Megatest 10 prohlížečů: který je nejrychlejší?

0

Veterán Internet Explorer

Smrt pomalým prohlížečům

V dnešní válce prohlížečů je těžké něčím zaujmout, browsery si v podstatě nemají čím konkurovat. Nesouhlasíte? Z hlediska vzhledu a ovládání se skoro všichni podřídili Googlu, takže si vybíráme v zástupu produktů velmi podobných Chrome. Taktéž funkce od sebe konkurenti vzájemně kopírují. Když ne rovnou v poměru jedna ku jedné, tak alespoň po očku nakukují a opisují „nenápadně“.

V rychlosti načítání stránek bývaly mnohem zásadnější rozdíly, dnes se soutěží nikoliv o sekundy, nýbrž o desetiny a setiny sekund. Přesto se zdá, že se výrobci při vydávání a propagaci nových verzí zaměřují především na neustále se zrychlující vykreslování stránek a zbylé funkce ustupují do pozadí, jako kdyby na nich snad nezáleželo. Pojďme si tedy ověřit, jak rychlé prohlížeče doopravdy jsou, odhalme vítěze.

Do testu jsme zařadili stabilní a pro srovnání také ukázkové verze hlavních hráčů. Nehotové verze v seznamu uvedeném pod tímto odstavcem najdete snadno, vyznačili jsme je kurzívou.

  • Internet Explorer 9
  • Internet Explorer 8
  • Mozilla Firefox 4.0
  • Mozilla Firefox 3.6.16
  • Google Chrome 10.0.648.151
  • Google Chrome 12.0.711.0 Alpha
  • Opera 11.01
  • Opera 11.10 Build 2053 Alpha
  • Safari 5.0.4
  • SeaMonkey 2.0.12

Veterán Internet Explorer

Je až s podivem, jakého věku se Internet Explorer dožil. Veřejnosti se představil v roce 1995, přesto byste jej ve Windows 95 hledali marně, přišel až s balíčkem Microsoft Plus!. Některé technologie v něm ani nebyly původní, nýbrž prostě jen licencované. I proto stačilo Microsoftu pověřit vývojem sotva půl tuctu lidí. Ještě ve stejném roce z jejich dílny vypadla hotová verze 2.0.

Teprve jejímu následovníku se povedlo zásadním způsobem navýšit trží podíl. Třetí řada si osvojila známé logo s modrým písmenem „E“, které se s mírnými obměnami používá dodnes. Status nejpoužívanějšího prohlížeče Internet Explorer uzmul v roce 1999 a naprostého vrcholu dosáhl v letech 2002–2003, kdy ovládal před 95 % trhu a pracovalo na něm několik stovek vývojářů.

Pozdě pochopil, že k udržení vedení se musí vypracovat. Usnul na vavřínech a zcela oprávněně se na něj kvůli různým potížím nadávalo. Internet Explorer 6 se potýkal s četnými bezpečnostními problémy, autoři webových stránek poukazovali na ignorování webových standardů – naopak si Microsoft v té době zaváděl své vlastní „standardy“. V neposlední řadě chyběla redmondskému dítku inovace. Hrozba od tehdy mladého Firefoxu pobídla vývojáře, i když ne zase tak moc, jak by bylo potřeba.

Sedmá generace dostala do vínku prohlížení v panelech (dle „úžasné“ terminologie Microsoftu bychom měli správně hovořit o záložkách) a konečně začala aspoň malou měrou přihlížet k webovým standardům. Přibyl vyhledávací box známý především z Firefoxu a k lepšímu pocitu bezpečí přispěl ochranný phishingový filtr odhalující nebezpečné podvodné stránky. Internet Explorer 8 byl v mnoha ohledech dotaženější a hlavně se poprvé po dlouhé době dokázal v rychlosti načítání a zpracování stránek dotáhnout na tehdejší konkurenci.

Pořád ale platilo, že ji maximálně dohnal, nikdy ale nepředehnal. A to ani z hlediska funkčního, přestože zavedl režim anonymního prohlížení, obnovu panelů po pádu aplikace, vylepšené prvky zabezpečení a akcelerátory. Progresivnější přístup k vývoji prokázal IE Team až s aktuální devátou řadou Internet Exploreru. Ke slovu se dostalo zjednodušování. Odstranění přebytečných prvků z uživatelského prostředí bylo nezbytnou podmínkou k intuitivnějšímu a snazšímu brouzdání.

