Test nejprodávanějšího CPU: Proč je zájem o Ryzen 5 5600X, když je Core i5-11400F výrazně levnější?

97
AMD Ryzen 5 5600X
AMD Ryzen 5 5600X
-
Zdroj: Ľubomír Samák

AMD dostalo strednú triedu procesorov Ryzen 5000 do pomerne zvláštnej situácie, kde je aj najnižší model pomerne drahý. Reč je o procesore Ryzen 5 5600X, ktorý v týchto testoch rozšíri prehľad o postavení Core i5-11400F s rovnakým počtom šiestich jadier, čo je pre zmenu najlacnejší Rocket Lake Intelu.

Předchozí
Následující

AMD Ryzen 5 5600X v detailoch

Ryzen 5 5600X je stále najlacnejší procesor z rodiny Vermeer, teda z aktuálnej generácie Ryzenov 5000 bez integrovaného grafického jadra. Nedávno síce vyšlo APU Ryzen 5 5600G (Cezanne) s cenou o trochu nižšou, ale o nejakej alternatíve tu nemusí byť reč. Tento procesor mieri na trochu iného zákazníka a do zostáv s grafickými kartami zase až taký výhodný nebude.

AMD si veľmi dobre stráži to, aby si procesormi nekonkurovalo vo vlastnej ponuke. S Ryzen 5600X je to podobná situácia ako pri 8-jadrových procesoroch, ktoré AMD v nejakých lacnejších, nižšie taktovaných variantoch v maloobchodnom predaji nemá. A pri skvelých predajoch R5 5600X a obmedzených výrobných kapacitách asi ťažko očakávať, že vyjde lacnejší, nižšie taktovaný model bez X v označení, prípadne niečo ako R5 5500. Ryzenu 5 5600X sa na trhu darí skrátka asi príliš dobre na to, aby AMD čokoľvek riskovalo. Ale snáď sa mýlim a nakoniec predsa len vyjde nejaký lacnejší derivát, ktorý sa cenovo priblíži Core i5-11400F. Takto je ten cenový rozdiel zodpovedá takmer sume, za ktorú sa predáva Core i5-10400F.

Už zďaleka nejde o taký lacný procesor ako Ryzen 5 3600, ktorý „pre istotu“ tiež trochu zdražuje, ale stále je 5600X drahší o približne sto eur a v porovnaní s Ci5-11400F je rozdiel v cene ešte vyšší. A pritom stále ide o 6-jadrový procesor s dvanástimi vláknami. Je pravda, že sa tu asi trochu vsádza na to, že architektúra Zen 3 priniesla oproti Zen 2 výrazne výkonnostné zlepšenie a aj Rocket Lake je tu slabší a menej efektívny, ale zároveň je i v inej cenovej kategórii, stále vhodnej pre nízkorozpočtové zostavy. V testoch sa budeme snažiť nájsť odpovede na to, prečo môže mať nemalá prirážka za Ryzen 5 5600X opodstatnenie.

Procesor AMD Ryzen 5 5600X spredu a zozadu
Procesor AMD Ryzen 5 5600X spredu a zozadu

Najatraktívnejšie bude asi porovnanie s Core i5 11400F, takisto 6 jadier a bez iGPU (hoci cenovo bližšie R5 5600X je Ci5-11600K). TDP oboch procesorov je 65 W, aj keď PL2 (154 W) je pri Core i5 nastavený od dosť agresívnejšie než PPT (88 W) Ryzene 5. Spoločná je podpora zbernice PCI Express 4.0 i pridaná hodnota v podobe pribaleného chladiča (R5 sa dodáva s Wraith Stealth).

V porovnaní s Ryzenmi 9 má Ryzen 5 5600X podobne ako Ryzen 7 na PCB iba jeden 7 nm čiplet (CCD) s plochou 80,7 mm². Vedľa neho je potom ešte jeden väčší 12 nm čip cIOD so 125 mm². Ten obsahuje napríklad aj pamäťový radič Infinity Fabric. Oba čipy sú k tepelnému rozvádzaču procesora podľa všetkého spájkované a použitý materiál je zrejme na báze india.

Parametre

Článok pokračuje dalšími kapitolami:

Předchozí
Následující

97 KOMENTÁŘE

  1. Díky za test je parádní a musel dát spoustu práce jen mne trochu mrzí že nikdo nedělá test jak by byl i5 11400F výkonný pokud by se jeho spotřeba v biosu nastavila aby dodržoval těch 65W a né ten šílený přestřel který překračuje PL2 (154 W) jistě AMD taky překračuje těch 65W jenže ne tak šíleně PPT (88 W)
    Nebylo by prosím možné to tak otestovat hlavně v hrách a pak to tady doplnit ?? díky za odpověd.

