SilverStone Grandia: dobrý základ pro levné HTPC

0

Grandia SST–GD04 prvním pohledem, specifikace

Grandia SST–GD04 má klasickou šířku Hi-Fi komponent, takže bez problému zapadne do audio video sestavy. Je určena pro základní desky do velikosti mATX, klasickou ATX desku tedy do ní nedostanete, i když by tomu rozměry odpovídaly. V takovém případě by musela být vyšší, aby bylo kam umístit zdroj – ten v této sestavě leží na dně a zabírá tak zhruba třetinu šířky skříně. Na druhou stranu jen málokdo bude stavět HTPC z ATX desky – Grandia je díky své nízké ceně určena spíše pro low cost HTPC.

Nechybí Hi-Fi nožky

Skříň je nabízena jak v černé, tak ve stříbrné barvě – můžete si vybrat model, který se vám víc hodí do obýváku. Povrch předku je z leštěného hliníku, lesklé a hladké provedení na sobě ale zanechává tu a tam otisk prstů. Vrchní a boční plechy jsou matné a hrubší, povrch působí na omak velice příjemně a navíc je odolný vůči otiskům prstům.

Zadní strana je už klasicky stříbrná a povrch není žádným zvláštním způsobem ošetřen – není to ani nutné, tato strana nebývá vidět. Na spodku uvidíte pak dvě silné stříbrné „Hi-Fi“ nožky, takže i z čistě frontálního pohledu skříň připomíná Hi-Fi komponentu. Zbytek nožek je už klasicky gumový, aby skříň neklouzala po povrchu. Plechy jsou dostatečně silné (0,8 mm), takže se nijak nekroutí a po zapnutí počítače nevibrují.

Přední strana je velmi decentní, najdete zde pouze dva porty USB, výstup na sluchátka, vstup pro mikrofon, diodu pevného disku, reset, zapínání a otvor pro mechaniku. Reset je bohužel obyčejné a k tomu ještě velmi výrazné tlačítko, takže o něj stačí zavadit a neštěstí je dokonáno. Je proto lepší, když se skříň nenachází v dosahu malých dětí, čemuž ale lze jen těžko zabránit (anebo toto tlačítko nezapojovat, většinou je stejně k ničemu). Tento levnější model nemá žádný displej a není k němu dodáváno ani dálkové ovládání, to si musíte pořídit zvlášť a přijde vás na pár dodatečných stokorun (nebo budete používat ovládání dodávané k tuneru).

Za velkou výhodu i oproti mnoha dražším skříním považuji instalaci 120mm větráků – jeden na levé straně, dva na pravé straně  – takže ve skříni lze vytvořit pořádný průvan. Všechny tři větráky jsou součástí dodávky, a kdyby vám to nestačilo, můžete si pořídit ještě dvě osmdesátky a ty namontovat na zadní stranu nad porty. Nemá to ale smysl, pro uchlazení bohatě postačí dvě stodvacítky na každé straně, a to i v případě, že použijete pasivní chladič procesoru a budete mít pasivně chlazenou grafiku (bude-li v systému přítomna).

 Modelové označení

SST-GD04B (černý)
SST-GD04S (stříbrný)

 Materiál

  8mm hliníkové čelo, 0,8mm SECC plech (tělo)

 Motherboard

Micro ATX, Mini-DTX, Mini-ITX

 Multimedia

 Šachty pro disky/mech.

 Externí 5.25″ x 1
 Interní 3.5″ x 2 , 2.5” x 1 or 3.5″ x 1 , 2.5” x 2

 Chlazení

 Vpředu
 Vzadu 2 x 80mm pozice (možné osazení)
 Strany pravý: 2 x 120mm intake, 1200 rpm, 20 dBA
levá: 1 x 120mm intake, 1200 rpm, 20 dBA
Díry také pro 80mm větrák
 Nahoře
 Vespodu
 Interní

 Rozšiřující sloty

 5

 Čelní panel

 USB 2.0 x 2
 audio x 1
 MIC x 1

 Zdroj

 podpora stanrdního formátu PS2 (ATX)

 Rozšiřující karty (limity)

 grafické karty až do délky 11 palců (cca 28 cm)