Technologické novinky reprezentované hardwarovou akcelerací vedly k upuštění podpory Windows XP, nejrozšířenějšího operačního systému na Zemi. Moderní prohlížeč si prý žádá moderní operační systém, kterým má být Vista nebo Windows 7. Rozporuplné prohlášení však ostatní prohlížeče odmítají. Chtějí podporu starých ikspéček zachovat a přinést věrným uživatelům technologické novinky, které jim Microsoft odepírá.

Revolucionářský Firefox a robustní Seamonkey

Revolucionářský Firefox

Firefox 1.0 se veřejnosti představil v roce 2004, který se tím navždy zapsal do historie. Tolik očekávaná inovace přijala podobu ohnivé lišky (červené pandy). Liška se stala taktéž symbolem bezpečnosti a rychlosti. Měla na své straně i další trumfy, například přizpůsobitelnost. Podpora rozšíření udělal z obyčejného prohlížeče potenciální luxusní žihadlo. Jen jste si museli dát práci s vyhledáním a nastavením těch správných doplňků a motivů vzhledu.

Na uživatele šestého nebo staršího Internet Exploreru, kteří tehdy moc zkušeností s jinými prohlížeči neměli, působilo prohlížení v panelech a správce stahování doslova jako zjevení. Jádro Gecko ctilo webové standardy a stránky vykreslovalo velmi svižně. Přestože se na počátku s Firefoxem drželo pár problémů, z nichž největší představovaly nefunkční stránky přizpůsobené pro IE, získala si čerstvá krev pevnou uživatelskou základnu. A právě ochotná komunita přispěla k dobré pověsti prohlížeče.

Zhruba jedenkrát za rok Mozilla vypustila do světa novou řadu. Jestliže se o prvním vydání tvrdilo, že jde o dítě s velkým potenciálem, verze 1.5 měla být etapou dospívání a Firefox 2.0 konečně dospělým prohlížečem. Tehdy už se malý revolucionář pyšnil vlastním aktualizačním systémem, zabudovanou kontrolou pravopisu a ukládáním relací. Třetí Firefox vývojáři od základu přepsali, díky čemž nebyl tak těžkopádný a z výkonnostního hlediska dostal se na vrchol, kde do té doby sídlila Opera.

Zase o kousek uhlazenější uživatelské prostředí, poprvé skutečně moderní vzhled, notně vylepšený adresní řádek a osm milionů stažení za první den – budoucnost byla Firefoxu nakloněna. Postupně byl obohacen o různé drobnosti, z nichž nejpříjemnější se byly lehké motivy vzhledu nazvané Personas a oddělený běh zásuvných modulů.

Jakmile se Google pustil do vývoje Chrome, postihl ohnivou lišku podobný osud jako IE. Začal jej vytlačovat inovativnější sok. Firefox 4 se naštěstí změnil k nepoznání a pokusí se světu dokázat, že do starého železa nepatří. Slibuje důkladnou podporu webových standardů a pořádně rychlé zpracování stránek. Aby mohl lépe držet krok s konkurencí, přejde na kratší vývojový cyklus. To je ale hudba budoucnosti.

Robustní Seamonkey

SeaMonkey zakládá na kódech aplikací od Mozilly a vystupuje jako kompletní balík aplikací potřebných pro komplexní práci s internetem. Prohlížeč se spojil s e-mailovým klientem, HTML editorem a IRC klientem. Zjednodušeně řečeno jde o Firefox smíchaný dohromady s Thunderbirdem, ChatZillou a Kompozerem. S vlastními funkcemi to není zrovna žhavé, povětšinou přebírá novinky od zmíněné čtveřice aplikací, na nichž staví.

Výkonnostně je na tom spíš průměrně, nikdy se nevyrovná svižnosti té verze Firefoxu, jíž používá jako základ. SeaMonkey vzniklo za účelem zastoupit díru na trhu vzniklou po utnutí vývoje podobného balíku Mozilla Suite. Mozilla tehdy dala přednost samostatným aplikacím (Firefox a Thunderbird) před jednolitým komplexním programem. Dnes už víme, že udělala dobře.

Chrome, Opera a Safari

Zatraceně rychlé Chrome

Mladá krev nám zestárla a nahradila ji ještě mladší krev. Chrome po Firefoxu převzalo roli inovátora. A skutečně, podobně jako měl ve své době na dění ve světě prohlížečů dopad Firefox, Chrome způsobilo o pár let později revoluci možná ještě větší. Google dobře věděl, že pokud se má produkt rozšířit mezi co největší masu lidí, musí se zbavit nadbytečných funkcí a prvků, aby mu porozuměl i naprostý začátečník.

