Průvodce výběrem LCD monitoru (jaro/léto 2012)

0

Vysvětlení pojmů, kritéria výběru

Takřka každý den v sekci diskuzního fóra Monitory přichází dotazy typu, jaký monitor do tolika a tolika Kč, co volit v dané úhlopříčce, nebo který monitor pořídit třeba na CAD. Zhruba stejné množství dotazů mi chodí formou e-mailů či soukromých zpráv.

Hned zpočátku vám musím zdůraznit jednu věc: spojení ideální či dokonalý LCD monitor je v podstatě oxymóron. Pokud si během vybírání vezmete něco takového do hlavy, nevyberete si nikdy. Stejně jako samotná technologie tekutých krystalů je vždy nějakým kompromisem, obyčejně velmi dalekým ideálu. Rovnou také zapomeňte na funkčně takřka bezvadně vybavený monitor za velmi nízkou cenu.

V tomto průvodci trhem se tedy omezíme pouze na monitory s obrazovkami LCD. Úmyslně nestřídám slovo monitor se slovem panel, neboť to patří pouze části monitoru. Pro vysvětlení si zajděte do článku Jak fungují monitory (CRT, LCD a plazma) a pomůže vám určitě i rozborka Rozebrali jsme LCD panel. Chcete vědět, jak funguje?


Schéma LCD monitoru. V dnešní době jsou podsvětlovací trubice (CCFL) často nahrazeny sadou LED

Ačkoli mnoho z vás klade při výběru monitoru na první místa cenu, velikost úhlopříčky a případně rozlišení, neměli byste podcenit význam použité matrice. Ta totiž ovlivňuje spoustu dalších věcí. Z praktického hlediska by se dalo použít takovéto zjednodušené dělení:

Pozorovací úhly Barevná hloubka Barevný rozsah (typ.) Kontrast Odezva (typ.)
TN Omezené Průměrná Podprůměrný 1000:1 Rychlá
A-MVA Průměrné Výborná Průměrný 3000:1 Delší
S-PVA Nadprůměrné Výborná Výborný 3000:1 Delší
H-IPS Výborné Výborná* Výborný 1000:1 Průměrná
S-PLS Výborné Výborná Nadprůměrný 1000:1 Průměrná

* … neplatí pro e-IPS (typicky 6-bit + Hi-FRC)
Poznámka: Barevný rozsah (gamut) je ovlivněn také podsvícením a existují naprosté výjimky jako například monitor s matricí TN a gamutem pokrývajícím téměř prostor AdobeRGB.

Pokud vás matrice současných monitorů a LCD TV zajímají více, určitě zavítejte do informačně neuvěřitelně nabitého tématu LCD – matrices, differences and what models are placed na AVForums. Kromě charakteristik a parádních makrofotografií struktur tam najdete především odhalení konkrétních panelů pro spoustu v současnosti prodávaných modelů.

Ačkoli se můžete u spousty monitorů dozvědět o kontrastu 20 000 000:1, neměl by to pro vás být rozhodně směrodatný parametr. Tzv. dynamický kontrast je totiž „měřen“ nejspíše mezi bílou na plný jas a snad vypnutým monitorem, toto číslo jednoduše vypovídá nanejvýš o drzosti výrobce. Důležitý je kontrast statický a ten je v podstatě dán použitou matricí. V současnosti, kdy jsou nové monitory určené pro běžné uživatele vybaveny většinou podsvitem W-LED, dosahují TN, IPS a PLS v takřka celém rozsahu jasu kontrastního poměru okolo 1000:1, VA mají v tomto ohledu převahu a díky hlubší černé se bavíme o číslech od 2500:1 do 3500:1.