 Hmotnost

 5,54 kg

 Rozměry

 440 mm (š) x 150 mm (v) x 323 mm (h)

 

Vnitřní uspořádání, instalace komponent, ventilátory, testy chlazení

Snadno dovnitř

V základní dodávce je samotná skříň, přední panel pro mechaniku, který se přichytí oboustrannou lepicí páskou, sada šroubků, tři 12cm ventilátory, které jsou již namontovány ve skříni, redukce pro napájení ventilátorů a několik dalších drobností jako páska na svázání kabelů. Horní víko, které je perforováno v místě rozšiřitelných karet a kudy z nich může případně unikat horký vzduch, je přimontováno vzadu třemi šroubky. Samotná skříň je plně rozebíratelná – lze oddělat jak „vaničku“ pro mechaniku, tak spojovací výztuhu a držák na pevné disky. Zůstane jen čistá skříň s perforovaným otvorem na dně pro montáž zdroje.

Montáž komponent není vůbec těžká, jen se budete muset popasovat s kabely – zejména ty, které vedou z mechaniky, nebude kam skrýt. Nejprve je vhodné umístit základní desku; v balení je několik úchytných šroubků navíc, takže pokud vám nevyhovuje rozmístění těch předinstalovaných, můžete si jejich rozmístění snadno změnit a případně další přidat. Jako další půjde dovnitř zdroj, na který musíte zespodu nalepit gumové nožky, aby se „trefil“ do otvorů pro šroubky na zadní straně. Pokud máte model s 120mm ventilátorem, bude nasáván vzduch ze spodku skříně (a tedy zvenčí), pokud jde o model s 80mm větráčkem na zádi, bude nasáván vzduch ze skříně.

Jak na ventilátory

Necháte-li ve skříni všechny tři ventilátory, můžete využít dodávané napájecí redukce – ta na jeden Molex připojí všechny třípinové konektory. V takovémto případě samozřejmě pojedou všechny ventilátory na plný výkon a to je docela hukot. Podle mých zkušeností stačí mít ve skříni dva ventilátory zregulované na cca 800–1 000 otáček – regulátory ale nejsou součástí dodávky. Samozřejmě záleží na tom, jaké komponenty budete používat, zda bude přítomna i grafická karta apod. Moje konfigurace je totiž tepelně velmi nenáročná:

  • AMD Athlon X2 3600+ (1,9 GHz, undervolt 1,04 V);
  • 2 GB RAM A-Data DDR2 800 MHz;
  • Gigabyte AMD 780G, mATX;
  • 1TB pevný disk Seagate Barracuda LP, 5900 ot./min;
  • mechanika DVD-ROM;
  • zdroj Seasonic Energy Knight 350 W.


Nastavení procesoru Athlon X2 3600+ (nahoře idle, dole zátěž)

Každý ventilátor je chráněn proti poškození odnímatelnou mřížkou s prachovým filtrem, takže ji můžete snadno odebrat, ventilátor otočit a mřížku zase nasadit. Mřížka chrání ventilátor před vniknutím neposlušného kabelu mezi lopatky, prachový filtr zase brání nasávání prachu. Samozřejmě je možné vyměnit ventilátor za jakýkoli jiný 120mm model, stačí jen předělat mřížku s filtrem, anebo ji úplně demontovat, protože bez ní dosáhnete lepšího „průvanu“ a ventilátory nebudou tak hlučné. Sám používám jeden ventilátor Coolink a jeden Nexus, oba bez chránící mřížky a filtru. Jsou sice částečně bílé, takže to není nijak estetické, ale mají při stejných otáčkách lepší průtok vzduchu než ty dodávané.

 

 

Jak chladit procesor, správa kabelů a verdikt

Potíže s chlazením procesoru

Dalším krokem je montáž pamětí a chladiče na procesor. A tady nastal kámen úrazu. Na desce jsem původně měl Arctic Cooling Alpine 64, který je poměrně masivní a má vysoký 92mm ventilátor. Bohužel i krátká mechanika zasahuje hodně nad procesor, což vylučuje montáž jakéhokoliv chladiče, který má více než 70 mm na výšku – a tedy i Alpine 64. Ten se pod mechaniku nevede ani po odebrání ventilátoru, brání tomu úchyty, které ventilátor drží. Musel jsem se tedy porozhlédnout po jiném modelu, jehož pasivní část nebude vyšší než oněch šest centimetrů – a ideálně i s větrákem, kdyby nestačilo pasivní chlazení.

