nVidia GeForce Grid – revoluce v cloudovém hraní?

0

Cloud gaming, čili streamování her ze vzdálených serverů, se přes značnou skepsi dokázal uchytit. Valná většina hráčů stále dává přednost používání vlastního hardware před cloudovým hraním, jež je vedle nižší kvality spojeno i se stálými poplatky. Streamované hry mají ovšem eso v rukávu. Tím je možnost hraní na prakticky libovolném zařízení, které má obrazovku a dekodér videa. Služby jako Gaikai nebo OnLive se tak mohou svézt na popularitě tabletů nebo chytrých televizí.

Cloudová služba výrobcům na jedné straně hrozí ztrátami na trhu běžných grafik, na straně druhé však vytváří poptávku po grafických procesorech pro servery. Tuto příležitost Nvidia očividně chápe, protože pro poskytovatele služeb v oblasti streamování her připravila rovnou zvláštní produktovou řadu, karty GeForce Grid. Ty se mají pyšnit energetickou efektivitou, zejména však mají být odpovědí na ústřední problém cloudového hraní. Tím samozřejmě není nic jiného než prodleva, způsobená přenosem vykreslovaných snímků ze serveru do vašeho počítače nebo jiného zařízení.

Prezentace k technologii Nvidia GeForce Grid

Streamování her po internetu samozřejmě vždy používalo herní grafické karty. Technologie spočívá v tom, že vykreslené snímky jsou na serveru zachytávány a komprimovány do videa ve formátu H.264. Tyto snímky jsou pak po síti odeslány na klientské zařízení, které je dekóduje a zobrazí. Důležité je, že každý z těchto kroků stojí určitý čas, takže veškeré dění ve hře se na obrazovce projevuje s určitým zpožděním, či jinak řečeno lagem.

Prodlevy jednotlivých fází Nvidia představila v slajdu, srovnávajícím GeForce Grid s anonymním starším řešením (které však nemusí nutně odpovídat dnešní technologii). Pro ilustraci je k dispozici i údaj, který má reprezentovat prodlevu, se kterou pracuje běžná herní konzole. Předem upozorňuji, že prozatím vycházíme jen z marketingových dat, která jsou často přikrášlená jak to jen jde. Hned z kraje má být například odezva hry zlepšena tím, že nové grafické jádro zpracuje jeden snímek dvakrát rychleji, čímž se čas strávený přímo v herním programu („game pipeline“) zkrátí ze 100 ms na 50 ms. Jak vidíme, Nvidia zrychlila i zachytávání snímku a jeho kompresi („capture/encode“).

GeForce Grid - diagram prodlevy při streamování hry

Z nějakého důvodu se však chlubí i rychlejším dekódováním na straně klienta (na to však karta na serveru nemůže mít žádný vliv). A korunu všemu nasazuje, když slibuje snížení doby nutné k přenosu dat po internetu z 75 ms na pouhých 30. Možná jste si všimli, že marketing vám poťouchle tvrdí, že cloudové řešení Nvidie je rychlejší než herní konzole. Ta totiž údajně stráví v herním programu celých 100 ms, čímž „dožene“ internetovou prodlevu streamované služby, která je tak ve výsledku rychlejší. Osobně musím říct, že něčemu takovému nejsem ochoten věřit, a zřejmě nebudu jediný.

GeForce Grid - schéma komprese snímků

GeForce Grid by nicméně přece jen měla být schopna přinést zlepšení proti stávajícím cloudovým technologiím. Dokáže totiž využít úzké spolupráce grafického jádra se zabudovaným hardwarovým enkodérem videa NVEnc. Starší architektury se totiž musely spoléhat na softwarové kódování (typicky pomocí x264). Bylo proto nutné nejprve načíst snímky do paměti RAM. Tomu se GeForce Grid vyhne, do paměti načítá již jen komprimované video o značně menším objemu. Enkodér má totiž přímý přístup k bufferům karty, což může uspořit cenné milisekundy.

Teoreticky by se dala prodleva z kódování snímků zkrátit i tak, že by enkodér začal s prací ještě během vykreslování. Pokud enkodér produkuje více „slice“ částí na jeden snímek, může dokonce tyto odesílat po síti ještě před dokončením komprese celého snímku. Zde však pouze hádám, není známo, zda tyto triky GeForce Grid používá. Koncepce však tyto optimalizace umožňuje. V tomto ohledu se tedy Nvidia neholedbá. Na druhou stranu může nastat určitý problém s kvalitou přenášeného obrazu, v tomto ohledu nejsou totiž hardwarové enkodéry žádná sláva.

Karta GeForce Grid Processor

Na závěr ještě něco o samotném hardwaru. Dle dostupných informací jde o dvoučipovou kartu, nápadně podobnou současně představeným Teslám K10. Nvidia GeForce Grid Processor by měla být založena na jádru GK104 a nabízí dohromady 3072 jader CUDA. Ta dosahují špičkového výkonu 4,7 TFLOPS. Spotřebou se karta vejde do hodnoty TDP 250 W a do výbavy dostala 8 GB paměti. Ta má dohromady poskytnout propustnost 320 GB/s.

Pomineme-li marketingové bludy, GeForce Grid by mohla být v budoucnu důležitým produktem. Cloud gaming totiž sice asi (zatím?) nemůže konkurovat klasickým konzolím a počítačům, má však svá specifická využití. Vedle již zmíněného streamování do zařízení s nevýkonným hardwarem (nebo nepodporovaným operačním systémem) jde například o zprostředkování demoverzí. Například služba Gaikai vám umožní vyzkoušet hru přímo v internetovém prohlížeči bez jakékoliv instalace. Výrobce ani nemusí vyrábět omezenou verzi programu, stačí časově omezit dobu připojení. Na druhou stranu je otázka, jak velké množství karet dokáže tento trh spolykat…

Zdroje: Nvidia, PC Perspective

Ohodnoťte tento článek!