Pro Sandy Bridge s PCI Express 3.0: MSI Z68A-GD80 G3

0

Úvod, testovací sestava

Pravidelní čtenáři se jistě nad dnes testovanou základní deskou trochu pozastaví, nebo jim aspoň přijde poněkud povědomá. Ano model Z68A-GD80 jsme tu již před časem měli, a to konkrétně v duelu srovnání s deskou Gigabyte (viz Dvojrecenze: Gigabyte Z68X-UD3H a MSI Z68A-GD80). Nyní se, ale spolu podíváme na novou verzi s označením G3, povíme si jak moc jsou změny patrné a opodstatněné.

Připomenutí čipsetu Z68, ten spojuje funkce předchozích P67 a H67, obsahuje jak sběrnici FDI pro grafické výstupy, tak také podporuje přetaktování.

Kromě výše zmíněného obsahuje funkci Intel SRT (Smart Response Technology) a základní desky jsou navíc vybaveny funkcemi Lucid Virtu s podporou přepínání mezi integrovanou a dedikovanou grafickou kartou.

Na úvod musím zmínit, že v poslední době MSI hodně zápasilo s nepříliš kladně přijatým rozhraním a designem EFI ClickBIOSu, jež připomíná více kreslené hry pro předškoláky než možnosti nastavení nejdůležitějšího systému v PC. Čímž BIOS (či SETUP, chcete-li být přesní) bezpochyby je. Bohužel, problémy s tím spojené jsou i v podobě nižšího aplikačního výkonu, menší trable s přetaktováním a celkově možnostmi nastavení, které se týkají snad všech modelů tohoto výrobce.

Řešení je snad již konečně zde, s „novou“ verzí desky Z68A-GD80 s přídomkem G3. Jak si s tím výrobce poradil najdete v kapitole BIOS.

Nyní již k verzi B3 a G3, na obrázcích níže můžete zkusit najít tři rozdíly.

Kromě osazené a neosazené krytky patice, nápisu označení a tří zámků PCIe slotů jsou desky osazeny zcela ve stejném layoutu.

Základní desky Z68A-GD80 (B3) a (G3) jsou tedy z fyzického pohledu prakticky zcela shodné, a to včetně balení a obsahu příslušenství.

Testovací sestava

Pro testování jsme použili následující komponenty, systém a ovladače:

Testovací konfigurace 
procesor Intel Core i7-2600K 
operační paměti Kingston HyperX 2x2GB DDR3 
grafická karta Gigabyte GeForce GTX 460 SOC 1 GB
pevný disk WD VelociRaptor 150GB, 10 000 ot./min
chladič BOX, Noctua NH-D14
napájecí zdroj Corsair TX750, 750W
operační systém Windows 7 Ultimate, 64bit
ovladače grafické karty ForceWare 266.58

MSI Z68A-GD80 (B3)/G3

MSI Z68A-GD80 (G3) – balení, příslušenství, popis

Bílo modrému balení MSI dominuje vizualizace edice Military Class II – kvalitních součástek s dlouhou výdrží.

Příslušenství je trochu obsáhlejší, manuály, DVD s ovladači a SW, ovladače Virtu, kabely pro měření napětí,  propojka SLI, čtyři SATA kabely, redukce napájení, I/O shield panel a zadní rozšiřující bracket USB 3.0.

Specifikace výrobce:

