Podrobnosti o mobilním Ryzenu „Van Gogh“: čtyřjádro, podpora AV1, 162mm² čip

17

Prosáklo víc o tom, co je zač APU Van Gogh s jádry Zen 2 a grafikou RDNA 2. Vypadá to na mobilní Ryzen pro prémiová zařízení jako tablety, protože to přes jen čtyři jádra Zen 2 bude velký a tedy nijak levný čip.

Na příští rok podle uniklých roadmap AMD chystá dva různé mobilní Ryzeny. Většinu notebookového trhu by mělo pokrývat APU „Cezanne“, které má zdá se osm jader Zen 3, ale grafiku s 512 shadery architektury Vega, převzatou z APU Renoir.

Ale vedle toho má vyjít také APU „Van Gogh“, které je zřejmě určené pro úspornější role a bude v lecčems zajímavé, například už jeho GPU bude architektury RDNA 2, byť asi bez akcelerace ray tracingu. K tomu se teď objevilo víc informací, například zásadní údaj o počtu jader. Jde opět od informaci od Patricka Schura, jako minulé úniky k tomuto APU.

Van Gogh: čtyřjádro s velkým GPU pro mobilní zařízení

Z minula již víme, že Van Gogh má mít architekturu GPU RDNA2 a jádra Zen 2. Nová je informace, kolik jich bude: Van Gogh má podle Schura obsahovat čtyři jádra Zen 2 s osmi vlákny (tedy asi jeden CCX). TDP má podle starších informací mít od 7,5 až po 18 W, vzniknou tedy asi rozličné modely pro různá určení.

Čip bude mít poměrně málo linek PCI Express – jen 12. Půjde o PCIe 3.0. Toto znamená, že bude mít podobnou konektivitu jako lowendové Athlony, tedy asi maximálně ×4 linky pro přídavné GPU, ×4 pro SSD a ×4 pro připojení přídavného čipsetu v případné desktopové verzi (zda bude existovat, zatím nevíme, zatím o verzi AM4 nejsou stopy, takže vůbec nemusí existovat). Počet PCIe by mohl naznačovat, že jedním z užití by mohly být lowendové modely, ovšem důraz na integrovanou grafiku (s novou architekturou) spíš ukazuje na opak.

Proti použití v lowendových Athlonech mluví ještě něco. Podle Schura jde o velký (a tedy ne zrovna levný) křemík o ploše 162,24 mm² (12,19 × 13,34 mm), přičemž je vyráběný 7nm procesem. Stál by tedy na výrobu ještě o něco víc, než osmijádrový čip Renoir. Celé BGA pouzdro FF3, v kterém bude Van Gogh osazen, má 1385 kontaktů a rozměr 19 × 19 mm, což je docela malé. Podle toho by asi byla cílem hlavně hodně malá ultramobilní zařízení (tablety, konvertibly), ne Athlony.

Dále je v konektivitě klasicky čtveřice portů USB 3.0 Gen2 (Superspeed USB 10Gbps) a až osm portů USB 2.0. Dvě z USB 3.2 lze použít pro obrazový výstup USB-C (v alternativním režimu DisplayPort). Integrovaná grafika tohoto APU jinak zvládne až čtyři výstupy.

Dekodér AV1, ISP a DSP pro strojové vidění/AI

Schur potvrzuje, že čipy Van Gogh budou mít hardwarový dekodér videa ve formátu AV1, jenž má zvládnout až level 6.0 (maximální rozlišení ale není uvedeno). Také je přítomná jednotka ISP, což je obvod pro zpracování, odšumování a další filtrování obrazu z kamer a senzorů. ISP má podporovat vstupy z až tří kamer. Opět je to znak, že by toto APU mohlo být zamýšleno pro použití v tabletech nebo tabletům blízkých zařízeních.

Kromě ISP má být přítomná i jednotka pro analýzu obrazu, tzv. strojové vidění. Tuto roli budou hrát DSP licencovaná od firmy Cadence – jedno Vision Q6 s dvěma jádry a jedno Vision C5 taktéž s dvěma jádry. Tyto jednotky asi zabírají nějaké tranzistory navíc, ale asi ne zas tak mnoho. Vypadá to proto, že ono zvětšení čipu by mohla způsobovat hlavně integrovaná grafika, který by na poměry 8–15W čipu mohla mít slušný výkon.

Rembrandt je už o hodně větší čip než Renoir

Schur také uvádí údajnou velikost čipu pro APU Rembrandt, což bude v generaci Ryzen 6000 (tedy asi až v roce 2022) následník Ryzenu 5000 „Cezanne“ a Ryzenu 4000 „Renoir“, tedy mainstreamové 15W a 45W APU pro notebooky (a potažmo i pro desktop). Rembrandt už má mít jádra Zen 3 a současně grafiku RDNA 2 snad s 512 shadery. Také už bude jako první APU podporovat paměti DDR5, nebo to alespoň uváděly dosavadní úniky.