    • Máte pravdu, testy so zarovnaním výkonu podľa PL1 by boli užitočné a v budúcnosti sa im budeme venovať. Ale asi až od Alder Lake. Teraz sme v prvej fáze, kde bolo hlavné nejako rozumne rozbehnúť metodiku a tá sa postupom času samozrejme ešte bude vylepšovať. A to aj o merania výkonu pri zníženej spotrebe. Len teda budem musieť vymyslieť, ako to elegantne uchopiť. Už takto je to časovo pomerne náročné a s testovaním „iba niečoho“ by som asi spokojný nebol. No, uvidíme, ale rozumiem vám a zapracujeme. 🙂

      • test super a tyhle požadavky testování na zamčeném TDP … kdo v reálu tohle dělá? Řekl bych nula nula nic … bude to jen ztráta času … ale pro ego amd fans to bude k nezaplacení, budou mít o čem trolit …

        • Výrobcovia hotových budgetových zostáv (typicky do kanclu) to tak možno nastavujú, keďže sa obvykle počíta s použitím pribalovaného chladiča. Zaujímavé by to mohlo byť aj pre nadšencov, čo počítač ženú k čo najnižšej spotrebe a hlučnosti (možno i v rámci nejakého bezventilátorového systému). Merať procesory aj v tomto režime je dobrý nápad, ale áno, má to nižšiu prioritu.

        • gogo1963 20.8.2021 at 10:25
          Ja bych tuhle metodiku videl jen jako ciste porovnavaci (vyzkum) 1:1 a take by me to zajimalo. Takove architektonicke srovnani + srovnani vyrobnich procesu.
          V relalu mate naprostou pravdu, CPU bude skrtit asi jen promile uzivatelu, kteri budou pozadovat co nejlepsi efektivity pri specifickem use case a takovy test pro vetsinu (BFU) by vubec neprinasel uzitek.

            • Ten graf sa ale nedá aplikovať na procesory po obmedzení spotreby, keďže vtedy bude efektivita iná. Výkon totiž nebude klesať priamoúmerne a percentuálne sa zníži o menej než spotreba, takže aj tie koeficienty výkonu na watt budú odlišné.

        • OEM výrobci „značkových“ počítačů (jako DELL třeba) mají v BIOSu/UEFI (aspoň u desktopů typu OptiPlex a Inspiron) „natvrdo“ CPUčko zamknuté na jejich TDP. Mám to ověřené i u malinkých OptiPlexů „MFF“ s T-čkovými CPU. Zamknuté na 35W. U Precision workstation nevím, ale 125W K-čkový i7 a tak malý chladič… řekl bych že je taky mají zamknuté na 125W.
          Tak by mne zajímalo jak je to pak výkonné… Nic víc.

        • Tak jsem na youtube prolétl několik videí s fiksací na 65W u 11400F a FPS se tam pohybovaly mezi 1-10 fps a spotřebou u neškrceného procesoru +60-80W navíc, snad jen v jiném testu kde bylo CSO a LoL tam to mělo 20-25 fps navíc ale jinak je to teda bída já mýt ten procesor tak bych tam to omezení teda zapnul ta spotřeba navíc za to nestojí ale každý má svůj názor.

          • taky je důležité, co kdo hraje … já třeba 15, resp 11 let hraji jen dvě hry, přes 10 tisíc herních hodin, spotřeba osmijádra lítá někde mezi 30-40 watty, dvě-čyři jádra … a to nejsem žádná výjimka … proč bych co vypínal?

      • Parada, pro vetsinu lidi to asi bude zbytecne, majorita ani nevi co TDP je natoz, ze PC muze byt i tichy, ale dost se to hodi kdyz clovek chce trosku porovnat treba architekturu ci vyrobni proces a u Alder Lake dvojnasob, jako x86 architektura s malyma a velkyma jadrama si zaslouzi poradnou rozborku, doufam, ze v biosu pujdou zapinat a vypinat jadra aby se dal hezky merit i vykon/spotreba/rozdil mezi malyma a velkyma. Ac nejsem fanousek tohoto pristupu, jsem na nej hrozne zvedavej a protoze nemam patent na rozum, treba se ukaze, ze ta cesta ma smysl, kdy bude 8 velkych jader pro narocne aplikace a treba casem 32-64 malych jader pro MT optimalizovane aplikace lepsi nez treba ciste 32 jadrovy CPU, to doufam budoucnost zodpovi.

    • Tak pokud jen paříš gamesky a nemáš peníze, tak čtyřstovková eFka jsou optimální poor man’s choice, to je všeobecně známo už od předchozí generace Intelu, samozřejmě ne v desce za 8-13 tisíc. Prezentovat to ale jako obecnou pravdu je známka absolutního odpojení od reality.

