Studie tvrdí, že pirátské ripy filmů tržbám v kinech neškodí

0

Americký ekonom Koleman Strumpf jako by zasvětil svůj život popírání tradičních argumentů velkých mediálních molochů, proč je tak nutné tvrdě stíhat piráty. Nejprve studií před deseti lety odmítl tvrzení, že sdílení hudby na P2P sítích poškozuje její prodeje, pak zasvětil sedm let výzkumu, jenž podobné zjištění přináší i v souvislosti s pirátstvím filmovým. Sdílení filmů přes torrenty zůstává zločinem, přesto možná ztratí na síle výhrůžky, že stahováním filmů sabotujete výrobu filmů dalších.

Strumpf ve svém výzkumu zaměřeném na období od roku 2003 do roku 2009 kombinuje údaje o tržbách 150 nejnavštěvovanějších filmů s cenami filmových akcií na virtuální burze Hollywood Stock Exchange (HSX) a daty z BitTorrent trackerů, jako jsou Demonoid, Kickass Torrents či The Pirate Bay.

Všímá si především vývoje v prvních týdnech po premiéře. Na sesbíraném materiálu dokazuje, že stahování pirátských kopií filmů má na výši jejich konečného výdělku jen minimální vliv. A to nejen negativní – v případě méně kvalitních ripů filmu fungovala pirátská kopie dokonce jako promo, které uživatele trackerů navedlo do kin.

Nejdražší je hon na piráty

Podle Strumpfových informací přišli vinou pirátění majitelé autorských práv ve zkoumaném období zhruba o 200 milionů dolarů, které by jinak sledované filmy mohly vydělat za první měsíc v kinech. Jde tudíž o ztrátu asi tří desetin procenta z celkového zisku filmové produkce. Mezi lety 2003 a 2009 nicméně podle serveru TorrentFreak utratil Hollywood na protipirátských aktivitách celých 500 milionů dolarů.

Strumpf prakticky píše, že pokud neunikne s dostatečným předstihem mimořádně kvalitní rip, jako když film X-Men Origins: Wolverine koloval v roce 2009 na internetu v bezmála DVD ripu, jediné skutečné ztráty představují prostředky, jež studia vynaloží na ochranu před pirátstvím. Ostatně i z poslední doby je nejdiskutovanějším případem pirátství uniklý DVD screener třetích Expendables, který je svou kvalitou mezi podobně časnými ripy naprostou výjimkou.

 

Výsledky Strumpfova výzkumu však rozhodně nelze tesat do kamene. Byť se opírá o úctyhodnou sumu materiálu, je problematický minimálně pro využití dat z Hollywood Stock Exchange. To je totiž hlavně oblíbená hra na burzu, kde se uživatelé baví obchodováním s filmovými akciemi. Strumpf sám si je neserióznosti HSX vědom, pročež se ve studii zvlášť věnuje i opodstatňování využití tamních dat pro své bádání.

Rozepisuje například úměrnost vzestupu ceny akcií filmu Hunger Games na HSX s cenou akcií produkční společnosti Lionsgate na reálné burze. Strumpfovu studii ale relativizuje ještě jeden fakt – výši tržeb filmů v situaci, kdy by pirátská alternativa vůbec neexistovala (a to ani se zpožděním), si můžeme načrtnout vždy jen hypoteticky. Nedá se předpokládat, že bez pirátů by lidé na daný film šli, stejně jako není jisté, že s piráty na něj nepůjdou.

Studie tvrdí, že pirátské ripy filmů tržbám v kinech neškodí

Ohodnoťte tento článek!