Použitá matrice nám také napovídá, jakou barevnou hloubku (počet bitů pro odstíny R, G, B) můžete od monitoru očekávat. Takřka všechny novější monitory TN ke své nativní 6bitové barevné hloubce přidávají FRC (Frame Rate Control, zjednodušeně jakýsi dithering v čase) a tímto trikem se dostávají k zobrazení více než 16 milionů barevných odstínů. U matric typu VA je to až na již dále nevyráběnou Samsung cPVA (6-bit + FRC) jednoduché: mají nativní 8bitovou barevnou hloubku a nepoužívají FRC.

U H-IPS nám pomůže rozdělení na podskupiny e-IPS a p-IPS. Zatímco většina e-IPS používá 6bitovou barevnou hloubku a obvod Hi-FRC, p-IPS jsou nativně 8bitové a oněch 1,07 miliardy barevných odstínů (10 bitů na barevný kanál zobrazí také díky použití FRC. Další povídání o matricích a jejich vlastnostech najdete hned na začátku článku Test 17 LCD monitorů od 22 do 27″: nově a interaktivně.

Vraťme se společně ale přímo ke kritériím výběru. Už jsem zmínil, že na první místa ve svých dotazech mimo ceny kladete většinou velikost úhlopříčky a případně rozlišení. Tyto dva parametry společně tvoří jeden velice důležitý a tím je hustota pixelů na plochu. Několik kombinací úhlopříček a rozlišení jsem společně s hustotou pixelů a jejich velikostí vložil do tabulky, jakékoli další si můžete sami snadno nechat spočítat pomocí kalkulačky ppi.

Úhlopříčka [„] Rozlišení [px] Hustota pixelů [ppi] Velikost pixelů [mm]
19 1280 × 1024 86,3 0,2944
19 1440 × 900 89,4 0,2842
21,5 1920 × 1080 102,5 0,2479
22 1680 × 1050 90,1 0,2821
22 1920 × 1200 102,9 0,2468
23 1920 × 1080 95,8 0,2652
23,6 1920 × 1080 93,3 0,2721
24 1920 × 1200 94,3 0,2692
27 1920 × 1080 81,6 0,3113
27 2560 × 1440 108,8 0,2335
30 2560 × 1600 100,6 0,2524

A proč byste se měli o hustotu pixelů či velikost bodu tolik zajímat? Hned z několika důvodů:

  • pokud nemáte v pořádku zrak nebo sedíte od monitoru dál a současně nejste ochotni ve všech aplikacích používat zvětšení (zoom, lupa) a případně pro samotný operační systém nastavit jiné dpi, nevybírejte mezi monitory s vysokou hustotou pixelů/malými body.
  • jestli naopak sedíte blízko a dobře vidíte, nebojte se vysoké hustoty pixelů
  • slouží-li monitor spíše k hraní her, grafice, úpravě fotek nebo přehrávání filmů, potom také hledejte mezi monitory s vysokým ppi. Obraz je jemnější a s méně patrnou strukturou.

Jestli jste si jisti, že využijete vysoká rozlišení jaké nabízejí třeba 30″ monitory, zvažte při výběru také možnost zapojení více monitorů o menší úhlopříčce. To má svá pro i proti. Při práci je určitě pohodlnější a rychlejší mít dva nebo tři monitory než nějak skládat a přetahovat okna aplikací vedle sebe na jednom, u her a hlavní filmů potom zase není zrovna ideální mít obraz rozdělen rámečky. Tyto úvahy a všechny možné scénáře ale určitě zvládne každý z vás sám.

Když jsem tvořil přehledové tabulky, vybral jsem nakonec zhruba čtrnáct parametrů a nezařadil mezi ně zdánlivě klíčové specifikace jako třeba jas, kontrast, odezva nebo třeba možnost uchycení na zeď. S kontrastem jsem vám to vysvětlil již dříve a u jasu je to zase hodně dáno podsvícením. Až na výjimky (jako např. HP ZR2740w) LCD s podsvícením LED mají max. jas kolem 250 cd/m². A to stačí i na práci někde u okna, problémem by mohl být jas pod 200 cd/m². Mnohem více by uživatele používající monitor v noci určitě zajímal minimální jas, tuto hodnotu se ale stejně dozvíte jen z měření v recenzích.