Myšlenka, že samotný prohlížeč nemá odvádět pozornost od brouzdání, se nikdy předtím nebrala tak vážně. A to vlastně ředitel Googlu nechtěl o vývoji vlastního browseru ani slyšet, pánové Bring a Page, zakladatelé společnosti, však najali několik vývojářů Firefoxu a po předvedení demonstračního sestavení bylo vedení nuceno změnit názor. Vysoký výkon (ani úsporné zobrazení) nejdříve neopodstatňoval naprosté minimum funkcí.

V rámci zběsilého vydávání nových verzí se postupně základní funkce doplnily, navíc přibyla důležitá podpora rozšíření. Dnešní Chrome umí kontrolovat pravopis, nabízí variaci na Rychlý přístup od Opery a synchronizuje uživatelská data s cloudem. Snad jako první spojilo vyhledávací box s adresním řádkem a jako jediný běží v sandboxu. Proto Google považuje svůj prohlížeč za nejbezpečnější. Kdyby někdo zneužil jeho zranitelnost, na systém tak jako tak nedosáhne.

Nadstandardně vybavená Opera

Na veřejnost norská Opera zaútočila o rok později než Internet Explorer. Od počátku se profilovala jako shareware produkt, za který jste museli zaplatit. Později se uživatelům nabídla možnost používat prohlížeč zdarma, ovšem s nepříjemným reklamním pruhem. To také patřilo k jejím nejkritizovanějším vlastnostem. Vlna kritiky se na ni pravidelně snášela za přílišnou komplikovanost, což vyplývalo z enormního počtu funkcí.

Opera odjakživa patřila k plně vybaveným browserům, do její výbavy spadá dokonce i e-mailový klient. Prohlížení v panelech u ní bylo běžné dávno před Firefoxem, většímu rozšíření ale bránila ona sharewarová licence. Zbavila se jí teprve v roce 2005, kdy označení shaweware vystřídal štítek freeware. Nijak zásadně to Opeře nepomohlo, Norové svou šanci zkrátka propásli.

Rozsáhlý výčet funkcí by zabral snad několik stránek, prohlížení například zpříjemňují gesta myší, blokování reklam a jiného obsahu, správce stahování si poradí s výměnnou sítí BitTorrent a rychlý přístup k oblíbeným stránkám zajišťuje Speed dial. Bezpečnostní filtry chrání před nebezpečnými weby, webové standardy jsou podporování opravdu vzorně a seskupování panelů pomáhá udržet pořádek.

Odjakživa se v rychlosti načítání stránek předháněla s ostatními – a většinou většinou úspěšně. Patřívalo jí první místo, v posledních letech ale našla hned několik těžkých soupeřů. V České republice si Opera drží významný tržní podíl na rozdíl od zbytku světa, kde se příliš neujala.

Kdo zavraždil Safari?

Apple se zařadil k inovátorům, jeho Safari nicméně slavilo úspěch jen na své domovské platformě. Dříve se v operačních systémech Mac používal Netscape Navigator, poté dokonce na pět let nastoupil na místo hlavního prohlížeče Internet Explorer. V roce 2003 Apple stvořil vlastní prohlížeč, který okamžitě bez váhání zavedl brouzdání v panelech a synchronizaci záložek. Do Windows proniklo až Safari 3, to ale bylo předem odsouzené k neúspěchu.

Nerespektovalo vzhled a chování platformy společnosti Microsoft, zdědilo šedý vzhled z Macu a ve Windows působilo doslova jako pěst na oko. Potýkalo se i s řadou technických problémů. Teprve nedávno Apple uvolnil skutečně nativní a reprezentativní Safari pro Windows, jenž kromě běžných funkcí vyniká zpracováním historie a stránky s náhledy na oblíbené weby. Zároveň patří k vůbec nejrychlejším ve své kategorii. Bohužel pro něj se nachází v těžké pozici „cizince“ a v tvrdé konkurenci už moc šancí na převzetí vlády nemá.

Testy rychlosti startu a načítání stránek

Příprava na testování

Všechny následující zkoušky byly provedeny na počítači s Windows 7 Professional (s nainstalovaným Service Packem 1 i s dostupnými aktualizacemi) v čerstvě vytvořeném uživatelském účtu. Prohlížečům jsme ponechali výchozí hodnoty nastavení, jen domovskou stránku jsme pozměnili na prázdnou (kvůli prvnímu měření, viz níže).