      Tohle je bohužel častý problém testů „ekonomických“ CPU, že jsou testovány v nepravděpodobných konfiguracích (hiend deska a nejlepší grafika), což do celého srovnání vnáší chybu vzájemné komparace jak výkonu, tak ceny, a je to jediná výtka k testu, kterou já osobně mám.

      Kromě ceny ale Intel nic nenabízí. V aplikacích je pomalejší, nemá žádnou upgrade path (kromě nákupu bazarových modelů vyšší řady, ale stejné generace) a hlavně ta spotřeba a teplo v kontinuální zátěži je prostě brutus. To fakt nikdo, kdo s PC opravdu pracuje, nechce.

      • „Kromě ceny ale Intel nic nenabízí“, je dost demagogické. Protože když se na to podíváte opačně, tedy srovnáte cenu, tak Intel nabízí pro změnu vyšší výkon.
        A myšlenka, že ten, kdo s PC opravdu pracuje a kontinuálně svůj procesor vytěžuje, si koupí jen šestijádro a pak řeší spotřebu, je taky úsměvná.
        Když na PC opravdu pracuju a ten výkon potřebuju, koupím se dvanácti či šestnáctijádrový Ryzen a jako bonus dostanu i přijatelnou spotřebu. V této kategorii není co řešit a sám to 12jádro mám.
        U běžného počítače, kterých je v domácnostech většina, zase člověka spotřeba u nějaké kontinuální zátěži moc netrápí, protože naprostou většinu času se procesor fláká. Nárazově ho člověk vytíží nějakou konverzí rodinného videa nebo hraním náročnější hry, ale při brouzdání na webu, sledování videí, poslouchání hudby, používání kancelářských aplikací, nemá důvod řešit spotřebu v kontinuální zátěži.
        Ale chtít po vás, abyste se pokusil podívat na stav věcí objektivně, je asi stejné, jako chtít po bejkovi, aby zůstal v klidu, když mu máváte červeným hadrem před očima.

        • dobře napsáno … taky to není jen o tom „nemáš peníze“ … to cpu je nabízeno a prodáváno jako nejvýhodnější herní procesor a proč nekoupit za zbylých 3k kvalitní nvme disk? (jen příklad) … nikde jsem neviděl reklamu typu „nonstop renderujete? Pak je 11400f vaše nejlepší volba“ … taky je úplně jedno, jestli to cpu posadíš do msi meg mag supertruper extreme za 25 tisíc, nebo do slušnější b560 za 4k, kde v pohodě využiješ rychlé paměti i pcie 4.0 disky a výkon bude plus mínus identický … málokdo kupuje ty nejlevnější plečky h510, pokud mu vyloženě nestačí jen taková …

        • Ok, použil jsi převrácenou hodnotu a za korunu ti vyšlo, že Intel dává víc perf. Je to něco jiného, než poor man’s choice? Já si myslím, že to je totéž.

          Myšlenka, že si každý kupuje to nejlepší co je na trhu podle toho, co dává nejlepší výkon je také pozoruhodná. Stavěl jsem třeba několik střižen, vždy to byl finanční kompromis, protože ani v případě komerčního provozu se nevyplatí pořídit PC za 100, když PC za 60 udělá té práce jen o 30% méně.
          A k té spotřebě: když ti bude takový PC hučet v místnosti a zároveň topit v parném létě (rendrovat video, 3D, velkou táblici v excelu, nebo cokoli podobě náročnějšího), prostě to příště už řešit budeš.

          • „případě komerčního provozu se nevyplatí pořídit PC za 100, když PC za 60 udělá té práce jen o 30% méně.“

            Gratuluji k vaznemu poskozeni zajmu klienta. Nejdrazsi pochopitelne neni hw, ale ten slovek co u toho sedi. Pokud by ten ws za 100 skutecne udelal o 30 procent prace navic, a to si myslim, ze u render stanic podstatne vic, potom se rozdil 40k zaplati za nekolik mesicu az pul roku.
            Nekde se vali zahranicni analyza, kde se u render stanic vyplati dvojnasobna cena za 10 procent vykonu do jednoho roku, nacez stroj uz jen vydelava, pri triletem cyklu. Americke platy, samozrejme.
            Otazka stoji pouze v tom kolik zakaznik muze investovat a jestli stanice dokaze vytizit.

            • Souhlas. Zalezi na velikosti studia a praci s WS, ale troufal bych si rici, ze rozdil 40k by byl dorovnan mnohem drive, nez za pul roku.

            • 😀
              Hoši, tak to příště řeknu zákazníkovi, že je blbec, a že to udělal blbě.
              😀 😀

              Vy tady hauzírujete názorama, a přitom nevíte vůbec nic. Nevíte jak a s čím ty počítače používají, jaký je časový rozvrh, kolik počítačů připadá na člověka, jak mají zalicenováno, prostě nic.

