Hlavní navigace

MSI P7NGM Digital: chladnější nForce 730i

5. 12. 2008

Sdílet

Zdroj: Redakce

První dojmy, parametry

MSI u desky P7NGM Digital přináší do světa HTPC a kancelářských počítačů kvalitní integrovanou grafiku, 7.1 výstup přes HDMI 1.3 rozhraní, celkem tři videovýstupy a hlavně v porovnání se základními deskami s čipsetem Intel G45 i velmi příjemný poměr cena/výkon.

Základním stavebním kamenem desky je její čipová sada označovaná hned několika způsoby: nForce 730i, GeForce 9300, nebo MCP7A. Hlavní předností tohoto čipsetu je integrované grafické jádro GeForce 9300, které svým výkonem předčí i doposud ničím neohrožený Radeon HD 3300 se SidePort pamětí. Na trhu se vyskytuje i deska s grafikou GeForce 9400, kterou má ve své nabídce Gigabyte. Samotnou integrovanou grafiku i vlastnosti čipsetu jsem již poměrně podrobně rozebíral v článku nForce 730i: pořádná grafika pro Intel, takže vás pro technické detaily odkážu na daný článek.

Balení, příslušenství, základní info

V nevelké krabici na vás čeká nevelké příslušenství, které by se v tomto případě dalo zonačit spíše jako jen to nezbytně nutné. Že je u desky jen jeden PATA bez kabelu k disketové mechanice, není nic nového. Dodávat k desce ale jen jeden SATA kabel, to už chce jistou dávku odvahy. A MSI ji bohužel mělo. Ke kabelu patří i jedna napájecí redukce z molexu na SATA, Na instalačních CD pak najdete jen to nejnutnější – ovladače a aplikace od MSI.



Použité komponenty a jejich osazení

Použité komponenty a jejich osazení

K rozložení komponent mám dvě zásadní připomínky – napájecí konektor od procesoru je trochu nešikovně za zadními porty a u umístění SATA portů hrozí kolize s přídavnou kartou v PCI slotu. Můžete tak rázem o několik SATA portů přijít.

 

Na rozdíl od desky Asus zde nenajdete vyvedený zatím málo používaný DisplayPort- Naopak zde ale najdete FireWire, který je zatím dle mého názoru užitečnější. Ten deska od Asusu neměla vůbec.

V napájecí oblasti najdete kvalitní cívky, kondenzátory i mosfety. Žádné nežádoucí pískání cívek tak nehrozí.

Disky a mechaniky můžete připojit k řadiči v čipsetu (6× SATA), nebo k přídavnému jMicron, který se stará o ATA. Pro rozšiřující karty poslouží dvojice PCI slotů doplněná jedním PCIe ×16 a PCIe ×1.

Na spodní hraně najdete integrovaný reproduktor a konektory pro USB, FireWire a přední audio.

Z integrovaných čipů se desce nevyhnul přídavný ATA řadič JMB368, I/O řadič Fintek, zvukový čip Realtek ALC888, FireWire řadič JMB381 a síťovka Realtek RTL8111C.

Systém chlazení

Systém chlazení

S chlazením si MSI příliš těžkou hlavu nedělalo. Na čipovou sadu posadilo poměrně rozměrný pasiv, který svoji práci odváděl lépe, než ten na Asusu s heatpipe. Teploty ale i tak byly poměrně vysoké a pro osazení do HTPC budete potřebovat správné odvětrání.

Pro připojení větráků jsou k dispozici jen dva konektory. Jeden z nich navíc obsadí procesorový větrák. Naštěstí jsou oba řiditelné. 

BIOS a jeho možnosti

BIOS a jeho možnosti

BIOS je oproti dražším deskám podstatně jednoduší, nicméně i tak obsahuje pro MSI typickou položku Cell Menu. O ní ale až později. Nejdříve si jej projdeme postupně. První nabídkou, kde narazíte na něco zajímavého, je Advanced BIOS Features. Zde můžete zapnout podporu C1E (změnu napětí procesoru), nebo nastavit velikost paměti integrované grafiky. Zde se také zapíná podpora Hybrid SLI. Taktování integrované grafiky jako u Asusu zde ale nenajdete.

Druhou zastávku provedeme v sekci H/W Monitor. Zde můžete regulovat otáčky obou připojených větráků. Deska bohužel víc konektorů nemá. Větrák na procesoru můžete regulovat v závislosti na teplotě, systémovému otáčky můžete jen snížit maximálně na 50 %.

