Opáčko: Před 7 roky prvně vyšel LibreOffice, zatímco Oracle vzdal vývoj OpenOffice.org

Již sedm let můžeme používat bezplatnou kancelář, která nahradila projekt, jenž se do historie zapsal nesmazatelným písmem.

16
LibreOffice
LibreOffice

Nezdá se to, ale již uplynulo sedm let od uskupení organizace, jež se postavila za vývoj otevřeného kancelářského balíku. Jeho historie přitom sahá před rok 1999. Právě ten byl důležitý, protože Sun Microsystems v tomto roce odkoupil již existující kancelářské řešení StarOffice. Z tohoto projektu vzešel OpenOffice.org, jehož první finální verze vyšla v roce 2002.

Dlouhé roky pak byl právě tento kancelářský balík obvykle doporučován jako výborná bezplatná alternativa k Microsoft Office. Jenže v roce 2009 byl pro změnu odkoupen celý Sun, a to (nejen) databázovým gigantem Oraclem. Ten bohužel postrádal vřelý vztah k otevřenému softwaru obecně, z projektu OpenOffice.org pak stáhl svůj vývojářský tým.

OpenOffice.org v roce 2005 zaznamenal skoro 50 milionů stažení.

2010: dokumentová odysea

Projekt se dostal do mrtvého bodu, což komunitu vedlo k odtržení se a vytvoření dnes úspěšného forku s názvem LibreOffice – původní značku měl v rukou Oracle, především proto tedy nebyla použita.

LibreOffice přináší větší novinky každých šest měsíců
LibreOffice přináší větší novinky každých šest měsíců

LibreOffice poprvé vyšel v roce 2010 a stalo se tak ve stejný den, kdy nové uskupení složené z řad dobrovolníků a dobrovolnic, kteří předtím na OpenOffice.org pracovali, bylo oficiálně představeno. Organizace rychle získala podporu důležitých technologických firem, mj. šlo o Google, Canonical, Red Hat a mnoho dalších.

Apache OpenOffice zaznamenal mezi roky 2012 a 2013 kolem 40 milionů stažení.

Dne 28. září 2010 jsme se tak dočkali zrodu The Document Foundation, stejně tak vyšla vůbec první verze balíku LibreOffice, byť se jednalo o betaverzi řady 3.3. Konečné vydání jsme pak spatřili v lednu 2011. V podobné době vyšel také OpenOffice.org 3.3, vzhledem k silně omezeným možnostem vývoje – jak jsem zmínil, pozornost většiny se přesunula k LibreOffice – se tomuto balíku začal jeho duchovní nástupce v dalších vydáních rychle vzdalovat.

Komunita odešla, vývoj OpenOffice je prakticky zastavený
Komunita odešla, vývoj OpenOffice je prakticky zastavený

Během roku 2011 pak Oracle vývoj OpenOffice.org přenechal komunitě, umírající projekt pod svá křídla převzal Tha Apache Software Foundation. Vývoj balíku dodnes formálně pokračuje pod značkou Apache OpenOffice. Vzhledem k výše uvedenému ovšem nebylo velkým překvapením, že projekt stále více zabředával do bahna. Zhruba před rokem jsem psal o tom, že software již prakticky nikdo neudržuje. Začalo se hovořit o tom, že OpenOffice skončí u ledu. Fakticky tam je, šlo by o formální krok.

LibreOffice koncem roku 2015 balík aktivně používalo 100 milionů lidí.

LibreOffice zastoupil OpenOffice(.org)

Zatím se tak nestalo. Buď jak buď, po veletočích kolem vlastníka značky a patrona projektu a komunitou držící kancelářský balík naživu nám jeden aktivně rozvíjený otevřený (a také multiplatformní) můžeme být rádi, že nám jeden aktivně rozvíjený bezplatný kancelářský balík zůstal. Po sedmi letech si LibreOffice vede dobře, komunita je silná a chystá se velké vydání. Místo řady 5.5 totiž v zimě dostaneme řadu 6.0.

