Samsung T240HD: na hry i sledování televize

0

První seznámení, parametry

Také tento model Samsungu zcela zapadá do nové řady LCD panelů a televizorů této značky. Linie jsou oblé, nikde nic nevyčnívá, vše je velmi úhledné. Design u svých produktů Samsung zkrátka umí.

Zadní strana panelu je vyhrazena konektrům a musím uznat, že je skutečně z čeho vybírat. Za takovou nadílku by se nemusela stydět leckterá čistokrevná LCD televize. nutno dodat, že i v této oblasti má již Samsung letité zkušenosti a tak evidentně ví, jaké konektory jsou potřeba a v jakém množství.

V bočním krytém bloku konektorů najdete HDMI, výstup na sluchátka a slot pro rozšiřující karty. na zadní stěně pak počítačové D-Sub, DVI-D a s nimi spojený zvukový vstup. Milovníci televize pak ocení druhé HDMI, optický zvukový a video komponentní výstup. Jako nedostatek by se někomu mohl jevit pouze jeden SCART konektor. Pokud ale vezmeme do úvahy, že bude monitor umístěn jako univerzální např. ve studentském pokoji, kde se většinou více zařízení se SCART konektory nevyskytuje a vezmeme-li do úvahy další dva HDMI vstupy, tak není tento nedostatek zas tak podstatný.

Ke vstupům mám ještě jednu malou poznámku. Detekce vstupu trvá poměrně dlouho. Nejhorší je to při probouzení z úsporného režimu, kdy se monitor zapne až po více než deseti sekundách.

Do výbavy tohoto panelu patří u televizní tuner. I když se o tom nikde moc nepíše, obsahuje Samsung T240HD kombinovaný, tedy analogový/DVB-T televizní tuner. Můžete jej tak připojit na běžnou anténu a libovolně přecházet mezi analogovým a digitálním vysíláním.



Možnosti polohování, ovládací prvky

Také u tohoto panelu ustoupila ergonomie designu. Vše má na svědomí menší podstavec, který sice pěkně vypadá, ale nic neumí. Panel je tak možné pouze naklápět. O otáčení kolem osy, otočení na výšku nebo výškové stavitelnosti nemůže být ani řeč.

Samsung T240HD lze ovládat dvěma způsoby. Jeden je pomocí dálkového ovladače, který je velmi podobný těm, které Samsung dodává ke svým televizorům. Pokud máte doma televizi Samsung, nebudete na ovladači tápat ani minutu. V případě, že ji nemáte vám orientace v tlačítkách nějaký čas zabere. Zvyknout se dá ale na ledacos a i tomuto ovladači přijdete za chvíli na chuť.

Druhým způsobem je ovládání pomocí šesti tlačítek, která jsou trochu nešťastě umístěná na boční straně panelu. Na téže straně je umístěn i jejich popis, takže při normálním nastavení vůbec ze začátku netušíte, co mačkáte. Tlačítky lze přímo ovládat OSD menu, volbu vstupu, hlasitost nebo volbu kanálu. Už z tohoto výčtu je patrné, že slouží spíše k ovládání televize než nastavovavání monitoru.

OSD nabídka, možnosti nastavení

Stejně jako je velmi podobné dálkové ovládání těm od normální televize, je velmi podobná i OSD nabídka běžným televizorům. Klasické OSD menu, jaké znáte z jiných modelů tohoto výrobce zde tedy nenajdete. OSD nabídka je navíc dynamická a mění se podle zvoleného vstupu. Jinou nabídku máte pro počítačové připojení, jinou pro televizi.

Následující snímky ukazují položky OSD nabídky pro digitální DVI vstup. Stejně jako na jiných monitorech zde najdete položku MagicBright, nastavení jasu s kontrastem, nastavení formátu obrazu nebo teploty barev. Bohužel nebylo možné nastavit jednotlivé barevné složky zvlášť.

Úroveň hlasitosti i kvalita reprodukce odpovídá slušnější televizi a s běžnými integrovanými chrchlátky se nedá vůbec srovnat. Na výběr máte několik přednastavených režimů, případně si můžete ekvalizér vyladit sami.

V posledních dvou záložkách můžete nastavit jazyk, zda má být pod OSD modré pozadí nebo intenzitu světelného efektu na spodní liště. Ani na nejvyšší intenzitu nepůsobil tento efekt rušivě.

Následující obrazovky patří OSD nabídce, která se před vámi objeví při sledování analogové televize. Bohužel v místě testování nemám dostupný DVB-T signál, takže o obrazovky s jeho nabídkou budete ochuzeni.

Před sledováním televize jr třeba vše řídně naladit. Samsung má analogový tuner velmi citlivý a v místě kde používám svůj tuner Leadtek DTV2000H jsem se dočkal podstatně lepšího obrazu. Ladění je sice zdlouhavější, ale velmi přesné.