V Cell Menu najdete všechny potřebné věci pro taktování. Čipsety Nvidia jsou známě režimem Unlinked pro paměti a ten najdete i zde. To byl také jediný způsob, jak se mi podařilo desku alespoň trochu slušně taktovat. Když jsem změnil režim na Linked, ozvalo se po restartu jen pípání. Možnosti taktování jsou sice omezené, ale jsou. Naše C2D E8500 jsem celkem bez problémů dostal na více jak 4 GHz. Navíc je třeba si uvědomit, že tato deska míří hlavně do HTPC, kde se s taktováním moc nepočítá. Proto jsou celkem omezené i mořžnosti pamětí a nenajdete zde ani více položek napájení. O nějaké LoadLine calibration, nebo nastavení FSB strap ani nemluvě.

Jednotlivé nejdůležitější hodnoty pak shrnuje následující tabulka:

Integrovaná grafika – herní testy

Integrované grafické karty se snažím testovat za co možná nejvíce podobných podmínek. Integrované grafické karty na platformě AMD jsou testovány s Athlonem 64 X2 6000+. V případě platformy Intel používám pro testování Core 2 Duo E8500, které změnou násobiče podtaktuji na rovné 2 GHz (6× 333). Na několika výkonnostních testech zaměřených na procesor jsem si ověřil, že výsledky přibližně oscilují kolem výsledků Athlonu 64 X2 6000+ a neměly by se tedy výrazněji projevovat na výsledcích grafických testů. Nastavení pamětí a ostatní použité komponenty jsou pak stejné pro obě konfigurace – AMD i Intel.

Samotnou integrovanou grafiku jsem již poměrně podrobně rozebíral v článku nForce 730i: pořádná grafika pro Intel, takže vás pro technické detaily odkážu na daný článek. Tam jsem lehce testoval pouze inženýrský vzorek, který neměl s finální podobou desek skoro nic společného. Předchozí měření se ale naštěstí potvrdila a tak mohu říct, že se díváte na výsledky současné nejrychlejší integrované grafiky.

Lépe dopadl Radeon HD 3300 se SidePort pamětí jen v 3DMarku05. Ve všech ostatních testech byl Radeon i Intel GMA touto grafikou překonány. V některých testech se výkon integrované GeForce 9300 blíží i dedikované GeForce 8500 GT. pokud se spokojíte s rozlišením 1024 × 768, tak si většinu her alespoň s omezenými detaily na této grafice zahrajete. Zázraky ale nečekejte. Bude možná velmi zajímavé porovnat všechny grafiky ještě s nejsilnější GeForce 9400, která by měla přinést ještě řádnou porci výkonu navíc. Když si porovnáte výkon integrovaných grafik na deskách MSI a Asus, tak zjistíte, že se skutečně pohybujeme ve většině případů v rámci odchylky měření.

Integrovaná grafika – přehrávání Blu-ray a spotřeba

Přehrávání Blu-ray zkouším na optické mechanice LG GGC-H20L a druhé scéně z Casina Royale. V tomto případě je měřena průměrná zátěž procesoru, kterou generuje Cyberlink PowerDVD 8.

Pro přehrávání Blu-ray médií je GeForce 9 vybavena skutečně královsky. Nechybí žádné zobrazovací rozhraní, akcelerace pomocí GPU zatěžuje procesor minimálně a oproti konkurenci zde najdete plnohodnotný 7.1 LPCM audiovýstup přes HDMI. S ním má neskutečné problémy hlavní konkurent na platformě Intel – čipová sada G45. Připojení k A/V recieveru tak nepředstavuje pro GeForce 9 žádný problém.

Čipset hardwarově akceleruje všechny aktuálně používané videokodeky – H.264, VC-1 i MPEG-2. Nvidia dokázala své PureVideo dotáhnout, důkazem budiž velmi nízké naměřené zatížení při přehrávání Blu-ray. PureVideo obsahuje i korekci 3:2/2:2 Pulldown snímků, která zabraňuje trhání videa po převodu na 25 nebo 30 snímků/s.

V případě přehrávání tradiční druhé scény Casina Royale si vedla GeForce 9300 velmi dobře a podtaktovaný procesor zatěžovala průměrně jen na 8,6 %, což jen potvrzuje dříve naměřený výsledek na desce Asus.

V tomto případě měřím spotřebu celé sestavy, v níž je jen procesor Core 2 Duo E8500 podtaktovaný na 2000 MHz (6× 333 MHz) na základním napětí, 2× 1 GB paměti, zapnutá integrovaná grafika, pevný disk a optický mechanika. Přídavná grafika GeForce 8800 GT je v tomto případě ze systému vytažena. Spotřeba by tak měla odpovídat klasickému kancelářskému nasazení.

