Stefan Engel: notebooky IBM jsou i naše historie, říká viceprezident Lenova pro střední Evropu (rozhovor)

V rámci veletrhu IFA jsem měl možnost se poměrně otevřeně pobavit o noteboocích s viceprezidentem a generálním manažerem Lenova pro střední Evropu, Stefanem Engelem. Pan Engel pracuje v oboru počítačového hardwaru už více než 20 let, mimo jiné působil řadu let v Aceru. Nyní je již pět let v Lenovu a má na starosti celý PC segment. Rozhovor vám přinášíme exkluzivně pro Cnews.cz.

0

Lenovo je u notebooků nástupcem IBM, což byl kdysi pojem. Vnímáte stále tento odkaz? Nebo je podle Vás Lenovo v noteboocích již „samostatnou značkou“, která se neohlíží za svým původem? Myšleno hlavně co se týče kvality produktů.

Jedna strana jsou spotřebitelské notebooky, to je byznys, kterého se IBM vlastně nikdy neúčastnilo. V tomto segmentu není žádné dědictví IBM a Lenovo se do něj pustilo až delší dobu po akvizici. (např. řada IdeaPad, pozn. redakce).

Ale firemní notebooky, hlavně když se podíváte na řadu T, a když porovnáte design současných ThinkPadů s ThinkPady před 15 lety, uvidíte mnoho podobností. Třeba trackpoint – ten buď milujete, nebo nenávidíte. Pokud jste měli laptop IBM, používáte trackpoint i u Lenova a je to skvělé. Pokud přecházíte z jiné značky, pak jej nejspíše nikdy nepoužijete.

engel_stefan_lenovo2

Trackpoint je podle mě perfektní příklad dědictví IBM. Samozřejmě, když se podíváte na celý design ThinkPadů, který byl navržen Richardem Sapperem, my se stále staráme o to, aby zůstal stejný, nebo velmi podobný. Je to už 15 let. Kultura se změnila, společnost se změnila, ale i tak.

Čtěte: Takhle bude vypadat retro ThinkPad. Lenovo jej nabídne k 25. výročí

Jsme známí pro nejlepší klávesnice, což je také něco, co pochází ze starého IBM. V celém produktu ThinkPadů je toho tedy hodně (a vlastně i jméno), co pochází z časů IBM, ale pracujeme na tom, aby to bylo mnohem modernější.

Poslední příklad: kde si myslíte, že byly navrženy první ThinkPady? Bylo to v Japonsku, alespoň ty nejvyšší řady. To je totiž země, kde jsou standardy kvality na nejvyšší úrovni, a to je také něco, co k nám přechází z časů IBM. Je tu tedy hodně pojítek z minulostí, my odkaz IBM milujeme, je to i naše historie – přestože jsme k ní přišli tak, že jsme ji odkoupili.

Stefan Engel (foto: Cnews.cz)

Je rok 2017, myslíte si, že je tu stále místo pro „zastaralé“ technologie typu TN display, nízké rozlišení (1366 × 768 px), apod?

Odpověď je možná jednoduchá – zastaralé technologie určitě ne. Ale upřímně, hlavně pokud budeme mluvit o korporátních zákaznících, ptáme se jich na zpětnou vazbu. A ptáme se jich konkrétně. Například: „Potřebujete pořád VGA/COM? Potřebujete čtečku karet, potřebujete ještě to a tamto?“

A oni řeknou, že mají svoje systémy, hlavně co se týče bezpečnosti, takže toho nemůžeme změnit mnoho. Například máme stále mnoho zákazníků, kteří chtějí a potřebují Windows 7.

Občas prostě potřebujete ponechat nějakou starou technologii, přestože si myslíte, že je zastaralá. Nefiremní koncový uživatel ji třeba nikdy nepoužije. Třeba taková čtečka karet (myšleno SmartCard, ne SD, pozn. redakce).

Rozumím tomu u portů, ale TN displej a nízké rozlišení?

TN displej určitě ne, ten už v noteboocích nemá místo.

(podle nabídky Alzy jsou momentálně v prodeji ještě tři modely notebooků Lenovo s TN displejem a rozlišením 1366 × 768 px. Počítám jen ty novější na platformě Kaby Lake a za cenu i přes 20 000 Kč, například je zde i jedna konfigurace ThinkPad L540, pozn. redakce)

Nebo řekněme notebooky bez SSD?

Tohle je otázka ceny, u nejlevnějších notebooků si ještě nemůžete dovolit osadit SSD. Není to sice už jen otázka kapacity, ta bývá dost velká. Ale zase pokud někdo potřebuje hodně místa, tak prostě SSD do levného notebooku nelze dát. Obvykle, když máte základní notebook, dostanete jej ještě stále s klasickým diskem.

Případně DVD mechanika, kterou já osobně vlastně oceňuji, neboť to znamená, že jde do notebooku dodat místo ní druhý disk.

