Seagate už má také 14TB pevný disk. Obejde se bez problematického SMR, jen s héliem

15

Minulý týden jsme zde psali o tom, jak firma Seagate na Open Compute Project Summitu předvedla první pevný disk Mach.2 s paralelně fungujícími hlavičkami, takzvanou technologií Multi Actuator. Na této konferenci zaměřené na servery ale kromě Mach.2 stejná firma představila ještě jednu novinku: svůj zatím největší pevný disk: model s kapacitou 14 TB, s nímž se firma dotáhla na dnes největší dostupné mechanické disky od konkurence.

Toto nový HDD přijde do řady Exos X určené pro enterprise nasazení a ponese označení Exos X14 indikující kapacitu. Kromě toho je ale zachován i tradiční modelový kód, jenž je zdá se ST14000NM0428. Jde o 3,5″ pevný disk s rychlostí rotace 7200 otáček za sekundu a použitá je u něj technologie plnění héliem. Ta je aktuálně pro špičkové kapacity nezbytná, jelikož dovoluje použít v pouzdru více ploten. Exos X14 jich pravděpodobně obsahuje devět, i když potvrzeno to nebylo. Kapacita jedné by v takovém případě musela být minimálně 1,56 TB.

Seagate tímto diskem srovnává krok s hlavním konkurentem Western Digitalem, jenž nabízí 14TB disk HGST UltraStar Hs14. Ovšem ten využívá záznam typu SMR, navíc v host-managed režimu, a není tak vhodný pro všechna nasazení. U Exosu X14 je důležitý posun v tom, že toto HDD má zcela konvenční magnetický záznam (PMR), takže u něj nejsou anomálie v zapisovacím výkonu a potřeba speciálního zacházení. Bude tedy plně kompatibilní se všemi NAS či servery. Seagate není první, kdo takový disk představil. Menší konkurent hlavní dvojky výrobců Toshiba oznámila héliový 14TB disk bez SMR již v prosinci, takže Seagate zde předběhla.

14TB disk Toshiby ještě sice není fyzicky na pultech, ovšem také Seagate oznámila Exos X14 v předstihu, zatímco zákazníci mají nyní v rukou jen vzorky (údajně je ale zkouší třeba Baidu). Reálná dostupnost sériových výrobků má nastat údajně v létě. Ona konkurenční 14TB Toshiba má ovšem být na prodej již během Q2 2018, takže asi bude na prodej skutečně jako první.

seagate-exos-x14-enterprise-hddSpolečnost Seagate zatím neoznámila další technické parametry jako přenosovou rychlost, velikosti cache a podobně. Podle již existujících modelů řady Exos X by asi mělo být na výběr z variant s rozhraním SAS i SATA a také z modelů s funkcí bezpečného kryptografického mazání navíc. Exos X14 by ale zřejmě ještě neměl používat technologii Mach.2, která zřejmě začne v separátní linii produktů, než ji Seagate zkombinuje s héliovým plněním a dalšími způsoby zvyšování kapacity. Technologie Multi Actuator/Mach.2 pravděpodobně bude používána se sudým počtem ploten, kdežto zde je ploten zřejmě devět. Takové uspořádání by nicméně mohlo být paralelizováno při použití třech nezávislých ramen a servomotorů (tj. „Mach.3“, ale těžko teď říct, jestli něco takového nastane).

Seagate už má také 14TB pevný disk. Obejde se bez problematického SMR, jen s héliem

Ohodnoťte tento článek!
4.5 (89.09%) 11 hlas/ů

15 KOMENTÁŘE

  1. Nevíte někdo jakou mají disky s heliem přibližně životnost? Problém s heliem je totiž, že udržet ho delší dobu (roky) v nějaké nádobě je velmi složité. Takže mě zajímá, jestli se výrobcům HDD tohle nějak podařilo vyřešit nebo se počítá s postupnou degradací?