              Ale jinak jo, pobavili jste. Obzvláště Hnízdo opět nezklamal. Důležité je být fundamentalista a dodržovat best practice z USA, protože jedině tak je to správně. 😀 😀

            • tynyt 20.8.2021 at 14:08
              Asi nechapu, cemu se smejete, kdyz tu dropene obecny prilkad, dostanete obecnou odpoved a pak se tu popechtavate tomu, ze nezname podrobnosti.

            • Tynytku, ignoruji ty tvoje ostatni hovadiny, napr. viz alich, ale rikat zakaznikovi ze je debil, pokud se tak rozhoduje, je tvoje povinnost. Zakaznik neni odbornik, to mas byt ty.

            • Kluci klobouk dolů, že jste Tydýta donutili takhle se odkopat. Boreček, napsal něco co nemůže vzít zpět a je to totální kravina a ukázal, že je typickým skladačem, který vůbec neví. A léta to tady píšu, léta jsem za exota, že kam může dát to nejlevnější AMD tak ho tam nacpe a BFU mu věří a nechá si od něj na implementovat slabý hardware. Pracoval jsem taky v jedné firmě, kde šéf rozhodoval o nákupu všeho. Jasně byla to jeho volba, ale vždycky nechával radit od takových podobných vykuků, když jsem přišel já jako zaměstnanec, tak jsem byl nula, hovňousek, který nemá do čeho kecat a k ničemu se vyjadřovat a kdejaký prodejce ví všechno nejlíp. Ve finále koupil tiskárnu na prd, která ho stála zbytečně půl milionu, o počítačích na kterých nejel word+excel+cad, protože došla paměť nemluvě. Ale on byl spokojený, dokonce koupil firemní auto, zdechlou fábku, která měla jen pět kvaltů a nejela víc jak 120, no teda jela, ale se spotřebou 13litrů na 100km a hučela jak vysavač.

              Teď jako OSVČ si do kanclu koupím čtyřjádro, 16GB RAM na hloupej word+excel+CAD a kupodivu o toho můžu mít otevřenou i Operu a nějakej serial a ještě pořád mám dost výkonu abych si u toho graboval nějaké video. Nebo místo tiskárny za 2.000 tiskárnu za 80.000, jen tak. Díslovej dvoulitr od Toyoty při kterým stíhám všechny schůzky, protože na dálnici jezdím v levým pruhu místo pomalé jízdy mezi kamionama v pravým. Tak to prostě je, chování kapitalisty podnikatele je prostě, že radši utratí víc peněz aby měl něco kvalitního, co mu v podnikání pomůže, aby měl nějakou výhodu než aby kupoval levné věci. Ano jak říká staré dobré pravidlo: „Nejsme tak bohatí, abychom mohli kupovat levné věci!“

              Takže kdyby za mnou přišel nějaký takový tydýt, že mašina, která je levnější a zvládne míň práce, tak ho kopnu do zadku a budu chtít raději mašinu za 200 tisíc, která té práce udělá byť o 30% nebo víc práce.

            • Oprava: řeknu mu že je blbec, že mu to vzkazuje Hnízdo. 😀
              Ta konfigurace je samozřejmě správně.

              Alich: jaký obecný příklad? Je to zcela konkrétní případ, akorát vy o něm nemáte žádné informace a vymýšlíte neuvěřitelné nesmysly.

            • tynyt 20.8.2021 at 21:49
              Ano, nevim o tom pripadu nic a treba mel klient strop. Nicmene obecne se da rici, ze HW je levny, licence a hlavne clovekohodiny jsou drahe.
              Par strihovych masin jsem skladal take a cena HW byla vzdy az na druhem miste. Kdyz jsem kupoval ja, s linenci na Avid, tak se cena resila jen uloziste, ktere ze 130k udelalo 250. Takze zalezi na danem klientovi, ale zrovna u strihovych stroju jsem nevidel nikoho resit par desitek tisic navic, kdyz cena strihace na mesic je mnohem vyssi nez nejaky WS, ktery proste nesmi byt uzke hrdlo.

            • Alich: klient měl zájem neutratit víc, než je nutno, naopak měl poměrně specifické požadavky. S ohledem na charakter jeho byznysu bylo zvoleno řešení, které mu vyhovuje, se kterým souhlasil, a které splňuje předpokládané parametry.
              U některých SW se licencuje nikoli instance hardware, ale uživatelské křeslo, tj. máš možnost jednu licenci použít na více strojích, což se dá zase poměrně kreativně využít. A dalo by se pokračovat, ale nemá to smysl. Navrhuju a stavím počítače nějakých 30 let, takže něco málo o tom vím.

