O špehování, konci Groklawu a novinářské depresi [blog]

0

V posledním týdnu nebo dvou se stalo několik důležitých věcí, které jsme ve zpravodajství na Cnews vynechali. V tomto skromném blogpostu bych je proto chtěl alespoň stručně připomenout.

  • 9. srpna společnost Silent Circle ukončila provoz služby Silent Mail. Šifrování obsahu e-mailových zpráv už nelze považovat za bezpečné. Jednak kvůli principům, na němž e-mail stojí, nelze zašifrovat hlavičku, jednak NSA může zachycené maily archivovat pět let a do té doby mohou být stávající šifrovací algoritmy prolomeny.
  • 18. srpna britské orgány provedly razii v redakci deníku The Guardian a zničily pevné disky s uniklými materiály od Edwarda Snowdena. Kromě toho byl partner a spolupracovník redaktora Guardianu Glenna Greenwalda, David Miranda, na devět hodin zadržen na letišti Heathrow.
  • 20. srpna oficiálně ukončil činnost Groklaw, blog, který zveřejňoval detaily ze soudních kauz. Autorka vysvětluje, že kvůli sledování se štítí dále používat e-mail a bez e-mailu se Groklaw provozovat nedá. Rozlučkový příspěvek doporučuji přečíst. Je to dost chmurné čtení a vystihuje částečně i mé pocity při psaní tohoto blogu.
  • 21. srpna: whistleblower Bradley Manning byl odsouzen k 35 letům za mřížemi. Pokud nežijete zalezlí v díře, o tomhle naštěstí informovala i mainstreamová média.

No a teď k tomu, proč jsme tyto důležité zprávy vynechali. Nebudu se vymlouvat na to, že jsem primárně redaktorem ExtraHardware a tato témata patří jiným kolegům, to by ode mě bylo hnusné a nemístné. Psát o takových věcech by mělo být povinností každého novináře, tedy i mou. Pragmatický cynik by možná podotkl, že lidé nechtějí takové zprávy číst (já byl ale už mnohokrát příjemně překvapen, jaká témata navzdory prvotní skepsi nasbírala mnoho kliknutí). Ten pravý důvod – alespoň v mém případě – je ten, že o tom nechci psát, a nechci o tom psát proto, že je mi z těch věcí blbě.

 

Psát o nich je to jediné a nejlepší, co může novinář udělat, přesto mám beznadějný pocit, že není v mé moci situaci jakkoliv změnit. Špehování a konec Groklawu by se jistě daly analyzovat do hloubky, ale v půlce psaní bych se z té deprese musel jít oběsit na půdu. Pro duševní klid tedy raději zpracovávám témata, která jsou sice (doufám) zajímavá a pro mnoho z vás důležitá, leč v širším kontextu poněkud banální.

Tímto se tedy omlouvám, že jsme výše vyjmenovaná důležitá témata ignorovali. Nechci mluvit za ostatní a jejich pohnutky, ale já na to prostě nemám nervy.

Ohodnoťte tento článek!