Mooreův zákon vydrží do 7nm výrobního procesu, poté přijdou nové materiály

0

Letos tomu bude padesát let od vyslovení slavného Mooreova zákona. Jeho znění není tak triviální jak se mnozí domnívají a dokonce oněch slavných 18 měsíců, během nichž se má zdvojnásobit výkon, není ani produktem Gordona Moorea. Více o Moorově zákoně se dozvíte v samostatné kapitole na konci článku.

Mark Bohr
Mark Bohr

Na základě blížícího se vystoupení Intelu na konferenci International Solid-State Circuits Conference (ISSCC), kde bude prezentovat informace o průběhu vývoje jejich 10nm výrobního procesu a o možnostech postupu k 7nm procesu a menším výrobním postupům. Mark Bohr očekává, že 10nm výrobní proces dorazí na přelomu roku 2016/2017 a také zdůvodňuje zpoždění procesorů Skylake. Inženýři Intelu podcenili vývoj 14nm procesu a došlo k drobnému zpoždění, avšak vývoj 10nm procesu probíhá údajně o padesát procent rychleji.

 

Po 10nm procesu přijde na řadu 7nm výrobní proces. Pro ten patrně ještě nebude k dispozici drahá technologie EUL, neboli extrémních ultrafialových laserů, respektive k výrobě na tomto procesu nebude ani potřeba. Bohr by však již rád měl EUV k dispozici, ale nechce se spoléhat pouze na tuto technologii a proto hledají i jiné cesty, jak vyrábět pokročilé čipy pomocí 7nm procesu.

Mooreův zákon
Mooreův zákon

Bohr se dále domnívá, že pro něj bude nutné použití jiného materiálu než křemíku, takže 10nm výrobní proces bude posledním šlágrem, ve kterém bude hrát křemík hlavní part. Co přijde pak, o tom se zatím pouze spekuluje. Jako naděný polovodič se jeví sloučenina InGaAs, ale ohledně nástupce křemíku se společnost Intel ještě nevyjádřila. Každopádně posunout se na menší výrobní proces bude velice složité a finančně velice nákladné, neboť i v současnosti rostou téměř úměrně se složitostí čipů také náklady na jejich výrobu. Prvních čipů vyráběných 7nm výrobním procesem bychom se měli dočkat v roce 2018, avšak do té doby se toho může ještě mnoho změnit.

Mooreův zákon

Podle původního znění zákona se počet tranzistorů na čtvereční palec každý rok zhruba zdvojnásobí. V dlouhodobém měřítku je pak možné, že se tento faktor změní, ale alespoň po dobu deseti let zůstane zhruba konzistentní. Tuto myšlenku poprvé uvedl v roce 1965 Gordon Moore, spoluzakladatel společnosti Intel.

Gordon Moore
Gordon Moore

O deset let později Moore svůj zákon poupravil a dobu zdvojnásobení hustoty prodloužil z dvanácti na čtyřiadvacet měsíců. Po konferenci IEEE International Electron Devices Meeting, na které představil svou analýzu blízkého vývoje polovodičových čipů, zpopularizoval tuto myšlenku profesor Carver Mead z univerzity Caltech a od té doby je známa pod označením Mooreův zákon.

Mooreův zákon
Mooreův zákon

V dnešní době je často dezinterpretována a často se místo čtyřiadvaceti měsíců uvádí osmnáct měsíců. Za tento drobný zmatek může David House, Mooreův kolega ze společnosti Intel, který uvedl, že se výkon polovodičových součástek na bázi tranzistorů zdvojnásobí každých osmnáct měsíců.

Zdroje: PCWorld, Ars Technica, Hexus, Wikipedia, Tweak Town

Ohodnoťte tento článek!

1 komentář

  1. V OSX je to od 10.8 a jmenuje se to Power Nap. A tuším že už před delší dobou někde dělali testy, že je energeticky výhodnější při běžném osmihodinovém pracovním dni nechat Macbook běžet než jej vypínat a další den zapínat (nastartování sežere víc energie než to sežere ve spánku za zbývajících 16 hodin ze dne). Ale nechce se mi hledat, kde jsem to četl, abych dodal i odkaz. Nejspíš nějaký tradiční anglický IT server.