            • tynyt 21.8.2021 at 7:11
              Ja nemohu rozporovat toto specificke reseni, protoze neznam detaily. Pouze jak jste obecne prohlasil, ze “30% vykonu klient nikdy nevezme s vyssi cenou o 40%”. Z me zkusenosti by tohle byl deal, ktery by klient naopak velmi rad zaplatil ve vetsine pripadech. Samozrejme jsou i takove, kde by to akceptovatelne nebylo, ae tech je dle me zkusenosti mene (oblasti strihu a renderingu) Sice nenavrhuji pocitace 30 let, ale uz to take bude nejaky ten patek, tak tady z vody nevarim. A hnizdova poznamka byla rozhodne na miste, na takoveto obecne tvrzeni.
              A jeste jedna vec – to, ze stavite a navrhujete pocitace 30 let muze znamen i jine, nez ze jste neprekonatelny expert v oboru.

          • Myšlenka, že si někdo koupí to nejlepší na trhu, je myšlenka vaše, ne moje. Já nic takového nepsal. Já psal o rozdílu mezi šestijádrem a dvanácti či šestnáctijádrem. A tam to není o tom, že si připlatím 40 tisíc a mám o třetinu rychlejší stroj, ale o tom, že si připlatím 6-13 tisíc a mám stroj dvojnásobně rychlý.
            Jestli zákazníkovi radíte, aby těch 6 tisíc za 12jádro nedal, pokud svůj počítač hodně vytěžuje, asi vás zákazník moc chválit nebude.
            Každopádně asi nešlo o to, co komu radíte, ale o to, co má smysl a co smysl nemá. A nemá smysl si kupovat šestijádro a kontinuálně ho vytěžovat, když za pártisícový příplatek lze pořídit rychlejší čip. Už jen proto, že ten počítač si kupuje člověk na pár let dopředu, takže si nekoupí něco, co by hned od začátku jelo na hranici svých možností.
            Rendrovat video ani pracovat s velkou tabulkou opravdu lidé doma běžně nedělají. A ti, co to dělají, tomu uzpůsobují konfiguraci svého počítače.
            A třeba při hraní her (což je typický příklad, kdy chudí lidé koupí raději levnější komponenty a pak je trápí na maximální výkon) jsem ještě neviděl nikoho, komu by větrák na procesoru dělal větší kravál, než větrák na grafice. Pokud má totiž pomalou grafiku, tak se procesor při hraní fláká a není důvod, aby větrák řval. Pokud má grafiku rychlou, tak řve hlavně ona.

            • Aha, takže teď už jsme dokonce odhalili, že jsem to stavěl na šestijádrech. 😀

              Alich: já se směju tomu, jak všichni víte, aniž byste měli jedinou konkrétní informaci.

              Crhu nekomentuju, to je ztracenej případ, mamlas z Brna.

            • tynyt 20.8.2021 at 21:40
              V pohode, ja nevim co jste kdy komu a za jakym ucelem stavel. Jen mi prislo to becne tvrzeni natolik sverazne, ze jsem na nej reagoval take obecne.

      • Viděl bych to jako kdysi situaci s AMD FX, jenom naruby. FX taky nebyly tak beznadějný jak se někdy tvrdilo, to samý platí pro stávající Intely. Když jsou levnější, tak člověk musí čekat, že příjdou kompromisy.

      • Čakal som, že sa v komentároch objaví nejaký vplyv z toho článku z Rootu, kde ale takmer s ničím nesúhlasím a i moje dotazy na konkrétne veci zostali bez odpovede. A to tiež o niečom svedčí. Príde mi, že sa David Ježek snaží za každú cenu obhajovať, prečo je lepšie robiť veci „na kolene“, keď sa nám ich nechce robiť (alebo to nevieme, nemáme na to možnosti…) poriadne.

        K výhrade na použitie high-endových dosiek na testy lacnejších procesorov nerozumiem. To naopak, keby sa použila lacnejšia doska, tak sa bude naprieč procesormi vo výsledkoch prejavovať vyššie skreslenie v nameranej spotrebe, respektíve by nesedel pomer výkonných (v rámci ktorých sa viac prejaví efektivita VRM) s pomalšími. Aby bolo skreslenie v tomto smere čo najmenšie tak pri Core i9 ako i pri Pentiách a Athlonoch, tak je vhodné použiť dosku s čo najrobustnejšou napájacou kaskádou. Možnosť používať rôznu triedu dosiek pre rôzne triedy procesorov už znamená nerovné podmienky a vznik skreslení i tam, kde by byť nemuseli (napríklad v tej rôznej efektivite VRM a skreslených výsledkov meraní spotreby).

