Šéf továren Intelu rezignoval. Signál problémů s výrobními procesy či ve vedení?

25
Výrobní prostory továrny na polovodičové čipy (Zdroj: Intel)

Už jsme tu nějakou dobu nepsali o personální rovině velkých hardwarových firem, tedy příchodech či odchodech klíčových lidí do té či oné společnosti, zvolení nových šéfů a podobně. Nyní tento čas nečekaně nastal, zdá se totiž, že se udává důležitá změna v Intelu. Z firmy odchází vysoce postavený člověk, Stacy Smith, který šéfoval klíčové výrobní divizi, a tedy továrnám na čipy a programu výrobních procesů Intelu, jež jsou důležitou konkurenční výhodou firmy. Jeho náhlý odchod je hodný pozoru proto, že by mohl signalizovat problémy v této oblasti.

Intel tento týden oznámil, že Stacy Smith odchází z firmy a končí na pozici prezidenta pro výrobu, provoz a prodej, kterou zastával. Smith pracoval pro Intel třicet let (od roku 1988) a je tedy veteránem. Některé zprávy o něm dokonce mluví jako o potenciálním kandidátu na novou hlavu firmy, pokud by současný šéf Brian Krzanich odstoupil nebo odešel do důchodu. Jeho rezignace tedy není malou věcí, už jen proto, že firma ztrácí vysokého zaměstnance s takto dlouhou zkušeností, jež by mu dávala předpoklady pro její celkové řízení.

Stacy Smith nekončí úplně ráz na ráz, z práce odejde až v lednu, takže Intel bude mít určitý čas na hledání náhrady. Poměrně signifikantní detail je, že neodchází do důchodu (má mimochodem 54 let), byť oficiální zpráva tak vyznívá. V interním vzkazu loučícím se se zaměstnanci totiž údajně Smith zmínil, že „nastává čas pro novou kapitolu jeho kariéry“. V Intelu tedy nekončí toho, že by si už chtěl jen užívat – buď byl neformálně odvolán, nebo se rozhodl odejít za lepším. Obojí by pro Intel asi měla být negativní zpráva, jelikož znamená, že pod ním buď výsledky výrobní divize nebyly dobré, nebo že byl přetažen či se mu nelíbila budoucí perspektiva. To by opět mohlo naznačovat, že v Intelu to uvnitř neběží úplně ideálně. Zde bude určitě zajímavé sledovat, kde se Smith vynoří po odchodu z Intelu.

Stacy Smith, odcházející šéf výroby, provozu a prodeje a bývalý CFO Intelu
Stacy Smith, odcházející šéf výroby, provozu a prodeje a bývalý CFO Intelu

Je třeba říct, že Stacy Smith nemá v divizi výroby úplně hluboké kořeny, řídí ji naopak poměrně krátce. Nastoupil do ní loni na jaře, předtím zastával řadu jiných pozic, v nichž jeho kariéra vyvrcholila postem šéfa financí (CFO) celé firmy, kterého dělal od roku 2006. To, že novou pozici nyní opustí po necelých dvou letech, nejspíš znamená, že vše nešlo podle představ. Toto rychlé střídání šéfů důležité výrobní/technologické páteře firmy každopádně může mít negativní dopad na její provoz, jelikož noví šéfové pravděpodobně vždy změní její chod, což může dlouhotrvající programy a projekty narušovat.

Výrobní divize byla a je pod drobnohledem, jelikož v posledních letech poněkud zaostává za agresivitou, s níž se jí dařilo posouvat výrobní procesy mezi 65nm a 22nm generací, která jako první přinesla tranzistory typu FinFET, dlouho před konkurencí. Jenž poté se začal náskok Intelu – považovaný už za automatickou tradici – spíš drolit. Jak 14nm, tak 10nm proces měly zpoždění, které se projevilo už i na produktech: na 14nm procesu vzniknou proti předchozímu plánu jedna až dvě generace navíc (Kaby Lake a částečně i „osmá generace“), jež měly původně už být 10nm. Je možné, že toto zpomalení bylo nevyhnutelné, jelikož Intel je napřed před ostatními hráči a tedy jako první naráží na stále těžší problémy s přechodem na „menší nanometry“. Je však možné i to, že Intel začal ve vývoji ztrácet dech nebo dělat chyby a Smithova rezignace by mohla být jedním ze symptomů.

xeon-e7v4-on-wafer-whiteUrčité obavy to může vzbuzovat i proto, že u Intelu se nyní šířeji spekuluje o nejistotě a chybách ve vedení, které by tyto náhlé personální změny na vysokých postech mohly dokládat, podobně jako rušení různých produktů. Nejde o první ztrátu Intelu na nejvyšších místech v poslední době. Od roku 2015 odešli bývalá prezidentka Renee James (která měla také pod palcem výrobu, ale také prý prosazovala nákup McAffee, který asi nebyl nejlepším nápadem), Kirk Skaugen vedoucí divizi PC nebo CIO firmy Kim Stevenson. Momentálně je také na dlouhodobé dovolené Diane Bryant, šéfující důležité serverové divizi. Tyto vysoko situované dezerce či odchody bývaly dávány do souvislosti s vedením Briana Krzanicha a možnými špatnými vztahy s podřízenými či předchozími konkurenty ve volbě šéfa. Nicméně těžko říct, zda nejde jen o drby.

Ohodnoťte tento článek!