OSD nabídka u analogové televize obsahuje více možností nastavení, umožňuje nastavit úroveň podsvícení, digitální odstraňování šumu v signálu a také více obrazových režimů. Možnosti zvuku jsou pak stejné.

Nalezené stanice je možné třídit, přeskupovat nebo zkusit jejich jemné doladění (které povede ale k horšímu výsledku). Teletext je zobrazován korektně a stejně jako OSD nabídka nemá s češtinou sebemenší problém.

Metodika testování

Před tím, než začnu jakýkoli panel testovat, tak na něm v ideálním případě alespoň den běžně pracuji. Tím se čerstvě vybalený panel alespoň částečně zahoří a ustálí. Pak následuje měření optickou sondou X-Rite eye one, kterou změřím barevné podání a jeho odchylky v továrním nastavení. To bývá u řady panelů doslova katastrofální. Pak následuje kalibrace obrazu optickou sondou na co nejlepší hodnoty blížící se teplotě barev 6500K, gamma 2,2 a jasu 150 cd/m2.

Po kalibraci optickou sondou následuje zjišťování pozorovacích úhlů, barevného podání na testovacím obrazci a podání jasu s kontrastem. K těmto účelům používám speciální aplikaci, kterou jako svou diplomovou práci na VUT vytvořil můj dlouholetý kamarád Jirka Švec (díky Jirko).  Díky ní jsem schopen zjistit rozsah zobrazení jednotlivých barevných kanálů RGBCMYK, zejména v jejich kritických krajních rozsazích. To samé platí o podání jasu s kontrastem na stupních šedi.

Na barevném obrazci vidíte zastoupení jednotlivých barev RGBCMYK ve dvou řadách. Spodní pruh zobrazuje celé spektrum odstupňované po deseti krocích v rozmezí 0–255, horní pruh pak jemné detaily v rozmezích 0–25 a 230–254 pro každou barvu. Díky tomu jsem schopen s celkem velkou přesností určit, jaké barevné odstíny jednotlivých barev již panel není schopen ani po kalibraci zobrazit. Výsledkem jsou pak dva grafy, které zobrazují, od jaké hodnoty bylo možné na monitoru rozeznat odstupňování nejtmavších a nejsvětlejších jemných odstínů.

To samé platí pro testovací obrazec se stupni šedi. V horní polovině můžete vidět rozmezí 1–24 na černém pozadí (0), v dolní polovině pak světlé odstíny v rozmezí 231–254 na bílém pozadí (255). Na tomto obrazci se velmi pěkně pozorují např. problémy S-IPS panelů s nejtmavšími odstíny.

Se zkalibrovaným panelem se pak podívám, jak si poradí s barevnými přechody a případným ditheringem. Ten je nejvíc patrný v černo-bílém přechodu, kde je velmi často vidět alespoň jemné pruhování.

První obrazec (se střídavými černými a bílými obdélníky) je věnován měření stability kontrastu. Měřeny jsou vždy rozdíly na dvou stejných sousedních bodech (dvě dvojice), jejichž výsledky jsou pak zprůměrovány. Tím je eliminováno zhoršení výsledků vlivem nerovnoměrnosti podsvícení. Stabilitu kontrastu měrím celkem v jedenácti krocích – pro nastavení jasu od 0 % do 100 % po 10% skocích. Výsledkem je pak graf, který najdete v příslušné kapitole.

Následuje měření homogenity podsvícení, ke kterému si díky této aplikaci zobrazím libovolně hustou (v mém případě 10 × 6) síť, v níž probíhá měření. Jas je v tomto případě nastaven na 100%, aby bylo zamezeno kmitání obrazu na osciloskopu vlivem blikání podsvětlovacích trubic. Výsledky měření jsou pro lepší grafickou přehlednost převedeny do grafického obrazce s příslušnou legendou.

Při stejném nastavení pak probíhá i měření odezvy. Tomuto účelu je věnována také jedna záložka aplikace LCD Tester. Kromě standardního průběhu odezvy měřené v rozsahu 0–x mě zajímá i jak si panel poradí s odezvami pro běžný provoz podstatně typičtějšími a to 127–255 (šedá–bílá) a 75–180 (šedá–šedá, někdy označována jako GTG (gray-to-gray)). Tyto hodnoty jsou pro každý TN panel nejhorší, protože se krystal musí ustálit na dvou ne krajních hodnotách, při nichž není možné v takové míře použít OverDrive.

Za zapůjčení digitálního osciloskopu M526 děkujeme společnosti ETC.

Za zapůjčení optické sondy X-Rite eye-one display 2 děkujeme společnosti Uniware.