Spouštění už není problém

Zajímalo nás, jak rychle se prohlížeče spouští. První na řadu přišel logicky studený start, následovaný opětovným spuštěním.

Rychlost studeného startu [s]
Internet Explorer 9 2,0
Internet Explorer 8 4,3
Mozilla Firefox 4.0 4,4
Mozilla Firefox 3.6 3,7
Google Chrome 10 1,2
Google Chrome 12 Alpha 1,3
Opera 11.01 3,9
Opera 11.10 Alpha 2,6
SeaMonkey 2.0 6,5
Safari 5.0 2,9
Nižší je lepší

Možná si pamatujete, že Firefox dříve startoval často i v řádu desítek sekund. Z dnešního měření sice vyšel jako druhý nejhorší (výsledek SeaMonkey se dal předpokládat), z vlastní zkušeností mohu potvrdit, že i s uživatelským profilem zaplácaným řadou doplňkům záložek a hesel nastartuje rychle. Nikdo si na něj nemůže stěžovat, byť na takřka okamžité spuštění Chrome prostě nestačí.

U čtvrtého Firefoxu nicméně nastala přinejmenším podivná situace, protože mu celý proces „oživení“ trval déle než jeho předchůdci. Internet Explorer 9 naskočil za pouhé dvě vteřiny, čímž si vysloužil jedno z předních míst. Microsoftu se investice do vývoje vyplatila, programátoři zjevně odvedli kus dobré práce.

Rychlost opětovného startu [s]
Internet Explorer 9 0,5
Internet Explorer 8 0,5
Mozilla Firefox 4.0 0,8
Mozilla Firefox 3.6 0,8
Google Chrome 10 0,2
Google Chrome 12 Alpha 0,2
Opera 11.01 0,5
Opera 11.10 Alpha 0,7
SeaMonkey 2.0 1,0
Safari 5.0 0,7
Nižší je lepší

Při měření opětovného startu vyplynul na povrch velice zajímavý poznatek – všechny prohlížeče na spouštěcí povel zareagovaly do jedné vteřiny!

Načítání stránek

V nejdůležitější kategorii si to prohlížeče rozdali na stránkách ExtraWindows.cz a Facebook.com. První jmenovanou jme zvolili jako zástupce běžného webového magazínu, s tím, že na podobně strukturované weby narážíte při procházení internetem pravděpodobně nejčastěji. Facebook zastupuje moderní webovou aplikaci plnou JavaScriptu a interaktivních funkcí. Konečný výsledek je průměrem tří měření, kdy se čekalo, až prohlížeč řekne „Hotovo“. Před každým měřením jsme prohlížečům vymazali mezipaměť.

Rychlost načítání – www.extrawindows.cz [s]
Internet Explorer 9 5,5
Internet Explorer 8 6,4
Mozilla Firefox 4.0 6,0
Mozilla Firefox 3.6 6,7
Google Chrome 10 4,6
Google Chrome 12 Alpha 5,2
Opera 11.01 7,2
Opera 11.10 Alpha 7,1
SeaMonkey 2.0 6,7
Safari 5.0 4,2
Nižší je lepší

Na našem webu předvedlo nejlepší a zároveň nejvyrovnanější výkon Safari. S malým rozdílem za sebou nechalo i Chrome. Jestli jste čekali, že testovací Chrome předvede lepší výsledek než jeho starší kolega, nejste zklamaní sami. Internet Explorer 9 překonal o půl vteřiny Firefox 4, který ExtraWindows dlouho přežvýkával než polkl. Hůře dopadla jen Opera.

Rychlost načítání – www.facebook.com [s]
Internet Explorer 9 5,3
Internet Explorer 8 6,6
Mozilla Firefox 4.0 4,2
Mozilla Firefox 3.6 4,8
Google Chrome 10 5,4
Google Chrome 12 Alpha 5,0
Opera 11.01 5,7
Opera 11.10 Alpha 5,2
SeaMonkey 2.0 4,8
Safari 5.0 3,9
Nižší je lepší

Na Facebooku se projevil především výkon JavaScriptového jádra. Internet Explorer 8 prohrál na celé čáře, jeho nástupce se naproti tomu o dost zlepšil. Opět trochu překvapil Firefox, protože stránku kompletně načetl o něco málo rychleji než Chrome. Podruhé v řadě zazářilo Safari. Už zde bych si ale dovolil podotknout, že rozdíly mezi jednotlivými soupeři jsou opravdu malé a neexistuje prohlížeč, jenž by ostatním odskakoval na míle daleko.

