Hlavní navigace

Opera 11 beta: pojedenácté a opět revoluční?

24. 11. 2010

Sdílet

Zdroj: Redakce

Za svou čtrnáctiletou historii (pokud začneme počítat od 9. prosince 1996, kdy byla vydána první veřejná verze) si norská Opera vybudovala pověst kvalitního a výborně vybaveného prohlížeče, na který pevně semknutá komunita nedá dopustit a chvalozpěvy ji vynáší pomalu do nebe. Trochu paradoxní je, že se jí i přesto na osobních počítačích nedaří tak, jak by si hlavouni v Opera Software ASA představovali.

Nejzářivější novinky - seskupování panelů, rozšíření

V posledních měsících totiž dominuje lovecké sezóně Google, který uzmul pomyslnou první příčku soutěže o největšího Internet Explorer-bijce Mozille. Na druhou stranu pravděpodobně právě díky pevné komunitě alespoň Opera nezažívá masový exodus uživatelů. Toto číslo se v dubnu objevilo v tiskové zprávě a nebylo osamoceno. Doprovodilo jej naprosto stejné číslo, tedy padesát milionů, tentokrát však uživatelů Opery Mini určené pro mobilní telefony a jiná přenosná zařízení. Častěji než na počítačích se s Operou skutečně setkáte spíše na mobilech, kde křivka naznačující množství uživatelů docela zásadním způsobem roste.

O přenosných zařízeních nicméně dnes hovořit nebudeme, raději se podíváme, jak bude vypadat Opera 11 určená pro naše oblíbené stolní počítače a laptopy. Zlí jazykové si mohou říkat, co chtějí, vývojáři z Norska pokaždé přijdou s nějakou větší novinkou a v oblasti prohlížení internetu se rozhodně stále řadí mezi největší inovátory. Například prohlížení stránek v panelech dnes díky nim umí snad úplně všechny prohlížeče. Podaří se jim s jedenáctou generací šikovného prohlížeče konečně prorazit mezi širší masy? Pojďme si projít oficiálních jedenáct bodů, respektive funkcí, které si na vlastní kůži můžete vyzkoušet v čerstvé první betaverzi. Prý byste si pro ně měli Operu 11 zamilovat.

Seskupování panelů

Pokud jste opět čekali minimálně malou revoluci, a na prohlížeč s typickým červeným písmenem „O“ v logu vsadili, zrovna jste vyhráli balík peněz. Panely totiž prošly další evolučním stupněm. Když ještě neexistovaly, platilo jedno pravidlo – co webová stránka, to speciální okno. Spasitelské řešení posléze sjednotilo stránky do jednoho okna, a to v prakticky neomezeném množství. Narážíme ovšem na jednu nepříjemnost – přílišné množství panelů nás docela zahltí a my jednoduše ztratíme schopnost se v nich orientovat. A jestliže se vám zrovna teď v prohlížeči hromadí otevřené stránky, víte sami dobře, o čem mluvím. Pokud se zamyslíte, jak z této šlamastiky ven, zanedlouho vás bezpochyby napadne jedna zcela logická možnost. Třídění. Třídíme odpad, třídíme pracovní a osobní poštu, třídíme kontakty na Facebooku, tak proč netřídit panely?

Internet Explorer 8 zavedl barevné označování příbuzných panelů, hezká a užitečná funkce zejména teď v kontrastu s Operou odhaluje svou slabinu – v poněkud masochističtějších případech (rozumějte nejméně při pár desítkách otevřených stránek) dostává ergonomie i přehlednost na frak tak jako tak. Překážení panelů Opera eliminuje prostou možností vytvářet skupiny.

Uchopte panel a přesuňte ho na jiný, tím vznikne, naprosto přirozeně a nenásilně, skupina. Vizuální ohraničení je dostatečně patrné, šipečka umístěná vždy za posledním panelem celého seskupení jej rozevírá a roluje zpět do minimalistického balení. Srolovaná skupina má podobu jediného panelu na popředí, ostatní se skrývají za ním. Úplně se tandem webových stránek ale nikdy neschová.

Vraťme se k té revoluci. Nepochybně máme tu čest s jednou z nejvýraznějších inovací správy panelů za poslední roky, jenže tuto ideu nám poprvé v praxi předvedla již letos Mozilla. A nutno podotknout, že ve prospěch jejího Panorama svědčí jeden malý rozdíl. Firefox 4 bude se skupinami nakládat odlišně, především si nebudou – lidově řečeno – lézt do zelí. Jestliže v Opeře budou řádek s panely stále okupovat i uzavřené skupiny, ve Firefoxu nikoliv. Mně osobně připadá právě tento způsob trochu lepší, protože nepotřebuji, aby se mi stále zobrazovaly i ty stránky, které zrovna k ničemu nepotřebuji a mám je odložené ve skupině. Kterým směrem se přiklání vaše preference?

