Pomůže výměna SSD disku za rychlejší? (blogpost)

0

Někdy začátkem roku jsem upgradoval systémový disk z běžného plotnového na SSD. Původní disk měl kapacitu 500 GB a byl rozdělen na dva oddíly, systémový a datový. To na jednu stranu znemožňovalo pronikat datům mezi systémové soubory a zvyšovat fragmentaci, na druhou stranu hlavička se při spouštění programů a současném načítání dat docela zapotila.

SSD místo disku

Jako SSD jsem vybral tehdy rozumnou volbu Intel X25M s kapacitou 80 GB, ideální kombinace mezi cenou a velikostí – 64GB modely byly příliš malé a ty s kapacitou 90 GB a vyšší zase zbytečně drahé. Na SSD jsem nainstaloval zcela čistý systém, protože klonování nebylo vzhledem k vyšší kapacitě původního disku možné. Rozdíl v rychlosti počítače byl skoro neuvěřitelný – a to nejen vzhledem k rychlosti SSD, ale i proto, že systém a data ležela na rozdílných discích (pro data jsem ponechal 500GB plotnový disk).

Bohužel jsem udělal jednu chybu: před instalací systému jsem nepřepnul v BIOSu režim SATA z IDE na AHCI, a pokud jsem to udělal po instalaci, skončil start systému restartem nebo zamrznutím. Přitom stačí jedna drobná úprava v registrech a doinstalovat AHCI ovladač od Intelu – návod můžete najít například na ExtraWindows.cz. Jenže na to jsem neměl kuráž, nechtěl jsem riskovat problémy.

Když 80 GB nestačí

80GB disk postupně přestával stačit – hodně místa si vzaly programy a jejich data. Například program pro tvorbu fotoalb CEWE si kopíruje všechny fotky do složky uživatele a ještě je násobí pro případ, že byste se chtěli vrátit k nějaké starší verzi fotoknihy plus je upravuje, než je pošlete do fotolabu. Také iTunes jsou docela rozežrané, celý balík Nero 10 také není žádný asketa atd. Zkrátka potřeba většího disku se dostavila ani po tři čtvrtě roku.

Díky ochotě společnosti Intel jsem mohl vyzkoušet nejvýkonnější disk, jaký mají v nabídce – Intel 510 s řadičem Marvell a kapacitou 250 GB. Pokud vím, je to jediný disk Intelu, který je založen na jiném než vlastním návrhu. Intel 320 je evolucí modelu X25M, stejně jako malé disky Intel 310 a 311. Pětsetdesítka se nabízí jen ve dvou kapacitách, 120 a zmíněných 250 GB, přičemž srovnatelný model 510 s kapacitou 120 GB je o zhruba dva tisíce dražší než 320 (6 600 Kč vs. 4 500 Kč).

Model s 250GB pak stojí závratných 13 500 Kč, což už je moc i na zarytého zastánce SSD. V této velikostní kategorii se jednoznačně jedná o nejdražší disk – například Kingston se se svým základním modelem se vejde pod devět tisíc. Rychlost sekvenčního čtení se má pohybovat okolo 500 MB/s, zápis pak činí 315 MB/s. Tento model ale není tím nejdražším, co má Intel v nabídce – 320 s kapacitou 300 GB stojí cca 12 500 Kč a s kapacitou 600 GB pak 25 000 Kč. Brutální.

Klonujeme systém

Moje mašina už má za sebou nějaký ten pátek – Core i3-540, 8 GB RAM, Nvidia GF 240, Gigabyte P55-USB3. Je tedy jasné, že nemá 6Gb/s řadič, ale jen starší 3Gb/s. Proto není divu, že Intel 510 po připojení (stále ještě v režimu) IDE do stávajícího systému vykazoval sekvenční hodnoty jen 220/195 MB/s a rychlost čtení byla de facto srovnatelná s dinosaurem X25M.

Systém, který jsem hodlal klonovat pomocí programu Acronis True Image Home 2012, běžel zhruba tři čtvrtě roku a za tu dobu jsem do něj nacpal řádku programů, namátkou Adobe Acrobat 10, celý balík Nero 10, Office 2010, Adobe Photoshop Elements 10, Unreal Tournament 3 a spoustu drobných nástrojů. Start počítače do zobrazení plochy (bez POST) trval 20 s, do spuštění prohlížeče Firefox 8 pak 29 s. Zkrátka žádný pomalík i přes určité zaplevelení systému.