DVD nebo Blu-ray, to je dlouhodobá otázka. Podle mě se mechaniky dají mnohem lépe použít, pokud je máte externí přes USB. Pokud máte DVD mechaniku v notebooku, je to zbytečná váha navíc, kterou s sebou musíte všude nosit. Osobně jsem nepoužil DVD mechaniku minimálně celý minulý rok. Mám jednu doma, kdybych ji potřeboval, mohu ji připojit. Ale nechci ji nosit. Je to jedna z věcí, které je lepší mít externí.

Mám to úplně stejně.

Jaký máte názor na konvertibilní notebooky a zařízení typu 2v1? Je to jen sezónní záležitost? Kam se to vyvine?

Pokud někam letíte a během přistávání zazní, abyste zavřeli své notebooky, tak tablety jsou stále povolené. Mohu udělat jen cvak a pokračuji v práci, to je jedna z reálných výhod. Nebo pokud prezentuji (Stefan ukazuje svůj notebook v tzv. režimu stanu). Tedy poptávka po takovém řešení tu určitě je.

Ale také pozorujeme, že lidé používající tablet stále více chtějí klávesnici. Klávesnice nepatří mezi zastaralé technologie (narážka na dřívější otázku). Když se podíváte na samostatné „slate“ tablety, hlavně ty s Androidem, tak ty ztrácí a trh zde klesá.

Když se podíváte na odpojitelná zařízení typu 2v1, trh také pomalu ustupuje. Lidé, kteří chtějí tablet, stále chtějí i klávesnici. A pak je to taky o rozhodování, jak často tu klávesnici potřebujete. Pokud jen občas, máte 2v1, pokud více (jako já), tak konvertibl.

Lenovo Miix 520, jedno z mála dobrých zařízení typu 2v1

Souhlasíte se mnou, když řeknu, že zařízení 2v1, tedy ty s odpojitelnou klávesnicí, vlastně nejsou notebooky? Že jde o tablety s připojitelnou klávesnicí? Přesto jsou často nabízeny pod označením notebook.

Ano, my těmto zařízením alespoň interně neříkáme laptopy. Odpojitelná zařízení typu 2v1 jsou podle nás tablety.

Jaká jsou specifika zákazníků ve střední Evropě, v porovnání třeba s Japonskem, a vlastně se zbytkem světa?

Nemusíme chodit ani tak daleko, viditelné rozdíly jsou i mezi Německem, Polskem, Českem… například vy jste z Česka, lidé odtud se drží hodně při zemi a na rozdíl třeba od ruských zákazníků nemají potřebu ukazovat notebook jako symbol, jako něco drahého, co si mohou dovolit.

Pokud máme v nabídce velmi drahý notebook, v Rusku se bude prodávat dobře. Češi znají hodnotu peněz. Nekoupí to nejlevnější, ale ani to nejdražší. Máte velký trh hlavně se střední třídou notebooků, zato nemáte mnoho velkých firem, které by nakupovali notebooky ve velkém. Specifikum českého trhu je tak to, že nakupují spíše malé a střední podniky, a také soukromí zákazníci.

Pokud se porovnáte třeba s Polskem, tak jste mnohem více v onlinu. Máte Alzu a další. V Polsku notebooky online skoro nikdo nekupuje, tam chodí do obchodu. Češi jsou velmi racionální, nepotřebují se s notebookem ukazovat, ale chtějí dobrý servis.

Měl bych otázku i na smartphony (ty má v Lenovu na starosti někdo jiný). Stále se prodávají telefony značky Lenovo a telefony značky Motorola. Jak to bude dál?

Již jsme oznámili, že pro smartphony budeme používat jméno Motorola, bude takovou naší značkou pro telefony.

Co se stane s telefony Lenovo?

Jméno Lenovo na smartphonech zmizí. Již nebudou představeny žádné nové telefony Lenovo, budou pouze telefony Motorola.

Čtěte: Lenovo končí s vlastními nadstavbami. Vsadí na čistý Android

Řekl byste, že ThinkPady se hodí jen pro byznysové uživatele, nebo jsou dobré i pro obyčejné koncové zákazníky?

Každý uživatel je koncový :). Ne, vážně, máme řady pro nefiremní koncáky a řady pro firemní zákazníky, kam patří i ThinkPady. Ty obsahují funkce, hlavně co se týče bezpečnosti či servisu, které nejsou pro nefiremní koncáky příliš důležité. Je tu také otázka vhodnosti konektorů apod.

Ano, ale ergonomie je u nich mnohem lepší. Například jsme nedávno testovali ThinkPad T570 a doporučil bych jej právě i koncákům.

Souhlasím, T570 se povedl a je opravdu skvělý. Je také rozdíl, jestli pracujete s notebookem celý den, nebo jen konzumujete obsah a koukáte akorát na Youtube a Netflix. Potom máte jiné požadavky.

Pokud si koncový uživatel koupí ThinkPad, jsme velmi rádi. Ale nebude mít tak módní design, jako třeba u nově představených produktů (Yogy 920, pozn. redakce). Vzhled ThinkPadu bude vždy… řekněme konzervativní. Obsahuje funkce, které si musíte zaplatit, přestože je jako koncový uživatel nepotřebujete.