Bohužel takových chladičů moc na trhu není, v nižší cenové kategorii požadavky v podstatě splňoval jen vějířovitý Xigmatek. Montáž naštěstí proběhla bez problému a ventilátor se pod mechaniku vešel i s malou rezervou. Teď už jsem jen doufal, že chladič nebude příliš hlučný. Výrobce totiž uvádí jako rozsah otáček 1200–2500, což je na 92mm ventilátor dost. A skutečně, ani PWM regulace nesnížila v idle otáčky natolik, aby nebyly slyšitelné, ventilátor běžel alespoň na 1300 otáčkách.

SilverStone navrhuje přímo pro skříně jako Grandia chladič NT01-E, jeho skladová dostupnost v ČR ale není dobrá. Další možností je použít potom třeba pasovní část oblíbeného Scythe Shuriken, bohužel opravdu i bez jeho nízkoprofilového větráku. Pasivu musí stačit ofuk systémových ventilátorů.

Původně jsem chtěl ventilátor chladiče procesoru jen manuálně zregulovat na cca 600 otáček za minutu. Ovšem průvan, který vytvářely ve skříni 120mm ventilátory, byl natolik velký, že jsem se rozhodl ventilátor zcela odpojit. V zátěži se sice teplota dostává na 60 stupňů Celsia (Orthos Prime po deseti minutách), ale vzhledem k tomu, že HTPC běží téměř neustále v režimu nečinnosti (přehrávání či ripování videa takřka nebere žádný výkon), teplota jader se běžně dostává jen na cca 40 stupňů. Ani když jsem otáčky obou ventilátorů stáhl na hlukově přijatelných 800, nedostala se teplota jader při běžném provozu přes 45 stupňů. Ideál to ale není, pokud budete chtít třeba hrát hry nebo sledovat video ve Flashi, bude asi nutno udělat průvan větší nebo přidat větráček na procesoru.


Teplota procesoru v idle se i po hodinách běhu nedostává přes 45 stupňů


Na prvním obrázku je Orthos po 8 minutách s outtake ventilátorem (Nexus) nastaveným na 650 otáček pomocí PWM; na druhém točí outtake plných 1100 otáček a na 60 stupňů se první jádro dostalo o dvě minuty později. Intake větrák(Coolink) běží na plný výkon na cca 850 otáčkách.

Jak na kabely?

Grandia má dvě pozice pro pevné disky, z nichž jeden může mít i velikost 2,5“ – jeden se montuje podélně s kratší stranou skříně nad prostor mezi ventilátorem a deskou, druhý pak napříč nad zdroj. A právě tato pozice je připravena i pro 2,5“ disk. Kabely k těmto diskům jsou pak vedeny přes gumovou krytku, která zakrývá prostor mezi zdrojem a horním krytem disků. Disky jsou usazeny na malých gumičkách, které snižují úroveň vibrací přenášených na skříň a současně úroveň hluku. Úplný ideál to sice není, ale pro 5400otáčkové disky je to naprosto dostačující, můj Seagate Barracuda LP je ve skříni slyšet jen při startu.

Problém poněkud nastává, pokud máte zdroj, který má jen jednu větev s konektory SATA a současně pokud máte mechaniku SATA. V takovém případě budete muset použít pro napájení mechaniky konektor Molex s redukcí, což samozřejmě zvyšuje množství kabelů ve skříni (viz obrázky). Například můj zdroj Seasonic Energy Knight 350 W (levný model za cca 700 Kč) neumožňuje v této skříni dát na jeden kabel jak mechaniku, tak disk. Šlo by to jedině v případě, že bych zapojil disk do druhé pozice nad zdroj, což ale kvůli horšímu chlazení nechci. V tomto případě by byla lepší mechanika IDE, nutností je pak ale zúžený kabel IDE; klasický do skříně kvůli chladiči procesoru budete skládat jen stěží a navíc bude trochu bránit průtoku vzduchu.