MSI Z68A-GD80 (G3)
podporované procesory Intel Core i3/Core i5/Core i7
patice LGA 1155
čipová sada Intel Z68
operační paměť DDR3-1066/1333/1600/1866/2133
počet paměťových slotů/maximální velikost 4/32
druhy napájecích konektorů 1× 24pin 1× 8pin 1× 6pin
formát ATX
zvukový kodek Realtek ALC889
počet zvukových kanálů 7.1
síťová karta/čip 1× 1 Gb/s, Intel 82579 
PCI Express sloty 3× PCI-E ×16, 2× PCI-E ×1
PCI sloty 2
USB 2.0 4 na zadním I/O panelu, 6 rozšiřujících
USB 3.0 2 na zadním I/O panelu, 2 rozšiřující
SATA 3× SATA 6 Gb/s, 4× SATA 3 Gb/s, 1× eSATA 6 Gb/s
PATA ne
FDD ne
příslušenství 4× SATA kabel, SATA redukce, SLI můstek, zadní záslepka, USB 3.0 bracket, manuály, instalační CD/DVD, kabely pro měření napětí
 
cena [Kč] 5400 

 

Použité komponenty, rozložení

Deska MSI má černé PCB s černo-modrými konektory. GD80 označuje nejvyšší sérii, a tak na desce mimo standardních konektorů nechybí vyvedené body pro měření napájecího napětí či přídavné napájení slotů.

Napájecí kaskáda má celkem třináct fází složených z Military Class II součástek. Typem obvodů je DrMOS, cívky SFC a kondenzátory Hi-c s dlouhou výdrží a ušetřením prostoru kolem patice.

Pro procesory Intel Sandy bridge je zde socket H2 (LGA 1155) a podporovány jsou všechny modely.

Sloty pro operační paměti DDR3 jsou zde čtyři, maximální kapacita činní 32 GB a podporované frekvence jsou DDR3 1066/1333/1600/2133. Napájecí konektor má standardních 24 pinů. Před ním je modrý panel pro měření napájecího napětí na komponentách a v horní části je několik extra svítivých LED pro indikaci právě aktivních fází VRM, které fungují bez nutnosti instalace SW a lze je samozřejmě vypnout.

Rozšiřující sloty jsou v podobě tří PCIe ×16, dvou PCIe ×1 a dvou obyčejných PCI. Deska podporuje SLI i CrossFireX konfigurace slotů 8 + 8, nebo 8 + 8 + 4. V horní části je přídavný šestipinový konektor pro zvýšení stability napětí při přetaktování multi-GPU. V dolní části jsou po té tlačítka pro spuštění, reset a automatické přetaktování. Vedle nich najdete rozšiřující konektory USB, USB 3.0 a FireWire.

Vzhledem k tomu, že výrobce přelepil pouze název desky, tak chybný nápis True PCI-E 2.0 SLI & CrossFireX zůstal, přičemž první PCIe ×16 slot a ×8 jsou specifikace 3.0.

Maximální přenosová rychlost rozhraní PCIe 3.0 je opět dvojnásobně vyšší, nežli u předchozí generace, což tedy znamená celý 1GB/s v jedné lince (oboustranně 2GB/s). Samozřejmě pro využití této nové specifikace bude zapotřebí nejen procesor z nové generace, ale také grafická karta s podporou rozhraní PCIe verze 3.0. V současnosti tedy není bohužel ani možné technologii reálně otestovat.

V levém rohu je čip zvukové karty, jde o standardní integrovaný Realtek ALC889 přítomný na většině základních desek, ovšem můžete použít speciální ovladače, které aktivují například EAX a jiné efekty. Je třeba však počítat s vyšší zátěží procesoru a nižší kvalitou.

V levé části můžete vidět piny pro připojení předního panelu, rozšiřující konektory pro USB. SATA konektorů je celkem sedm, čtyři černé s rychlostí 3 Gb/s a tři bílé 6 Gb/s.

Na zadním panelu jsou konektory z leva: 1× kombinovaný PS/2 (klávesnice/myš) , 1× optický audio výstup, CMOS reset, FireWire, 2× USB, eSATA, 2× USB, 2× 1Gb LAN, 2× USB 3.0, DVI, HDMI, 8kanálové audio.

BIOS a jeho možnosti

BIOS a jeho možnosti

Tím nejhlavnějším rozdílem verzí B3/G3 je design možností nastavení EFI, nyní tedy s názvem Click BIOS II.

