Průvodce výběrem vzduchového chladiče procesoru

0

 

Pohled do historie a současnost

 

 

Historie

Počátky masovějšího rozšíření osobních počítačů do domácností byly jednoznačně revoluční změnou ve společnosti. V té době nikdo nehleděl na vzhled, nebo hlučnost. Stačilo počítač pouze vlastnit. Jak v době 486 vypadaly chladiče CPU? Na dnešní měřítka směsně. Pouze malý kus profilovaného hliníku, občas s malým větráčkem. 


Cyrix Cx486DX2-50 (zdroj: http://www.cpu-world.com/)

Když jsem prvně uviděl chladič z Pentia 2, nevěřícně jsem kroutil hlavou nad tím, jakých dosahuje rozměrů.


Intel Pentium II 266 (zdroj: http://www.cpu-world.com/)

Časem se pokrok dostal až do éry Pentia 4 s pověstným jádrem Prescott. Intel v té době sázel na co nejvyšší frekvenci, což si bralo svoji daň na odpadním teple. Věřím, že to byly zlomové procesory pro alternativní výrobce chladičů. Mnoho uživatelů si stěžovalo na vysoké teploty a hluk dodávaného chladiče, vznikla tak nová nika na trhu, kterou hbitě mnoho firem zaplnilo.


FMB2 RCFH-4, 5000 ot./min. a 61 dB(A) (zdroj: http://www.tomshardware.com/)

S mírnou nostalgií vzpomínám na výrobce jako Spire, Arctic Cooling, nebo tehdy velice prestižní Titan. Stále šlo ale spíše o kus hliníku, v lepším případě s měděným jádrem.


(zdroj: http://www.spirecoolers.com/)


(zdroj: http://www.titan-cd.com/)


(zdroj: http://www.arctic-cooling.com/)

Mnohé se změnilo příchodem technologie heatpipe. Samotný nápad jen několik desetiletí starý (U. S. patent č. 2 350 348 z roku 1942) a používal se k chlazení průmyslových zařízení. Princip je prostý, jedná se o hermeticky uzavřenou trubici, ve které je pracovní látka (voda, alkohol, propanbutan, freon a pod.). Budeme-li jeden konec ohřívat a na druhý umístíme chladič, začne se pracovní médium odpařovat. V důsledku toho roste tlak. Na chlazeném konci páry kondenzují a předávají tak teplo, které bylo spotřebováno k odpaření. Kondenzát teče, nebo vzlíná zpět a tak to jde stále dokola. (zdroj: www.wikipedia.org)


(zdroj: http://www.hexus.net/)

Současnost

Počet výrobců chladičů je dnes prakticky nespočítatelný. Mezi renomované výrobce patří zejména Arctic Cooling, Akasa, Coolermaster , Enzotech,  Noctua, Scythe, Silverstone,Thermalright, Thermaltake, Xigmatek, Zalman a další. Jak už bylo na tomto webu zmíněno, existují dvě základní koncepce. První, původnější, vycházející z chladičů dodávaných k procesorům. Ty mají ventilátor uložen rovnoběžně se základní deskou. Druhým typem je věž, ta svému pojmenování vcelku odpovídá. Ze základny vedou kolmo heatpipe do žebrování, na kterém bývá ventilátor, tentokrát na  základní desku kolmý.

 

Jak vybírat chladič

 

Jak vybrat

Každý z vás má dozajista jiné priority a jiný rozpočet. Troufám si tvrdit, že pro většinu je determinujícím faktorem finanční stránka věci. S tou se ale moc nedá moc dělat, proto budu rovnou pokračovat dále.
Výhody a nevýhody jednotlivých koncepcí chladičů už byly popsány, ale pro pořádek ještě jednou.

•    Chladiče s ventilátorem foukajícím vzduch kolmo na desku
Za cenu lepších teplot součástek na základní desce se vám naruší proud vzduchu ve skříni. Tyto chladiče bývají také kompaktnější a lehčí.

•    Chladiče věžového typu
Obecně větší, těžší a ne nutně výkonnější. Výhoda je ve směrování teplého vzduchu přímo do zadního ventilátoru ve skříni, nebo do zdroje.

Jestliže si nejste jisti, který typ je pro vás ten pravý, doporučuji přeměřit místo ve skříni, hlavně mezi základní deskou a levou bočnicí. Pokud se jedná o užší skříň, kam se věž nevejde, není co řešit, kupte typ „box“.  V opačném případě bych kromě ojedinělých případů doporučil věže.

O hlučnosti chladiče v první řadě rozhoduje ventilátor a jeho otáčky. Ten samý ventilátor může produkovat jinou úroveň hluku na různých chladičích a stejně tak je to s teplotami. Roli zde hraje rozestup mezi jednotlivými žebry chladiče. Čím je větší, tím lépe se teplo odevzdává do okolního vzduchu. Dovedeno ad absurdum by potom chladič o výšce 10 cm mohl mít jen tři, čtyři žebra. To je hloupost, neboť by se neúměrně zmenšila plocha, přes kterou je teplo odevzdáváno.

Ač se to nezdá, na výslednou teplotu má vliv i způsob uchycení. Čím větší přítlak na CPU, tím lepší přenos tepla do základny chladiče. U malých lehkých chladičů se s přimhouřením oka dají akceptovat různé plastové systémy uchycení. Jestliže to ale myslíte vážně, kovová výztuha na zadní straně desky (backplate) a několik šroubů poslouží lépe.


(zdroj: http:// http://forums.3dgfx.net/)

Vzhled, příslušenství, balení, prestiž značky a podobné aspekty už nechávám zcela na vás, každý může preferovat něco jiného.

Co z toho všeho tedy vyplývá? Je-li vaší volbou maximální chladící účinek bez ohledu na hlučnost, koukejte po chladičích s co největším počtem žeber, dobrým uchycením a k němu přidejte vysoce výkonný ventilátor na vysokých otáčkách. Preferujete-li spíše tichý chod, hledáte velké rozestupy mezi žebry, taktéž dobré uchycení a velkou vyzařovací plochu. K tomu pomaloběžný ventilátor, případně pouze ventilátory ve skříni.

 

Rozhodovací schéma

 

Rozhodovací schéma

Jako v minulém průvodci přikládám rozhodovací schéma, tentokrát pouze jediné, výběr v oblasti chladičů tolik variabilní není. Samozřejmě, že vybrané chladiče nepředstavují všechny možnosti, ale jsou to tipy, které bych osobně doporučil. V některých případech jsem zařadil jeden model do dvou kategorií, neboť bude stejně dobře plnit obě požadované funkce.

Ohodnoťte tento článek!