    • Výrobci asi vědí jaké minimální množství hélia je nutné ke spolehlivému chodu mechaniky disku a také vědí s jakou rychlostí hélium uniká. Proto musí plnit více hélia než je nutné s tím, že v záruce musí být hladina hélia nad minimální úrovní pro spolehlivý chod. A myslím si, že výrobci toto dokáží odhadnout celkem spolehlivě, čímž po záruce naštvou nejednoho svého zákazníka 🙂

      • Tak hlavně všechny ty disky jsou ve většině případů používány v datacentrech. Tzn. že se od začátku počítá s tím, že se za 3 roky vymění. Takže helium samozřejmě bude unikat, ale nebude to mít po dobu používání žádný vliv na kvalitu a spolehlivost. Vyjma standardní poruchovosti samozřejmě.
        Pak se stejně ty disky sešrotují, nikdy nepůjdou mimo datacentrum.
        A že by si takovéto disky koupil soukromník na doma. Možné to je, ale silně nepravděpodobné. Tam pak ale může po delší době 5 a více let očekávat problémy. Ale pak je otázka zda jsou pro něj důležitější a cennější data a nebo disk.

        • Tam, kde se po vypršení záruky počítá se sešrotováním, jsou héliové disky asi v pořádku, ale na jakékoliv jiné, delší, používání bych se jich radši vyvaroval. Proto mě mírně znepokojuje, že jsou běžně k dostání v maloobchodním prodeji. Pak působí vyjádření „A že by si takovéto disky koupil soukromník na doma. Možné to je, ale silně nepravděpodobné.“ jako záměrné zlehčování 🙂

          • souhlas

            heliove disky jsou opravdu jen pro specialni ucely a do maloobchodniho prodeje vubec nepatri. Pak si to koupi nejakej chudak, kterej netusi, ze je to na 3 roky. Ono teda to muze vydrzet i vic, ja bych tipl i 5 let, ale to uz bude naprosty maximum.

          • Vzdy ma pobavi, ked sa objavi forma limitovanej zivotnosti, ktora je natolko jednoducha na pochopenie, ze sa o tom dozvie i plebs a ma z toho preto hned mega strach a trusi mudra typu „heliove disky nebrat, helium omg unika, po troch rokoch je po nich!“. 🙂 Pricom empiricke data by potvrdili, ze je tam x inych kurvitok, ktorych zivotnost v skutocnosti vyprsi davno pred tym, nez to co trapi plebs – povedzme to „omg unikajuce helium“. 😉

    • Udržet He někde, není tak složité, jak prezentujete. He sice snadněji proniká skrze různé materiály, ale aby byl únik fatální, muselo by ho utéct nějaké výrazné množství. A to neuteče proto, že tím, jak jednotlivé molekuly He unikají, vzniká podtlak, který zabraňuje dalšímu unikaní molekul.
      Prakticky tedy stačí, když je „nádoba“ pevná, aby neměnila svůj objem, a uzavřena hermeticky pro okolní vzduch, aby nepronikal dovnitř. He trochu unikne, ale při určitém tlaku unikat prakticky přestane, takže životnost takových disků bych neviděl výrazně odlišnou od běžných. Určitě ne z důvodu úniku helia.

  2. A tohle všechno se dělá jen kvůli tomu, že někdo kdysi řekl, že 3.5″ disky budou tak a tak dlouhé, široké a vysoké. Přitom problém s kapacitou by se dal vyřešit jednoduše, prostě udělat ten disk vyšší 🙂 Například u externích disků je uplně ukradené, jak je vysoký.

    • To není tak úplně pravda. Quantum měl svého BigFoota 5,25″ a skončil zatracen. Podle mne jsou velké disky špatné na otáčky (setrvačnost, tepelná stálost atd.) A vyšší (nestandardní) formát je nepředstavitelný. To je změna celého řetězce – obrovské a obrovské miliardy a možná i biliony USD. To by nikdo nezaplatil.
      Budoucnost pro klientské počítače je v SSD. A ostatní uložiště mít na cloudu.