Možnost uchycení na zeď systémem VESA (typicky v rozteči 10 cm) je potom natolik časté, že se spíše jen přesvědčte, zda zrovna váš favorit není této možnosti oproštěn. Kapitolou sama o sobě je odezva. Zde už opravdu nemůžete na údaje od výrobce spoléhat vůbec. Ti udávají povětšinou vybranou nejlepší hodnotu, která se vztahuje na nejrychlejší barevnou změnu pro ten který typ panelu.

U odezvy platí to samé co u minimálního jasu: hledejte recenze nebo alespoň zkušenosti uživatelů. Tím jsme se dostali k velmi něčemu opravdu velmi důležitému, zdrojům dalších informací. Hodně jich je samozřejmě anglicky, ale v době online překladačů už i generace, kterou výuka angličtiny minula, při důležitém rozhodování o nákupu jistě nějak takové stránky přelouská.

Ještě jsem se nezastavil u dvou věcí, které spolu také do velké míry souvisí: typ podsvícení a barevný gamut. Zatímco donedávna převládalo podsvícení pomocí trubic (CCFL, Cold Cathode Fluorescent Lamp), v současnosti už většinu trhu ovládá ekonomičtější podsvit realizovaný pásy LED (Light-Emitting Diode). A v naprosté většině se jedná o bílé LED, takže si nemyslete, že když je někde uvedeno W-LED, tak je to něco lepšího (jako třeba Wide, tedy široký).

Pomocí obyčejných bílých LED je dosahováno pokrytí velké části standardního gamutu, pro širší gamut než sRGB (např. AdobeRGB) musí výrobce osadit drahé RGB-LED. Spekuluje se také o nasazení WW-LED (Wide White LED), v praxi takové monitory běžně koupit ještě nemůžete. Všimněte si, že výrobci grafických monitorů (NEC, Eizo) zůstávají také ještě u CCFL. Důvodů je několik, tím hlavním je asi fakt, že jim nikdo (LG, Samsung atd.) nevyrobí panel s rozšířeným gamutem, podsvitem LED a současně dobrou cenou. Pro běžné uživatele mají LED také svoje výhody a nevýhody.

+ nižší příkon a s tím spojené také nižší zahřívání monitoru
+ po zapnutí monitoru není potřeba čekat i několik desítek minut na ustálení
– složité a výrobci ne často dobře zvládnuté vyvážení bílé a také celá škála šedé často příliš studená (do modra)
– typicky ne úplně přesné pokrytí gamutu sRGB, červená často problémem
– dosažení širšího gamutu jako např. AdobeRGB je s LED velmi drahé

A nakonec ten už tolikrát zmíněný gamut. V tomto případě vás nemohu neodkázat na listopadový článek Barevný gamut: co to je a jak jsou na tom dnešní LCD? Z něj rovnou zde odcituji několik odstavců, jelikož jsou velmi důležité pro to, abyste se nenechali něčím zbytečně plést při výběru nového monitoru:

Barevný gamut představuje množinu zobrazitelných hodnot z určitého barevného prostoru. Určitě je vám povědomý diagram CIE 1931, který má reprezentovat všechny okem viditelné barvy. V něm máme pro potřeby počítačového zpracování, zobrazování či třeba tisku obrazu definovány absoluní barevné prostory, více či méně standardizované. Znát bude určitě sRGB (který odpovídá také Rec. 709 nebo HDTV) nebo z něj vycházející a širší AdobeRGB.