Pozorovací úhly, rovnoměrnost podsvícení

Pozorovací úhly nepatří k největším a v porovnání s jinými i TN panely této značky jsou spíše podprůměrné. To by mohlo vadit zejména při sledování televize. Samsung horším úhlům navíc nepomáhá ani polohovatelností, která je velmi omezená.

V rovnoměrnosti podsvícení na tom Samsung zas tak špatně není a intenzita výrazněji klesá na úroveň 74 % maxim8ln9 intenzity pouze v rozích, což ilustruje i následující obrazec.

Jas, kontrast, stabilita kontrastu

Průběh jasu je až na posledních deset procent velmi plynulý a jeho rozsah je velmi dobrý. Mezi 90 a 100 % se však již v podstatě neliší, což dokazuje i graf spotřeby.

Stabilita kontrastu je až na úvodní zaváhání také velmi dobrá a od 70 % úrovně jasu neklesá pod rovných 100 %.

Barevné podání a interpolace obrazu

Až na ustřelený modrý kanál jsou barvy i bez kalibrace vcelku dobré. Barevný gamut odpovídá svým pokrytím přibližně prostoru sRGB, což není u panelu s osmibitovými barvami žádné překvapení.

Po kalibraci optickou sondou jsou všechny barvy srovnány a panel podává velmi dobrý výkon.

I když má panel podle optické sondy velmi věrné barvy, tak se při optickém pozorování testovacího obrazce trochu ztrácel zejména v tmavých odtínech, kde již nebyly nejtmavší stupně vůbec rozeznatelné. To samé platilo pro nejsvětlejší odstíny barev, což můžete vidět z následujících grafů.

Velmi dobře je na tom Samsung i po stránce interpolace, což mimo jiné dokázal i u dříve testovaných panelů. V OSD nabídce najdete zachování poměru stran, takže se nemusíte obávat nepěkných deformací obrazu. Samsung si dobře poradil ve všech testovaných rozlišeních. Na obrázcích můžete vidět vždy dané rozlišení v roztaženém formátu i při zachování poměru stran.

Rychlost odezvy a spotřeba

Odezva je u tohoto panelu velmi slušná a ani při náročných přechodech mezi dvěma odstíny šedé se výrazněji nepřehoupla přes 20 ms. Také při sledování filmů nebyly patrné žádné nedostatky, stejně jako u hraní her. Rozdvojování hran se tentokrát nekonalo.

Nejrychlejší odezvu bylo možné naměřit při přechodu černá-bílá, kd ebyl její průběh v podstatě ideální.

U přechodů černá-šedá, v tomto případě 0-225 již dochází ke schodování a tími prodlužování odezvy. Odezva fall je stejně jako u jiných TN panelů, u těchto přechodů vynikající.

Spotřeba tohoto monitoru není největší, ale jak je vidět i z následujícího grafu, najdou se panely se stejnou úhlopříčkou, které jsou úspornější.

Závěrečné hodnocení

Záměr Samsungu vyrobit univerzální monitor kombinovaný s televizí, která má navíc Full HD rozlišení, se celkem zdařil. Pokud budete na SyncMaster T240HD pohlížet čistě jako na monitor, tak vás kromě velké 24″ úhlopříčky určitě osloví celkem rychlá a vyrovnaná odezva, přijatelná spotřeba, regulace jasu nebo velmi dobrá interpolace. Toto ale asi nevyváží horší pozorovací úhly nebo slévání tmavých a velmi světlých detailů.

Jako televize Samsung zazáří kvalitním dálkovým ovládáním, citlivým analogovým a DVB-T tunerem nebo podporou českého teletextu bez prznění znaků. Navíc zvládne i Full HD rozlišení. Při používání monitoru jako televize vám ale asi budou vadit slabší pozorovací úhly a minimální polohovatelnost, která se omezuje pouze na naklápění. Naopak velmi dobrá je konektorová výbava, kde se určitě neztratí dva HDMI vstupy nebo u audiofilů optický výstup zvuku.

Pokud tedy nehledáte ultimátní kvalitu obrazu a potřebujete kromě práce na počítači sledovat na tom samém monitoru i televizi, bude pro vás Samsung SyncMaster T240HD určitě dobrou volbou.

Plusy a mínusy

+ monitor kombinovaný s Full HD televizí
+ kvalitní dálkové ovládání
+ podpora češtiny
+ analogový i DVB-T tuner
+ rozmanitost vstupů
+ interpolace

– mizerná polohovatelnost
– dlouhá detekce vstupu
– slabší pozorovací úhly
– slévání nejtmavších a nejsvětlejších odstínů

Za zapůjčení LCD panelu Samsung SyncMaster T240HD děkujeme společnosti Samsung.
 

Samsung T240HD: na hry i sledování televize

Ohodnoťte tento článek!