Největší počítačové mýty ve filmech

0

Již dávno jsme si zvykli, že moderní filmy (a nemusí jít nutně o sci-fi, ale klidně i komedie, akční či jiný žánr) by nebyly kompletní, pokud v nich svoji roli neodehraje i počítač. Počítačová scéna a moderní film je zkrátka něco tak propojeného, jako romantický film a šťastný konec nebo akční žánr a kvalitně odvedená pomsta. V řadě filmů jsou ovšem počítače (či jejich software) zobrazovány podezřele, ba směšně, takže byť i jen průměrně znalá osoba neví, jestli se smát nebo plakat. Z bohaté nabídky filmových „renonců“ jsme v rámci dnešního odlehčeného dovolenkového tématu vybrali ty opravdu nejšťavnatější:

1. Nereálná grafika

Jedna z nejlepších scén týkající se tohoto problému pochází z renderovaného trháku Jurský Park, v němž se děti ocitnou v počítačové místnosti a potřebují nutně něco otevřít v rámci záchrany ostatních. Dotyčné 12leté děvče se vrhne k monitoru se slovy: „To znám, to je Unix!“ a vzápětí začne za pomoci myši, klávesnice a 3D obrázků manipulovat s ovládacími prvky obslužné techniky parku. Třešničkou na dortu bezesporu pak je, že se v dotyčné aplikaci perfektně vyzná, inu, asi proto, že je to Unix přece!

Oprava: čtenář nás upozornil na chybu. Systém byl skutečně Unixový, jedna se o některou verzi Irixu (4.0.5?) a běží na něm SGI File System Navigator „Fusion“, zkráceně fsn.

2. Ničení obrazovek namísto vlastního procesoru

V některých filmech je k vidění další neméně podivná věc – hlavní hrdina se po velkém úsilí konečně dostane skrze všechny nástrahy až do centra vlády pekelně smýšlející umělé inteligence, poté vytáhne brokovnici či něco podobného a rozstřílí na kusy nějakou obrazovku! Jako správný hrdina by ovšem měl vědět, k čemu opravdu obrazovka je: obrazovka pouze zobrazuje, ale data, CPU, disky a jiné věci se v ní na 99 % nenalézají.

Command.com, Config.sys? Robocopa nejspíš pohání MS-DOS, zdroj: ComputerWorld

3. A to je prosím co za OS?

Počítačové systémy filmových světů používají vlastní operační systémy, které neodpovídají realitě ani náhodou. Zatímco v realitě narazíte v 90 % na Windows, 5 % na Mac (USA) a v pár procentech případů na Linux či další Unixy, ve filmech hrdinové brouzdají či kódují na obrazovkách systémů, které vypadají graficky sice dokonale, ale bohužel o nich nikdo nikdy neslyšel…

4. Baterie? Pro padavky…

Přehánění je ve filmech běžné, vzpomeňme kupříkladu na westerny, kde si lumpové s běžným „šestiraňákem“ v ruce dají běžně 12-15 výstřelů. Je nicméně zajímavé, že filmová technika prakticky nikdy nepotřebuje žádné napájení, běží stále, dny a týdny bez jakéhokoliv pokusu o dobíjení.

5. Věci trvají déle i tehdy, když by neměly…

Na jednu stranu chápeme, že doba mezi tím, než si atraktivní hlavní hrdinka stáhne všechny osobní karty o firmě s pár set zaměstnanci, musí být zdravě napínavá. Na tu druhou ale nechápeme, proč to trvá v době přenosů v řádech MB/s tak dlouho, klidně i celé minuty. Vždy ovšem přesně tak dlouho, aby si dotyčné někdo mohl všimnout a spustit poplach. Nikdy ovšem ne natolik dlouho, aby hrdinka nestihla i s daty utéct.

6. Počítače jsou jako z cirkusu

Dalším nešvarem objevujícím se bez výjimky ve všech podobných filmech, je vizáž počítačů. Namísto prostých bílo-šedo-černých věží známých ze serverovny mají ty filmové nejúžasnější tvary, rysy a okolo nich bliká nejméně 20 světel jako na pouti.