Barevný gamut bývá typicky porovnáván s rozsahem těchto standardů a někteří si jej pletou s počtem zobrazených barev (populární bity – „8bitový, 6bitový nebo 10bitový monitor“). Zatímco to, kolik bitů máte pro barevnou složku (R, G, B) ovlivňuje množství zobrazitelných odstínů (pro 8 bitů tedy 16,7 mil., pro 10 bitů pak 1,07 mld.) a plynulost přechodů (pro 8 bitů je to 256 odstínů jedné barvy, pro 10 pak už 1024), gamut udává sytost. Můžete mít tedy monitor, co má například jen tříbitové barvy, ale může mít široký gamut – červenou, modrou a zelenou klidně třeba až za hranicí AdobeRGB.

Širší gamut automaticky neznamená lepší obraz. Pro většinu uživatelů nebo spíše řekněme obsahu je optimem gamut rozsahu sRGB/Rec.709/HDTV. Bez toho, abyste sami něco měnili ohledně správy barev, s ní počítá operační systém Windows, tvoří v ní obrázky velká část fotoaparátů či kamer, je standardem pro webový obsah, video včetně Blu-ray atd. Budete-li mít zobrazovací zařízení s gamutem nepokrývajícím sRGB, nebudou zobrazeny některé odstíny tak, jak to třeba autor zamýšlel – zobrazí se vám jen nejbližší zobrazitelný odstín.

A zase naopak, širší gamut displeje než sRGB při zobrazování obsahu vytvořeného pro standardní gamut bude znamenat nejspíše přesaturované barvy a třeba i slévání určitých odstínů. Tím není řečeno, že by „wide gamut“ bylo zlo a že byste si při pohledu na drahé LCD monitory měli ťukat na hlavu. Jen je třeba widegamutové monitory využívat tam, kde mají svoje místo. To může být třeba tam, kde už od procesu tvorby (například vyfocení s DSLR), přes úpravy (např. Photoshop) až po vystavení (profesionální tisková zařízení) je s širším gamutem (např. AdobeRGB) počítáno. A zase, i když mám profesionální DSLR, nemusím nutně fotit do AdobeRGB. Vím-li, že veškerý obsah skončí na webu, bude výhodnější zvolit rovnou sRGB.

LCD s TV tunerem, 120 Hz a jiné „3D“, úhlopříčky 15–20″

LCD s TV tunerem

Přehled začneme menšinovými skupinami. Ať už z jakéhokoli důvodu chcete monitor se zabudovaným TV tunerem, vybírat budete hlavně z nabídky LG a Samsungu. Tito Korejci mají konkurenci až přímo v televizorech. A vy byste také měli přemýšlet o tom, zda pro vás přece jen nakonec nebude lepší koupit 32″ LCD TV s nějakou lepší matricí než TN, nebo za podobnou cenu třeba 27″ LCD monitor s TV tunerem.

Zvažte, zda místo monitoru s TV tunerem raději nekoupit přímo LCD TV.
Více vám o problematice řekne test 32″ LCD TV jako PC monitor: test Samsungu UE32D5500. Zdroj obrázku: Alfa.cz

Vše záleží samozřejmě na tom, jestli vám bude LCD sloužit primárně jako počítačový monitor, nebo spíše jako televize či třeba zobrazovač k herní konzoli. Sedět typický metr od 32 či 40palcové obrazovky s rozlišením 1920 × 1080 px není nic hezkého a pokud se má naopak celá rodina dívat na televizi na 27palcové „obrazovečce“ a ještě mít kvůli omezeným pozorovacím úhlům TN z každého místa jiný vjem (či spíše problém), taky to nebude dobře.

Do tabulky jsem zařadil už následníka velmi populárního Samsungu T27A550. T27B550 se začne prodávat co nevidět a já před vydáním recenze už čekám jen na aktualizovaný firmware.

