České daně se po 30 letech dostanou z vězení jménem IBM

2
česká koruna bankovka
Ilustrační foto (autor: vjkombajn / Pixabay)

Automatizovaný daňový informační systém je jedním z nejstarších v Česku používaných IS. Funguje od roku 1993, je morálně i technologicky zastaralý, neefektivní, uživatelsky nepřívětivý a jeho správa je příliš nákladná. A jeho modernizace byla doposud prakticky vyloučená. Bránily ji nevýhodná smlouva s dodavatelem i fakt, že by nutně došlo k výpadku systému, který se stará o příjmovou složku státu. Ledy se ale konečně hnuly.

Generální finanční ředitelství (GFŘ) podepsalo smlouvu s IBM, díky níž majetková práva na ADIS konečně připadnou státu. Ten už sice systém de facto vlastnil, ale roky prodlužovaná smlouva stále obsahovala dodatek, že jediný, kdo může ADIS upravovat, je IBM. „Vendor lock-in“ jako z učebnice. Přestože se ADIS postupně vylepšoval a pomocí modulů doplňoval o nové funkce (nedávno např. EET) i třetími stranami, IBM měl stále poslední slovo v tom, kdo zakázku provede.

Se stávajícím dodavatelem ADISu jsme vedli dlouhá a náročná jednání. Psali jsme dopisy do centrály IBM ve Spojených státech a nespočetněkrát jsme se scházeli se zástupci této společnosti na různých úrovních managementu. Nakonec se nám podařilo najít shodu na budoucím předání autorských práv. Je to první důležitý krok k vybudování nového informačního systému a tím i výraznému zefektivnění správy daní v České republice,“ říká generální ředitelka Finanční správy Tatjana Richterová.

nDIS až po roce 2023?

Vláda už v roce 2016 začala jednat o přechodu na nový systém nDIS a GFŘ loni pověřil agenturu KPMG, aby pomohla najít způsob, jak se vymanit z ADISu a vyvinout architekturu nového systému. Bez vlastnických práv k ADISu a nutných zásahů do současných kódů by ale přechod na nDIS nebyl možný. Teď už to prý možné bude, ale až po roce 2023, kdy dojde k převodu práv.

TIP: Datové schránky se přiblíží e-mailům. Vláda je chce dostat blíž k lidem

Společnost IBM od podepsání smlouvy v roce 1992 inkasovala přes 9 miliard korun a více než miliardu ještě připočte. Jak vypátrali Michal Bláha a Ekonomický deník, za provoz ADISu na následující čtyři roky GFŘ zaplatí 675 milionů korun. Samotný převod práva z IBM na GFŘ pak vyjde na 750 milionů korun. Tuto sumu bude muset úřad v následujících letech utratit za služby IBM.

Předražený systém

ADIS dlouhodobě kritizuje odborná veřejnost za to, že finanční ředitelství stále podporuje monopol IBM a že není vlastně jasné, za co si firma účtuje tolik peněz, protože výdaje jsou kryté obchodním tajemstvím.

Letos ale GFŘ uslyšelo kritiku i od Nejvyššího kontrolního úřadu. Ten poukázal na nesoutěžní postup, když zakázku na vytvoření systému pro EET opět mohlo vyhrát jen IBM. A i tak byla zakázka výrazně naddimenzovaná. Ředitelství nakoupilo servery za 48 milionů korun, ty jsou ale průměrně vytížené jen na 1,4 %.

TIP: Elektronizace zákonů a smluv má zelenou. eSbírka a eLegislativa budou stát přes půl miliardy

Došlo i na samotný ADIS. „Oproti některým evropským zemím extrémně zatěžuje pracovníky rutinní správou daňových účtů vedených v tomto systému, a to na úkor podpory daňových subjektů a daňové kontroly. Zatímco v Belgii, Rakousku či Estonsku představuje správa účtů a provádění jiných daňových úkonů 4 až 10 procent pracovní doby zaměstnanců, v České republice se jednalo v roce 2015 o více než 55 procent,“ uvádí NKÚ.


České daně se po 30 letech dostanou z vězení jménem IBM
Ohodnoťte tento článek!
4.3 (86.67%) 3 hlas/ů

2 KOMENTÁŘE