nVidia uvádí Teslu K40: plnotučné GK110, 12 GB paměti a skoro i GPU Boost

0

Včera vydala Nvidia svůj nejčerstvější špičkový model v řadě výpočetních karet Tesla. Novinka nese označení Tesla K40, a z neoficiálních zdrojů jsme ji dříve znali pod jménem Atlas. Oproti loňským Teslám K20 a K20X jde sice spíše jen o evoluční model, přináší ale některé významné změny. Vedle vyššího výkonu například dvojnásobek paměti – Tesla K40 nese 12 GB GDDR5.

Dvojnásobná kapacita paměti bude pro mnoho uživatelů asi nejzásadnější devizou – pochopitelně pokud jejich úlohy větší pracovní prostor než 6 GB potřebují. Tesla K40 tak přichází jako včasná odpověď na AMD FirePro S10000 se stejnou 12GB kapacitou. Příští rok nicméně obě společnosti přetrumfne Intel, který zase chystá Xeony Phi s 16 GB pod kapotou. Tesla K40 kromě větší kapacity zvedne i propustnost pamětí – jejich takt totiž oproti Tesle K20/K20X stoupne z 5,2 GHz na 6,0 GHz (288 GB/s, ignorujeme-li ECC).

Nvidia Tesla K40
Nvidia Tesla K40

Tesla K40 je stále stejně jako loňské modely založena na čipu GK110, nyní by se však mělo jednat o revizi B. Čip je také nyní plně aktivován, to znamená, že má k dispozici všech 2880 fyzicky přítomných stream procesorů, oproti 2688 v K20X a 2496 v K20 (v těchto modelech byly některé bloky vypnuté). TDP je stanoveno na 235 W, což odpovídá modelu K20X, nicméně i tak Nvidia dokázala o něco zvednout takt, a to na 745 MHz. S touto konfigurací se Tesla K40 chlubí teoretickým výkonem 4,29 TFLOPS (a 1,43 TFLOPS v dvojité přesnosti). V tento moment má tedy Nvidia neořezaného „velkého Keplera“ již ve všech segmentech – pro profesionální grafiku Quadro K6000 a pro hráče ještě čerstvou GeForce GTX 780 Ti.

 Model Stream procesory
GPU – takt Paměť Sběrnice Paměť – takt TDP Výkon SP / DP Cena
Tesla K40 2880 745 MHz 
12 GB GDDR5 384 bitů 6,0 GHz 235 W 4,29/1,43 TFLOPS 5500 USD?
Tesla K20X 2688 732 MHz 6 GB GDDR5 384 bitů 5,2 GHz 235 W 3,95/1,31 TFLOPS 3800 USD?
Tesla K20 2496 706 MHz 5 GB GDDR5 320 bitů 5,2 GHz 225 W 3,52 / 1,17 TFLOPS 3300 USD?

Tesla K40 nemá turbo jako karty GeForce. Místo toho Nvidia přišla s jinou koncepcí. Sice ji označuje jako „GPU Boost“, bohužel ale nefunguje automaticky. Vedle základního taktu mohou být karty správcem/vlastníkem nastaveny na vyšší frekvenci – 810 nebo 875 MHz. Ovšem v těchto stavech je stále nastaven limit TDP na původních 235 W, takže nejde o plnohodnotné přetaktování. Tyto vyšší takty lze tak používat jen tehdy, když běžící úlohy nejsou tak náročné, aby plně využily TDP čipu na základní frekvenci. Takt je tak záhodno zvyšovat jen pokud je jisté, že mají karty při zátěži rezervu, jinak dojde k „throttlování“.

Nvidia Tesla K40: manuální GPU Boost pro úlohy s rezervou ve spotřebě
Nvidia Tesla K40: manuální GPU Boost pro úlohy s rezervou ve spotřebě

Pro Teslu K40 se Nvidia nechala v záloze ještě jedno vylepšení. Zatímco Tesly K20 a K20X byly (asi víceméně uměle) omezené na režim PCI Express 2.0, u novinky tento limit padá. Tesla K40 tedy již bude umět komunikovat se systémem dvojnásobnou rychlostí (16 GB/s místo 8 GB/s) přes rozhraní PCI Express 3.0.