Podle The Document Foundation používají její kancelářský balík miliony lidí. Za sedm let existence organizace vyšlo 14 hlavních vydání LibreOffice, balík nástrojů je lokalizován do více než 100 jazyků. LibreOffice platí za vzorový příklad implementace formátu – a standardu ISO – ODF. V Ubuntu se jedná o zdaleka nejoblíbenější kancelářský software – volí jej 85,5 % uživatelek a uživatelů (Google Docs pak 4,29 %, WPS Office následně 3,22 %).

Který kancelářský balík dnes používáte vy?

Opáčko: Před 7 roky prvně vyšel LibreOffice, zatímco Oracle vzdal vývoj OpenOffice.org

Ohodnoťte tento článek!

16 KOMENTÁŘE

      • Občas zaslechnu ještě nějakou urban legend o nefunkčních makrech, která už deset let není pravda, ale jinak je to už jenom o nechuti změnit zaběhlé stereotypy. To že Ti nikdo nepředhodí KONKRÉTNÍ problém bude zřejmě tím, že žádné nejsou a nebo jsou to běžné mouchy které má každý software …

      • Příklad není problém, stáhnul sem si aktuální verzi LO, práce s obyčejnou tabulkou je katastrofa, jako obyčejnou sem si otevřel první co sem našel na disku, je to tabulka o cca 1900 řádcích, grafika žádná, jen tabulky a hodnoty. O plynulosti práce v Calcu si mohu nechat zdát, Excel s tím nemá absolutně žádný problém. Tabulka má 1,1MB, nic extra. A když vidím v Calcu to kostrbaté písmo, tak mě představa, že to musím používat docela děsí. Byly doby, kdy sem chyby překousl, dneska k tomu není důvod, když je to alternativa co funguje.

          • S excelem/calcem nevím. Používám ho zřídka. Za ty roky od SO5.2 používám tenhle soft k psaní textů. Pracovně. 99% věcí je bez problémů a mám ho v kanclu na 5ti PC. Nicméně jsou dvě věci, které jsou problematické.
            1) Svérázný způsob jak se chovají odrážky a číslování, když není možné nastavit default styly a znaky pro odrážky. Jde to jen pro volitelné styly. Prostě ty šílené puntíky, které asi každý znáte, nejdou v šabloně zrušit, jde je jen nepoužívat.
            2) Revize v .doc/docx jsou polámané. Sice je v LO vidět, že tam revize je, ale vypadávají jména autorů. Stejně tak se revize udělané v LO zobrazují v MSO blbě, vypadnou jména autorů apod.
            Takže na jednom PC mám MSO365 jenom tady na tyhle věci.
            PS: Ale ty revize blbnou i v MSO, protože jak se tam nachovýtne někdo kdo má starší MSO balík, tak to rozhodí taky.
            PS2: Když jsem se o tom bavil s kýmsi na LOconu v Brně (myslím loni) tak reagovali tak, že to nikdo opravovat plánovaně nebude, protože to nikoho dostatečně neštve.

          • @gi ad 1) ano, ale to bohužej jediné řešení. ten problém je v tom, že není možné v šabloně změnit nastavení předdefinovaných odrážek. on v zásadě není možné ani některý styl definovat jako výchozí.

        • dejvidek: Mám obyčejnou tabulku s 5000 řádky a nepozoruju nic nenormálního. Kurzor se hýbe jak má a tabulkou jde plynule scrollovat. Nevím, kde bych měl hledat nějakou katastrofu. V čem se Calc zasekává a Excel nikoliv? Můžete poskytnout Vaší tabulku? Moje ve formátu ODF zabírá 40KB. V 1,1MB musí být nějaký bordel. Kostrbaté písmo také není normální, dáte screenshot?

          Alternativa k produktu zdarma není produkt s měsíční platbou 20Kč mesíčně.