120 Hz a jiné „3D“ monitory

Šedesát snímků za sekundu nemusí stačit. A právě 120Hz vertikální obnovovací frekvence, která hráčům i se zapnutou vertikální synchronizací ve hrách bez frame rate cap umožní 120 fps, bývá možná ještě častějším důvodem pro koupi tzv. „3D“ monitorů než samotné stereoskopické zobrazení se zatmívacími brýlemi. Dejte si ale pozor, nálepku 3D má dnes velká spousta monitorů, mnoho z nich ale počítá pouze s polarizačními brýlemi a nepodporuje 120 Hz.

V recenzi BenQ XL2420T: 120Hz rychlík pro náročné hráče (test) uvidíte, co všechno může monitor zaměřený na hry umět

Malé úhlopříčky (15–20″)

Jak podle žebříčků v e-shopech, tak podle frekvence dotazů ve fórech už soudím, že o monitory s úhlopříčkou pod 20″ dnes není velký zájem. Pár jsem jich vybral, a to tak, aby bylo vidět, že do některých už proniklo podsvícení LED a kolik také můžete zaplatit za sice dobře vybavený a zárukou obdařený monitor, nicméně pořád s levným panelem TN a mnohem menší plochou, než při stejné ceně máte od „nudle“ 16:9. Můžeme jen litovat, že už takřka zmizely 19 a 20palcové monitory s 1680 × 1050 px.

Úhlopříčky 21–24″

Úhlopříčky 21–24″

Nejdelší tabulka a nejspíše také většina zájmu dnes patří 21 až 24palcovým monitorům. Zde je opravdu z čeho vybírat a já vám samozřejmě vypíchnu hlavně monitory, které se vyznačují jinou matricí než TN a které mám ideálně vyzkoušeny.

Snad vůbec nejlevnější monitor s IPS dnes nabízí Philips. Znáte ho už z recenze 22″ Full HD IPS za 3100 Kč: Philips 227E3QPH. Jestli pro vás ale nejsou dvě tři stovky úplně kritické, připlaťte raději za LG IPS225V. LG má lépe vyřešené ovládání a hlavně už z výroby monitor lépe nastaven. Panel je stejný (LG Display), zde asi mluvit paušálně o nějakých rozdílech v podsvícení apod. nemá smysl mluvit.

Jestli je vám obrazovka s úhlopříčkou 21,5″ malá, nebo třeba jen chcete raději méně jemné rozlišení, opět vám cenově nejzajímavější nabídku dá LG. Do 4000 Kč pořídíte kromě pomalejší odezvy překvapivě dobré monitory jako IPS235P či IPS235V. Více informací najdete v recenzi LG IPS235V: zkalibrované barvy na 23″ za 4000 Kč!

Další výrobci jako iiyama, Philips nebo třeba Asus povětšinou nabízí jen jinak přebalené tytéž panely od LG Display, povětšinou doprovázené stejně lacinou elektronikou. Asus má však jednu výjimku, PA238Q ze série ProArt. Z prvního testovaného kusu jsem byl nadšen, později (Druhý monitor a lepší sonda: jak se liší kusy LCD?) se bohužel ukázalo, že Asusu také asi selhává kvalita kontroly. Ve fórech je spousta stížností na silné prosvítání podsvícení a jeho nerovnoměrnost, případně také na hlučnost zabudovaného napájecího zdroje. Pokud ale chcete kombinaci stejné záruky zkalibrovaných barev jako u LG, jenže ve spojení s rychlejší odezvou (lépe zpracovaný Overdrive), zajímavostí v podobě náhledu tiskových velikostí na monitoru a výbornou konektorovou výbavou, kupte si monitor přes internet a v případě smůly na kus se špatným podsvitem či zdrojem jej ve 14 dnech bez dalšího vybavování se vraťte.

 

Zdánlivě cenově zcela mimo potom stojí Eizo FlexScan EV2335W. Odpůrci hrubých anti-reflexů od LG však za jemnou polomatnou obrazovku Samsung S-PLS a s profilem dobře vyladěné barvy od Eiza rádi zaplatí. Monitor oslovuje také dobrou ergonomií, neuvěřitelným minimálním jasem a OSD menu, které nezapře předního výrobce grafických monitorů. Více v recenzi Eizo FlexScan EV2335W: když se PLS chopí Japonci.