Testovací sestava, použité testy

Testovací sestava, použité testy

Pro účely testování jsme použili následující komponenty a ovladače:

 

Za zapůjčení zvukové karty Asus Xonar D2 děkujeme společnosti Asus

Za poskytnutí testovacích pamětí DDR2 a DDR3 děkuji společnosti Kingston

Kingston 

Za poskytnutí teplovodivé pasty Noctua NT-H1 děkujeme
rakouské společnosti RASCOM Computerdistribution

Přehrávání Blu-ray testujeme na optické mechanice LG GGC-H20L. Za zapůjčení mechaniky děkujeme společnosti LG

Přetaktování

Přetaktování

Taktování s procesory Intel Core i7 je zcela odlišné od taktování procesorů Core 2 Duo. Pokud nemáte zrovna po ruce procesor 965 XE s odemčeným násobičem, budete se muset snažit taktovat pomocí zvedání frekvence základní sběrnice. V mém případě se jedná o Core i7 920, takže jednoduché taktování pouze pomocí násobiče nepřipadá v úvahu. Společně se základní frekvencí je třeba zvedat i napětí QPI a čipsetu. Výsledkem je velmi horký procesor i deska, na kterou boxovaný chladič při vyšších nastaveních zkrátka nestačí. V případě desek s paticí LGA 775 taktuji s procesory Intel Core 2 Due Q6600 a Core 2 Due E8500.

Přetaktování se u této desky zastavilo na 425 MHz pro FSB, což také stanovilo maximální frekvenci přetaktování procesoru. Ta se tak zastavila na 4037 MHz. Není to sice žádný rekord, ale vzhledem k zaměření desky to není úplně k zahození. Přece jen, výkon navíc se může někdy hodit.

Nyní se můžete podívat na výsledky několika testů na základní frekvenci a po přetaktování.

V tomto případě je měřena spotřeba kompletní sestavy, tedy i s dedikovanou grafikou Nvidia GeForce 8800 GT a přídavnou zvukovou kartou Asus Xonar D2. Zajímavé je, že ani po zvednutí napětí se celková spotřeba téměř nezvýšila. Osobitým způsobem také deska přistupuje k poklesu napětí v zátěži u procesoru. V BIOSu jsem nastavil hodnotu na 1,363 V, v CPU-Z jsem však bez zátěže naměřil 1,408 V. Při zátěži napětí na procesoru kleslo na 1,352, čímž se dostalo přibližně na hodnotu nastavenou v BIOSu.

Testy procesoru a paměti

Testy procesoru a paměti

Základní desky testuji na základním nastavení s procesorem Intel Core 2 Quad Q6600 se zapnutým C1E i EIST. Všechny desky jsou tak testovány na základní frekvenci 2,4 GHz. Paměti jsou nastaveny na frekvenci 800 MHz a časování 5-5-5-15. V případě desky s čipsetem X58 jsou testy provedeny s procesorem Core i7 920 na základní frekvenci 2,66 GHz se zapnutým Turbo režimem a pamětmi DDR3-1066 s časováním 7-7-7-20. S čipovou sadou X58 a architekturou Nehalem přišla ke slovu i nová testovací metodika, v níž najdete aktuálnější testy, které navíc více zohlední výkon vícejádrových procesorů.

Výkonově na tom deska není špatně a kromě syntetického PCMarku Vantage v podstatě porazila dříve testovaný Asus se stejným čipsetem a rovnala se s deskou Gigabyte s čipsetem Intel P45.

Testy pamětí, pevného disku a USB rozhraní

Testy pamětí, pevného disku a USB rozhraní

Do této kapitoly spadají testy jako PCMark Vantage (část věnovaná pamětem, Everest a nově i Sandra) Sandru jsem začal používat, protože Everst nebyl schopen korektně změřit práci pamětí v tříkanálovém zapojení u nových procesorů Core i7.

Také druhý test nForce 730i odhalil nižší paměťovou propustnost této čipové sady. Naštěstí při reálných testech se tento nedostatek příliš neprojevuje.

Nyní se můžete podívat na propustnost USB rozhraní a výkon pevného disku WD3200AAKS. Jeho výkon je měřen jednak v PCMarku Vantage a v HD Tachu.

Testy grafiky

Testování grafiky lze rozdělit na dvě části – na test propustnosti systému a test samotného grafického výkonu. Pro první jmenovaný jsme všechny hry spustili nízkém rozlišení 800 × 600 bez zapnutého vyhlazování nebo anizotropního filtrování, v druhém případě pak ve vyšším rozlišení 1680 × 1050 se zapnutým antialiasingem a případně i anizotropním vyhlazováním. Detaily jsou ve všech hrách nastaveny na vysoké. Zatímco u prvního nastavení se grafy krásně škálují především podle výkonu procesoru, v druhém případě jsou již výsledky téměř srovnatelné, protože hlavní slovo si zde bere grafická karta, která je vždy stejná. Rozdíly se tak pohybují v jednotkách fps a nikoli desítkách, jako je tomu v prvním případě.