Podle Schura je tento čip údajně velký 12,82 × 16,25 mm, což dává plochu 208,33 mm². Čip je tak o dobrou třetinu větší než zhruba 156mm² Renoir, takže na výrobu bude také dražší (výrobní proces má prý být 6nm). Pouzdro bude mít rozměr 25 × 35 mm a 1140 kontaktů. Jde o pouzdro FF7, které by mělo kvůli použití pamětí DDR5/LPDDR5 být nové (Cezanne a Renoir používají pouzdro FP6).

Doufejme, že větší čip neznamená, že notebooky s těmito procesory obecně zdraží. AMD by snad mohlo do té doby vyvinout také nějakou levnější alternativu s menším čipem, ale o této části jeho roadmapy bohužel zatím nic neuniklo.

Roadmapa procesorů AMD sestavená z útržků webem VideoCardz. Označení Dragon Crest berte s rezervou, nesedí do schématu a není jasné, zda platí Zdroj: MebiuW, kompilace VideoCardz

Galerie: Úniky k APU Cezanne (AMD Ryzen 5000), Van Gogh, Lucienne a Rembrandt (Ryzen 6000)

Zdroje: Patrick Schur (1, 2, 3, 4)

Podrobnosti o mobilním Ryzenu „Van Gogh“: čtyřjádro, podpora AV1, 162mm² čip
Ohodnoťte tento článek!
4.1 (82.22%) 9 hlas/ů

17 KOMENTÁŘE

  1. Tak RDNA2 IGP vyzerá byt o dost väcsie ako Vega IGP v Renoir, ked si zoberieme, ze Van Goghu chýba jedno CCX a napriek tomu, je stále väcsie.
    Standard Zen2 CCX (4c, 16MB L3) – 31.3 mm2 (V Renoir je CCX mensie vdaka osekanej L3 cache)
    Je ale mozné, ze Van Gogh bude mat viac L3 chace ako mal Renoir.

  2. Jsem laik a tak se ptám, proč je dobré si koupit v roce 2021 4 jádro, když díky novým konzolím PS5, XBOX X a v PC bude mainstream 8 jader? A tím samozřejmě i naprogramované hry a programy, které budou optimalizované na 8 a více jader?
    Děkuji za odpovědi

  3. No na ten Rembrandt jsem celkem hodne zvedavy. Kdyby zvysili pocet jednotek a spolu s Navi2 by mohlo jit o dost vykonnou integrovanou grafiku. Uz integrovana grafika v Reinoru ma dostatecny vykon na hrani mene narocnych her ve Full HD.

    • Jen dodam, ze kdyby se povedlo zvysit vykon o 100 % (coz doufam neni tak nerealne podle toho, co zatim vime o RDNA2), tak by mohl vykon integrovane grafik byt nekde u 1050 Ti, coz je zacina byt hodne zajimave.

      • Má to dva háčky.
        Prvním je, že zvýšením hrubého výkonu o 100 % se nezvýší o tolik reálný výkon, jednoduše proto, že paměťová propustnost zůstane naprosto stejná.
        A druhým pak to, že dvojnásobný hrubý výkon sebou nese také dvojnásobnou spotřebu (předpokládám, že když je Rembrandt Zen 3, že bude vyráběn stále na stejném 7nm procesu).

        • První háček asi ok, ale druhý je mimo. Jedná se tu primárně o rozdíl Vega – rdna-Rdna2. Vegu mám doma v desktopove verzi a topí jako čert. Rdna1 už ukázala, že umí být mnohem úspornější. A Rdna2 by měla být o dalších 50% efektivnější než Rdna1. Takze nevím, kde jste přišel na dvojnásobnou spotřebu.

        • pokud vim, tak hacek by to byl jen v pripade, kdy se osadi stary pameti, ale toto uz ma umet DDR5, pokud se osadi DDR4 alespon uvidime jestli to setrvani na Vega je vymluva nebo ne, bud pamet je brzda moc velika nebo neni az tak velika aby se kvuli tomu setrvavalo na stare architekture

          • uvidíme, je dost možné, že u RDNA2 zapracovali na efektivitě přístupu do RAM (což se projevuje podle všeho u Big Navi), takže pak by integrace RDNA2 featur do APU smysl měla. Nicméně o 100% vyšší výkon bych nečekal, to spíše vylepšený videodekodér/enkodér s podporou nových kodeků. Co se DDR4/5 nárůstu výkonu týká, tak tady jsem hodně skeptický – ten se koná až se zpožděním, kdy se objeví rychlejší paměti (u DDR4 to bylo podobné, první kousky na tom byly podobně jako DDR3, jen s tou výjimkou, že měly nižší napětí, a tím i spotřebu – jenže to zase do značné míry negovaly DDR3L)

      • Bude zajimave prime porovnani DG1 grafiky v TL oproti NAVI2 vu tohodle Rembrandta.
        Teoreticky by to mohli cpat i do levnejsich skoro „hernich“ placek – notebooku.
        Ale jinak asi miri na ULV 7-12W segment, tam AMD v principu doted nic nemelo a bude zase zajimave srovnani s Inteli platformou pro tento ULV-ULV segment.