Celý návrh byl kompletně přepracován, a to do velice pěkné podoby. Původní verze pro srovnání níže.

V horní části obrazovky najdete nejdůležitější informace, teploty procesoru, čipsetu, datum a čas, verzi BIOSu, detekovaný procesor, takt a kapacita operačních pamětí. Rovněž zde lze interaktivně volit prioritu bootovacích zařízení.

O kousek níže jsou tři přednastavené profily, normální – Standard, Eco pro snížení spotřeby a OC Genie II, který přetaktuje procesor za účelem zvýšení výkonu.

Volby nastavení byly rozděleny do tří postranních menu a několika podmenu, navigace mezi volbami je daleko lepší.

Možnosti přetaktování jsou v samostatném menu OC, najdete zde veškeré volby pro nastavení frekvencí, násobičů a v dolní části po té nastavení napájecích napětí. V podmenu DRAM Timing můžete zvolit takt a detailní latence operačních pamětí.

Kromě samozřejmých funkcí MSI ClickBIOS II nabízí zálohování či internetový prohlížeč, ale pro tyto rozšířené funkce je nutné mít v mechanice DVD z příslušenství.

Chlazení, teploty, spotřeba

Chlazení, teploty, spotřeba

S přesunutím téměř veškerých tepelně náročných prvků jako je řadič operačních paměťi řadič či PCIe do procesoru zbyl na desce pouze „jižní“ můstek a napájení, které je třeba chladit.

Chlazení může být tak menší, jednoduší a navíc je k dispozici více místa kolem patice pro velké chladiče procesoru.

Deska MSI má opravdu rozměrné napájení s třinácti fázemi. Obvody DrMOS chladí dva pasivy propojené heatpipe.

Můstek čipové sady je chlazen samostatným malým pasivem stejně jako u desky Gigabyte.

Skvělé je použití šroubků pro montáž chladičů, drží tak perfektně a mají bezproblémový kontakt. Pasta na čipu Z68 je také klasická, žádné teplovodivé podložky.

Teploty

Spotřeba

Přetaktování

MSI se pyšní kvalitními součástkami pro dlouhodobý provoz, ale také co nejlepší stabilitu při přetaktování.

Na desce najdete automatickou možnost zvýšení výkonu pomocí funkce OC Genie. Stačí tedy pouze stisknout HW tlačítko, zapnout PC a procesor je přetaktován na hodnotu 4,2 GHz s napětím 1,328 V.

S plně manuálním přetaktováním nebylo problém dosáhnout 5 GHz a díky dostatečnému napájení bylo napětí plně stabilní s minimálním poklesem.

Bohužel vyšší hodnoty byly velice těžko dosažitelné. Docházelo k problémům při POSTu desky i když potenciál pro vyšší takt by byl. Nutno podotknout, že v době testování vycházelo velké množství verzí BIOSu a nebylo testováno se zcela odladěnou verzí i když nevěřím že by došlo k výrazné změně.

Pro manuální přetaktování ze systému a zobrazování informací MSI dodává program Control Center ve verzi II. Bez nutnosti restartování tak lze měnit násobiče procesoru, takt BCLK i napájecí napětí.

Na druhé záložce Green Power je možné sledovat aktuální hodnoty napětí, teplotu, počet aktivních fází a řídit ventilátory.

Lucid Virtu a Intel Smart Response

Lucid Virtu

Základní desky s čipsetem Z68 a vyvedenými grafickými výstupy podporují technologie pro využití kombinace dedikované grafické karty a integrovaného grafického jádra v procesoru. Funkce umí přepínat mezi kartami zcela bez interakce a podvědomí uživatele automaticky dle právě prováděné činnosti. Ve 2D režimu (na ploše) je aktivní Sandy Bridge iGPU, po spuštění 3D hry se aktivuje dedikovaná grafická karta. Monitor je stále připojen do výstupu na základní desce, karta je tak zcela neosazená.

