Nevěříte bankám? Zkuste virtuální P2P měnu Bitcoin

0

Jedním z hnacích motorů vývoje peer-to-peer sítí a jejich možností, k nimž patří zejména sdílení souborů, je snaha tvůrců a uživatelů stát se nezávislými na základních faktorech, jež ovlivňují většinovou společnost. Nemusíme za tím hledat zbojnický boj proti zlovolným korporacím – jde mnohem více o získání co největší svobody.

A hranice svobody se v době internetu neustále rozšiřují. Takže k volnému pohybu dat se přidružil další cíl, jehož lze s pomocí P2P sítí hypoteticky dosáhnout – vznikla virtuální měna Bitcoin a s ní relativní nezávislost jejích uživatelů na skutečné ekonomice.

Anonymní kapitál

Bitcoin existuje od roku 2009, kdy s tímto open-source projektem přišel Satoshi Nakamoto (pravděpodobně jde o pseudonym). Tato měna, jejíž zkratka zní BTC (1 BTC = 100 Bitcentů = 1 000 mbitů = milion ubitů), si zakládá na několika vlastnostech – všechny transakce jsou anonymní (pracuje se s jedinou přidělenou adresou), je to bezpečné, nic to nestojí a vše funguje bez jakékoli centrální autority. To v podstatě znamená nemanipulovatelnost s hodnotou této měny, která má navíc předem stanovený maximální (virtuální) oběh mincí (necelých 21 miliard) čili někdy kolem roku 2140 by mělo skončit vytváření dalších Bitcoinů. Pak přijde deflace a hodnota měny poroste.

Měna je navíc podle propagátorů nepadělatelná. Zlí jazykové by ovšem mohli namítnout, že ani nestojí za to padělat – má totiž samozřejmě i nevýhody, které vyplývají právě ze zdůrazněných hlavních aspektů. Decentralizovaná měna znamená pro obchodníky nejistotu a nalézá jen minimální uplatnění. Proto momentálně za Bitcoiny nakoupíte převážně poukázky, e-knihy či dárkové předměty, tedy rozhodně ne věci denní potřeby.

Výjimky existují, ale jejich poměrně málo. Jak vidíte na mapě, Bitcoiny lze rovněž utratit ve sportovních střediscích a různých resortech – nejblíže jsou pro nás zatím ty v Německu. Úplný seznam toho, co všechno se dá za Bitcoiny pořídit, najdete tady. Také ale nelze přímo říci, že by Bitcoiny neměly reálnou hodnotu – ve specializovaných on-line směnárnách lze jeden Bitcoin vyměnit za celých osm euro.

Minéři a ti ostatní

Další informace o Bitcoinech v češtině

:: Wikipedia.org
:: Bitcoin.cz
:: Bitcash.cz 

Pokud vás vidina virtuálního bohatství zaujala, přejděme nyní k principu Bitcoinu. S měnou pracují pomocí specializovaných aplikací (k dispozici zde – 0.6.3, aktuální verze původního klientu zvaného jednoduše Bitcoin, je dostupná pro Windows, Mac i Linux) dvě skupiny uživatelů – ti, kteří provádějí transakce, a ti, kteří tyto transakce umožňují a zároveň těží další Bitcoiny. Těm druhým se říká anglicky miners, česky minéři.

Bitcoiny jsou výsledkem výpočetních úkonů, které tito minéři provádějí ve snaze co nejlépe nahashovat data jednotlivých transakcí. Ostatní jim k tomu můžou pomoci tím, že nechají na svém počítači běžet specifické aplikace. Čím více lidí se do takové sítě připojí, tím snazší vytváření hashovacích uzlů je. Rychlost vydělávání Bitcoinů byla dříve spjatá s rychlostí CPU, v současnosti jde o výkon GPU čili o výpočetní sílu grafické karty. Každý uživatel pak skladuje svoje Bitcoiny ve virtuální peněžence.

 

Už to, že projekt vydržel celé tři roky a dále se rozrůstá, je úspěchem, protože tvůrci samotní upozorňují, že se stále jedná o pouhý experiment. Potenciál Bitcoinu je přesto nezpochybnitelný, stejně jako jeho riziko – anonymní měna může podle kritiků lákat třeba drogové dealery. Svého času zase například přijímal prostřednictvím Bitcoinu dotace kontroverzní server Wikileaks. Chcete-li přesto měnu nezatěžovanou spekulacemi vyzkoušet na vlastní peněženku, navštivte například http://www.weusecoins.com/.

Ohodnoťte tento článek!