Hlavní navigace

Práce v kanceláři nás pomalu zabíjí a ani o tom nevíte

2. 9. 2010

Sdílet

Zdroj: Redakce

Podle statistiky zdaleka největší podíl pracovní síly sedí v ČR v kanceláři za stolem s PC nebo spíše v kanceláři s mnoha PC. Tento druh pracoviště se sice zdá na první pohled o poznání méně zdraví škodlivý než třeba práce v dolech, na druhou stranu ale ani ona není dle vědců zcela bez rizik.

Znečištění technikou

Zřejmě jen velmi těžko bychom dnes našli nějakou kancelář, v níž nestojí minimálně jedna fotokopírka. Jistě jste si již někdy sami všimli takové té zvláštní vůně okolo ní, to je prosím ozón, o němž i sama organizace EPA říká: „Dokonce i vdechnutí malého množství může způsobit bolest, kašel, podráždění krku a dechovou nedostatečnost.“ Výrobci to samozřejmě vědí a instalují proto na fotokopírky čistící systémy, ale ruku na srdce – kdy jste v něm naposledy měnili filtr? Laserové tiskárny na tom nejsou o mnoho lépe, kromě ozónu se od nich totiž běžný kancelářský pracant naděje také mikročástic toneru, které fungují stejně jako běžný prach, jen se jim daří zaprášit plíce díky své miniaturní velikosti (dostanou se do plicních sklípků dále) řádově snadněji.

Ač zatím podobná studie chybí, někteří mají za to, že toner přecházející do krve může mít vliv na vznik rakoviny nebo nemocí srdce. A když už jsme toto téma načali: Dr. Lidia Morawska zkoumala vliv toneru na zdraví a zjistila přitom, že tato iritující látka je ve vzduchu během pracovních hodin v pětinásobné koncentraci oproti hodinám nepracovním. Z 62 tiskáren 37 neemitovalo toner vůbec, celých 17 ale vydávalo vysoké dávky (podobně jako zapálená cigareta). Přinejlepším bychom to tedy mohli přirovnat k vykouření několika cigaret denně, v případě opačném klidně může vaše tělo mít dojem, že pracujete v uhelném dole a k tomu kouříte 80 denně. Opravdu prašné prostředí by tedy v závěru mohlo skončit i u vážné choroby plic známé jako siderosilikóza.

Znečištění světlem

Dalším nešvarem, na který dnes hřeší nejedna kancelář nebo prodejní středisko je přesvícenost. Zda je nějaká místnost přesvícená, poznáte snadno – pokud do ní vejdete z normálního jasného slunečního dne, musíte chvíli mrkat, než si na světlo zvyknete. Obecně pak jde o situaci, kdy je k nějaké činnosti světla více, nežli je pohodlné či nezbytně třeba. Pozor ale, vztahuje se to taktéž na sice „akorátní“, nicméně svojí vlnovou délkou špatný typ osvětlení. Dle knihy Human Factors in Lightning se právě moderní přesvícenost podepisuje na rozhození našich vnitřních tělesných „hodin“, četných bolestech hlavy, únavě, stresu a podobných faktorech, které na náladě jistě nikomu dvakrát nepřidají.

Některé názory přesvícení připisují i vysoký krevní tlak, imunitní problémy, potíže s erekcí a vyšší riziko rakoviny. Pokud jde o nesedící světlo, tak to je zádrhel týkající se faktu, že většina dnes šířeného světla (a kanceláře z toho přirozeně nevyjímaje) není nijak spektrálně sladěna s rozmezím, na které je naše tělo zvyklé a stavěné. Pokud bychom nechali na chvíli stát bokem hledisko zdravotnické, pak se nabízí i otázka, proč vlastně takto cíleně plýtvat elektřinou?

