Schyluje se k hudební apokalypse, kterou nepřežije ani Spotify? [komentář]

0

Jak si stojí streaming

Míval jsem v počítači spoustu gigabajtů hudby, a to převážně ve formátu MP3. I já jsem s nadějí vyhlížel další revoluci v hudbě. (Nebylo to album 1989 od Taylor Swift.) Právě brzy již mrtvé Rdio bylo jednou z prvních služeb svého druhu v Česku, nikoli věhlasné Spotify. Vypadá to, že nejsem jediný, kdo podlehl designu. Líbivé prostředí podporovalo skvělý hudební zážitek.

Audiofilové mi prominou, že mluvím o skvělé hudbě, přestože mainstreamové služby jako Rdio hudbu ztrátově komprimují. Abychom si to vyjasnili, mám v desktopu Soundblaster Audigy 4, takže se považuju za většího hudebního nadšence, než je většina lidí. Nedělá to ze mě audiofila bažícího po aspoň bezztrátovém kompresním formátu FLAC, nicméně nám daleko k tomu, abych hudbu barbarsky poslouchal z YouTube, kde často mizernou kvalitu ještě dále sráží integrovaná zvukovka i reproduktory v notebooku, tabletu či mobilu. To jsem však odběhl.

Rdio bylo první hudební streamovací službou, kterou jsem si předplácel. Později jsem utekl k levnější Hudbě Google Naplno, jež mě ale zklamala, takže jsem ještě pár měsíců experimentoval s výborným Deezerem, abych nakonec zakotvil u Spotify. Celou svou zkušenost bych shrnul tím, že mě ani nenapadlo, že bych se měl vracet k lokální kolekci empétrojek. O kompaktních discích nemluvím už vůbec, ty bych neměl kam vložit.

Klady a zápory streamovacích služeb

Líbí se mi, že nemusím řešit zálohu hudební kolekce. Navíc na běžném SSD nemáte zrovna moc prostoru na hudbu. Díky streamovacím službám mám všechno v cloudu a po instalaci pouze nainstaluji Spotify, přihlásím se k účtu a přehrávám. Rychlejší už to patrně být nemůže. Snad jedině kdybych si pustil webový přehrávač. Když na počítači vytvořím seznam stop, je dostupné také z mobilu. Zkrátka budoucnost podle mého gusta.

Horší je to s případnou přenositelností seznamů stop a celkově záznamů o osobní hudební kolekci. Do jiné služby tyto údaje prakticky přetáhnout nelze. Proto když se někde usadíte, opouští se taková služba jen opravdu velmi obtížně.

Rdio brzy skončí úplně. Trh se konsoliduje
Rdio brzy skončí úplně. Trh se konsoliduje

Všechno má jak svá pro, tak proti. Pokud budete platit a pak přestanete, najednou už nebudete mít hudbu k dispozici vůbec, nebo jen ve snížené kvalitě, pokud vaše služba podporuje poslouchání zdarma, ale s reklamou. Spotify dokázalo, že nižší kvalita je pro většinu lidí úplně dostačující a reklamy jednou za půl hodiny člověka nevytočí. Pusťte si ostatně komerční rádio, pak si budete Spotify a dalších vážit.

Někoho děsí závislost na připojení k internetu, ale nalijme si číše čistého vína. Připojení má každý a jeho význam tak jako tak poroste. Streamovací služby navíc běží na i na pomalém připojení, zatížení případně snížíte výběrem nižší kvality přehrávání. Předplatitelé pak samozřejmě mají k dispozici funkce pro ukládání alb do zařízení. Čistě pro jistotu si svá oblíbená alba můžete v počítači klidně nechat. I když tedy jednou v roce nastane scénář, že vám doma vypadne připojení, tak to přežijete, protože se nejedná o smrtelnou nemoc, případně si poslechnete některé z alb, která máte na disku stále.

Spotify funguje skoro na libovolné platformě. Jen se přihlásíte a přehráváte
Spotify funguje skoro na libovolné platformě. Jen se přihlásíte a přehráváte 

Stejně tak vám může odejít přehrávač, CD, mobil, počítač nebo jakékoli externí úložiště, kde byste skladovali své empétrojky. Když se vypne připojení k internetu, na rozdíl od těchto úložišť ztratíte přístup jen dočasně. Ztráta disku naproti tomu může znamenat definitivní konec a svou hudbu si budete muset znovu odněkud stáhnout. Myslím, že závislost na internetu nebude aspoň pro mladou generaci problém. Stejně jsou zvyklí přes internet řešit všechno.