        Čo sa týka testov lacnejších procesorov na neprimerane drahých doskách, tak úplne nevidím ten priestor, kde by mali pridávať výkon (akým spôsobom, poddimenzovaným VRM?)? Nech sa nikto nehnevá, ale s názorom, že je lepšie lacnejšie procesory testovať sa stotožniť nemôžem. Súhlasím, že takto nebude vyzerať praktická zostava nikoho (procesor za 100 eur a doska za 300), ale o to tu nejde. Preberal som to aj s viacerými ľuďmi, ktorých po odbornej stránke považujem za autority a často prevládal názor, že aj keby bol výkon ich Core i5 na k procesoru primeranej doske nižší, tak ich zaujíma o koľko doska, pamäte, čokoľvek ich procesor obmedzuje (aby to možno neskôr mohli prípadne nejako vylepšiť a podobne).

        Na možný vplyv základnej dosky, chladiča či pamätí na výkon procesora majú poukazovať testy týchto komponentov. Procesory by mali byť testované v optimálnych podmienkach. Snáď som sa nerozohnil až príliš, ale priznám sa, že ma ten Davidov článok z viacerých trochu naštval.

        Okrem toho, že v diskusii odignoroval moje dotazy (to by som si ja teda fakt nedovolil, pretože mi na čitateľoch záleží a za všetkými tvrdeniami si vždy stojím a ak som sa v niečom niekde pomýlil, tak i to si rad priznám a ospravedlním sa) aj keď ma v jeho článku menovite spomínal. A odhliadnuc od toho, že je to také ničím nepodložené kecanie do vetra (čo fakt nemám rád, keď už píšem na nejakú tému článok, všetko musí byť podložené exaktnými meraniami), tak tá analýza spotreby procesorov na zásuvke wattmetrom… pri takýchto postupoch by som si asi netrúfal dávať žiadne kázanie o tom, ako sa majú veci robiť. Merať čistú spotrebu grafických kariet je pomerne zložité, to je fakt (pretože treba merať aj odber zo slotu), ale pri procesoroch je to taká banalita, že keď to robí niekto inak, tak to s tými testami nemôže myslieť vážne. Keď si teda tiež trochu zahodnotím… 🙂

        • Na možný vplyv základnej dosky, chladiča či pamätí na výkon procesora majú poukazovať testy týchto komponentov. Procesory by mali byť testované v optimálnych podmienkach.
          ..
          tak s tymto suhlasim.
          potom vacsia cast mojho komentu je offtopic ale ked som to pisal este tu odpoved nebola

        • Chapem test na rovnakej zostave ale potesil by aj test na primeranej zostave.
          Rozdiely tam budu, urcite nie adekvatne rozdielu cene ale budu.
          Prave na to zistenie, ci a ako pomaha lepsia doska, chladic. Rovnako s primeranou GK. Osobne by som takyto test privital.
          Mat separatnu zostavu na strednu triedu CPU a videt, ci su tam rozdiely medzi platformami a ci sa nemenia rozdiely medzi konkurentmi.
          Co to urobi so spotrebou, dosahovanymi frekvenciami a samozrejme vykonom.

          • „Prave na to zistenie, ci a ako pomaha lepsia doska, chladic. Rovnako s primeranou GK.“

            Na predstavu o tom slúžia testy základných dosiek (tým sa budeme výhľadovo takisto venovať), chladičov a grafických kariet.

            • OK, jak budeš testovat základní desky? S nejvýkonnějším možným procesorem? Jak srovnáš rozdílné platformy? Jak otestuješ desky, do kterých nejvýkonnější CPU nelze vložit?

            • Áno, s dvoma rôzne výkonnými proceosormi a to ešte v kombinácii s rôzne rýchlymi pamäťami (zase najaké z nadštandardne rýchlych a nejaké obyčajnejšie, lacné). Do ktorých dosiek nejde vložiť najvýkonnejšie CPU? S Ryzen 9 sa dá v pohode fungovať aj na low-endových A520 a ekvivalentné H510 s Core i9 už byť nebezpečné (ale počítam, že zrovna tie by mohli vo východiskových nastaveniach dodržiavaŤ limity PL1) a tie by sa po nesplnení základnyćh podmienok mohli neklasifikovať. Máme termokameru, takže zahrievanie VRM budeme mať pod kontrolou. 🙂

            • vykon u zakladnich desek neni az tak dulezity pokud jsou rozdily v ramci chyby mereni, tam je dulezita kvalita zpracovani, teploty, osazeny cipy, moznosti nastaveni bios atd atd … bylo by treba fajn se i venovat rozborce jak jsou napojeny PCIe … celkem jsem koukal na rozdily mezi moznostma nastaveni treba u Gaming GB a WS Asus treba jen pro ty PCIe … pravda ale je, ze to jsou veci co Franta nikdy potrebovat nebude, proto i ta ctivost testu zakladovek je jaka je, Franta chce levnou. Kdo uz par PC postavil tak vi, ze deska je zaklad a investice do stredni tridy opravdu neni od veci, pokud to neni osuleny a ve stredni tride cenove jen kvuli blikatkum. Za me radeji treba neblbnouci regulaci vetracku nez blikatka.