 

Jako u předchozích modelů, i nový model bude vyráběn v pasivní a aktivní verzi. Aktivní chladič je podobný referenčním chlazením karet GeForce – nasává radiálním ventilátorem vzduch, a skrz žebra a záslepku ho žene ven ze skříně (či v případě serverů z racku). Pasivní karta ventilátor nemá, a cele je odkázaná na (silný) průvan ve skříní/bladu.

Nvidia Tesla K40
Nvidia Tesla K40, aktivní chlazení

Tesly K40 by již měly být v prodeji. Nvidia se u těchto produktů obvykle nechlubí (vysokou) cenou, zdá se ale, že by se u prodejců mohla pohybovat až na dosti vysoké sumě 5500 USD. Podporu už také například oznámily firmy jako Supermicro, IBM, HP, Dell, Inspur, SGI či Cray (ten bude Tesly K40 nabízet v superpočítačích CS300 a XC30).

Nvidia Tesla K40

Zdroje: Nvidia (1, 2, 3), AnandTech

Ohodnoťte tento článek!

1 komentář

  1. Dokud tu nebude služba na filmy a hudbu jako steam tak se pirátit bude. Mnoho filmu a hudby ani nejde sehnat v ČR legální cestou. A to co jde je většinou předražené a nekvalitní. Distributoři si za to mohu sami. Žijeme ve 21.stolet a tomu se musí přizpůsobit. Vina nepadá ale je na ně ale taky na zastaralé autorské práva a mocenský aparát.

  2. K tomu prvnímu odstavci:

    To je právě to. Poskytovatelé share úložišť jsou vlastně takový paraziti co vydělávají jak na pirátech tak i na autorech oněch děl.

    K tomu třetímu:

    Bohužel dneska velice málo lidí dokáže ocenit práci jiných a to i ti co za ni zaplatí.

  3. Tohle je poměrně složité téma. Samozřejmě jde jednoduše říct: zákon říká, že sdílení je zakázané a tím to uzavířt, Jenže i zákony se mění a musí (měly by) reagovat na změny, které nastávají ve společnosti.

    Hlavní věc, se kterou souhlasím, je, že úložiště typu ulozto apod. vlastně získávají finanční prostředky, které by správně měli získávat producenti obsahu. Protože, přiznejme si to, drtivá většina dat jsou nelegálně vysdílená díla (ve smyslu, že uploader nemá právo je dále sdílet). Minimum pak bude např. sdílení fotografií z akcí apod. Tady je ale opravdu k zamyšlení, proč tedy producenci dávno nezareagovali na reálný stav a místo neustávého tvrdošíjného lpění na velkých částkách za jedno dílo (300 Kč za CD je prostě hodně), raději sami nevytvoří nějakou službu typu iTunes nebo Dezeer – já Deezer nedávno objevil, teď platím nějakých 200 Kč měsíčně a nemusím se vůbec starat o nějaké stahování hudby. Dokonce jsem zjistil, že jde z něho snadno koupit hudbu na iTUnes, takže když se mně teď líbilo jedno nové album, bylo řádově snazší ho koupit v iTunes, než shánět nějak pokoutně.

    Ano, vždy tu bude skupina lidí, kteří si prostě nemohou dovolit platit. Ovšem přijde mně zvláštní, že člověk, který má peníze na pořízení počítače nebo smartphounu, najednou nemá 100 Kč na obsah. Ano, pokud si stáhnu poslední album nějaké kapely, tak jim nic fyzicky nezmizí, a proto to nevypadá tak špatně, a proto si to lidi snáz omluví, než ukradení rohlíku na krámě, ale v reálku, pokud ukradnu rohlík, způsobím pekaři škodu max. 2 Kč (jde o to, jestli se koukat na to, kolik je výrobní cena rohlíku, nbeo kolik je prodejní cena a nebo kolik je čistý zisk). Pokud si stáhnu hudební album bez placení, způsobím někomu škodu řádově 200 Kč (opět stejně jako u rohlíku – vyberte si, jestli posuzovat podle nákladů, příjmů nebo zisku, ale tady je to složitější, protože náklady jsou víc abstraktní a rozmělněné, než u rohlíku.). Ve finále pekař i peoducent nezískají nějaké peníze. Je třeba si uvědomit, že i to hudební album stálo nějaké prachy, stejně jako ten rohlík. A když srovnáme cenu CD a stažení MP3 na iTunes, je jasné, že cena té placky, která pak chybí v obchodě, pokud bych ukradl fyzické CD, je zanedbatelná oproti obsahu, které se získat bez placení spousta lidí neostýchá.

