Microsoft: kotrmelce v 21. století (2. díl)

0

Microsoft podcenil význam webového prohlížeče

V 90. letech minulého století se Microsoft stal velkým vítězem jednoho z mnoha kol nekonečné války webových prohlížečů. Jenže tehdy se nejen Microsoftu zdálo, že válka už skončila. Internet Explorer předinstalovaný do operačního systému rozdrtil soudobou konkurenci. Nejen proto, že ho uživatelé dostali doslova až pod nos. Vítězil i kvalitou.

Microsoft však usnul na vavřínech a na začátku nového tisíciletí vývoj prohlížeče zmrazil. V roce 2003 se zpráva o konci vývoje Internet Exploreru šířila jako hotová věc. Microsoft špatně vyhodnotil důležitost webového prohlížeče do dalších let. Možnost dalšího rozvoje prohlížeče jako produktu pohřbil příliš brzy.

Kritika poukazující na špatné zastarávající zabezpečení prohlížeče nebo svéhlavý přístup k webovým standardům stále sílila. Uživatelé se pomaličku začali rozhlížet po možných alternativách, které slibovaly nejen vyšší bezpečnost, ale zkoušely štěstí i s novými funkcemi. Jedním ze symbolů vývoje prohlížečů se na počátku 21. století stalo prohlížení stránek v panelech. Ale v kurzu byly i další funkce.

Z popela poraženého Netscapu povstal Firefox, který vedl tažení tzv. alternativních prohlížečů. Microsoft nějaký čas jen zíral, jak jeho do té doby suverénní prohlížeč ztrácí půdu pod nohama. Najednou bylo možné přesvědčit uživatele ke změně prohlížeče, který získali spolu s operačním systémem. Microsoft to způsobil vlastní liknavostí. Kdyby s vývojem Internet Exploreru pružně pokračoval, konkurence by na trhu měla výrazně menší šanci.

Později i sám Bill Gates přiznal, že pozastavení vývoje webového prohlížeče byla velká chyba, která by se už neměla opakovat. Od té doby se do historie znovu rozdmýchané války prohlížečů napsalo několik nových kapitol. Microsoft marně hledá recept jak zastavit propad Internet Exploreru. Z nastalé situace ale těží uživatelé. Moderní prohlížeče se předhánějí v podpoře nových technologií, zvyšování výkonu i uživatelského komfortu nebo bezpečnosti.

Microsoft Security Essentials aneb kozel zahradníkem

I když značka Microsoft neměla nikdy u široké veřejnosti příliš příznivé hodnocení, pokud dojde na bezpečnost, Microsoft se na poli bezpečnostního softwaru pohybuje dlouhodobě. U koncových uživatelů ovšem bodovaly jiné softwarové společnosti. Všechno to ale v roce 2009 změnil příchod antiviru Microsoft Security Essentials.

Microsoft uvedl na trh bezplatný antivirus. Dost možná jako generální pardon za problémy s bezpečností v jeho systémech. Podle analýzy společnosti OPSWAT se v roce 2011 stal vůbec nejpoužívanějším antivirem, díky čemuž se i sám Microsoft vyhoupl mezi přední výrobce bezpečnostních řešení vedle matadory antivirového průmyslu.

Microsoft Security Essentials pomohl renomé redmondského softwarového giganta v oblasti bezpečnosti více než kterýkoliv jiný produkt nebo počin. Uživatelská i odborná veřejnost pozitivně hodnotila vysokou účinnost antiviru při extrémně jednoduchém ovládání a minimálním vlivu na výkon počítače. Microsoft přesvědčil, že není v oblasti počítačové bezpečnosti až takovým diletantem, za kterého ho dosud měli účastníci nejrůznějších diskusí na Internetu a nejen oni.

Budeme-li věřit datům společnosti OPSWAT z poloviny minulého roku, tak Microsoft Security Essentials překonal i bezplatné matadory: Avast Free (dříve Avast Home) a AVG Free. Na rozdíl od nich je antivir Microsoftu k dispozici zdarma i pro komerčně využívané počítače. Microsoft mu dokonce otevřel cestu do firem.

