Padne svoboda panoramatu? Na půdě EU se řeší zákaz komerčního focení budov a soch

0

Čeští Piráti tvrdí, že Europarlament navrhuje zrušit svobodu fotografování na ulici. Kontroverzní návrh revize autorského zákona by měl zrušit tzv. svobodu panoramatu, tedy výjimku, díky které můžeme fotit architektonická a umělecká díla trvale umístěná na veřejném prostranství. Ve skutečnosti je to ale trochu složitější.

Co je svoboda panoramatu?

Možná si pamatujete náš loňský článek Obrázek Atomia či noční Eiffelovky? Tabu chráněné copyrightem. Týkal se právě svobody panoramatu, kterou si každý členský stát Evropské unie vykládá po svém. EU ve směrnici 2001/29/ES říká, že chráněná díla lze použít jen se souhlasem autora (který jej může podmínit licenčním poplatkem).

Belgie svobodu panoramatu nezná, fotka Atomia je proto cenzurovaná
Belgie svobodu panoramatu nezná, fotka Atomia je proto cenzurovaná (foto: Wikimedia)

Existují ale také výjimky, na které by toto pravidlo neplatilo. Jde o zpravodajskou licenci, nekomerční užití pro vědecký výzkum, vyučování nebo pro zdravotně postižené. Výjimka se také týká „užití děl jako jsou architektonická díla nebo sochy vytvořené za účelem jejich trvalého umístění na veřejných místech.“ To znamená, že sochu na náměstí můžete vyfotit a dělat si s ní, co chcete i bez souhlasu autora sochy.

Česko je velmi liberální

Členské státy EU si směrnici vyložily po svém. Wikipedia vede jejich přehledný seznam. Česko i všichni naši sousedé mají uzákoněnou úplnou svobodu panoramatu. Finsko a Dánsko ji vztahují jen na budovy (nikoliv sochy). Pobaltské země povolují jen nekomerční užití (na fotkách nelze vydělávat). Francie, Belgie, Itálie a Řecko svobodu panoramatu neuznávají a je na každém autorovi, jaké licencování zvolí.

Zmíněný model Atomia chráněný autorským zákonem je dle kolektivního správce SABAM možné fotit a snímky pak zveřejnit jen pro nekomerční účely na webu nebo sociálních sítích. Omezení bude platit až do roku 2076, tedy po 70 letech od smrti autora.

Svoboda panoramatu v evropských zemích
Svoboda panoramatu v evropských zemích (foto: Wikipedia)

Český autorský zákon implementoval směrnici v plné podobně. V § 33 Užití díla umístěného na veřejném prostranství říká že: „Do práva autorského nezasahuje ten, kdo kresbou, malbou nebo grafikou, fotografií nebo filmem nebo jinak zaznamená nebo vyjádří dílo, které je trvale umístěno na náměstí, ulici, v parku, na veřejných cestách nebo na jiném veřejném prostranství; do autorského práva nezasahuje ani ten, kdo takto vyjádřené, zachycené nebo zaznamenané dílo dále užije. Je-li to možné, je nutno uvést jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a umístění.“ To platí pro fotografie nebo videa; vytvoření nové stavby podle stejných plánů nebo vytvoření trojrozměrného modelu vylučuje druhý odstavec.

Nový návrh europarlamentu

Německá europoslankyně za Pirátskou stranu Julia Reda navrhla 24 bodů pro reformu autorského zákona. Svoboda panoramatu je jen jedním z témat. Reda popisuje nejednotnou úpravu legislativ v členských zemích a navrhla, aby všude platilo, že lze na veřejném prostranství fotit cokoliv i bez souhlasu autora.

Jenže na úterním zasedání výboru Evropského parlamentu pro právní záležitosti byl přijat upravený návrh zprávy. A ten říká, že je nutné žádat autora o povolení. Bez něj lze fotit/točit jen pro nekomerční účely. Piráti (i ti čeští) v tom vidí konec svobody panoramatu.

 

Český europoslanec Pavel Svoboda (KDÚ-ČSL), který nový návrh podpořil, přitom říká, že se nic vážného neděje a svoboda zůstala nedotčena. „Je to jednoduché. Když jste turista a vyfotíte si Tančící dům nebo nějakou moderní autorsky chráněnou stavbu, popřípadě jí nasdílíte na facebooku, nic z toho pro vás neplyne. Když jste profesionál a začnete před Tančícím domem nebo v trafikách  prodávat své pohlednice se snímkem domu, měl byste požádat autora stavby o souhlas či dohodu. Celé je to mnoho povyku pro nic. Je velký rozdíl mezi komerčním a nekomerčním užitím, to je snad jasné každému,“ tvrdí Pavel Svoboda.

Hranice mezi (ne)komerčnem

Rozdíl v tom ovšem je. Dosavadní zákon neříká nic o komerčním nebo nekomerčním užitím. Záznamy architektonických a uměleckých děl je možné pořizovat a dělat s nimi cokoliv. Dnes je navíc obtížné najít hranici mezi komerčním a nekomerčním použitím. Experti se o tom hádají už roky. Jednoznačně komerčním použitím je prodej fotografie. Jednoznačně nekomerčním je tisk fotografie pro osobní potřebu nebo vystavení v nekomerční online galerii.

Jenže je tady šedá zóna: co když na svém webu budete mít reklamu? Fotka je součást webu, který vydělává. Sporné jsou i další webové služby. Facebook si vyhrazuje, že váš obsah (i fotky a videa) může použít v reklamě. Vy s dobrým svědomím sdílíte bez úplaty fotku, ale komerční punc jí dá někdo jiný. Wikipedia pracuje je projekt provozovaný neziskovou společností a veškerý svůj obsah nabízí pod svobodnými licencemi. Jenže jej mohou využívat i komerční společnosti.

Jako wikipedista jsem byl zhrozen, že výbor pro právní záležitosti tento pozměňovací návrh schválil. Europoslanci si asi spletli století, svoboda panoramatu je naprosto zásadní pro dnešní digitální dobu,“ dodává zastupitel hl. m. Prahy za Piráty Adam Zábranský.

Zatím není třeba vyvolávat paniku. Jde pouze o návrh zákona. O konečné podobně se bude jednat až 9. července na plenárním shromáždění europarlamentu. Pak bude několik měsíců trvat, než poputuje ke Komisi. Snad zvítězí zdravý rozum a sporné body týkající se nekomerčního užití a nutnost souhlasu autora zmizí.

Pokud by totiž návrh nakonec uzákonili, u sdílených fotografií by fotografové museli dohledávat, kdo je autorem stavby a jestli ještě spadá pod copyright (zaniká 70 let po smrti autora). U fotografie hradu je situace jasná. Co ale fotka náměstí s několika stavbami a sochami? Co Google Street View nebo Seznam Panorama. Ty zachycují tolik objektů, že by se firmy nedoplatily.

Ohodnoťte tento článek!