Zvýšené zabezpečení

Neříkejte, že jste to nečekali. Když vyjde nová verze internetového prohlížeče, jednou z tradičních položek na seznamu novinek je lepší zabezpečení. Dnes v hlavní roli uvidíte adresní řádek. K vcelku běžnému ořezání webové adresy na nezbytné součásti ve stylu Google Chrome přistoupila také Opera. Protokol, nejčastěji HTTP, zůstává oku uživatele skryt, nahradila jej ikona. Ta se po poklepání rozbalí a prozradí vám jednak (ne)zabezpečenost spojení se stránkou, druhak informace o tom, zda je bezpečné tuto stránku navštívit. Pokud to bezpečné není, prohlížeč vás na případné nebezpečí stejně upozorní předem tak, jak jste na to již několik let zvyklí.

Rozšíření!

Ohlášená podpora pro rozšíření potěší velké publikum. Ruku v ruce s ním přichází obsáhlý katalog, s nímž můžete Operu konečně jednoduchým způsobem obohatit o pár funkcí. Na tuto návnadu by mohlo dokonce zabrat několik uživatelů konkurenčních prohlížečů, jimž slabá rozšiřitelnost Opery vadila. V zájmu bezpečnosti, podle slov vývojářů, ovšem nebude možné programovat větší rozšíření, která mají velké ambice a chtěla by zásadněji zasahovat do chodu prohlížeče. Očekávejte tedy dílka vysoce podobná výtvorům pro Google Chrome.

Neznamená to, že by snad nešla vytvořit užitečná rozšíření, jen podle všeho nikdy nedosáhnou komplexnosti klasických doplňků pro již zmiňovaný Firefox. Napadá mne ale relevantní otázka: stojí ještě někdo o takto složité doplňky? Při přechodu na novou hlavní verzi Firefoxu představují dosud nekompatibilní kousky docela problém, zatímco u jednodušších rozšíření, ať už pro Operu, nebo pro Chrome, nějakou kompatibilitu řešit zpravidla nemusíte.

Vizuální gesta myší, vylepšené aktualizace, revoluce v e-mailu

Gesta myší podruhé, vizuálně

Přestože gesta myší nejsou v Opeře žádnou novinkou, dokážou se velmi dobře skrývat, takže je ve výsledku používá jen malé procento uživatelů. Často na tuto „skrytou“ funkci narazíte úplnou náhodou, kdy nechtěně nějaké gesto provedete a pak se nestačíte divit, co že se to vlastně děje. Pokud se naučíte gesta myší využívat, ušetříte si značné množství času. Takže jak tuto výtečnou funkci více rozšířit mezi lidi a dát světu vědět, že existuje?

Protože se gesta provádí se stisknutým pravým tlačítkem myši, nabízí se jedna možnost - podstrčit uživateli nějaké upozornění, když s tímto tlačítkem pracuje. A přesně to Opera 11 dělá - nsaží se nenápadně vnutit funkci pro myší gesta ve chvíli, kdy to situace dovoluje,. Tmavé kolečko s popisky jednotlivých gest se naštěstí neukazuje při každém stisku tlačítka, ale s mírným zpožděním a navíc jen tehdy, kdy stojíte s ukazatelem myši na místě.

Rychle, rychleji, nejrychleji

Ve jménu rychlejšího načítání stránek se ponese i nová Opera. Tak jako jindy si vývojáři nepřekvapivě kladou za cíl vyšplhat se na první pozice ve všemožných rychlostních testech a samozřejmě ohromit nás, uživatele, výkonem ve světě reálného internetu.

Protože se snad všichni konkurenti aktuálně nejvíc perou o rychlost zpracování JavaScriptu, zkusil jsem porovnat poslední betaverze (nikoliv nutně nejnovější vývojová sestavení!) nejdůležitějších zástupců ve známém testu SunSpider 0.9.1. U Safari jsem vzal zavděk posledním stabilním vydáním, protože Apple žádnou betu neposkytl.

  • Google Chrome 8.0.552.200 Beta – 255,4 ms
  • Opera 11 Beta – 280,4 ms
  • Mozilla Firefox 4 Beta – 297,6 ms
  • Safari 5.0.3 – 357,9 ms
  • Internet Explorer 9 Beta – 370,6 ms

HTML5 znovu na scéně

Ani lepší podpora webových standardů není v Opeře 11 žádným překvapením. Spolu s předchozím pátým bodem se pravidelně prezentuje mezi novinkami v každém důležitějším vydání jakéhokoliv prohlížeče. To přirozeně nesnižuje její důležitost, neboť bez implementace nejnovějších webových standardů by se web nemohl rozvíjet.