7. Počítače vydávají tolik tepla jako rozpálená plotna

Člověk dnes již u filmů vydrží leccos, ovšem aby počítač vydával tolik tepla, že jej půjde zachytit obyčejnými infrabrýlemi i přes zeď, tomu se nechce věřit snad nikomu. Pole superžhavých procesorů možná, ale u jednoho procesoru to zkrátka nebereme.

T-X ze třetího Terminátora, na pozadí ji mimochodem běží i QuickTime, zdroj: ComputerWorld

8. Je to DOS, Windows, Mac…

Řada filmových počítačů v sobě zajímavým způsobem kříží hned několik reálných operačních systémů najednou. Začíná se bootovat jakoby na linuxové řádce, poté se objeví něco na způsob panelů známých z Norton Commanderu a vše nakonec skončí v grafickém uživatelském rozhraní v němž se kříží Mac OS i Windows.

9. Čím odolnější ochrana, tím snadněji bude překonána

Doslova legendou je tento bod, který způsobuje, že ani ten nejlépe zabezpečený armádní, vesmírný či teroristický systém není odolný proti 3-4 náhodným pokusům umaštěného hackera, popřípadě náhodného uhodnutí hesla k atomovým raketám podle jména ženy generála. Navrhujeme za této konstelace hesla vůbec zrušit, ať filmy trochu víc odsýpají…

10. Počítače podávají okamžité výsledky

Pokud se to právě scénáristům hodí (a tedy v přímém kontrastu s bodem 5.), jsou k vidění  často situace, kdy i ten nejpomalejší počítač rázem začne podávat okamžité výsledky, což je velmi úsměvné zejména u prohledávání databází s miliony položek.

11. Příliš efektivní smrt

Zatímco v běžném prostředí počítač (resp. jeho zdroj) prskne a ztmavne, nikoliv ve filmu, kde je podobná akce zdrojem show srovnatelné leda snad s desetiminutovým ohňostrojem.

12. Běžné počítače mají superschopnosti

Prakticky každý počítač má dle filmařů schopnost nabourat se do sítě nepřátel (a to klidně i značně exotické povahy, jako třeba u kosmických útočníků, kde se nějaká rozhraní prostě neřeší) a pořádně jim takto zvalchovat řady znemožněním komunikace apod. Podobné modemy přirozeně zvládnou nejméně 1 GB za sekundu.

13. Počítačové viry likvidují hardware

I když je teoreticky možné, aby počítačový vir poškodil hardware, ve filmech z tohoto procesu filmaři udělali pravidlo. Jakýkoliv vir tedy škodolibě zařídí explozi čehokoliv, na co narazí po cestě – tiskárny, modemu…

Napadá vás něco dalšího? Nejlepšímu komentáři pošleme poštou několik kostek ledu, snad se v těchto vedrech budou hodit.

Aktualizováno (Lukáš Václavík):

14. Hesla za pět vteřin

Kolikrát jsme už viděli scénu, kdy útočník přišel k počítači a během chvilky sám přišel na heslo zablokovaného počítače. Samozřejmě bez pomoci dalších přistrojů nebo programů. Stačil maximálně pátý pokus naťukaný na klávesnici. Hned potom se ocitl na pracovní ploše, na které byly všechny tajné materiály, fotky z místa činu atentátu na Kennedyho apod. Zkrátka stačí získat heslo a ihned máte veškeré informace přístupné. Žádné hledání ve skrytých složkách C:\Users\PC\…\…\ apod.

15. Digitální zoom lepší než optický

Další populární nešvar se týká zvětšování záznamů z kamery. Na bezpečnostní pásce najdou pachatele, které je z větší části zahalen do tmy. To ale nevadí, posunutím histogramu získají obličej a když následně obraz zvětší třeba desetinásobně, spočítali byste i znaménka na tváři. Ve film Nepřítel státu (s Willem Smithem) dokonce dokázali postavu otočit v prostoru a viděli, co měl na druhé straně tašky, kterou dříve ani nebylo vidět. Kdo z vás loni viděl 9. řadu Červeného trpaslíka, ve druhém díle vtipně vyhnali tento mýtus k dokonalosti.

Článek se inspiroval americkým magazínem ComputerWorld – Stupid tech moments in movies.

Největší počítačové mýty ve filmech

Ohodnoťte tento článek!