O chloupek větší jsou čtyřiadvacítky s 1980 × 1080 px. V onom poměru stran je úhlopříčka přesněji 23,6″, ale to je vcelku jedno. Na tuto velikost se zaměřila AU Optronics se svým panelem A-MVA5. Ten si zvolil pro své monitory nejdříve BenQ, následně třeba iiyama (24″ VA LED z Japonska a pod 5500 Kč: iiyama X2472HD) a nakonec kupodivu i Samsung (SA650). Tyto monitory mají pěknou polomatnou (pro někoho možná spíše pololesklou) obrazovku, obraz na nich vypadá jako velmi kontrastní a čistý. Minimálně řešení od BenQ a iiyamy mají ale pomalejší odezvu, nejsou tak vhodné pro ty úplně nejnáročnější hráče her.

Počítejte také s tím, že kromě klasického VA off-centre contrast/color shift mají tyto A-MVA o něco horší pozorovací úhly než třeba S-PVA. Oproti TN je to pořád nebe a dudy, takže snad jen lidé pracující s grafikou a fotografiemi by měli volit spíše jinde. Za nejzajímavější z této skupiny považuji modely BenQ BL2400PT (polohování, DisplayPort, viz Test 2× LCD BenQ VA LED: VW2420H a BL2400PT) a EW2430 (vynikající konektorová výbava a USB hub, viz BenQ EW2430: VA LED konečně s lepší odezvou?)

Pomalu jsme se prokousali k „non-TN“ hitu současnosti. Dell UltraSharp U2412M (Dell UltraSharp U2412M: IPS s 1920 × 1200 za 6700 Kč) nabízí kombinaci žádaných vlastností od úhlopříčky (24″), přes rozlišení (1920 × 1200 px), polohování a USB hub až po matrici e-IPS. To vše v relativně nízké ceně kolem 6700 Kč. K tomu tříletá záruka s vyřízením na místě do dalšího pracovního dne a možná už se ptáte, není toto skoro ideální monitor? Samozřejmě, že zdaleka není. Nevadila by ani tak 6bitová barevná hloubka (Hi-FRC u e-IPS pracuje typicky dobře), ale přece jen horší tovární nastavení barev a vyvážení bílé a špatná interpolace nenativních rozlišení. Někteří uživatelé si stěžují na podsvícení, to však riskujete u všech levnějších monitorů. Vzhledem k masivním prodejům U2412M není stížností až zase tolik.

Komu se líbí Dell U2412M, ale nepřekousne zmíněné nedostatky, musí připlatit za HP ZR2440w (Je HP ZR2440w nejlepším 24″ IPS pod 10 000 Kč?). Příplatek je bohužel nemalý, detailně se tomuto duelu věnuji v závěru recenze ZR2440w.

Úplně z jiného těsta je Samsung SyncMaster S24A850DW (Samsung S24A850DW: S-PLS s 1920 × 1200 px a 24″). Pro některé naprostá bomba a především osvobození od hrubých („špinavých“) antireflexních vrstev takřka všech monitorů s panely LG Display (tedy v podstatě všechny dnešní IPS a spousta TN), pro jiné zklamání z ignorování standardu sRGB a především kvality kontroly výroby. Zjednoduším vám to: jestli jste schopni si monitor nějak barevně doladit (kontrolu nad R, G, B Samsung nabízí) a možná zkoušet i více kusů, než kápnete na ten s dobrým podsvícením, je S24A850DW podle mého nejlepší volbou. Má dobrou ergonomii, USB 3.0 hub a především jemnou polomatnou anti-reflexní vrstvu, na níž je radost číst text.

