Mark Zuckerberg, miliardář z kolejí

0

Miliardář z kolejí

Nejvýznamnější osobnosti IT:

Mark Elliot Zuckerberg se narodil 14. května 1984 a své dětství strávil v New Yorku. Vyrůstal v židovské rodině lékařů – otec Edward pracuje jako zubař, matka vede praktickou ordinaci. O nadstandardním rodinném zázemí hovoří Zuckerbergovo vzdělání. Začal sice studovat na běžné střední škole Ardsley High School, středoškolské vzdělání však dokončil na prestižní Phillips Exter Academy, kde mají studenti i dnes povinnost nosit ve škole kravaty a roční školné přesahuje částku třicet tisíc dolarů, tedy více než půl milionu korun.

Podle výpovědí studentů i profesorů byl pilným studentem, který exceloval v latině a historii. Již na střední škole se začal velmi aktivně věnovat také programování a vytvořil několik jednoduchých aplikací a her. Vyvíjel rovněž hudební MP3 přehrávač, který dokáže na základě umělé inteligence vybírat skladby podobného stylu, který uživatel nejčastěji poslouchá.

Mark Zuckerberg FacebookMožná nejslavnější fotografie „Zucka“ v jeho království v Palo Alto

Obdobně dnes funguje například internetové rádio last.fm. Zuckerbergův projekt dokonce získal ocenění časopisu PC Magazine. Tím se také poprvé výrazněji zviditelnil a obdržel nabídky od společností Microsoft a AOL, které chtěly patent odkoupit a Zuckerberga zaměstnat. Ten si ale místo toho vybral studium na prestižní Harvardově univerzitě.

Málem vyhozen z Harvardu

Jak jste si mohli přečíst i v minulém dílu našeho seriálu o nejvýznamnějších osobnostech IT, velké projekty dnes nejčastěji vznikají pod rukama studentů na prestižních univerzitách. Ani Facebook nebyl výjimkou. V roce 2003 byl Zuckerberg pouze neznámým studentem psychologie a sociálním sítím vládl MySpace.

Díky zájmu o programování vytvořil Mark Zuckerberg uzavřenou sociální síť Coursematch, která umožňovala studentům Harvardu sledovat, kdo má zapsané stejné přednášky. Následně vznikl také Facemash, nabízející hodnocení ostatních spolužáků podle fotografií. Zobrazoval vždy fotografie dvou náhodně vybraných studentů vedle sebe. Uživatelé pak mohli hodnotit, kdo ze dvou studentů či studentek je více atraktivní.


Facebook v roce 2004, 2007 a 2009

Zuckerberg získal databázi fotografií studentů nabouráním se do zabezpečeného systému univerzity, za což byl také později popotahován nejvyššími orgány Harvardu. Zpráva o zábavné sociální síti však putovala přes mailové schránky jako řetězová reakce obrovskou rychlostí a za první čtyři hodiny od spuštění získal Facemash přes 450 uživatelů, kteří shlédli několik tisíc fotografií.

Radost z nového zábavného projektu však netrvala dlouho. Sociální síť vypnuli administrátoři univerzity po několika dnech a Zuckerberg byl kvůli porušení univerzitních pravidel málem vyhozen ze školy. Dodnes není jasné, jak se mu podařilo z tohoto skandálu vyjít téměř beztrestně.

Zrodil se Facebook

Počáteční problémy však dnešního miliardáře nezastavily a dále pokračoval ve vylepšování kódu, který vytvořil pro původní síť. Jako další krok spustil webovou aplikaci, která zobrazovala fotografie k přednáškám o historii umění. Studenti mohli pod jednotlivými obrázky zanechávat komentáře a zároveň číst příspěvky ostatních. Aplikace využívala stejnou technologii jako Facemash. K vytvoření dokonalejší sociální sítě se rozhodl po přečtení článku v univerzitním časopise, který mu připomněl, jak velký rozruch vyvolal odvážný Facemash.

První verzi Facebooku spustil Mark Zuckerberg 4. února 2004 na vysokoškolské koleji Harvardovy univerzity pod doménou thefacebook.com. Myšlenka podobné služby však vznikla již při studiích na střední škole Phillips Exter Academy. Původním smyslem bylo umožnit komunikovat studentům, kteří mají zapsané stejné předměty. 

Barack ObamaZuckerbergův první investor, Eduardo Saverin, koordinoval online kampaň Obamovi

Prvotní Facebook sloužil výhradně studentům Harvardu a umožňoval snadněji identifikovat členy dalších kolejí. Samotný výraz „facebook“ je odvozen od školního informačního systému, kde jsou uvedeny portrétové fotky všech studentů. Obdobný systém využívají školy po celém světě a koneckonců i u nás, kde se nejvíce osvědčil informační systém Masarykovy Univerzity.

