrát hlavně z časových důvodů obměněno za mě, Kubu Lokaje, Michala „flanker“
Šimonka a Aleše „froxic“ Kaňáka.

Co se však nezměnilo, jsou použité platformy. Všechny čtyři sestavy běžely s procesory AMD na základních deskách od několika výrobců. Možná se zeptáte, proč jsme zvolili relativně staré AMD, když procesory Intel Sandy Bridge jdou klidně na 5 GHz stabilně, ne-li o něco výše. Je to z toho důvodu, že pod dusíkem na tom nejsou nejnovější modely od Intelu zrovna nejlépe a najít kousek, který jde nad 5,5 GHz, je velmi obtížné. Přetaktováním grafických karet pod kapalným dusíkem jsme se opět nevěnovali a to hlavně z časového hlediska. Na taktování jsme měli celkově asi sedm hodin, což není moc času a tak by se zřejmě nedostalo na nějaké z procesorů.


Z článku AMD + Gigabyte + LN2 = 6,5 GHz pro Phenom II X4

Cílem bylo dosáhnout s Deneby a Thubany na nejvyšší s kapalným dusíkem dosažitelné frekvence, v hledáčku jsme samozřejmě měli už několikrát nezdolanou metu 7 GHz a jelikož jsme byli takříkajíc na dusíkovém prameni, chtěli jsme na stabilních frekvencích pro jedno, resp. všechna jádra vyzkoušet několik benchmarků. Dosažené výsledky potom v databázi HWBot porovnat s výkony kolegů overclockerů a jiných kusů týchž modelů procesorů. Také se jednalo v podstatě o takovou rozlučkovou akci, jelikož bychom se chtěli v budoucnu věnovat jiným procesorům a také grafickým kartám.

Bohužel jsme si ještě nemohli vyzkoušet pod dusíkem procesor AMD Bulldozer, ale
snad ještě v tomto měsíci nebudete o tuto část ochuzeni. Hlavními aktéry byly
dva procesory AMD Phenom II X6 1100T (série 1046EPMW a 1049DPMW), AMD Phenom II 980 BE (1041EPB) a AMD Phenom II 955
BE (1101BPM). Poslední dva můžete znát již z května tohoto roku, kdy jsem se pokoušel
překonat hranici 7 GHz. Jelikož se to tehdy nepovedlo, rozhodl jsem se jim dát
ještě jednu šanci. Oba šestijádrové modely si vzali na starosti Michal s Alešem.
Výsledky byly nakonec velmi slušné, ale o tom až dále.

Procesory jsme usadili do základních desek Asus Crosshair IV Extreme, Gigabyte 990FXA-UD7 a MSI 890FXA-GD70. Všechno to jsou/byly nejvyšší dostupné modely a tak je k extrémnímu přetaktování předurčuje už samotné zařazení mezí nejvyšší třídu. A už předem musím říct, že všechny desky snesly kapalný dusík relativně dobře, jen občas jsme narazili na malé zaškobrtnutí, jakým je třeba příliš velká změna napětí.

Příprava na taktování: od izolace po usazení komínu

Příprava na taktování: od izolace po usazení komínu

Jak jsem se již zmínil, na samotné taktování jsme měli zhruba sedm hodin čistého
času. Do brněnské pobočky Linde jsme dorazili všichni okolo deváté hodiny ranní.
Všichni jsme si již základní desky s procesory zaizolovali předem, což nám
ušetřilo relativně dost času. Nezbývalo tedy nic jiného, než nasadit komín,
osadit zbylé komponenty a vše zapojit.

Nakonec jsme měli přichystány čtyři sestavy, přičemž se v jednom okamžiku
taktovalo na třech. Michal měl pro svůj Phenom II X6 1100T připravenou základní
desku Asus Crosshair IV Extreme, Aleš měl pro Phenom II X6 1100T základní desku
Gigabyte 990FXA-UD7 a já měl pro procesory Phenom II X4 955 BE a 980 BE základní
desky MSI 890FXA-GD70 a Asus Crosshair IV Extreme.

Pro Aleše to byla premiéra, jelikož sám ještě procesor pod kapalným dusíkem
netaktoval, pouze vždy vypomáhal. Já s Michalem již nějaké ty zkušenosti máme,
každopádně i přes mnoho dalších akcí je stále co se učit.

První spuštění nás všechny nemile překvapilo, jelikož jsme se všichni setkali s
nějakými problémy. U mě a Aleše dělaly problém operační paměti (problém vyřešen
kompletním vyresetováním BIOSu a spuštěním s pouze jedním paměťovým modulem) a
Michalovi se zase netočily ventilátory na grafické kartě a díky jejímu
přehřívání vždy po nějaké době sestava „zamrzla“ (problém vyřešen vložením
grafické karty do jiného PCIe slotu).

Vše se nakonec vyřešilo a mohlo se začít s taktováním na „plné kule“. Dusíku
jsme měli dostatek a nemuseli jsme se tedy bát, že by došel.

A jde se na věc – 7 GHz cílem

A jde se na věc – 7 GHz cílem

Základem je vždy nalézt maximální takt procesorů a od toho potom zvolit takty na
různé benchmarky. Při prvních pokusech jsme se všichni hladce dostali nad
hranici 6 GHz. Jedním z cílů bylo dosáhnutí frekvence 7 GHz. To však není
jednoduché, pokud se nejedná o hodně povedený kousek.

