MZe chybovalo v tendru při nákupu ICT za více než miliardu korun

0

Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na to, jak Ministerstvo zemědělství (MZe) hospodařilo s veřejnými prostředky při nákupu, provozu a údržbě informačních technologií v letech 2005 až 2011. Zkontroloval majetek a výdaje za celkem 2,3 miliardy korun a soustředil se především na projekty označované souhrnně jako „integrace sítě MZe“. Kontroloři konstatovali, že resort porušil hned několik zákonů, a za velmi závažné považují jeho chyby ve veřejných zakázkách za téměř miliardu korun.

Zákon o veřejných zakázkách porušil resort už při samotném startu projektu integrace sítě MZe. Zakázku na tento projekt za půl miliardy korun zadal roku 2005 v jednacím řízení bez uveřejnění, a to na základě dodatku k prováděcí smlouvě. Ministerstvo přitom nemělo žádný strategický, koncepční ani jiný materiál, v němž by řešilo, čeho chce vlastně prostřednictvím projektu dosáhnout. Stejně tak kontrolorům nedoložilo, že by projekt ekonomicky posoudilo, zpracovalo investiční záměr nebo prováděcí studii.

Zjednodušeně řečeno, ministerstvo udělalo nákup za půl miliardy korun, aniž by přesně vědělo, co, za kolik a proč chce získat. A k tomu nakupovalo od jednoho předem vybraného dodavatele bez otevřené soutěže. Přitom mělo k dispozici hned dva posudky advokátních kanceláří, podle kterých zadání zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění nebylo oprávněné,“ zdůraznil vedoucí kontroly Jan Vedral.

Ministerstvo postupovalo stejně i po vypršení platnosti prováděcí smlouvy. Přestože celých pět let vědělo, že k tomu dojde, nevypsalo zadávací řízení na požadované služby „integrace sítě MZe“ a pak uzavřelo s předchozím dodavatelem v jednacím řízení bez uveřejnění smlouvu za 203 milionů korun. U další zakázky sice vypsalo otevřenou soutěž, ale mělo nepřiměřené technické požadavky, které zvýhodňovaly předcházejícího dodavatele. Přestože Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zadávací řízení zrušil, resort jeho rozhodnutí nerespektoval a s vybraným uchazečem podepsal smlouvu za 142,6 milionu korun. ÚOHS v době ukončení kontroly v této věci definitivně nerozhodl.

Ministerstvo zemědělství se chovalo nehospodárně i v jiných oblastech souvisejících se správou ICT. Například rozdělilo zakázku na poradenské služby na dvě podlimitní soutěže. Jejich výsledkem bylo, že za celkem 4,5 milionu korun získalo dva materiály – Koncepce ICT a Strategie ICT – o délce 20 stran, které jsou navíc ze tří čtvrtin totožné.

Nejenže ani jeden z těchto materiálů nepřijali nebo neschválili jako závazný koncepční dokument, ale dokonce je ani nevyužili,“ doplnil Vedral. V roce 2008 zase resort podepsal smlouvu na poradenské služby za 46,3 milionu korun, aniž by jakkoli odůvodnil, proč je potřebuje. Ministerstvo nebylo schopné doložit, jak výstupy a doporučení vzešlé z těchto služeb využilo. V roce 2009 pak ministerstvo pořídilo softwarovou aplikaci za 4,1 milionu korun a nikdy ji nepoužilo.

Nejvyšší kontrolní úřad si je vědom, že oblast informačních technologií patří k velmi rizikovým z hlediska efektivního hospodaření s veřejnými prostředky. „Proto se chceme na tuto oblast v budoucnu zaměřit. Letos se chceme zaměřit na IT zakázky zadané v jednacích řízeních bez uveřejnění. Ty totiž pokládáme za nejrizikovější,“ uvedl viceprezident NKÚ Miloslav Kala.

Zakázky zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění jsou ve státních nákupech masivně zastoupeny – a nejen u IT. Podle analýzy, kterou si NKÚ zpracoval, ministerstva od roku 2009 do první čtvrtiny roku 2012 zadala nadlimitní veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění za celkem 21,3 miliardy korun, což představuje 38 % z celkového objemu ministerských veřejných zakázek. „Přitom víc než polovinu, konkrétně 13,6 miliardy korun, představují zakázky související s informačními technologiemi,“ doplnil Kala.

Nejvyšší kontrolní úřad teď v souvislosti s kontrolou Ministerstva zemědělství přezkoumává trestněprávní odpovědnost a připravuje trestní oznámení.

Podrobnosti ke kontrole naleznete v přiložené informaci z ukončené kontrolní akce č. 12/04.