Od fyzických nosičů ke streamingu

Byznys Applu v podobě prodeje samostatných skladeb a alb v iTunes sice začátkem tisíciletí vzkvétal, ale mladší streamovací služby dokázaly, že je o ně zájem a že rostou právě na úkor přechozího modelu prodeje hudby. Netvrdím, že hned musí Apple zavřít krám, naopak, určitý zájem o klasický prodej alb tady bude patrně pořád. Není proto důvod, proč by se jednotlivé modely prodeje a distribuce nemohly podporovat. Je každopádně zajímavé, že největší sláva tradičního prodeje hudby v digitálních obchodech trvala vlastně jen pár let.

Předtím bylo zase běžné kupovat hudební CD, dále do minulosti však zabředávat nebudeme. Rozvoj internetu a kompresních formátů ale nahrál do karet pirátství, které dokázalo, že lidé mají zájem o snadný přístup k hudbě. A jsou ochotní platit, pokud nabídnete dostatečně snadný přístup. Takže nejdříve naučil uživatele platit Apple, kde bylo možné nákup obstarat za pár sekund, stažené skladby se hned synchronizovaly s iPodem a bylo vystaráno.

Prodeje fyzických nosičů klesají 

Ještě jednodušší jsou v tomto směru právě streamovací služby. Není divu, že jim stále více lidí dává přednost. Kam tím mířím? Rád bych zdůraznil, že hudební průmysl si prošel krizemi, ale navzdory novým řešením není jisté, jestli zůstane na nohách. Jak dokázalo bortící se Rdio nebo Rara, trh se bude muset zkonsolidovat. Teď mohu položit další otázku, a sice jestli konsolidace přinese ovoce, nebo stejně nepřežije nikdo.

Spotify rostou jak příjmy, tak ztráta

Ani nejúspěšnější Spotify, které trh s přehledem ovládá, navzdory solidním růstům není výdělečné. V podobných případech si autoři startupu najdou investora, své plány zrealizují a doufají, že se jejich služba časem stane udržitelná. Rdio se vinou více faktorů neudrželo a jak napovídá jeden bývalý zaměstnanec v rozhovoru pro The Verge, autoři si za to do jisté míry mohli sami. Co ale Spotify? Pokud takhle velká služba nevydělává, existuje pro takové služby naděje?

V roce 2013 Spotify prodělalo 68 milionů dolarů, jenže ztráty se zvyšují. Loni už ztráta vystoupala na 197 milionů, navzdory příjmům ve výši 1,3 miliardy dolaru. Firma se bránila tím, že musela nalít spoustu peněz do vývoje aplikací, poměrně drahá byla expanze na další trhy atp. Jenže bude situace někdy natolik klidná, aby se vše obrátilo? Spotify také musí oslovit co nejvíce lidí. Přestože se jedná o velkou službu, očividně je platících jedinců stále málo.

 

Je jasné, že provozovat streamovací hudební službu není sranda. Představte si nároky na konektivitu, vývoj aplikací pro spoustu platforem, do toho musíte nalívat peníze do marketingu a vstupovat na další trhy. Nejvíce ale ve výsledku stejně utratí za práva na streamování hudby. Spotify dokazuje, že je potřeba expandovat všude, včetně malých zemí. Takže ne, nedělá jen pro blaho Čechů a dalších, ale nutně potřebuje získat další platící uživatele, aby se z prodělečného stal udržitelný byznys.

Slabé příjmy z reklamy

Existují další možnosti, jak se ze ztráty vymanit, ale zdražení služby by mohlo uživatele odradit a zvýšení frekvence reklam zrovna tak. Možná se aspoň jeden ze svou nastíněných scénářů bude muset stát realitou, protože ve stávající podobě se za stávající peníze služby tohoto typu očividně jen neuživí vůbec, nebo jen s velkými obtížením. Problém by to nemusel být pro firmy jako Google, které jsou schopné podobné  služby dotovat s vidinou, že se jim to vrátí jinde. Jde o to, udržet uživatele ve vlastním ekosystému.