Po první hodině ladění jsme již byli nad 6,5 GHz. Zatímco maximum u
šestijádrových X6 1100T bylo nějakých 6600–6700 MHz, u čtyřjader jsem měl
ověřeno, že obě dají přes 6,9 GHz a modelu 980 BE chybělo v květnu pouhých 65
MHz do 7 GHz. Michal s Alešem se tedy pustili do projíždění benchmarků, zatímco
já se stále věnoval zkoušení maxima.

Aleše však stále trápilo namrzávání operačních pamětí a musel tak často fénem
sloty a paměti rozmrazovat, jelikož sestava přestávala fungovat. I tak se mu
však podařily velmi pěkné výsledky. S validací se dostal na
6603 MHz. V Super PI
1M dosáhl s modelem 1100T třetího nejlepšího výsledku s časem 10,53 sekundy, přičemž
ho Michal v tomtéž benchmarku překonal ještě o 0,016 sekundy a dostal se tak na
druhou příčku.

Zajímavější však byl benchmark Super PI 32M. Přestože již Michal držel s modelem
1100T rekord, rozhodl se ho vylepšit a povedlo se. S časem 11 minut a 7,338
sekundy je tedy na prvním místě. Aleš je třetí s časem 11 minut a 18,445
sekundy.

Asi vám teď nějak chybí mé výsledky. Mým cílem bylo překonat své dosavadní
validace, jelikož jsem měl stejné procesory a výsledky již z minula. To se však
nepovedlo a s oběma modely jsem skončil na stejné frekvenci
6802 MHz, přičemž
jsem oba taktoval na jiných základních deskách.

   

Miniatury výše obsahují ještě některé zajímavé výsledky. Především Cinebench R11.5 při frekvenci 5335 MHz zobrazil pěkné skóre na to, že se jedná o procesor AMD.

S Thubany a Deneby naposledy

S Thubany a Deneby naposledy

Možná vás bude zajímat i to, jaké nastavení pro takové extrémní frekvence používáme. Napětí jádra/jader se u kapalného dusíku volí většinou v rozsahu 1,8–2 V, odvíjí se to od každého kousku procesoru. Zatímco jsem byl v květnu schopen s Phenomem II X4 980 BE dosáhnout frekvence 6935 MHz při napětí 1,848 V, s Phenomem II X4 955 BE jsem dosáhl 6920 MHz při napětí 1,936 V. Při validacích se CPU-NB napětí volí velmi vysokých až 1,55 V. Na běžné používání se vzduchovým chlazením jsou tyto hodnoty extrémní a v žádném případě nedoporučuji, je nastavovat.

Co se týče frekvencí, pro nejlepší výkon je dobré vyhnat frekvenci NB, co nejvýše to jde a frekvenci HT udržovat mírně nad 2000 MHz. U HT rozhodně neplatí, že čím vyšší frekvence, tím lépe. Pokud byste nastavili třeba 3000 MHz, mohli byste zaznamenat velmi výrazný pokles výkonu. Samozřejmě, že frekvenci procesoru je potřeba dostat co nejvýše. Žádné další složité nastavování již v podstatě není potřeba. Některé kousky dosahují vyšších frekvencí při vypnutí všechn přebývajících jader, některým se to naopak moc nelíbí.

Při ladění pamětí je možno zvýšit jejich napětí, snížit časování, apod. V případě vysokých frekvencí sběrnice se ještě zvyšuje napětí severního můstku, ale u procesorů z řady Black Edition je to zbytečné. Pokud byste měli zájem, mohli bychom do reportáže o taktování procesoru AMD Bulldozer přidat, co a jak jsme nastavovali a ukázat vám, jak vypadá nastavení BIOSu/UEFI při extrémním přetaktování.

Na závěr pro vás máme přichystáno menší „překvapení“. Před akcí nás kontaktoval
Ondřej Báča ze serveru Hitpoint.cz, zda by mohli udělat kratší video z našeho
taktování a přiblížit ho tak svým čtenářům. V rozhovoru Michal představuje naši
aktivitu a popisuje světové rekordy a své dosavadní úspěchy. V průběhu rozhovoru
můžete zhlédnout nějaké ty záběry z nalívání dusíku, taktování, fénování, apod.

Můžeme vás ujistit, že tahle reportáž o extrémním přetaktování nebyla v tomto
roce poslední. Pokud se vše podaří, ukážeme vám, jak se taktuje AMD Bulldozer,
který vyjde příští týden. Současný světový rekord je
8429 MHz, byť s chlazením v
podobě tekutého hélia. My zůstaneme při zemi a použijeme „pouze“ kapalný dusík.

Tato akce byla taková památeční, jelikož to byla možná již poslední, na které
jsme taktovali ještě starší 45nm procesory AMD na jádrech Deneb a Thuban. Snad
ještě tento rok si také ukážeme přetaktování grafické karty za pomocí extrémního
chlazení. Jak se říká: „Stay tuned!“

Zavzpomínat můžete společně s námi v těchto už tak trochu prachem zapadaných článcích:

 

Za velkou podporu děkujeme společnosti Linde Gas, která poskytla zázemí i kapalný
dusík

LN2 OC v Linde Gas II. – 6,8 GHz mrknutím oka
Ohodnoťte tento článek!