25 KOMENTÁŘE

          • Vega56 dělá nějakých 32mhs, rx570 mi dělají 30mhs, 1070ky mi dělají 33mhs.
            spotřeba zcela jinde..

          • Spotřeba 56 by měla být jen o něco větší než 1070, když nic jiného není tak také bude dobrá.

          • To je to v ČR až tak mizerné? Já kupuju rx570 normálně v krámě za 199 eur s dph. Když zrovna nejsou, tak stačí vždy tak 1-2 týdny počkat a dodají. Nevidím proto důvod, proč by někdo měl kupovat Vegu na těžbu..

            Vidím na Heurece několik obchodů s rx570 skladem za 8500,- Sice drahé, ale pořád lepší než kupovat Vegu56 za 13. (přepočet podle českých cen Vegy64)

    • Pre AMD je to len ďalší FAIL, ako skoro každá karta posledných pár rokov. 😀 Ich manažment a hlavne akcionári si už zvykli, že AMD je len tou druhou firmou, a menší úspech alebo neúspech ich herných grafík na tom nič nezmení (mimochodom v HPC, AI a Blockchain je Vega myslím celkom schopná).

      Ale továrne Intelu, to je niečo vďaka čomu mal byť Intel pokročilejší ako ostatní, marketing Intelu si priamo zakladal na tom, že sú 3 roky pred konkurenciou, a bol to hlavný argument prečo sú ešte stále IDM (a s tým spojené desiatky miliárd v investíciách).

      Ale teraz, keď sa ukazuje že ich 14nm nieje až tak lepší ako ostatné 14/16nm procesy, a dokonca aj v jedinom parametri, kde Intel jasne viedol ( https://www.extremetech.com/wp-content/uploads/2014/12/Cell-SizeComparison.png ) sa 14nm++ zväčšil až tak, že je vlastne tam kde ostatné 20nm procesy (zatiaľ čo ostatní sa skôr zmenšovali). Medzitým má konkurencia v HVM už 10nm (od mobilov po servery) ktorý už je nepochybne minimálne jednu až dve generácie pred tým, čo má dnes Intel…

      Teraz, keď sa procesy ešte stále predražujú, ale Intel zaschol na stagnujúcom desktope (ktorý dvíha len ASP), s kopou neúspechov rozšírenia na nové trhy a s neschopnosťou nájsť kohokoľvek, kto by bol ochotný vyrábať v ich továrňach…

      …tak teraz by som povedal že by bol čas si pripustiť že tam je aspoň nejaký problém. Ale beriem že niekto sa skôr zameria na problémy AMD. 😀

      Inak, pardon ak to je HOAX, ale čítal som že Intel v prvom polroku 2017 podstatne zrazil investície do polovodičov v porovnaní s tým, čo plánovali. Bolo to len 4,7B, TSMC za rovnaký čas investovalo 6,8B a Samsung dokonca 11B. Z toho časť šla do 3Dxpoint a NAND v Indii.

      • Intel investuje (náklady na výzkum a vývoj) už pár let kolem miliardy dolarů měsíčně. Jestli mi něco neuniklo, tak nezveřejňuje strukturu těchto investic. No a podle posledních čtvrtletí to ani nevypadá, že by tyto investice nějak klesaly. Za první pololetí činily 6,6 miliardy dolarů.
        TSMC možná za tu dobu investovalo 6,8 miliardy, ale pak se jednalo o obrovský výkyv. Za celý minulý rok totiž investovaly 2,2 miliardy dolarů, předminulý 2 miliardy a 2014 pak 1,8 miliardy.

        • Tak to vravíme asi o niečom inom. Investície (anglicky capex). TSMC ich zvýšilo stabilne voči predošlým kvartálom. Výkyv má Samsung (kvôli pamätiam). Intel ako jediný zaostáva plus časť investícií presunul z logických procesov do pamätí.

          R&D… Pri TSMC alebo GlobalFoundries je asi jasné kde to ide, ale ako píšete Intel tú štruktúru nezverejňuje, takže nik nevie koľko išlo skutočne do polovodičov. Lebo technicky bude asi veľa spojené s tými M&A a novými produktami, extrémne predražený býva vývoj softvéru (dosť veľa softvérových firiem ho má nepomerne vysoký), no a v neposlednom rade samotné procesory, ktoré TSMC nerobí. Takže to R&D bude asi dosť nafúknuté, preto radšej capex.

          • Jenže to capex jsou jen ty hmotné věci, které si může koupit každý. Takže když Intel postavil fabriku na 10nm proces, vybavil ji těmi nejlepšími stroji, co na trhu sehnal, spadne to pod capex. Jenže to už udělal nejpozději předloni. Od té doby si ten proces ladí (a nejde mu to) a to jsou přesně ty náklady na výzkum a vývoj. Ale kolik % je to z těchto nákladů, to stejně netušíme.

        • Poslední skvělé Windows které vyšly žádný takový build neměly, to se ještě na nějaké stupidní buildy nehrálo, to se všechno označovalo ještě normálně a sice termínem Servis Pack, nebo aktualizace, kterou sis normálně mohl buď nainstalovat, nebo odpálit, to už dnešní děcka neznají … a ten poslední skvělý vyšel v březnu 2011, kapišto? 😉

          • Sanozřejmě, že měly v informacích o systému build. Dokonce se MS snažil, aby to u konečných releasů bylo kulaté číslo.

          • já to chápu, to bylo jen takové rýpnutí nad tím co microsoft předvádí.