Zuckerberg se následně rozhodl rozšířit Facebook i do dalších škol, které měly úzké vazby na Harvard. Není divu, že v seznamu nechybí nejprestižnější americké univerzity – Stanford, Columbia, New York University, Brown, Yale a další. S rozšiřováním Facebooku mu pomáhal jeho spolubydlící Dustin Moskovitz, který se stal spoluzakladatelem Facebooku.

 

V červnu roku 2004 se Zuckerberg společně s Moskovitzem přestěhoval do Palo Alto v Kalifornii a pronajal malý domek, který sloužil jako první kanceláře. Původně zde měli strávit pouze léto a vrátit se zpátky na Harvard. To se už ale nikdy nestalo. Na scéně se také objevil Peter Thiel, který byl mimo jiné i spoluzakladatelem společnosti PayPal (nejznámější bezpečný platební internetový systém současnosti) a rozhodl se do nového projektu investovat.

Do týmu přibyli i další spolužáci Eduardo Saverin a Chris Hughes, který je také absolventem Phillips Exter Academy a Harvardu. Eduardo Saverin se mimo jiné v branži proslavil jako koordinátor online kampaně nynějšího amerického prezidenta Baracka Obamy v roce 2008. Tehdy ale tým představovali teprve studenti, z nichž někteří – včetně Zuckerberga – Harvard doposud nedokončili.

Boj o první místo

Facebook nebyl sám, ve stejné době vznikla i další univerzitní síť nazvaná i2hub, která se soustředila na sdílení dat (jednalo se o síť typu peer-to-peer). Účastníci této sítě mezi sebou mohli sdílet libovolná data, od skript a studijních materiálů, přes fotografie až po hudbu a filmy. Počet uživatelů obou těchto sítí velmi rychle rostl a vyvolal velký zájem médií.

Aby Facebook mohl konkurovat konkurenčnímu i2hub, spustil samostatnou síť nazvanou Wirehog, která rovněž sloužila ke sdílení dat. Velký úspěch sice nezaznamenala a později ji Zuckerberg zrušil, zato se později stala předchůdcem Facebookových aplikací, kterých dnes existují tisíce.

Facebook.comDoména Facebook.com koupena až v roce 2005

V září roku 2005 zakoupil Zuckerberg doménu facebook.com za neuvěřitelných 200 000 dolarů a rozšířil svou sociální síť mezi stovky středních škol v USA a později i mezi univerzity ve Velké Británii. Obrovský krok nastal přesně o rok později, tedy v září 2006. Tehdy se totiž Facebook otevřel celému světu a účet si zde mohl založit prakticky kdokoli s přístupem k internetu starší 13 let.

Přestože již existovaly i další sociální sítě (například Bebo, hi5 a Twitter), právě Facebook zaznamenal raketový vzestup a nedávno překročil magickou hranici pět set milionů uživatelů. Podle statistik zde nyní uživatelé každý měsíc sdílí přes třicet miliard zpráv, fotografií, videí a odkazů!

Žaloby a skandály

Žaloby a skandály

Obrovskou sílu Facebooku pocítil Mark Zuckerberg při jednání s představiteli Microsoftu, kteří přišli s nabídkou Facebook koupit. A nebyli jediní, kdo měl na největší sociální síť zálusk. Zuckerberg ale nikdy těmto nabídkám nepodlehl a nadále vlastní 24 % akcií Facebooku. Největší obchod přišel v říjnu roku 2007, kdy Zuckerberg prodal Microsoftu 1,6% podíl za 240 milionů dolarů.

Se slávou ovšem vždycky přichází i negativní publicita. Nejen Facebook jako služba, ale i přímo zaměstnanci Facebooku včetně Marka Zuckerberga byli několikrát u soudu kvůli žalobám uživatelů, kteří věří ve zneužívání údajů publikovaných na Facebooku. V některých státech se dokonce projednávala nezákonnost zacházení s osobními údaji na popud vládních zmocněnců. Podle zákonů mnoha zemí je totiž nelegální uchovávat jakékoli osobní údaje po zrušení účtu na Facebooku, což v určitém období dokonce nebylo jednoduše proveditelné.

FacebookFacebook jsou hlavně prachy: reklama, investice a žaloby

Často je proto v médiích bezpečnost údajů na Facebooku propírána a zpochybňována. Na druhou stranu se Zuckerberg musí bránit i zcela nesmyslným, avšak velmi vážným nařčením, která končí u vleklých soudních sporů. Asi největší případ představuje žaloba Paula Ceglia, bývalého zaměstnavatele Marka Zuckerberga. Ceglia nyní tvrdí, že podepsali společnou dohodu, podle které má vlastnit 84% podíl Facebooku. V rozhovoru pro televizní stanici ABC World News však Zuckerberg uvedl, že si je naprosto jistý, že žádnou podobnou dohodu nikdy nepodepsal.