Teambuilding à la IT Crowd

Znečištěné budovy

Ačkoliv články na téma „Počítačová klávesnice má více bakterií než záchodové prkénko“ jsou poslední dobou populární, vyhneme se dnes tomuto trendu a zaměříme na tzv. SBS syndrom neboli „syndrom nemocné budovy“. To je případ, kdy lidé v některých místech a domech mají buď nepříjemné pocity z okolí, nebo vyloženě zdravotní problémy a to i přesto, že lékařské prohlídky nic neodhalí. SBS může postihovat jen část budovy nebo i celou, stejně tak jen někoho z týmu nebo všechny. Dodejme si ještě pro úplnost, že se také používá pojem BRI (Building related illness – nemoc související s budovou) pro případy, kdy je důvod (i iritační látka ve vzduchu) nalezena. V roce 1984 uvedla organizace World Health Organization Committee zprávu, která informovala o zdrcujícím faktu, že celých 30 % budov se nějak týká tohoto problému.

Problém jde ruku v ruce s trendy moderní doby – zejména dokonalou klimatizací, kvůli které jsou všechna okna pečlivě utěsněna a zavřena, takže sice teplota se drží dokonale, ale cirkulace kapku trpí. A když už náhodou je, pak nestojí za mnoho. Často totiž dojde paradoxně k tomu, že klimatizace nasává vzduch mizerné kvality někde u křižovatky či parkoviště a hromadí škodlivé látky v kanceláři. Pokud vám to zní jako zbytečné strašení, musíme vás upozornit na toto zjištění uvádějící jasná data, že 90 % pracovní doby trávíte někde, kde je výskyt polutantů 2–5× vyšší (výjimečně i 100×!) než venku. Pokud je budova, v níž pracujete starší 10 let, pak je s rostoucím podílem vlhkosti okolí solidní šance i na to, že se v ní brzy objeví tzv. plíseň hlavičková, která produkuje pro lidi dráždivé toxiny, takže jí lidstvo „vděčí“ za kašel, potíže s pamětí, vyskytnout se ale v extrémním případě může i ztráta plodnosti.

Motivační schůze

Pokud i k vám již dorazila tato motivační móda, jistě již máte v názoru na podobnou činnost jasno, těm ostatním připomínáme, že jde o akce, kdy se v rámci motivace a kvalitního teambuildingu sejdou zaměstnanci dané sekce a při sezení na nepohodlných židlích (zřejmě záměrně, aby si lidé udrželi pozornost) naslouchají motivačním proslovům nějakého manažera či specialisty z HR, případně hrají různé „týmové“ hry. Cíl je samozřejmě jediný – abyste pozitivně mysleli o práci, což se popravdě motivačním schůzím málokdy povede. V postatě by se podobné schůze daly shrnout do věty: „Vše zvládneme, když budeme pracovat jako tým!“ Malér s těmito schůzemi je jednoznačně psychologického rázu: když totiž někoho nutíte do pozitivního myšlení, často to z něj udělá ještě depresivnější povahu. V závislosti na konkrétním temperamentu tak věci mohou po dlouhodobé masáži „nucenou pozitivitou“ vyústit i v chronickou depresi nebo v nejhorším případě i v sebevraždu.

Nuda a stres

Jestliže právě čtete tento článek v pracovní dobu, znamená to, že si můžeme ušetřit dotaz, jestli se v práci nudíte. Vše nasvědčuje tomu, že pokud jde právě o nudu a stres, tak je zdaleka nejlepší zlatá střední cesta – tj. stresovat se jen občas. A proč tomu tak je? Je obecně známo, že když se stresujete každou vteřinu, po pár letech zkrátka odpadnete stejně, jako časem zničíte auto jedoucí stále na jedničku. Když ale naopak budete mít místečko pěkně v tichu a klidu, pak zase pro změnu riskujete dle londýnské univerzity srdeční příhodu z nudy. To je ten případ, kdy se dlouho nic neděje a pak se najednou po 20 letech přižene obrovský stres, který člověk neustojí. Jinými slovy, pokud jde o stres, tak je pro člověka ideální občasná zátěž, při níž se střídá rychlá a pomalá srdeční činnost. Nuda se mimochodem také podepisuje na zvýšeném počtu úrazů na pracovišti.

Zdroj: Cracked

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku