Průzkum: Co k dohodě ACTA říkají naši politici

0

Protipašeráckou/protipirátskou dohodu ACTA podepsalo minulý týden 22 zmocněnců Evropské unie a pomalu jí přesunuly k projednávání na půdu europarlamentu. Pokud budou nové předpisy ratifikovány na úrovni unie, přijdou budou muset smlouvu ACTA zavést do svých legislativ ještě členské země. Je tedy ještě několik možností, jak ACTA zrušit, změnit nebo schválit. Jak se k dohodě staví čeští státníci?

Článek je průběžně aktualizován

Pavel Poc (ČSSD) – proti

europoslanec (ČSSD), frakce S/D (Sociální demokraté), výbor ENVI (Životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin), výbor ITRE (Průmysl, výzkum a energetika)

Schválení dohody ACTA v Evropském parlamentu z principu rozhodně nepodpořím. (zdroj)

Zuzana Roithová (KDU-ČSL) – pro i proti

europoslankyně, frakce ELS (Evropská lidová strana), výbor IMCO (Vnitřní trh a ochrana spotřebitelů)

Mezi pozitiva této smlouvy patří zvýšení standardů v některých signatářských zemích (např. Maroko, Mexiko), sjednocení úrovně některých technických definic a především oslabení velkoobjemového komerčního pirátství.

Systémovým problémem smlouvy je, že země, kde je největší objem pirátství (Čína, Indie, Brazílie) nebyly účastny jednání, a není pravděpodobné, že by ke smlouvě přistoupily, takže ani nelze očekávat zásadní průlom v ochraně duševního vlastnictví. 

Pod tlakem Evropského parlamentu po přijetí Lisabonské smlouvy (více zde) došlo k odtajnění textu ACTA alespoň pro poslance a za určitý úspěch považuji , že Komise prosadila na jednáních náš požadavek na zavedení garancí ochrany uživatelů a práva na spravedlivý proces.

Naopak Komisi vyčítám, že se nepodařilo během jednání do ACTA dostat oblast označení původu (zemědělského označení) potravin (např. Třeboňský kapr, Karlovarské oplatky atd.). Naopak za USA úspěšně proloboval zábavní průmysl všechny pro něj důležité věci. Španělsko a Itálie, země produkující řadu speciálních potravin, se nyní obávají, že se právní situace zemědělských označení na světových trzích může i zhoršit. A to se může týkat i ČR.

Moje další výhrady jsou tyto:

Aniž byla stanovena definice komerčního měřítka, rozšiřuje se trestněprávní postih i na relativně nekomerční aktivity – nikoli jen na organizovaný zločin.

Nově také státy budou mí povinnost provádět celní kontrolu i malých osobních zásilek.

Další vážný problém je to, že signatáři budou moci zavést na hranicích kontroly digitálního obsahu přenosných elektronických médií. Acta měla být zaměřena na postih pirátství komerčního rozsahu a nikoliv na šikanování občanů. Proto budu velmi intenzivně  usilovat o to, aby se pro občany na území EU takové praktiky nezaváděly. (zdroj)

Jaroslav Polášek (TOP 09) – proti

předseda expertní komise pro ICT

Omezení práv jednotlivce při užívání internetu za účelem vyšší ochrany autorských práv není řešením. Přestože krást se nemá.

TOP 09 dále dodává:

TOP 09 je pro odpovědný přístup k duševnímu vlastnictví a ochraně autorských práv. Situace však není řešitelná zásahem do osobních svobod jednotlivce, a to ani v podobě přenesení odpovědnosti na poskytovatele připojení k internetu. Důrazně také trváme na tom, že pouze orgány činné v trestním řízení mají právo na základě důvodného podezření provádět identifikaci uživatelů. Nevidíme důvod, pro který by toto právo bylo přeneseno na nositele autorských práv.

TOP 09 oceňuje, že ACTA, která byla připravována v mnohem tvrdší podobě v roce 2010, prošla výraznou změnou. Její přínos vidíme zejména v ochraně před průmyslovým zneužíváním autorských práv – dovozu padělků či výrobě nejrůznějších falzifikátů. V této souvislosti vidíme jako největší problém, že se k dohodě nepřipojila Čína, Indie, ani Brazílie. Česká republika více vyváží, má proexportní ekonomiku a i my potřebujeme ochranu na exportních trzích.

TOP 09 bude požadovat přesné informace a výklad od garanta schvalování dohody, kterým je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Proto se na tento úřad obrátí s dotazy, které budou směrovat k výkladu v konkrétních diskutovaných bodech – zejména ochrana osobních údajů (identifikace uživatele) a odpovědnost providerů.