Produkt se natolik osvědčil, že pod názvem Windows Defender bude v základní výbavě systému dosud známého dosud pod názvem Windows 8. Nahradí tak starší bezpečnostní software cílící zejména na spyware. Microsoft Security Essentials (a budoucí Windows Defender) totiž poskytuje výrazně širší ochranu.

Z přehlíženého příslušenství žádaný sortiment

Zajímavým počinem pro Microsoft je i softwarový balíček Windows Live Essentials. Žádné přímé zisky z něj jako z bezplatně dostupného softwaru nemá, ale pomáhá mu posilovat značku a propagovat další služby Windows Live. Dnes jde o dobře hodnocený a uživateli vyhledávaný balíček nástrojů. Skoro se zapomnělo, že jeho kořeny byly otravným balastem.

Tak alespoň uživatelé rozladění z celkových „kvalit“ systému Windows Vista hodnotili nespočet programů, které Microsoft dal systému do vínku jako příslušenství. Přítomnost e-mailového klienta, nástroje pro zpracování fotek nebo jednoduchého editoru videí se však stala další holí, kterou leckdo rád Microsoft přetáhl přes záda. Tedy obrazně.

Jednoduché programy uživatele dráždily. Mnoho kritiků říkalo, že se Microsoft místo jejich tvorby měl více zaměřit na odladění systému. Sada podle mnohých vnucovaných programů, která kvalitativně nepřevyšovala volně dostupné nástroje, se stala dalším ze symbolů „molochovitosti“ Windows Vista vedle vysoké hardwarové náročnosti a řady menších či větších nedodělků.

Při vývoji Windows 7 proto Microsoft jednoznačně prohlásil, že systém očistí. Poprvé nabídl možnost oficiálně odstranit (deaktivovat) prohlížeč Internet Explorer a celou řadu pro chod systému nedůležitých programů odstranil. Dále však pracoval na jejich rozvoji. Následně je nabídl uživatelům ve formě balíčku Windows Live Essentials.

Z nežádoucího balastu ve Windows Vista se staly vyhledávané programy, které vyhovují základním potřebám řadových uživatelů a občas předvedou i něco navíc. Není tedy divu, že na poli bezplatných programů se během let Windows Live Essentials stal jedním z nejsledovanějších produktů. Například dnešní Windows Live Mail dává zapomenout na tragický Outlook Express, který Microsoft servíroval ještě uživatelům Windows XP.

Kin One a Kin Two: tak tomu se říká výbuch

Bez vymýšlení nějakého krkolomného oslího můstku pojďme zabrousit také trochu na hardwarové pole. V roce 2010 přišly na americký trh mobily Kin One a Kin Two. Microsoft je uváděl pod vlastní značkou, ovšem vyrábět si jej nechal u společnosti Sharp. Podobnou strategii opakovaně zvolil i Google, od něhož Microsoft dost možná získal inspiraci. Kin One a Kin Two měly být velkým hitem: mobily ušité na míru uživatelům stále populárnějších sociálních sítí, na jejichž oblibě by se Microsoft mohl dobře přiživit. To byl zřejmě redmondský plán.

Jenže realita byla jiná. Zájem o výsledná zařízení, která měla k moderním chytrým mobilům na hony daleko, byl na americkém trhu tak malý, že je Microsoft raději po několika týdnech stáhl. Na export do Evropy vůbec nedošlo. Podle nejčernějších zpráv se mělo prodat jen několik stovek kusů. Microsoft podle některých propočtů vyhodil z okna až 800 milionů dolarů.

Xbox 360 a Kinect: od skandálu k triumfu

Je třeba říci, že Microsoft má se vstupem na zdánlivě již obsazené trhy nemalé zkušenosti. Po nesmělých krůčcích s první verzí herní konzole Xbox byl v roce 2005 odhalen nový Xbox 360. Microsoft jej vyslal do souboje tzv. konzolí nové generace. Měl soupeřit s nejnovějšími modely od herních matadorů, tedy Sony a Nintenda.

Dnes je Xbox 360 jednou z chloub v produktovém portfoliu Microsoftu. Prodalo se 66 milionů kusů této konzole. Cesta na výsluní však byla strastiplná. Spíše než s konkurencí musel Microsoft bojovat sám se sebou a svými omyly. Řeč je jak o nepřijatelně vysoké poruchovosti prvních verzí, tak o nevydařené sázce na HD-DVD.