        • podla mna tynyt myslel to, ze ked kupis ekonomicke cpu a k tomu ekonomicku maticnu dosku, a sparujes ho s mid grafickou kartou, bezny pouzivatel dostane vykon o nejake to percento nizsi, ako je namerany vo vsetkych testoch na webe. testy na webe povedia, ze vykon cpu je 100%, ale v beznych zostavach ten vykon je mozno 80%.

          je to rovnake, ako ked ti v reklame na auto povedia, ze ma spotrebu 6,5l na 100km, ale ide o laboratorne testy na ultrahladkom povrchu. V reale taku spotrebu mat nikdy nebudes.

          • Rozumiem tomu, čo myslel a skôr či neskôr vám teda taký jednorazový test pripravím, kde na lacnej a drahej doske porovnáme fungovanie lacného a drahého procesora. Zatiaľ nejdem spekulovať, počkajme si na výsledky… ale do extémov by som to nehnal. Zámerne som písal o optimálnych podmienkach, nie o ideálnych (so 4400 MHz RAM, ktoré už Core i5 zožerie aj na doske B560). Vždy treba trafiť rozumný stred, aby bolo oboma smermi skreslenie čo najmenšie. Rozdiel vo výkone 100/80 ale ROZHODNE nebude. Prečo by mal byť taký rozdiel? Ak lacná doska procesor obmedzuje (typicky na úrovni VRM), tak to nie je problém procesora, ale základnej dosky a vyplávať na povrch sa to má v testoch základných dosiek.

            Výberu finálnych komponnetov predzádzalo dlhé ladenie, v rámci ktorého som analyzoval aj správanie na lacnejších doskách, kde dochádza hlavne akurát k tomu, že s výkonnejšími procesormi narastá spotreba, no. 🙂

          • vždyť přesně to samé platí i pro amd procesory … denně vidím, co si kluci vyberou třeba k 5600x, buď mají roky starou desku, protože AMD desky měnit nemusí (nic ve zlém), nebo koupí nějaký šunt, protože když je cpu dražší, snaží se ubrat jinde … to samé s pamětmi, buď nízké frekvence, nebo špatné časování, nikdo neřeší „dual rank“ atd atd … přitom slabá deska = bídná stabilita, padá to, hřeje to atd atd … snad si nikdo nemyslí, že k 5600-5800x každý přikupuje prémiové desky, RAMky a highend grafiky …

            • jj to věřím, na levných amd deskách není problém s nizkým taktem pamětí, jako na levných intelech … tam může být rozdíl ve výkonu klidně 20% ve prospěch amd …

        • článek z rootu jsem nečetl, ale živě si dokážu představit, co David asi vyplodil.

          Vliv dražších desek je např. u nastavení PL2, nebo podpoře rychlejších pamětí (pokud se nepletu, byl to zrovna případ 10400F a Z490). Takže bych to zase tak úplně nemarginalizoval, ony ty procenta mohou naskakovat docela hodně, a to oběma směry IMHO (takže třeba z horší grafiky může ve hrách těžit třeba Intel).

          Prostě mě tak trochu zarazilo, že tolik práce je potenciálně ohroženo takovou trochu nesmyslnou konfigurací. Chápu – výsledkem jsou nejlepší možné hodnoty a maximum, co se dá z těch CPU vyždímat. Reálné výsledky budou s jinými komponentami z druhé strany spektra výkonu ale jiné, a na toto test/článek prakticky vůbec neodpověděl, zda (či vůbec) bude u běžných sestav ten výkon ještě více rozdílný, nebo se bude spíše sbíhat.

          • Budem sa opakovať, ale k tej poslednej vete musím znovu napísať, že tieto veci sú otázka do testov základných dosiek a pamätí. Týmto komponentom sa v rámci podrobných testov budeme takisto venovať. Ale inak než postupne to samozrejme nejde. 🙂

            • No, a tady je to zase o tom, že v tom unisex testu typicky naměříš do 4% na deskách a do 10% na pamětěch. Podle mého názoru dává smysl testovat až s jinými platformami, právě s nějakým cenovým targetem, protože tam se jednak projeví cenotvorba platformy a taky jejich rozdílná architektura (tedy co výrobce za danou cenu dokáže „našlapat“ do komba CPU+chipset).