 

Předně bych chtěl ale objasnit několik vzniklých nesrovnalostí a dotazů po minulém testu desky Z68. Mohlo by se zdát, že primárním cílem Virtu je snížení spotřeby elektrické energie odpojením dedikované karty ve 2D režimu, kdy není její výkon potřeba. Ovšem toto bohužel Virtu neumí a ani s tím nebylo počítáno v návrhu. Po přepnutí na iGPU je dedikovaná karta stále v činnosti (v režimu idle) a spotřebovává stále stejně energie jako by byl monitor připojen přímo do ní. Na druhou stranu pokles výkonu v podporovaných hrách při aktivním Virtu je velmi malý a prakticky zanedbatelný.

Ptáte se, stejně jako já, k čemu je tedy Virtu dobré? Máte možnost mít aktivní iGPU v procesoru a zároveň mít v PC osazenou dedikovanou kartu v PCIe slotu. V momentě kdy spustíte HD film či nějaký rendering, nebo kódování videa může tuto činnost provést procesor a iGPU, což funguje zcela bezproblémově přičemž grafická karta zůstane v klidu. Na druhém systému bez aktivní funkce Virtu bude stejný „jednoduchý“ úkon zpracovávat právě grafická karta se zcela zbytečně zvýšenou spotřebou, protože se přepne do 3D režimu a zvýší frekvence. Bylo by rozhodně daleko využitelnější, kdyby bylo možné vypnout dedikovanou kartu zcela. Cílem je další ušetření energie, případně i snížení hlučnosti PC, to ovšem Virtu zatím tedy nenabízí.

Představení funkce a praktické testy naleznete v recenzi základní desky Asus.

Intel Smart Response Technology

Intel SRT je druhou funkcí, kterou podporuje pouze čipová sada Intel Z68 a jde o inovativní využití SSD jako aktivní vyrovnávací paměť pro pevné disky. Nejde o žádnou novinku v minulosti se několik řešení již objevilo, ale žádné nenabízelo takovou variabilitu jako Intel SRT.

Speciálně pro tuto funkci Intel vyvinul SSD disk Larson Creek s dostatečnou kapacitou 20 GB a SLC čipy pro co nejdelší výdrž. Poněkud vyšší cena a dostupnost je ovšem stále velmi špatná. Každopádně lze využít prakticky jakékoliv SSD a zcela libovolný pevný disk.

Po té již jen stačí vše zapojit v BIOSu nastavit režim řadiče RAID a nainstalovat systém na pevný disk. V systému pak nakonec nainstalovat Intel Rapid Storage a povolit zrychlení. Disky se synchronizují a po restartu máte k dispozici vyšší výkon.

Testy

Pro nástin výkonu jsem provedl několik testů, funkce pracuje zcela stejně na obou základních deskách a celkově jde o velmi zajímavou technologii. Pokud potřebujete mít velkou jednotku pro systém, tak z hlediska poměru cena/výkon nebude mít Smart Response konkurenci.

Další testy jsou k dispozici zde.

Testy výkonu

Testy výkonu

Testování výkonu základních desek se stejnou čipovou sadou dávno ztratilo význam, ovšem v recenzi samozřejmě chybět nesmí. Zejména pro případné odhalení větších odchylek, jež se mohou objevit. S největší pravděpodobností se vždy ale bude jednat o chybu BIOSu.

Testováno bylo na uvedené sestavě s nastavením EFI, BIOSu na základní hodnoty předvolbou Load setup defaults. Turbo Boost procesoru byl aktivní stejně jako všechny úsporné technologie. Paměti běžely na frekvenci 1333 MHz s časováním 9-9-9-24.

Přesně dle očekávání, deska G3 podává v rámci chyby měření stejný výkon jako verze B3, a to včetně grafických testů z důvodů již zmíněných.