Xbox 360 za ty roky na trhu prodělal mnoho změn. Měnila se jeho konstrukce i výbava. Bylo to nutné a nikoliv jen kvůli evoluci. Microsoft musel řešit vysoce nepříjemný problém s poruchovostí. Ta podle některých zdrojů dosahovala více než 30 procent. Stránky médií plnily příběhy nešťastných majitelů, kteří museli konzoli reklamovat pětkrát a více.

Nebylo tedy divu, když se majitelé konzole Xbox 360 při každém zapnutí zpotili hrůzou, že uvidí tři zlověstně červené kontrolky indikující kritické selhání hardwaru (tzv. red ring of death, červený kruh smrti). Příčinou nejčastěji bylo vysoké opotřebení vinou nadměrného přehřívání konzole. Ostuda to pro Microsoft byla velká, ale povedlo se mu jí ustát.

Novější modely přesvědčily natolik, že je konzole nyní plně konkurenceschopná a namísto nespokojených majitelů z ní mají špatné spaní výrobci konkurenčních zařízení, tedy Sony a Nintendo. Microsoftu hodně pomáhají vřelé vztahy s výrobci a distributory her. Ale přehřívání prvních modelů nebylo zdaleka jediným problémem, který konzoli na její životní pouti potkal.

Microsoft svůj Xbox 360 vybavil DVD mechanikou. V dnes už skoro zapomenutém souboji médií nové generace, tedy mezi HD-DVD a Blu-ray, stál Microsoft na straně první jmenované a nakonec poražené technologie. Doplňkové externí HD-DVD mechaniky pro Xbox 360 zmizely v propadlišti dějin.

Microsoft se rozhodl, že bude ignorovat Blu-ray, za kterou stojí konkurenční Sony. Všechno vsadil na online distribuci obsahu přes Xbox Live. A nevsadil špatně. U dnešních modelů s dostatkem úložné kapacity (a při současném rozšíření Xbox Live po světě) není absence Blu-ray mechaniky pro Xbox 360 nějak podstatným hendikepem.

Loni naopak Microsoft uštědřil konkurenci těžký úder. Revoluční pohybový senzor Kinect dává zapomenout na všechny předešlé hardwarové těžkosti a omyly. Microsoft dal tvůrcům her i koncovým hráčům vysoce vyspělou technologickou hračku. Konkurenci tak nechal několik let za sebou. Kinect ukázal, že Microsoft v oblasti hardwaru umí přijít i s něčím lepším než je nadprůměrná klávesnice. A vzhledem k plánům na expanzi do osobních počítačů jsme pořád jen na počátku velmi zajímavé éry.

Zune: na Apple zkrátka Microsoft nemá

Na poli přenosných multimediálních přehrávačů má Microsoft naopak tu hořkou zkušenost se vstupem na dávno obsazené trhy. Jeho přehrávač Zune nebyl pro konkurenční iPod rovnocenným partnerem. Microsoft si dost možná ještě dnes láme hlavu, proč byl Zune neúspěchem.

Microsoft neměl špatný produkt. Zune zpočátku účelně reagoval na nedostatky konkurence. Například přišel s FM rádiem, které do té doby Apple tvrdošíjně odmítal. Microsoft se neštítil ani nových obchodních modelů. Jako první přišel s nabídkou neomezeného přístupu k hudbě za předplatné. Investoval miliony dolarů do reklamy.

Trh však pro něj už nebyl dost velký. V high-endové sféře dojel na obrovskou popularitu konkurenčního iPodu hraničící místy až s uctívání. Apple si zkrátka dovede své zákazníky najít a podmanit. Přesvědčil o tom mnohokrát. Cenou zase dobře vybavený Zune nemohl konkurovat v nižších kategoriích. Navíc přišla nová vlna chytrých mobilů, které u mnoha spotřebitelů nahradily samostatný přehrávač.

