Přetaktování Haswellu: něco nově, něco postaru, lowend má asi stále smůlu

0

Závěrem minulého týdne pořádal Intel v Pekingu opět konferenci IDF. Oproti poslednímu loňskému srazu tentokrát nebylo tolik novinek, nicméně něco zajímavého se přece jen objevilo. Intel totiž zveřejnil informace o tom, jak bude vypadat přetaktování procesorů Haswell.

Hlavní bolístkou současných procesorů pro socket LGA 1155 je, že je prakticky nemožné přetaktovat významněji základní takt (base clock), od kterého se odvozují ostatní frekvence. Pak totiž přestane být stabilní sběrnice PCI Express a rozhraní DMI, přes které je připojen jižní můstek. Procesory Sandy Bridge a Ivy Bridge lze proto popohnat jen pomocí násobiče. K tomu však musíte mít dražší odemčený čip (značený K), nebo pro omezené přetaktování alespoň turbo.

U Haswellu bude zřejmě situace velmi podobná, ovšem s několika změnami. Samotný základní takt bohužel opět přetočíte maximálně o pár procent (v krocích po 1 MHz). Intel ovšem do Haswellu přenesl funkci z procesorů pro socket LGA 2011, které umožňují tuto frekvenci pomocí děličky zvýšit, aniž by se změnil takt PCI Express. Base clock tak bude možno změnit z 100 MHz na efektivně 125 či 166 MHz, přičemž po nastavení těchto taktů opět zřejmě bude možné mírné přetočení (podobně jako u 100MHz base clocku), dokud to ovšem nepokazí stabilitu oněch závislých sběrnic. Podle HWBOTu by snad mohla na některých deskách fungovat i dělička umožňující base clock na 250 MHz, v oficiálních slajdech však o ní není ani slovo, takže standardní asi nebude.

Přetaktování Haswellu
Přetaktování Haswellu

Bohužel nevíme, zda Intel tyto děličky dá k dispozici i na levných zamčených procesorech. Trochu o tom pochybuji, neboť nemožnost taktování levných CPU zřejmě firmě vyhovuje. Lze se tedy důvodně obávat, že tyto vyšší takty base clock (a možná i další možnosti přetaktování) budou opět zpřístupněny jen na káčkových čipech.

 Strom frekvencí v Haswellu
Strom frekvencí v Haswellu  

Čipy s otevřeným násobičem u Haswellu zůstávají. Novinkou má být vyšší nastavitelný násobič – až 80×, což se ale bude hodit spíše osobám hrajícím si se zkapalněnými plyny, jelikož teoretický takt 8 GHz nepochybně nebude dosažitelný jinou cestou (pokud vůbec). Taktování přes turbo u neodemčených čipů by mělo zůstat stejné. Grafické jádro má také otevřený násobič (maximum 60×), jeho takt se odvozuje od poloviny taktu base clock, tedy v 50MHz krocích (maximum 3GHz).

Přetaktovatelná bude také interní prstencová sběrnice (ring bus) procesoru, propojující jádra, severní můstek, grafiku a paměťový řadič. I u ní lze nastavit násobič až do výše 80×. Jaké dopady na výkon zde budou, se teprve uvidí, bude ovšem třeba dávat pozor na stabilitu systému. Frekvence pamětí by se měla oficiálně dát nastavit až na 2933 MHz (efektivně). Co se týče frekvence paměti eDRAM, kterou budou disponovat procesory s grafikou HD 5200, není známo, zda či jak se bude dát přetaktovat. Toto jádro také v žádném káčkovém čipu přítomno nebude.

Napájení procesoru bez integrovaného regulátoru napětí
Napájení procesoru bez integrovaného regulátoru napětí

Distribuce napájení v Haswellu
Distribuce napájení v Haswellu

Již nějakou dobu je známo, že čipy Haswell mají přinést též částečnou integraci regulátorů napětí přímo do CPU. Tato změna má velice přímočarý dopad – do procesoru jsou místo dřívější sbírky různých napětí už dodávána jen dvě. Jedním je VDDQ, které napájí paměti DDR3, a druhé (VCCIN) dodává elektřinu právě integrovanému regulátoru. Ten z něj poté sám generuje všechna ostatní potřebná napětí (mělo by jich být pět, pro jádra a L3, ring bus, grafiku a dvě pro severní můstek).

 

Napětí VCCIN lze nastavit až na 3,04 V a toto napětí by mělo vždy být vyšší, než napětí nastavené pro samotná jádra (VCORE): údajně je třeba ho držet minimálně o 0,4 V výše. Napětí jader, grafiky a prstencové sběrnice by pak mělo být také nastavitelné, a to až do smrtících 2 V. Integrování regulátorů tedy naštěstí nepřineslo omezení pro přetaktovávače, alespoň teoreticky. Zda v praxi nová koncepce umožní popohnat procesory výš, nebo naopak Haswellu bude házet klacky pod nohy, se teprve ukáže.

Zdroje: HWBOT, AnandTech

Přetaktování Haswellu: něco nově, něco postaru, lowend má asi stále smůlu

Ohodnoťte tento článek!

1 komentář

  1. to, že PS4 i nový Xbox budou používat procesory x86 + soudobé GPU kvituju s povděkem. Pak už zbývá jen krůček k emulátoru na PC .. a s trochou štěstí  bych si mohl po 5 letech zahrát NHL 🙂

  2. to zni velice pohodlne a prakticky… ja hral na PC pres 10 let a popravde mi to stacilo, po koupi X360 jsem hned zmenil nazor na PC hrani (a ze jsem se ho hodne zastaval)… od te doby na PC vubec nehraju, prijde mi to jako nejhorsi volba hrani, jenze problem je, ze CR patri mezi takove ty zaostalejsi zeme, kde je vice PC hracu, nez konzolovych (samozrejme kvuli jednoduchosti warezu)…

  3. Bud si trol, alebo mas velmi zjednodusene videnie na svet. High-end  herne PCcka si zrejme tiez kupuju len v tych zaostalejsich krajinach. 😉 Kazda platforma ma svoje vyhody a nevyhody, vyhody tej PC su lepsia grafika, vyssia vseobecnost zariadenia (skus na konzoli hrat nieco podla navodu, co mas v browseri pod hrou ;-)), vyssia sloboda, predovsetkym mod scena, MMO, lepsia vhodnost na hry ovladatelne mysou napriklad strategie, vyssia pohodlnnost a rychlost pristupu (vsetky hry su na velkom hard disku ci u high endu dokonca SSD), obrovska indie scena casualnych hier.

  4. Já na PC hraju pořád a nehodlám na tom nic něnit protože:

    1) nemusím mít PC a další krabici k tomu, protože na konzoli kromě hraní stejně nic jiného dělat nejde (filmy pouštím pouze ripy)

    2) PC je brutálně výkonnější, hry v DX11 na konzoli nejedou a jsou dost oholené (a pokud je pravda, že nový Xbox bude mít grafiku řady 7750, tak WTF?!!)

    3) strategie na konzoli nejsou, stejně jako některé MMO

    4) PC je lehké upgradovat

    5) nepodílím se na technologickém zastarávání her a jejich degradaci při přizpůsobování většinou méně inteligentním a gamepadem omezeným hráčům

     

    PC je zkrátka vše v jednom, konzole naopak pouze jedno ze všeho…