Za krásnější a bohatší web můžeme aktuálně děkovat především HTML5, ostatně i jeho zásluhou budeme prý stále častěji narážet na počítačové hry (nemám na mysli hry ve Flashi) fungující v rámci prohlížeče. Zbývá zkonstatovat, že Opera zavedené standardy podporovala vždy na výbornou a podle náznaků z nejnovější betaverze v tom nehodlá polevit.

Automatické aktualizace

Nikdy jsem moc nechápal, jak se tak vyspělý prohlížeč obejde bez pořádného systému automatických aktualizací. Ještě nedávno jste totiž Operu jinak než ručním stažením celého instalačního balíku a následnou manuální instalací nezaktualizovali.

Dnes se sice sama zaktualizovat dokáže, ale zdaleka ne ideálním způsobem. A jak to vypadá, současný aktualizační nástroj zdědí také jedenáctá Opera. Přestože bychom měli mít tu čest se zbrusu novým systémem udržujícím prohlížeč aktuální, spíše se setkáme s vylepšenou verzí toho starého. Vývojáři ho naučili "jen" aktualizovat rozšíření a miniaplikace známé pod souhrnným označením Opera Unite.

Našeptávání od Googlu

S velkou slávou Google posunul vyhledávání na zcela novou úroveň se svým Google Instant. Okamžité zobrazení výsledků vyhledávání bez nutnosti stisknout klávesu Enter znovu zjednodušilo a urychlilo už tak snadné vyhledávání, kdy se při psaní do vyhledávacího pole našeptávaly vhodné návrhy slov k vyhledání. Vyhledávací políčka zabudovaná přímo do grafického rozhraní prohlížečů podporují našeptávání také, pro Chrome se už dokonce chystá integrace s funkcí Instant.

Pak už nebudete muset Googlovu stránku s vyhledáváním vůbec navštívit, vystačíte si se zadáváním hledaného výrazu přímo do adresního řádku (v případě jiných browserů do vyhledávacího pole, až tuto funkci implementují). Opravdu mi připadá zvláštní, že se teď Opera chlubí našeptáváním z Googlu. Neměla by tento krok dávno přeskočit a hned přijít s integrovanou funkcí Instant?

Zásuvné moduly jen na vyžádání

Pokud zásuvné moduly, s Flashem v čele, z principu nesnášíte (nebo protože se zapříčiňují o velké množství pádů prohlížečů), jásejte. V Opeře 11 je prostě vypnete s tím, že je k životu přivedete prostým klepnutím na blokovaný prvek - tedy například na stránce YouTube se zaměříte na místo, kde se obvykle vyskytuje video. Za tuto funkci vám poděkuje každý postarší počítač, který si už s během moderních zásuvných modulů neporadí zrovna ideálně.

Vylepšený e-mailový klient

Panel, jehož prostřednictvím ovládáte vaše poštovní účty, se nyní snáze ovládá a nově v něm také nastavíte důležitost jednotlivých účtů - zprávy z primárního e-mailu se tak budou zobrazovat nejdříve.

Další zmiňovanou novinkou je volné přesouvání položek - můžete tedy snadno uchopit štítky a přesunout je nad doručenou poštu.

A pokračujeme ve změnách - celá postranní lišta se může automaticky schovat, když přejdete z pošty na jiný normální panel s otevřenou webovou stránkou - nezavazí tedy při prohlížeční webu tehdy, kdy si to nepřejete. Tady se mi chce skoro zakřičet „Viva la Revolution".

Rychlejší instalace

Opravdu potřebuje poslední z jedenácti bodů komentář? Možná ano. Snaha vývojářů o urychlení instalace je hezká, obzvlášť když se na vlastní kůži přesvědčíte o kvalitě jejich práce, přesto se musím dotázat: kolikrát denně prohlížeč instaluji? Opravdu mám považovat jedenáctý bod za tak důležitý, že bychom si díky němu Operu zamiloval? Netrápí vás stejná otázka?

Asi nejsem sám, komu se některé body, na něž jedenáctá Opera na svých stránkách tak vehementně upozorňuje, zdají tak trochu slabé. Na druhou stranu je to asi třeba, především kvůli méně zkušeným uživatelům. Norové navíc kontrují jinými vypečenými novinkami, kterými dokazují, že se ve svém oboru jen tak neztratí.

Přirozeně musím přihlédnout k tomu, že máme co do činění teprve s první betaverzí. Do finále se ještě může leccos zlepšit, mohou se objevit i další drobné funkční novinky. Opera 11 se mi bohužel momentálně nezdá natolik revoluční a inovativní, jak o ní vývojáři tvrdí. Ani ve mně nebudí dojem, že by mohla přetáhnout uživatele od konkurenčních prohlížečů, ty jsou totiž většinou podobně technologicky vyspělé, dostatečně rychlé a funkce nabízí podobné. Nebo je to jinak?

Byl pro vás článek přínosný?