Microsoft se na této vlně také veze. Přehrávače Zune pohřbil, značku Zune však ne. Je to jeho multimediální eso pro systém Windows Phone. Jenže samotný systém si zatím nevede nijak zázračně, takže se momentálně jen těžko hodnotí, jak se Microsoftu tento přerod Zune povedl či nepovedl. Každopádně z trhu hudebních přehrávačů se Microsoft stáhl jako šampionem poražený vyzyvatel.

Windows Live a Bing: velké internetové tápání

Na internetové scéně se Microsoftu nevede ani zdaleka tak dobře jako v softwarové oblasti nebo v posledních letech v herním byznysu. Těch pokusů, které z něj měly udělat reálného rivala Googlu a dalších internetových matadorů, bylo nepočítaně. Poslední roky se nesou ve znamení značek Windows Live a Bing, které prohlubují internetovou agónii Microsoftu.

Před lety Microsoft přišel se značkou Windows Live. Měla být prostředkem promítnutí dominance ze softwarové oblasti na internetový trh. Přejmenování dřívějších produktů a spuštění několika nových pod novou značkou ovšem kýžené ovoce nepřineslo. Následoval Bing, tedy už několikátým pokus Microsoftu zatroubit k útoku s novou značkou. Nové značky, staré problémy. Na Internetu se Microsoft trápí. Se značkami Windows Live nebo Bing nějaké internetové obrození nepřišlo.

Microsoft kopíroval rivaly, kupoval konkurenci a přicházel i s vlastními nápady. Ani jedno mu na internetové výsluní nepomohlo. Bing po všech těch desítkách až stovkách milionů dolarů investovaných do reklamy i vývoje, dokázal na domácím americkém trhu vyhledávačů přeskočit ještě více se trápící Yahoo, což je zoufale málo. Google dál vládne trhu železnou pěstí.

Bublinu jménem web 2.0, se kterou vyšplhali na výsluní mnozí noví internetoví hráči včetně Facebooku, Microsoft nedokázal využít. Měl Soapbox, kterým chtěl konkurovat YouTube. Měl službu Windows Live Spaces, která měla konkurovat MySpace a později i Facebooku. A tak by se dalo pokračovat. Z ničeho se však nestal konkurenceschopný a životaschopný produkt. Microsoft při zeštíhlování na počátku recese před několika lety dal podobným pokusům ránu z milosti.

Z ničeho zmíněného nedokázal udělat ani s postupem času použitelné želízko do ohně. Příčina problému a postup k jeho odstranění? Pokud víte, máte ve vedení Microsoftu jedno místo rezervované. S nadsázkou řečeno samozřejmě. Přesto nějaké dílčí úspěchy Microsoft zaznamenal. Windows Live Hotmail se i vedle Gmailu drží mezi předními poskytovateli e-mailových služeb. Windows Live Messenger pořád platí za jednu z nejpoužívanějších chatovacích služeb, byť ty obecně nyní pociťují přesun uživatelů směrem k sociálním sítím.

Cloudová služba Windows Live SkyDrive je dobře hodnoceným produktem, jejíž důležitost bude stoupat se zvyšující se mírou integrace do systému Windows a Windows Phone. Aplikační balíček Windows Live Essentials je velmi oblíbený, ovšem obliby si Microsoft neukousne. Navíc jde spíše o softwarovou disciplínu, nikoliv internetovou.

Nyní se Microsoft snaží chovat více pragmaticky. Je cítit, že už na internetové scéně dostal hodně výchovných facek. Dnes se neštítí spolupráce svých produktů s konkurenčními službami. Jeden příklad za všechny: takový Windows Live Movie Maker, povedený to kousek softwaru, raději podporuje reálně používaný YouTube, než by tlačil jeho okrajový klon, kterým byl svého času již zmíněný Soapbox.

Microsoft investoval do Facebooku a úzce s ním spolupracuje. Je to znát i na spolupráci s ním u produktů jako je platforma Windows Phone nebo třeba již několikrát zmiňovaný Windows Live Essentials. Díky akvizici služby Skype se spolupráce nyní dost možná výrazněji rozšíří. Samotné pořízení služby Skype je důležitým krokem. Uvidíme, jestli z této akvizice Microsoft vytěží více než z těch předchozích, které na internetovém trhu učinil.

Microsoft: kotrmelce v 21. století (2. díl)

Ohodnoťte tento článek!