Spotify je ale zaměřené jen na zprostředkování hudby. Když selže, zbude z něj jen virtuální prach. Mimochodem, dovedete si představit, kolik lidí stojí za provozem této masivní služby se 75 miliony uživateli? V roce 2013 to bylo 958 lidí, počet zaměstnanců pak loni vzrostl na 1 354. Přesto na výplaty nejde zdaleka tolik jako na práva za hudbu. Někdo to všechno bude muset zaplatit.

Mladí přehrávají hudbu na Spotify, YouTube a dalších

Zatím zátěž leží na bedrech platících uživatelů Spotify. Jak si Music Business Worldwide spočítal, v letech 2013 a 2014 šly příjmy z 91 % od předplatitelů. V roce 2014 byl průměrný příjem z předplatitele 73 dolarů, jenže za stejné období posluchači bezplatného tarifu přinesli do kasy za celý rok zhruba 2,5 dolaru. To je zoufale málo, takže zvýšení frekvence reklam je minimálně jako částečné řešení nasnadě. Než skončíme předčasným závěrem, tak za sebe raději dodám, že rozdíl může být způsobený mj. nižší aktivitou těchto uživatelů.

Nároční posluchači si dle mého názoru spíše připlatí za vyšší kvalitu a možnost ukládat písničky do zařízení. Je otázka, jak se chová průměrný předplatitel a posluchač bezplatné verze Spotify. Tato data bohužel nemáme k dispozici, ale je myslím pravděpodobné, že kdo nepředplácí, neposlouchá zdaleka tolik hudby. To ale trochu vařím z vody. Buď jak buď, zdá se nevyhnutelné, že služba časem bude muset být přísnější na všechny nepředplatitele.

Existují přirozeně i katastrofické vize. Podle výsledku výzkumu Generator Research z roku 2013 je nemožné, aby kterákoli z hudebních služeb, včetně těch opravdu velkých, někdy nacházela v černých číslech. Podle tohoto výzkumu nemají šanci, i kdyby jim všechno vyšlo skvěle.

Hudebníci se bouří

Bublina splaskla, vracíme se do reality

Přestože je streamování hudby zatím stále více či méně prodělečné, spokojeni ve výsledku nejsou ani všichni umělci. Zaznamenali jsme několik protestujících, kteří jmenovitě ze Spotify svou hudbu stáhli. Patrně nejznámější z těchto umělců je aktuálně Taylor Swift. Shodou okolností se tak rozhodla loni v listopadu. Spotify z příjmů dává umělcům za každé přehrání 70 %. Jenže to patrně nebudou příliš velké peníze. Pokud si někdo poslechne měsíčně stovky písní, rozdělte 70 % z těch zhruba 10 dolarů mezi každé přehrání. Nebo dokonce z 2,5 dolaru, který připadá jako roční příjem na nepředplatitele. To, že jsou příjmy ze streamování na Spotify zanedbatelné až směšné, potvrdilo více umělců.

Mezi umělcem a zprostředkovatelem hudby je ale několik entit, které se na příjmech přiživují. Umělce totiž obvykle někdo reprezentuje a víme, že tyto podniky zkonzumují spoustu peněz. Přesto nemám křišťálovou kouli, abych mohl s jistotou říct, že kdyby se tyto entity uskromnily, bylo by dostatek peněz pro umělce. Je to možné, ale mohlo by to být pořád málo.

Spotify

Jenže už na konci minulého tisíciletí jsme žili v bublině, jež praskla. Se snižujícími se prodeji CD a vyšší mírou pirátství se umělci museli začít živit jinak, především začali více koncertovat. Částečně to kompenzovalo iTunes a další. Na tom všem nevidím nic špatného, všechny zlaté časy jednou skončí. Kdo chce dělat hudbu, patrně se dokáže nějak přizpůsobit, zatímco ostatní místo pochopení situace budou raději ukazovat stěžovat na piráty, což je to nejjednodušší.