V souvislosti s ACTA se píše o řadě domněnek, které vznikly díky původně utajovaným jednáním o této dohodě. Dohoda ACTA podle našich informací nezavazuje žádný členský stát EU k zavedení hraničních kontrol občanů z jiného členského státu EU. (zdroj)

Jiří Maštálka (KSČM) – proti

europoslanec, frakce GUE/NGL (Sjednocená evropská levice a Severská zelená levice, výbor JURI (Právní záležitosti)

Dohodu ACTA podpořit nehodlám a udělám maximum, aby ani nikdo z europoslanců ve frakci GUE/NGL tuto dohodu nepodpořil a frakce si udržela svůj odmítavý postoj.

Otázku práv k nehmotným statkům (IPR) je třeba pojmout zcela jinak – nově – jelikož stávající pojetí zejména majetkových práv nemá schopnost reagovat natechnický vývoj posledních dvou dekád, především jistou inflaci „ceny” duševního vlastnictví, a dostatečně nenutí držitele majetkových práv přijít s ekonomicky rozumným obchodním modelem, kdy by bylo pro uživatele jednodušší a fakticky výhodnější (kvalita, rychlost) si produkt koupit než ho nelegálně sdílet, kopírovat ap. (čtěte dále)

Jiří Payne (Strana svobodných občanů) – proti

poradce prezidenta ČR

Zdá se, že podle pojetí autorských práv vedle sebe existují dva světy. Svět, ve kterém někdo napíše nějakou myšlenku, dokonce i klidně zlou, hloupou, nenávistnou nebo lživou, nebo někdo stvoří cosi, o čem se domnívá, že to je umění a aniž by se na trhu myšlenek a nápadů ověřilo, zda to někoho zajímá, má na sedmdesát let právo, aby nikdo neřekl, nenapsal, nenafilmoval a nenamaloval nic podobného a aby takovou myšlenku nikdo nepoužíval, pokud nezaplatí autorská práva.

Kdyby náhodou autor oné jakkoli pitomé myšlenky zemřel, zdědí autorská práva jeho potomci. To jsou pravidla, která možná docela vyhovovala ve světě, v němž musel mořeplavec podniknout několikaletou cestu do orientu, aby přivezl nějaké nové myšlenky a pak se z toho dalo žít po zbytek života. (čtěte dále)

Viktor Paggio (Věci veřejné) – proti

poslanec PČR, místopředseda výboru pro obranu a bezpečnost

Části ACTY týkající se internetu bohužel vychází vstříc tupému boji vydavatelských firem proti technologiím, který nemohou vyhrát. Např. zákaz obcházení DRM i zákaz prodeje technologií, které to umožňují. To bychom museli zabavit všechny notebooky. Řešení není v represi, ale v tom učinit zážitek z legální hudby/filmů na netu pohodlnější a jednodušší než pirátské stahování. Znamená to samozřejmě i dostupné ceny. Dobrý pokus hodný následování je třeba český MusicJet. (zdroj)

Jan Březina (KDU-ČSL) – spíš pro

europoslanec, frakce ELS (Evropská lidová strana), výbor ITRE (Průmysl, výzkum a energetika)

V uplynulých dnech některá významná česká média přinesla zprávu o tom, že v souvislosti s mezinárodní dohodou ACTA budou nebo mohou být zavedeny hraniční kontroly notebooků, foťáků, MP3 přehrávačů, flashek nebo digitálních nosičů jako jsou cédéčka. Patrně se přitom spoléhaly na informace třetích osob, které si neověřily. Tato zpráva se nezakládá na pravdě.

Dohoda ACTA ve verzi podepsané 26. ledna totiž výslovně stanoví, že celý oddíl upravující kontroly na hranicích, tedy včetně tolik skloňovaného článku 14,  nezavazuje smluvní strany tvořící s jinou smluvní stranou celní unii. Dohoda ACTA tak nezavazuje žádný členský stát EU k zavedení hraničních kontrol občanů z jiného členského státu EU. Není třeba sjednávat žádnou výjimku, ta už je obsažena přímo v dohodě ACTA. Je proto nesmysl, aby členský stát EU zaváděl hraniční kontroly, když to po něm dohoda ACTA nevyžaduje a naopak by to odporovalo předpisům EU o volném pohybu zboží a osob. Mimoevropské státy tyto kontroly buď už provádějí, nebo je mohou začít provádět i na základě jednostranného rozhodnutí. (čtěte dále)

Článek je průběžně aktualizován

Průzkum: Co k dohodě ACTA říkají naši politici

Ohodnoťte tento článek!