Po té, co jsem úspěšně přenesl systém na Intel 510 – zaváděcí oddíl byl ponechán na velikosti 100 MB a zbytek se roztáhl – jsem zkusil změřit rychlost startu. A světe div se, výsledek byl téměř shodný: 20 s do zobrazení plochy a 27 s do spuštění prohlížeče. Ani při běžné práci jsem nepocítil žádný rozdíl v rychlosti, vše běželo stejně svižně. Čili kromě vyšší kapacity systémového disku žádný „vedlejší“ efekt ve formě zvýšení výkonu. I začalo to ve mně hlodat‚Ķ

Čistá instalace se vyplatí

‚Ķa nakonec jsem se rozhodl využít toho, že mám k dispozici SSD disk, na němž mohu zkusit čistou instalaci po přepnutí do režimu AHCI. Dílo v BIOSu bylo dokonáno a já spustil čistou instalaci. Hned po dokončení jsem změřil start systému: 16 s do zobrazení plochy a 18 s do spuštění Firefoxu. Signifikatní rozdíl, nicméně to jistě není dáno rychlostí disku, ale především čistou instalací. Změřil jsem i rychlost disku pomocí CDM3 a hle, došlo k výraznému nárůstu rychlosti zápisu a také rychlosti čtení v režimu 4K QD32. Maxima jsou samozřejmě omezena pomalým řadičem.

Vrátil jsem se ke starému systému, abych si z něj přetáhnul data a hle, co se nestalo – pád při bootování. Režim SATA byl totiž ponechán v AHCI. A to byl impuls k tomu, abych vyzkoušel návod publikovaný na ExtraWindows.cz. Nastavil jsem IDE, ve Windows jsem upravil registr, dal zpět AHCI, v nouzovém režimu nainstaloval AHCI ovladač od Intelu, nastartoval do Windows a po aktualizaci ovladače běžel systém v AHCI – skvělé!

Tip:  Při změně IDE na AHCI bez nutnosti reinstalace postupujte podle našeho návodu

Zkusil jsem tedy změřit rychlost X25 v CDM3 a opět – nárůst rychlosti sekvenčního čtení a čtení v režimu QD32, rychlost zápisu se vrátila na původní hodnoty, jaké měl disk po čisté instalaci systému v režimu IDE. Zkrátka zapnutí AHCI pomohlo ve všech ohledech, nepatrně se zrychlil i start systému – plocha se ukázala za 19 sekund, Firefox za 28 sekund (minus sekunda). Index disku Windows 7 Experience vzrostl na 7,7 z 7,2 – po čisté instalaci v režimu IDE činil přitom index 7,5. Zde je celkem jasně vidět, jak s ubývajícím prostorem na disku klesá v režimu IDE rychlost; ostatně to dobře vidíte i v tabulce a na několika screenshotech.


Crystal Disk Mark 3 (MB/s) Seq read Seq write 512K read 512K write 4K32 read 4K32 write
Intel X25 80 GB IDE/čistá instalace 229,6 83,54 160,6 83,91 20,81 63,88
Intel X25 80 GB IDE/zaplevelený systém 215,4 80,26 155,7 45,36 19,98 34,2
Intel X25 80 GB AHCI/zaplevelený systém 245,8 81,26 193,2 82,96 192,9 51,18
Intel 510 250 GB IDE/zaplevelený systém 217,8 195,6 144,2 187,6 17,01 43,13
Intel 510 250 GB AHCI/čistá instalace 257,5 247,4 219,7 234 84,07 50,44
Seagate 7200.12 500 GB IDE/zaplevelený systém 124,1 119,7 41,87 60,28 0,673 1,138

Závěrem už jen několik postřehů:

  • Rozhodně je vhodné používat režim SATA AHCI – přinese to nějaké procento výkonu navíc, alespoň u disků Intelu.
  • Pokud používáte režim IDE, není problém jej bezpečně přepnout do AHCI bez nutnosti reinstalace. První start je ale vhodné provést do nouzového režimu.
  • Je zbytečné pořizovat Intel 510, pokud máte jen starý 3Gb/s řadič. V takovém případě model 320 bohatě postačí, chybu neuděláte ani s X25M, protože rychlost zápisu není u systémového disku až tak důležitá.
  • Rozdíl v rychlosti čistého systému a systému používaného delší dobu není nikterak výrazný – ano, v relativním srovnání šlo o cca 50 %, ale v absolutních číslech jen o 10 sekund. Navíc většina uživatelů počítač stejně uspává.
  • Je tedy vhodnější provést klonování disku, pokud máte patřičný software. Čistá instalace je časově velmi náročná a stejně se vám nepodaří přenést všechna nastavení a data, na něco se vždy zapomene. 
Ohodnoťte tento článek!