Rád bych podotkl, že i kdyby už hudba nebyla pro většinu umělců tak výživným byznysem, strachu nad hlavou jim jejich díla stejně zaplatí. Pokud se jim zdá, že vydělávají málo, mají vždycky možnost najít si lépe placenou práci. Stěžovat si na to, že z peněz za prodané album už umělec a tucet jeho manažerů nevyžije dalších dvacet let, mi připadá absurdní.

Není všechny jenom černé. Spotify a další mají navíc velkou výhodu v tom, že oslovují další a další uživatele, takže se věhlas umělce může šířit do nových kruhů. Lze také snáze cílit hudbu, protože Spotify ví, jaké máte chutě. Sociální aspekt je ostatně dalším velkým lákadlem Spotify, podobně jako tomu bylo v případě Rdia. Díky těmto službám pak může umělec přilákat na koncerty více platících fanouškům, kteří si před návratem domů koupí na památku podepsanou placku a tričko. Nelze všechno přímo přepočítat na peníze.

Vize budoucnosti

Současnou odpovědí některých umělců je tedy zmizení ze Spotify. Zůstává otázkou, jestli se najde dostatek zájemců o umělcovu tvorbu, pokud nebude dostupná takříkajíc na dosah. Protože nebýt na Spotify automaticky neznamená, že si všichni postižení fanoušci hned půjdou koupit CD, případně si v nějakém digitálním obchodě obstarají album v MP3. Jistě se takoví najdou, ale také bude dost takových, kteří jednoduše budou poslouchat něco jiného.

Hudební producenti, vydavatelé a obecně držitelé práv, kteří se svého výdělku logicky vzdát nechtějí, budou muset nakonec uznat, že už je masa lidí nezaplatí. Možná že Spotify přežije a nezdraží služby, dojde však k optimalizaci celého hudebního průmyslu. Vymizí tlusté vrstvy mezi umělci a jejich publikem a všichni budou spokojení. Nebo je to jen utopie? Prozatím víme pouze to, že Spotify má spoustu potenciálu a zdaleka neoslovilo všechny hudební fanoušky. Ono 75 milionů uživatelů je pěkné číslo, ale spočítejte si, kolik lidí na světě poslouchá hudbu. Nejspíš se nedopočítáte, ale bude to podstatně větší číslo.

Můžeme dále rozjímat nad tím, jestli jsou streamovací služby budoucnost. Sice je pravda, že na Spotify si album nekoupíte, na druhou stranu když si album někdo koupí, nebude si ho kupovat podruhé. Streamování na Spotify může sice zajistit nižší příjmy, ale na druhou stranu dokud budou lidé písničky přehrávat, budou z nich odváděny poplatky autorovi. Může to tedy být dlouhodobější zdroj příjmů. Je to ale jen odvážné teorie.

Zdeformovaný průmysl

Nebo jde opravdu jen o neochotu přizpůsobit se a o bojkot streamovacích služeb, který někteří hudebníci vedou z principu (čtěte protože je to jednodušší). Vzpomeňme si také na to, že se svého času hudebním podnikům nelíbily úplně ani digitální obchody s iTunes v čele. V iTunes jste si mohli koupit jen jednu písničku, nikoli celé album. Já to vidím tak, že je to spravedlivější, protože si koupím jen to, co skutečně chci, nepřiplácím si za vatu, jako jsem k tomu byl nucen v dobách fyzických nosičů.

 

Pokud mě umělec většinou svých písní nedokázal zaujmout, nevidím to jako svou vinu a považuji za férové, že si zaplatím třeba jen za ty dvě hitovky, které mě zaujaly. Stejně tak bylo férové požadovat dříve peníze za celé album, protože tak fungovala distribuce. Dnes nicméně máme možnosti, jak obsah rozdělit.

Proto to vidím tak, že se zdeformovaný hudební průmysl bude muset přizpůsobit tak, jak k tomu byl nucen již po nástupu iTunes. Dost možná se bude muset transformovat tak, že si to většina lidí dnes nedovede představit. Nevěřím, že by většina umělců pověsila hudbu na hřebíček a nevěřím ani tomu, že by lidé přestali muziku poslouchat. Cesta se najde a všichni budeme platit férově.

Schyluje se k hudební apokalypse, kterou nepřežije ani Spotify? [komentář]

Ohodnoťte tento článek!