Příběh softwaru: WriteMonkey

0

Nejsem zaměstnáním programátor, jsem novinář a mám tak ke psaném slovu speciální vztah. Mnoho let jsem pracoval jako autor článků z oblasti IT pro největší počítačový magazín na Slovinsku a vyzkoušel jsem bezpočet různých editorů a textových procesorů. Takže vím, co spisovatelé a novináři potřebují a co naopak nechtějí,“ reagoval v rozhovoru pro ExtraWindows na otázku, proč si vybrat právě WriteMonkey, sám jeho autor – Iztok Stržinar. „WriteMonkey navíc také sám používám, takže mám zkušenosti doslova z první ruky. To je myslím moje hlavní konkurenční výhoda nad “opravdovými” vývojáři, kteří často to, co vytvářejí, nepoužívají.

Zenware jako řešení?

Dnešní textové procesory jsou objemné aplikace určené k tvorbě formátovaného textu. Jejich základním problémem je podle Iztoka právě jejich “WYSIWYGita”. „Proč bych měl zírat hodiny a hodiny na písmo, které funguje dobře na papíře, ale ne na obrazovce? Je pro dobro věci, když text na obrazovce nemá nic do činění s tištěnou nebo exportovanou verzí. WriteMonkey je WYSI(N)WYG aplikace.

Historie zenwaru, jak se podobné, designově prosté a přesto plnohodnotné aplikace nazývají, sahá zhruba do roku 2007. V té době se totiž prosadil malý prográmek pro Mac nazvaný Writeroom, který se kontinuálně vyvíjí až do dnes. Iztok se s ním poprvé setkal na počítači svého kamaráda a ačkoli strohý editor zahlédl jen zběžně, byla to láska takřka na první pohled. „Pokud se nepletu, tak v té době už několik klonů pro Windows existovalo – DarkRoom, Q10 a nejsem si jistý, zda i JDarkRoom. Byly fajn, ale stále vzdálené od mé představy ideálního textového editoru,“ dodává k otázce, proč se nakonec se solidními znalostmi programování webových platforem a téměř žádnými zkušenostmi s programováním aplikací pro Windows pustil do vývoje vlastní alternativy.

Vývoj

WriteMonkey byl můj první .net projekt – první řádek kódu v C#, který jsem kdy napsal, pravděpodobně ještě pořád žije někde uvnitř. Začalo to jako taková soukromá iniciativa – cílem bylo vytvořit aplikaci, která by uspokojila mé osobní potřeby při psaní. Samozřejmě jsem ho velmi brzy publikoval on-line, napsal jsem pár příspěvků na fóra a byl jsem docela překvapený, že se mnoha lidem líbil. Na té tmě s textem uprostřed muselo být něco magického, zvlášť když toho za temnotou v té době ještě moc nebylo.“


I z hlediska postupu při vývoji softwaru byla atmosféra kolem WriteMonkey takřka domácká. Za tou dnešní temnotou už totiž dřímá silný arzenál možností a nastavení, jež u konkurenčních nástrojů nenajdete, a které se v průběhu doby objevovaly podle toho, jak je autor nebo uživatelé potřebovali: „Úložiště, zaměřování na určité části textu, skoky, vyhledávání, progress bar – to všechno jsou děti potřeby.“ Na Iztokově stole sice leží to-do list, žádný hlavní plán určující strategický vývoj aplikace směrem do budoucnosti prý ale neexistuje. „Prostě se mi každé vylepšení nebo nová funkce musí líbit. Také mě netlačí žádný komerční tlak, který by mohl celou věc vrhnout na špatnou kolej. Tedy – ne že bych nepotřeboval peníze,“ směje se Iztok.

WriteMonkey je financován, pokud se to tedy tak dá říct, z dobrovolných příspěvků jeho uživatelů. Ta suma ale nemůže převážit čas, který jsem strávil jeho vývojem. Výhledově mám v úmyslu podpořit příspěvky uzamčením některých ne tak triviálních funkcí,“ popisuje situaci kolem financí a zároveň nastiňuje, jak by si svůj “business model” představoval do budoucna. Uživatelům, kteří se rozhodnou přispět, už nyní na oplátku opatří kopii jejich jménem a zpřístupní jim několik skrytých funkcí. Aktivní je i na sociálních sítích a v diskuzních skupinách, kde ochotně pomáhá a řeší problémy uživatelů. Časovou investici do podobných činností bere jako nutnost – je to podle něj totiž jediný dostupný marketingový nástroj pro projekty podobného ražení.

I název je důležitý

Ačkoli se to může zdát trochu povrchní, jednou ze zvláštností WriteMonkey je samotné jméno aplikace. Nakonec jsem pokušení neodolal a na původ názvu jsem se Iztoka zeptal: existují prý tři různé metafory. „Profesionální programátoři jsou často přezdíváni jako code monkeys. Takže co by pak měli být profesionální pisálci? Určitě write monkeys,“ komentuje Iztok první z cest, kterými se vydal při vymýšlení jména. Další vysvětlení se ukazují být myšlenkově hlubšími: prvním je takzvaný infinite monkey theorem a druhým, tím nejvýraznějším, opičí mysl pocházející z učení Buddhismu. Člověk chycený v pasti opičí mysli se nedokáže konstantně soustředit na jednu věc, těká od jednoho k jinému a ničeho ve finále vlastně nedosáhne. Že by Iztok vyřešil jeden z věčných problémů indického náboženství?

Budoucnosti vstříc

Uživatelé mě už od začátku žádají o podporu RTF formátu a mnohokrát jsem byl v pokušení ji tam opravdu přidat, ale nakonec si myslím, že nejlepším rozhodnutím je zůstat u čistého textu,“ otevíráme s Iztokem oblast plánů  a výhledů do budoucna. Momentálně vyvíjí API rozhraní, aby mohli přispívat i jiní vývojáři. Zvažuje také návrhy uživatelů, kteří si žádají integraci se službami třetích stran: možnost uploadovat přímo na blogy, ukládat zálohy do Evernote, odesílat e-mailem přímo do Kindlu a podobné vychytávky. „Nebylo by asi moudré nacpat tohle všechno přímo do WriteMonkey. Nejlepší cestou bude on-line katalog rozšíření.

V jádru komunity kolem rodícího se zenware editoru se v počátcích houfovali především technicky zdatní spisovatelé a novináři, zavalující e-mailovou schránku otce celého projektu nesčetnými návrhy: „Mnoho z nich bylo skvělých a já se začal sám sebe ptát – kde je hergot Microsoft a ti ostatní chlapíci? Proč třeba zrovna tohle není ve Wordu? Nestálo by je přeci ani korunu přidat třeba jen tenhle jednoduchý progress bar procentuálně měřící postup při psaní… A ještě dneska mě tohle pořád mate,“ přiznává Iztok.

Nezbývá než souhlasit – jako student dobře vím, že když se chcete při psaní práce podívat, kolik za vámi zůstalo znaků a kolik jich ještě chybí, musíte se proklikat až kamsi ke statistikám. Uživatelské rozhraní WriteMonkey je tisíckrát jednodušší než Word a přesto nabízí možnosti, které u samotného psaní využijete mnohanásobně více, než desítky funkcí formátování textu – a to je vlastně odpověď na úvodní otázku, proč se k zenwarovým editorům upíná tolik lidí. „Je to kupa práce, ale ještě víc zábavy. A docela velká hromada spokojených uživatelů. To jsou hlavní věci, které drží můj projekt při životě,“ uzavírá Iztok.

Ohodnoťte tento článek!