A jsme nad 10 000 Kč. Zde už můžete pokukovat po monitoru, který vám pomůže také při práci v rozšířeném gamutu jako např. AdobeRGB. Zde při ceně kolem 12 000 Kč dlouho kraloval Dell UltraSharp U2410. Dnes se o zákazníky dělí s Asusem ProArt PA246Q (Asus PA246Q: přišel konečně zabiják Dellu U2410?). Oba monitory jsou velice podobné, stejný je panel a možná i řídící elektronika. Oba výrobci dnes přikládají certifikát o barevné kalibraci (dE < 5), Dell má záruku NBD, Asus zase trochu mystickou záruku na vadné pixely. Asus umí navíc QuickFit, tedy zobrazení reálných velikostí stránek jako A4, A5 apod. přes obrazovku, momentálně se prodává také za nižší cenu.

Jestli si však opravdu vyděláváte úpravou fotografií či jinými grafickými pracemi, vytáhněte z účtu přibližně dvojnásobný balík peněz a vybírejte u NECu a Eiza. Eizo v těch ještě jakžtakž cenově dostupných řadách S a SX ustrnulo na pro grafiky podle mě ne úplně ideálních panelech S-PVA, NEC už delší dobu osazuje panely H-IPS od LG Display. Kolem 20 000 Kč pak tedy bude výběr grafika spočívat na modelech NEC MultiSync P241W a PA241W. Zatímco P241W (NEC MultiSync P241W: to nej se standardním gamutem) zůstává u standardního gamutu (pro webdesign, úpravu videa atd. naprosto dostačující, případně i lepší než emulace na widegamutovém monitoru), PA241W je jednoduše pro všechny, kdo budou pracovat v AdobeRGB.

Z dražších monitorů vám už vybírat nebudu – zde monitory Eizo ColorGraphic nebo NEC SpectraView Reference mají svoje velmi specifické přednosti a úzká skupina zákazníků velmi dobře ví, co žádat a kde hledat.

Úhlopříčky 27–30″

Úhlopříčky 27–30″

Mezi sedmadvacítkami jsou jak monitory s rozlišením 1920 × 1080 px, tak 2560 × 1440 px. První zmíněné pořídíte hluboko pod 10 000 Kč, druhé naopak od cca 13 000 Kč. A mezi obrazem obou typů jsou ohromné rozdíly. V tabulce v první kapitole jste si mohli všimnout, že stojí takřka na opačné straně spektra co se hustoty pixelů (potažmo velikosti bodu) týče.

Ze 27″ Full HD monitorů mi připadají zajímavé jen ty s matricí A-MVA – na tak velké obrazovce už budou neduhy TN patrné i z kolmého pohledu na monitor. Jestli se nepletu, takové monitory nabízí Samsung (S27A650D),  iiyama (X2775HDS), Philips (273P3) a BenQ (EW2730(V)). Posledně jmenovaný jsem objednal na recenzi, tak takže si o něm na EHW do prázdnin ještě něco určitě přečtete.

 

Určitě vás ale také láká rozlišení 2560 × 1440 px – podle mě nejnižší z dostupných v poměru 16:9, na němž se dá pořádně pracovat. Na 27″ to ale bez změny dpi ve Windows nebo používání nástrojů jako Lupa není nic pro slabozraké – hrubé antireflexy IPS od LG to ještě amplifikují.

Nejlevnější ze sedmadvacítek s 2560 × 1440 px je HP ZR2740w (viz Recenze HP ZR2740w: 27″ IPS unikát). HP ušetřilo na řídící elektronice a monitor nemá žádné OSD menu. Tlačítky tak můžete jen přepínat vstupy a bez jakéhokoli ukazatele regulovat jas. Naštěstí je ZR2740w od výroby nastaven slušně, jedinečný je pak rozsah regulace jasu od 30 do 450 cd/m².