    Takže nejíp by bylo, kdyby zareagovaly zákony (ale rozumě, ne podle lobby producentů), kdyby producenti začali nabízet obsah za reálné prachy (já, pokud chci vidět nějaký sci-fi seriál, buď su ho musím stáhnout a počkat na titulky a nebo čekat několik let, než ho někdo odvysílá s hrozným dabingem, proložený reklamou a v nevhodném vysílacím čase. Proč nemůžu stáhnout jeden díl seriálu bez reklam za nějakou rozumnou částku hned po odvysílání? Proč se vůbec všechno financuje reklamami? Ale to je už zase jiné povídání 🙁

    Prostě je to naprd 😉

  4. Tohle je poměrně složité téma. Samozřejmě jde jednoduše říct: zákon říká, že sdílení je zakázané a tím to uzavířt, Jenže i zákony se mění a musí (měly by) reagovat na změny, které nastávají ve společnosti.

    Hlavní věc, se kterou souhlasím, je, že úložiště typu ulozto apod. vlastně získávají finanční prostředky, které by správně měli získávat producenti obsahu. Protože, přiznejme si to, drtivá většina dat jsou nelegálně vysdílená díla (ve smyslu, že uploader nemá právo je dále sdílet). Minimum pak bude např. sdílení fotografií z akcí apod. Tady je ale opravdu k zamyšlení, proč tedy producenci dávno nezareagovali na reálný stav a místo neustávého tvrdošíjného lpění na velkých částkách za jedno dílo (300 Kč za CD je prostě hodně), raději sami nevytvoří nějakou službu typu iTunes nebo Dezeer – já Deezer nedávno objevil, teď platím nějakých 200 Kč měsíčně a nemusím se vůbec starat o nějaké stahování hudby. Dokonce jsem zjistil, že jde z něho snadno koupit hudbu na iTUnes, takže když se mně teď líbilo jedno nové album, bylo řádově snazší ho koupit v iTunes, než shánět nějak pokoutně.

    Ano, vždy tu bude skupina lidí, kteří si prostě nemohou dovolit platit. Ovšem přijde mně zvláštní, že člověk, který má peníze na pořízení počítače nebo smartphounu, najednou nemá 100 Kč na obsah. Ano, pokud si stáhnu poslední album nějaké kapely, tak jim nic fyzicky nezmizí, a proto to nevypadá tak špatně, a proto si to lidi snáz omluví, než ukradení rohlíku na krámě, ale v reálku, pokud ukradnu rohlík, způsobím pekaři škodu max. 2 Kč (jde o to, jestli se koukat na to, kolik je výrobní cena rohlíku, nbeo kolik je prodejní cena a nebo kolik je čistý zisk). Pokud si stáhnu hudební album bez placení, způsobím někomu škodu řádově 200 Kč (opět stejně jako u rohlíku – vyberte si, jestli posuzovat podle nákladů, příjmů nebo zisku, ale tady je to složitější, protože náklady jsou víc abstraktní a rozmělněné, než u rohlíku.). Ve finále pekař i peoducent nezískají nějaké peníze. Je třeba si uvědomit, že i to hudební album stálo nějaké prachy, stejně jako ten rohlík. A když srovnáme cenu CD a stažení MP3 na iTunes, je jasné, že cena té placky, která pak chybí v obchodě, pokud bych ukradl fyzické CD, je zanedbatelná oproti obsahu, které se získat bez placení spousta lidí neostýchá.

    Takže nejíp by bylo, kdyby zareagovaly zákony (ale rozumě, ne podle lobby producentů), kdyby producenti začali nabízet obsah za reálné prachy (já, pokud chci vidět nějaký sci-fi seriál, buď su ho musím stáhnout a počkat na titulky a nebo čekat několik let, než ho někdo odvysílá s hrozným dabingem, proložený reklamou a v nevhodném vysílacím čase. Proč nemůžu stáhnout jeden díl seriálu bez reklam za nějakou rozumnou částku hned po odvysílání? Proč se vůbec všechno financuje reklamami? Ale to je už zase jiné povídání 🙁

    Prostě je to naprd 😉