Syntetické testy a závěr

Syntetické testy

Rychlost zpracování JavaScriptu zajímá řadu lidí nejčastěji a berou ji jako ukazatel výkonu, jímž se ve výsledku při výběru prohlížeče řídí. Pojďme se tedy podívat na dva syntetické testy zaměřené právě na JavaScript – SunSpider JavaScript Benchmark a V8 Benchmark Suite.

SunSpider JavaScript Benchmark 0.9.1 [ms]
Internet Explorer 9 242,2
Internet Explorer 8 4316,5
Mozilla Firefox 4.0 273,1
Mozilla Firefox 3.6 826,5
Google Chrome 10 262,8
Google Chrome 12 Alpha 258,3
Opera 11.01 272,3
Opera 11.10 Alpha 277,3
SeaMonkey 2.0 1185,9
Safari 5.0 347,9
Nižší je lepší

V SunSpideru obsadil Microsoft obě nejdiskutovanější pozice, IE8 byl na hlavu poražen, zatímco IE9 porazil všechny ostatní. Až na starší Firefox 3.6 (a tím pádem i Seamonkey) a Safari všechny prohlížeče zůstaly s malými rozdíly pod hodnotou 300 ms.

V8 Benchmark Suite v6 [body]
Internet Explorer 9 2280
Internet Explorer 8 94
Mozilla Firefox 4.0 3683
Mozilla Firefox 3.6 537
Google Chrome 10 8407
Google Chrome 12 Alpha 8481
Opera 11.01 3487
Opera 11.10 Alpha 3433
SeaMonkey 2.0 309
Safari 5.0 2505
Vyšší je lepší

V8 Benchmark Suite připravují zaměstnanci Googlu. Vzhledem k tomu, že si v něm Chrome vytvořilo takový náskok, bude asi řada z vás celou véosmičku zpochybňovat. Za zmínku stojí významné zlepšení Firefoxu 4 a Internet Exploreru 9 ve srovnání s jejich staršími kolegy.

Peacekeeper [body]
Internet Explorer 9 5494
Internet Explorer 8 924
Mozilla Firefox 4.0 4137
Mozilla Firefox 3.6 2662
Google Chrome 10 9283
Google Chrome 12 Alpha 9418
Opera 11.01 7804
Opera 11.10 Alpha 7961
SeaMonkey 2.0 1723
Safari 5.0 4425
Vyšší je lepší

Naposledy musely prohlížeče zdolat Peacekeeper, komplexní prověrku od společnosti Futuremark proslavené sérií aplikací 3DMark na měření výkonu počítače. Chrome opět všechny úspěšně převálcovalo, své kvality prokázala také Opera a IE9.

Závěr

Troufám si tvrdit, že z provedených testů nikdo nevyšel úplně špatně. Snad až pochopitelně na Firefox 3.6, Seamonkey a Internet Explorer 8, protože jsou všichni tři staršího data a pokud svého nástupce nemají, alespoň se připravuje. Špatnou volbou se nezdá být ani Safari nebo Opera. Přesto se o trůn pochopitelně perou nejčerstvější zástupci hlavních tří hráčů na trhu.

V podstatě teprve pár dnů starý Internet Explorer 9 se aktuálně řadí na výkonnostní špičku jak v kategorii načítání stránek, tak v oblasti práce s JavaScriptem. Pro něj hovoří hardwarová akcelerace (byť je zatím v realitě naplno poměrně málo využitelná), proti němu zase nepodpora Windows XP. Na této platformě se tedy utká pouze Chrome s Firefoxem, Opera tomu všemu bude spíš přihlížet.

Určit absolutního vítěze je prakticky nemožné, protože určitý typ stránek zpracuje rychleji jeden prohlížeč, jenže jiný druh webu mu už sednout nemusí. Ostatně, rozdíly mezi prohlížeči jsou opravdu těžko rozeznatelné. Důležitějším kritériem při volbě browseru by měla být funkční výbava.

Megatest 10 prohlížečů: který je nejrychlejší?
Ohodnoťte tento článek!
3.7 (73.33%) 3 hlasů