Málem souzen za rouhačství

Mnohem nebezpečnější jsou ovšem mocensko-politické zájmy, které by mohly Zuckerberga připravit kvůli Facebooku i o život. Nejvyšší státní a vojenští představitelé Pákistánu zahájili v červnu roku 2010 vyšetřování Zuckerberga i dalších spoluzakladatelů Facebooku kvůli soutěži Draw Muhammad (Namaluj Mohameda), kterou hostoval Facebook jako protest pro podporu svobody slova v islámském světě.

 

Zástupce generálního prokurátora Pákistánu Muhammad Azhar Sidiqque dokonce požádal Interpol, aby Zuckerbergera a jeho společníky zatkl za trestný čin rouhání. V době konfliktu byly stránky Facebooku v Pákistánu blokovány. Naštěstí ale k žádnému zákroku nebo útoku proti Zuckerbergovi doposud nedošlo.

Zájmu médií i všech možných státních a nezávislých organizací se ovšem nemůžeme divit. Facebook má obrovský dopad na šíření informací a kupříkladu i u nás značným způsobem ovlivnil volby do poslanecké sněmovny. Jako informační médium dokáže Facebook hýbat s názory a povědomím lidí, i když pouze jako přenašeč informací mezi jednotlivými uživateli.

Nejbohatší Američané podle časopisu Forbes

Amerika (09/2010) Svět (03/2010) Jméno Majetek Věk Příjmy z
1. 2. Bill Gates 54 mld. 54 Microsoft
2. 3. Warren Buffett 45 mld. 80 Berkshire Hathaway (pojištovna)
3. 6. Larry Ellison 27 mld. 66 Oracle
4. 12. Christy Waltonová 24 mld. 55 Walmart (maloobchod)
5. 24. Charles Koch 21,5 mld. 74 energie
6. 24. David Koch 21,5 mld. 70 energie
7. 15. Jimy Walton 20,1 mld. 62 Walmart
8. 16. Alice Waltonová 20 mld.
61 Walmart
9. 18. S. Robson Walton 19,7 mld. 66 Walmart
10. 23. Michal Bloomberg 18 mld. 68 Bloomberg (finance)
11. 24. Larry Page 15 mld. 37 Google
12. 24. Sergey Brin 15 mld. 37 Google
13. 73. Sheldon Adelson 14,7 mld. 77 casina, hotely
14. 35. George Soros 14,2 mld. 80 podílové fondy
15. 37. Michael Dell 14 mld. 45 Dell
16. 33. Steve Balmer 13,1 mld. 54 Microsoft
17. 37. Paul Allen 12,7 mld. 57 Microsoft, investice
18. 43. Jeff Bezos 12,6 mld. 46 Amazon
19. 64. Ane Cox Chambersová 12,5 mld. 90 Cox Enterprises (nakladatelství)
20. 45. John Paulson 12,4 mld. 54 podílové fondy
35. 212. Mark Zuckerberg 6,9 mld. 26 Facebook
42. 136. Steve Jobs 6,1 mld. 55 Apple, Pixar
47. 148. Pierre Omidyar 5,5 mld. 43 eBay
48. 117. Eric Schmidt 5,45 mld. 55 Google

Samotný Zuckerberg je pak nyní se svým jměním 35. nejbohatším Američanem, přestože minulý rok byl na žebříčku 135. Jeho jmění je vypočítáno na téměř sedm miliard amerických dolarů. Musel by se stát zázrak, aby se 26letý miliardář nestal terčem útoků všemožných závistivců. Včetně bývalých spolužáků Harvardu, kteří tvrdí, že jim nápad konceptu Facebooku ukradl pod záminkou, že jim s projektem pomůže.

Dodnes někteří tvrdí, že záměrně společný projekt zdržoval a současně vyvíjel samostatně vlastní sociální síť. Nechme spory a spravedlnost na soudech, ale věříte tomu, že jsou vaše osobní údaje na Facebooku v bezpečí a nikdo je nemůže zneužít například pro nabízení zázračně cílené reklamy nebo prodeji informací? Odpověď nechám na vás.

Jedno je jisté, loňský rok patřil právě Zuckerbergovi, nikoliv Jobsovi, Gatesovi nebo Assangemu (WikiLeaks). Osobností roku jej zvolil prestižní časopis Time, David Fincher o něm natočil film Social Network, podle Forbesu je nejmladším miliardářem a jeho síť je už ceslovětově druhá nejnavštěvovanější stránka na internetu (po Googlu).

Nejvýznamnější osobnosti IT:

Mark Zuckerberg, miliardář z kolejí

Ohodnoťte tento článek!