Poznámka: Při použití dražšího zdroje, ideálně modulárního, samozřejmě dosáhnete uvnitř skříně lepší estetiky i funkčnosti. Drahý zdroj pak ale zase popírá celou koncepci levného HTPC.

K umravnění neposlušných kabelů jsou na dně skříně vytvořena malá očka, kudy lze některé kabely provléci (zejména ty s malými konektory jdoucí do desky apod.) a trochu tak ve skříni uklidit. Posledním krokem je zapojení přídavných karet, pokud budete nějaké používat – například grafiku nebo TV tuner. Do skříně dostanete až čtyři karty, neměly by ale přesahovat jedenáct palců na délku (zhruba 28 cm odpovídá nejdelší jednočipové kartě, Radeonu HD 5870). Grandia je v tomto směru tedy velkorysá. Pokud ale na počítači nechcete hrát hry, je integrovaná grafika lepším řešením; počítač tolik netopí a nežere.

Složené HTPC můžete usadit na své místo a zapojit kabely. Je nutno dbát na to, aby po obou stranách byl dostatečný prostor kvůli proudění vzduchu, a také aby zůstalo nějaké místo vzadu kvůli vzduchu jdoucímu ze zdroje; já to řeším malým otvorem, kterým jsou vzadu ve skříni (nábytkové) vedeny kabely.

Nejlepší za ty peníze

Grandia je bezesporu skvělou HTPC skříní, která se nachází v dolní části cenového spektra. Jako jedna z mála nabízí možnost instalace 120mm ventilátorů, a to dokonce ve více než dostatečném množství. Téměř všechny skříně v ceně do třech tisíc mají jen 60-, 80- nebo 92cm ventilátory, které pro stejný průtok vzduchu musí mít více otáček. Grandia je v tomto ohledu téměř unikát. Je to ale vykoupeno možností instalovat jen mATX základní desky, zatímco takový Thermaltake Mozart ve stejné cenové kategorii umí podle specifikací použít i klasickou ATX desku. Na druhou stranu do HTPC těžko budete dávat full size desku, když vám oproti mATX nenabídne nic navíc.

V podstatě jedinou (mně známou) konkurencí pro Grandii je Aplus Case GS-GL-3, který stojí o pět set korun méně, ale má jen jednu 120mm pozici pro ventilátor a méně snadnou instalaci zdroje – ten je totiž umístěn u přední strany a kabely je nutno vést pod ním. Zajímavou alternativou v ceně do tří tisíc je Antec Micro Fusion, který má sníženou výšku a je prodáván přímo s malým 350W zdrojem, eSATA a dálkovým ovládáním. Nevýhodou je ale nemožnost použít klasický ATX zdroj s vysokou účinností a nízkou hlučností. Za hezký považuji i Thermaltake Mozart, ale jak jsem psal už výše, umí používat pouze 80mm ventilátory.

Plusem Grandie je bezesporu vzhled přední části, která bude dobře ladit s ostatními komponenty obývacího pokoje. Leštěný hliník rozhodně neudělá ostudu, dobře je vyřešen i přední panel mechaniky – jen mi není moc jasné, proč není zarovnán s povrchem předku a tolik vystupuje. Když totiž mechaniku zasunete tak, aby byl panel byl s předkem srovnán, nebude fungovat tlačítko pro vysunutí a zasunutí mechaniky – jednoduše proto, že mechanika bude příliš vzadu. Skříň je dobře řešená i uvnitř, pokud tedy pominu instalaci mechaniky, kvůli které je nutno použít nízkoprofilový chladič procesoru. Jestli vám toto nevadí, budete s Grandií rozhodně spokojeni.

SilverStone Grandia SST–GD04

+ střízlivý vzhled přední části
+ snadná instalace komponent
+ dostatek prostoru uvnitř
+ relativně nízká cena

– chybí eSATA
– nutnost použít nízký chladič procesoru
– nepříliš kvalitní 120mm větráky v balení
– není vnější 3,5″ pozice (například pro interní čtečku karet) či druhá 5,25″

Za zapůjčení skříně SilverStone děkujeme společnosti TN Trade

SilverStone Grandia: dobrý základ pro levné HTPC

Ohodnoťte tento článek!