Notebook, CUDA a převod videa

0

Grafická karta v notebooku nebo v počítači může kromě vykreslování dvou- a třírozměrných scén ve hrách pomoci také při převodu videa použitím formátu populárního formátu H.264. Pokud právě nemáte pořádné čtyřjádro, bude zpravidla převod pomocí grafického čipu rychlejší. Řeč je o technologii CUDA, kterou disponují všechny moderní grafiky Nvidia – jejich přehled na webu Nvidia.

Abyste mohli této technologie využít, potřebujete program pro převod videa, který CUDA podporuje. Příkladem může být placený Badaboom nebo freewarový Media Coder – stáhnout si jej můžete z webu výrobce. Jen podotýkám, že jsem zkoušel i 64bitovou verzi, a tam převod pomocí CUDA hlásil chybu kodeku; 32bitová verze ale pracovala bez problému.

Snadná konverze do H.264

Síla převodu pomocí CUDA je dobře vidět na příkladu dvou počítačů. Prvním je notebook Acer TravelMate 8372G s grafikou Nvidia GeForce 310M (tedy nejslabším modelem třístovkové řady) a procesorem Intel Core i5 460M 2,53 GHz (turbo 2,8 GHz). Druhým je stolní počítač se starším Intelem Pentium DC E2180 přetaktovaném na 3,15 GHz; tento procesor je sice slabší než Core i5, ale je spojen s násobně silnější grafikou, Nvidia GeForce 240 GT (která je ale stále podprůměrná vzhledem k současné produkci). Na těchto modelových sestavách uvidíte, jaký vliv má na převod silnější a slabší grafika, a silnější a slabší procesor.

Srovnal jsem převod 50minutového videa v rozlišení 640 × 480 bodů, který je kódován v DivX s bitratem 780 kb/s, do formátu H.264 nejprve pomocí CUDA a poté pomocí „procesorového“ enkoderu x264. V případě CUDA zvládl notebook převod za 18:20 m, zatímco počítač jen za 9:30 m. Na vytížení procesoru Core i5 bylo vidět, že se dost fláká (vytížení okolo 25 %), zatímco stolní počítač byl vytížen na maximum – měl dost práce s tím, aby stíhal grafice posílat data. Je tedy evidentní, že GeForce 310M byl v notebooku brzdou, a rychlejší procesor by převod přes CUDA neurychlil, zatímco u GeForce 240 GT ano.

Když běží jenom procesor

Přesto je použití i této málo výkonné grafiky pro převod videa lepší, protože se při převodu dá s počítačem běžně pracovat (procesor se „nimrá“ v nose), a převod navíc trvá kratší dobu. Když jsem totiž použil „procesorový“ kodek x246, byla vytížena všechna jádra naplno a převod trval 28:55 m. Ještě markantnější je tento rozdíl u stolního počítače – tam převod jen za použití procesoru trval 37:48 m, protože Pentium je zkrátka méně výkonný než Core i5 (přestože běžel na maximální frekvenci jen 2,66 GHz).

A ještě jedno zajímavé srovnání: když jsem tentýž převod pustil na počítači s procesorem běžícím jen na 2 GHz, což je jeho základní frekvence, trval převod 12 minut. Snížení frekvence z 3,15 na 2 GHz tak mělo za následek zpomalení převodu jen o čtvrtinu, zatímco frekvence klesla o více než polovinu. Je tak patrné, že pokud máte výkonnou grafiku, není slabý procesor až takovým problémem a převod bude i tak velmi rychlý.

Grafika se na video hodí

Pokud tedy často převádíte video, může být koupě notebooku s grafikou n Vidia docela dobrou volbou – samozřejmě to platí pro převod do H.264, protože u takového DivX nebo Xvid formátu vám CUDA nijak nepomůže.  Na druhou stranu H.264 je dnes už tak rozšířený formát, že se jeho používání nemusíte vůbec bát; Windows 7 si s ním bez problému poradí, aniž byste museli instalovat jakékoliv podpůrné kodeky.

Nvidia Cuda v gpu-z

Notebook, CUDA a převod videa

Ohodnoťte tento článek!