Do nové metodiky byly zařazeny hry Call of Duty 4, Crysis a UT3 Demo. Dále zde najdete výsledky z testů 3DMark Vantage a PCMark Vantage. Tyto testy probíhají na dedikované grafice Nvidia GeForce 8800 GT. Integrovaná grafika (pokud ji deska má), je v tomto případě vypnutá.

V grafických testech MSI trochu za Asusem zaostávalo, jednalo se ale maximálně o jednotky snímků za sekundu. Deska Gigabyte s čipsetem Intel P45 na tom byla o poznání líp.

Práce s multimédii

Práce s multimédii

Do těchto testů patří kódování videa do DivX 6.8, převod HD videa do H.264 pomocí X.264 benchmarku, kódování 200MB WAV souboru do MP3 pomocí lame 3.97 a úprava fotek v Paint.NET. Najdete zde také dílčí výsledky testu PCMark Vantage.

Zde se zejména u DivXu projevila nízká paměťová propustnost a obě desky zaostaly za Gigabyte, s P45.

Testy zvukové karty

Testy zvukové karty

Kvalitu integrované zvukové karty měřím pomocí RightMark Audio Analyzeru a  zvukové karty Asus Xonar D2, která má dostatečně kvalitní vstupy, aby dokázala integrované HD kodeky proměřit. Kvalitu zvuku hodnotím také pomocí poslechového testu pomocí sluchátek Koss UR/29. V porovnání najdete kromě testované zvukovky také kartu SoundBlaster X-Fi dodávanou k deskám MSI a testovací Asus Xonar D2 (testováno loop-back smyčkou).

Za dedikovanými zvukovkami zaostával integrovaný kodek ALC888 jen v přeslechu mezi kanály. V ostatních ohledech se jim vyrovnal. Nemůžete ale od něj čekat pokročilé hráčské funkce jako EAX.


Dynamický rozsah


Odstup signálu od šumu


Přeslechy mezi kanály


Frekvenční odezva


Harmonické zkreslení

Spotřeba a zahřívání

Spotřeba a zahřívání

Měření teploty jednotlivých komponent základní desky probíhalo při plné zátěži bezdotykovým infračerveným teploměrem Voltcraft IR-270H s laserovým zaměřovačem. Před samotným měřením byl systém v plné zátěži 15 minut, aby se všechny chladiče dostatečně rozehřály.

Obecně je na tom MSI s teplotami lépe než dříve testovaný Asus. Pouze cívky se zahřívaly trochu více. Bohužel i zde se ale potvrdilo, že nová nForce 730i hodně topí a HTPC, v němž by měla být umístěná by mělo mít dostatečné odvětrání. Pokles teplot na čipsetu je ale oproti Asusu skutečně znatelný – celých 13 °C.

Měření spotřeby probíhá zásuvkovým wattmetrem, který měří spotřebu celé sestavy (bez monitoru). Bohužel není technicky dost dobře možné změřit spotřebu pouze základní desky, nicméně z porovnání s ostatními deskami s různými čipovými sadami si můžete o spotřebě udělat velmi dobrý obrázek. V tomto případě je měřena spotřeba kompletní sestavy, tedy i s dedikovanou grafikou GeForce 8800 GT a přídavnou zvukovou kartou Asus Xonar D2.

Závěrečné hodnocení

Závěrečné hodnocení

Deska MSI P7NGM na mě působila celkem solidním dojmem. Na nic si nehraje a zkrátka dělá, co má. Navíc v některých případech předčí i konkurenční Asus, který měl velké problémy s teplotami na čipsetu. U této desky byly teploty o více než 13 °C nižší, nicméně oproti jiným čipsetům stále hodně vysoké. Proto je potřeba mít skříň dostatečně odvětranou, což může být v případě některých HTPC celkem problém.

Co se týče samotného provedení základní desky, tak až na pár drobností v rozložení k ní nemám závažnějších připomínek. Snad jen konektorů pro větráky mohlo být víc než jen dva. Naopak jsem ocenil osazený FireWire, který mi chyběl na stejně cenově posazené desce od Asusu. V možnostech BIOSu pak zase vede celkem jednoznačně Asus, který nabízí taktování ve všech podobách.

+ výkon integrované grafiky
+ počet výstupů na monitory
+ rozhraní FireWire
+ HDMI 1.3
+ cena v porovnání s Intel G45

- jen dva konektory pro větráky
- chudší možnosti BIOSu
- vyšší teploty čipsetu
- chudé příslušenství
- nižší propustnost pamětí

Za zapůjčení základní desky MSI P7NGM Digital děkujeme společnosti MSI.

Kompletní galerie

Galerie všech snímků

Byl pro vás článek přínosný?