Pasivní vodní chladič je realitou. Kapalina cirkuluje bez pumpy [Computex]

2. 6. 2016

Zdroj: Redakce

Dnes už jsme tu měli jeden „mišmašový“ přehled různých zajímavých úkazů vystavovaných na Computexu 2016. Exponát z oblasti chladičů, o kterém bude řeč nyní, by se do něj dal ještě ex post přidat, avšak dost možná to bude tak zásadní záležitost, že by zařazení mezi běžnou sklizeň produktů bylo křivdou. Jde totiž o koncept odlišující se od všeho, co v oblasti chlazení zatím máme. Přišla s ním firma Raijintek a mohl by do PC přinést docela čerstvý vítr – ovšem jen obrazně řečeno, jde totiž o chlazení pasivní.

Vynález Raijinteku (údajně již
patentovaný) spojuje dvě zatím spíše se vylučující věci. Je
to totiž vodní chladič s uzavřeným okruhem, ale zároveň
také chladič zcela pasivní, tedy bez pohyblivých prvků jako jsou
ventilátory a čerpadla. Ty jsou přitom obvykle u tohoto
účinného způsobu chlazení obvykle na štíru s maximální
tichostí, pumpy často postihuje nepříjemná hlučnost, někdy
s otravně vysokou frekvencí zvuku. Pokud by ovšem ve vodním
okruhu nebyly, byla by situace zcela jiná – chladič by rázem
mohl být stoprocentně neslyšný.

Pasivní vodní chladič s uzavřeným okruhem Raijintek (Computex 2016, Zdroj: techPowerUp)

S fyzikálními zákony se
samozřejmě vyběhnout nedá a je jasné, že vodní okruh by
bez čerpání normálně nefungoval. Trik je v tom, že pasivní
vodní okruh Raijinteku funguje spíše jako heatpipe u vzduchového
chladič, v nichž cirkulace média probíhá také samovolně
bez čerpadla. Raijintek slibuje, že se mu takové fungování
podařilo zajistit i v konstrukci s pružnými
hadicemi, odpovídající běžnému all-in-one vodníkovi.

Chladič tedy funguje tak, že
speciální kapalina s teplotou varu pod 40°C se v chladicím
bloku odpařuje a absorbuje teplo změnou skupenství. Tato pára
jako v heatpipe cestuje či vzlíná hadicí (ta možná bude
muset být zvlášť upravená, nikoliv obyčejná) směrem
k radiátoru. Ten páru zchlazuje a změnou skupenství
zpět je zde teplo odevzdáno okolí. Poté už jen konstrukce musí
zajistit, aby ochlazená kapalina docestovala sama zpět do bloku
a mohla cyklus opakovat. Jednosměrné odpařování v okruhu
by snad mělo být zajištěno rozdílem tlaku, za tím účlem mají
vstupní a výstupní hadice odlišný průměr. Konstrukce také
vyžaduje, aby hadice vedly z radiátoru k CPU z kopce,
chladící blok musí být níže než radiátor.

Rozdíl v průměru hadic by měl usměrňovat cirkulaci rozdílným tlakem (Computex 2016, Zdroj: Bit-Tech)

Háček bude samozřejmě v tom,
že s takovýmto samovolným cirkulováním na principu heatpipe
určitě nebude rychlost a kapacita odvádění tepla tak
vysoká, jako s nuceně cirkulující kapalinou. Druhý problém
je v tom, že bude zpomaleno i odbourávání tepla
v radiátoru, pokud na něm není nasazen žádný ventilátor.
Ve skříni tak budete muset buď mít průvan z jiného zdroje,
nebo ho umístit nahoře pod prostupnou horní stěnou a doufat,
že to bude stačit. Jen s přirozeným ochlazováním ale výkon
asi nemůže být srovnatelný s aktivním vodníkem.

Přesto mi však tato koncepce chlazení
přijde velmi slibná, i kdyby měla svou účinností stačit
jen na nižší třídy procesorů či grafik. S kompletně
pasivní konstrukcí nemůže i velmi tichý ventilátor
skutečně soutěžit (pokud se nenalézáme v hlučném
prostředí), takže tento chladič by mohl být velkým přínosem.

Raijintek na Computexu 2016 chladič
s touto konstrukcí předváděl v prototypu, který zde
vidíte na fotografiích. Podle redaktorů webů techPowerUp
a Bit-Tech to skutečně funguje, ačkoliv exemplář nebyl
přímo nainstalován v nějakém počítači. Po ponoření do
teplé vody začala kapalina sama cirkulovat. Technologie je údajně
již připravená k reálnému nasazení, neboť firma na ní
již pracovala déle. Ačkoliv o komerční výrobě konkrétní
informace není, údajně by se takový pasivní vodník mohl na trhu
reálně objevit relativně brzy. Doufám, že to vyjde a technologie
bude skutečně v praxi fungovat.