Cenovým pronásledovatelem ZR2740w je potom Samsung SyncMaster S27A850D (Samsung S27A850D: první 27″ S-PLS budete chtít). Zde opět platí zhruba to, co u S24850DW vs. ZR2440w nebo Dell U2412M. S-PLS od Samsungu má krásnou polomatnou obrazovku, ale horší barevné nastavení. Podsvícení nebylo moc dobré ani u ZR2740w, zde nelze na základě byť i dvou kusů nic vyvozovat. S27A850D bude lepší volbou než ZR2740w v případě, že jej barevně doladíte a že nechytnete vyloženě špatný kus.

Nad Samsungem S27A850D už jsou jen monitory s pokrytím většiny gamutu AdobeRGB (a tedy jen emulací sRGB). Cenově nejdostupnější je Fujitsu P27T-6 IPS (viz Fujitsu P27T-6 IPS: obří rozlišení, pivot i wide gamut a Re-test Fujitsu P27T-6 IPS: další kus i nová revize), o něco více stojí Dell UltraSharp U2711 (2560 × 1440 bodů na IPS za 19 000 Kč: Dell U2711). Funkčně je Fujitsu asi lepší, ale Dell má svůj monitor ve zřejmě více vyhledávané černé barvě, nabízí svou tříletou záruku on-site NBD a také certifikát o barevném nastavení (dE < 5). Stejně to u většiny z vás ale rozhodne asi ta barva, někomu se může i domů nebo k počítačům Apple bílé Fujitsu naopak hodit.

Stejný panel jako Dell a Fujitsu mají ve svých monitorech také 27″ od NECu a Eiza. NEC MultiSync PA271W oproti třeba Dellu U2711 má elektroniku pro kompenzaci nerovnoměrnosti podsvícení, nesrovnatelně lepší OSD a spoustu dalších funkcí. Koneckonců určitě vzpomínáte na článek NEC PA271w: 10bitový vládce moderních 27″ (recenze).

Eizo FlexScan SX2762w si s NECem příliš nezadá, z pohledu obyčejného recenzenta (Eizo FlexScan SX2762W: těsně pod monitorový Olymp) mi na něm vadily ale aktivní větráčky. Ty ve ztichlé místnosti budou rušit, někde v kanceláři to asi vadit nebude. Potom asi výběr probíhá stejně spíše už také podle specifických předností celých systémů dvou japonských rivalů.

Eizo FlexScan SX2762w

V třicetipalcové úhlopříčce se nám příliš nelíbil ZR30w od HP (HP ZR30w: Obr s 30bitovými barvami a 2560 × 1600 px), NEC PA301w (NEC MultiSync PA301w: 30palcový monarcha) se nám naopak samozřejmě líbil. Tedy samozřejmě až na tu cenu a překvapivě rozhozeným podsvícením testovaného kusu. U třicítek ale určitě volte buď mezi Dellem U3011, nebo produkty NECu a Eiza v případě náročnější grafického nasazení. Pořádná pálka to bude tak jako tak.

Kompletní přehled monitorů, sešit (XLSX) ke stažení

Ačkoli vám v této kapitole nabídnu kompletní online sešit (Excel Web App), v němž je možné řadit a filtrovat, uvědomuji si, že například řazení pro více kritérií v online aplikaci Microsoftu není možné. Proto dávám

Do online sešitu ale není problém kdykoli přidat nový zajímavý monitor, budu docela zvědav, jestli sami mezi těmi 90 vybranými nebudete některý postrádat.

Jelikož v první kapitole bylo možná trochu moc textu a něco jste mohli přehlédnout, na závěr připomenu dva nejdůležitější odkazy. Než přijde váš dotaz, podívejte se, zda už není v magazínu v sekci Monitory zodpovězen, to samé platí pro Diskuzní fórum. A dotazy ohledně nákupu nového monitoru směřujte nejlépe právě do fóra, zodpovězené mohou pak pomoci mnohým dalším.

Průvodce výběrem LCD monitoru (jaro/léto 2012)

Ohodnoťte tento článek!