Čtěte: Lenovo ThinkPad T570: ergonomický zázrak (recenze)

Ale ano, máme i takové zákazníky, kteří říkají, že kvůli skvělé klávesnici, kvůli ergonomii a odolnosti, chtějí právě ThinkPad. Ani nespočítám, kolikrát mi ten můj spadnul na zem… a nerozbil se.

V nedávné minulosti jste zkoušeli radikální změny klávesnice. Například zrušení horní řady F-kláves a nahrazení dotykovými tlačítky (X1 Carbon), přesunutí klávesy Caps Lock, a tak podobně.

Opět bych zmínil, že my se hlavně ptáme našich zákazníků. Jeden zákazník (myšleno velká firma) například řekl: „milé Lenovo, máme velký problém, každý hovor na infolince nás stojí 10 euro, hodně lidí volá, že zadali prý špatné heslo, my jim říkáme, prosím, stiskněte nejdříve Caps Lock. Můžete s tím něco udělat?“ My se nad tím zamysleli a udělali jsme ThinkPad, kde Caps Lock nebyl.

Zrovna odstranění Caps Locku byla podle mě dobrá věc, podle mého, ale co ty ostatní?

Ne, nebyla to úplně dobrá věc, protože pak přišel jiný zákazník a řekl, nám se to vlastně nelíbí, chceme Caps Lock zpět. No a my jej změnili zpět. Reagujeme na zákazníky, na jejich potřeby. Občas nám řeknou, že něco chtějí a až to mají, tak zjistí, že to vlastně není úplně ono a chtějí to zpět.

A když jste zmínil ten řádek s F-klávesy (Adaptive Keyboard), to bylo pravděpodobně už za čarou, to uznávám, bylo to příliš komplikované. Bylo to hezké, do jisté míry přínosné, ale vlastně moc komplikované. Proto jsme to napravili.

Ředitelé Lenova nemají jen obyčejné Fn klávesy…

Je komplikované vyrobit notebook s displejem, který má minimální rámečky? Zatím jich moc v nabídce nemáte. Nestačí vyrobit tenký rámeček kolem stávajícího displeje?

Je to obtížné technicky a je to také dražší. Vypadá to samozřejmě mnohem lépe, ale je to drahé. A nemůžeme použít stejné panely, jaké se dávají do běžných notebooků, jde o speciální displeje. Musíme dobře promýšlet, do kterých modelů tyto displeje dáme.

Měl bych ještě jednu otázku ke smartphonům. Neplánujete nějaký kompaktní a současně výkonný telefon, jako je Xperia Compact u Sony? V této oblasti není žádná konkurence a malé výkonné smartphony na trhu prostě chybí.

Bohužel nevím, roadmapu telefonů mají v Lenovu na starosti jiní. Samozřejmě chystáme nové smartphony Motorola, ale jestli mezi nimi bude nějaký takový, nelze říct. Doufám, že to byla typická korporátní odpověď, která ve výsledku neřekla vlastně nic 🙂

(Stefan Engel byl během rozhovoru velmi otevřený, to se moc často nestává a ceníme si toho, pozn. redakce)

Když jsme převzali Motorolu, byli jsme velmi úspěšní v prodejích v Jižní Americe, ale proč? Například v Japonsku prodáváme v průměru menší notebooky (s menší úhlopříčkou), než jinde. Možná protože tam jsou velmi malé byty. Každý trh je jiný a nelze říct, že by to byl nějaký trend. Přesto víme, že ve střední Evropě lidé mají rádi, když mohou ovládat smartphone jednou rukou.

Poslední otázka, k současným herním PC sestavám. Zkuste porovnat Česko, kde si lidé stavěli počítače spíše sami, a jiné země, třeba Německo. U nás už se sice také kupují hotové sestavy, ale ne tolik od světových výrobců. U nás jsou v tomto velmi silní lokální hráči typu HAL3000.

Typický hráč si dříve stavěl svůj vlastní desktop. Ale teď už jsou starší, mají práci, a nechtějí trávit čas stavěním a laděním počítače, nechtějí trávit čas zkoumáním, která grafika je nejlepší, který procesor… To je jeden z hlavních důvodů, proč trh s herními sestavami šel v poslední době nahoru. Chtějí něco hotového, odladěného a to je to, co velké značky dělají.

Na druhou stranu, jsou zde stále lokální značky, které dají počítač dohromady, vyberou nějaký hardware a ono to funguje. Není to jen případ Česka, i v okolních zemích jsou takoví lokální hráči, někteří mají i docela silnou pozici. Světové značky třeba drží jen část trhu s některými modely a zbytek trhu patří lokálům.

Lenovo dokáže i překvapit – například holografickým zařízením se světelným mečem ve spolupráci s Disney

Stefan Engel: notebooky IBM jsou i naše historie, říká viceprezident Lenova pro střední Evropu (rozhovor)

Ohodnoťte tento článek!