Verdikt

Verdikt

Hlavní prezentovanou funkcí, kterou čipová sada Z68 přináší, je možnost přetaktování procesoru a zároveň grafického jádra. I když si myslím, že opravdu málokdo tuto funkci společně využije, čipová sada vzniknout musela, protože předchozí čipsety byly v této věci striktně rozděleny. Škoda jen, že si ji Intel ponechal na později a nyní přišlo menší zklamání, neboť dle zcela prvních informací měl Z68 přinést také možnost měnit základní takt BCLK.

Funkce Intel Smart Response je velmi zajímavým způsobem řešení problému s drahými a kapacitně malými disky SSD, ovšem stále je nejvýkonnější volba samotného SSD pro systém a velkého disku pro data.

Lucid Virtu je prvním „průkopníkem“ a rozhodně krokem správným směrem, ovšem hlavní výhoda, tedy řešení zbytečně zvýšené spotřeby dedikované karty v 2D režimu bude vyřešena až v dalších verzích a kokurenčních řešení. Nic dalšího bohužel čipová sada Intel Z68 nepřináší.

Závěr testu desky G3 bude velice jednoduchý. Hlavní problém zmiňovaný v předchozím testu desky GD80 verze B3 byl BIOS. Vzhled, přehlednost i funkčnost tak trochu pokulhávala. S novou verzí desky, G3 došlo k rapidnímu zlepšení ve všech ohledech, zejména pak v návrhu designu. Nyní vypadá rozhraní EFI ClickBIOS verze 2 opravdu dobře, ovládání je na výborné úrovni, přičemž lze pořizovat i screenshoty obrazovek nastavení.

Podpora nového rozhraní PCIe 3.0 je spíše bonusem a dá se říci pouze marketingovým lákadlem, v současnosti nejsou k dispozici kompatibilní procesory a ani patřičné grafické karty. Přičemž si troufám říci, že ještě nějakou dobu potrvá, než bude vůbec možné přenosovou rychlost PCIe 3.0 využít. Pochopitelně nové rozhraní může pomoci nízké „linkové“ dotace této platformy, to je ovšem trochu diskutabilní a na reálné testy je třeba si počkat.

Z68A-GD80 patří do nejvyššího segmentu desek pro Sandy Bridge firmy MSI. Výkon, zpracování a výbava jsou perfektní. V testech dopadla základní deska také skvěle včetně testů provozních vlastností, kde jsou desky MSI známé svou kvalitou s vyladěnou spotřebou.

Obsah balení je slušný a rozhodně potěší USB 3.0 bracket. Jde o desku vyšší třídy, nechybí tedy veškeré speciální funkce jako vyvedené body pro měření napětí na součástkách, tlačítka pro spuštění, reset a automatické přetaktování či obrovské dvanáctifázové napájení. Díky tomu je zde vyšší cena, ale stále jde o spodní hranici na které se pohybují desky z tohoto segmentu. Možnosti přetaktování jsou díky dobrému napájení velice slušné. Deska si tak poradí s vyššími frekvencemi zcela bez problémů, ve většině případů se dříve projeví limit procesoru než nějaký limit základní desky. Celkově se po vylepšení ClickBIOSu jedná o jednu z nejlepších desek s čipsetem Z68 a v rámci kategorie jen stěží hledáme nedostatky. I proto jsme se rozhodli pro ocenění We want it!

MSI Z68A-GD80 (G3)

+ výkonné napájení
+ slušné přetaktování
+ OC tlačítko 
+ PCIe 3.0
+ výborné provozní vlastnosti
+ bohaté příslušenství, USB 3.0 bracket
+ možnost přetaktování CPU a iGPU
+ Lucid Virtu, Intel Smart Response  
+ poutavý design ClickBIOSu verze II. 
– pouze obyčejný zvukový kodek Realtek   
– vyšší cena 
 


Za zapůjčení základní desky děkujeme českému zastoupení společnosti MSI.

Pro Sandy Bridge s PCI Express 3.0: MSI Z68A-GD80 G3

Ohodnoťte tento článek!