              Od dob, kdy se PC testům věnuju (což bude tak nějak od prvního čísla Chipu, které vyšlo někdy v roce 1991, a kde se testovaly tehdy ultramoderní 486DX/SX), je to stále stejné 🙂

            • Takže si to shrňme, když se otestuje AMD Ryzen v nejdražší desce, s nejrychlejšími paměťmi se SAMem tak je to v pořádku.
              Ale když se to provede u intelu, tak se hnedka brečí, že deska není ve správné cenové hladině, že paměti pomáhají procesoru a že má výhody, které nejsou běžné. Já tady ty damage controly fakt nechápu, to je prostě nějakej svatej boj nebo co?
              Áááá už to mám, intel je drahej proto si na něm nemůžete namastit na zákazníkovi kapsu. Jasně už to dává smysl, zákazník vám ukáže, že chce sestavu intelu za 100.000, vy mu nabídnete sestavu za 80.000, s podobným výkonem a v reálu komponenty nakoupíte za 60.000 a 20.000 si necháte pro sebe. Teď už to dává smysl! To je ten důvod obhajoby AMD tady i před zákazníky! A profesní deformaci projektujete i zde, aby jste si sám před sebou obhájil toto ojebávání zákazníků. Možná vám připadá, že když vás ostatní poplácají po ramenou, že je to vlastně dobře a že vlastně konáte dobro. Tak takhle to je a dává to smysl.

            • Ne Jarouši, jediná věc, o které mluvím, je že nedává smysl testovat a poměřovat procesory v deskách, ve kterých téměř jistě provozovány nebudou. To platí jak pro Intel, tak pro AMD.

              Zbytek tvého blouznění s dovolením komentovat nebudu.

            • Je mi to jasný, ty jsi přece bůh a není nic jasnějšího slunce na nebi, než AMD Ryzenu. Lituju tvé zákázníky a dvojnásob pláču za firemní sféru, která musí fungovat na Ryzenech.

        • Zdravím Ľubomíre, zmiňujete mě zde v diskusi, takže komentář Vám dám sem. Vždy nejprve ocituji, k jaké části to píšu:

          „… a i moje dotazy na konkrétne veci zostali bez odpovede. A to tiež o niečom svedčí.“
          „… Okrem toho, že v diskusii odignoroval moje dotazy … aj keď ma v jeho článku menovite spomínal…“

          V diskusi jsem Vaše příspěvky nenašel, používáte na Rootu jiný nick? Jinak obecně: já diskuse pod svými texty sleduji jen určitou dobu po jejich vydání. Déle pokud je to pro mě srdcovější téma, někdy je prakticky téměř nesleduji (například u tuctové zprávičky o nové verzi distribuce XY). Věřím, že tohle chápete, mám na kontě nějakých 10+ tisíc článků/zpráviček na několika IT webech a opravdu to nelze sledovat ani v krátkodobějším horizontu vše. A TOTO je důvod, proč některé příspěvky v té diskusi, které by si možná říkaly o moji reakci, jsou bez mojí reakce.

          „… (to by som si ja teda fakt nedovolil, pretože mi na čitateľoch záleží a za všetkými tvrdeniami si vždy stojím a ak som sa v niečom niekde pomýlil, tak i to si rad priznám a ospravedlním sa)…“

          Je Vaše věc, co byste si dovolil či nedovolil. Mě na čtenářích obecně také záleží. Často se vede zajímavá diskuse. Někdy „dostanu přes držku“, ale kdo mě zná, ví, že se tomu nevyhýbám. Na některé lidi samozřejmě kašlu, cílených rejpalů je příliš na to, abych na ně plýtval svůj osobní čas. A ani když píšu na Roota věc, která je označena jako komentář, není to nikdy clickbait, nikdy snaha o kontroverzi. Za svými názory si stojím a pokud za měsíc-rok-či déle dospěju k závěru, že jsem se mýlil, nebo prostě přirozeným vývojem názor změním, nikdy to netajím a netvářím se, že ta věc z minulosti neexistuje.

          Ono je strašně snadné soudit, když si dva lidé nemají možnost o tématu pohovořit detailněji. Já jsem se ve svém komentáři o testování CPU nepochybně dopustil některých myšlenek, které Vy jste si mohl vyložit jinak, než je já myslel, protože jste v tom prostě hlouběji než já dnes a vidíte věci jinak. To je přirozené. Vy jste se něčeho takového nyní také dopustil, viz: „pretože mi na čitateľoch záleží“ … zde ve mě evokujete dojem, že podle Vás mě na čtenářích nezáleží. Ale třeba to není pravda, třeba jen nyní já špatně chápu Váš text. To je prostě úděl internetu, komunikačního média bez neverbální složky, kam navíc píšeme ostřeji, než bychom v reálu mluvili. Nic proti Vám, nic proti mě, tak to zkrátka je.

          „… Príde mi, že sa David Ježek snaží za každú cenu obhajovať, prečo je lepšie robiť veci „na kolene“, keď sa nám ich nechce robiť (alebo to nevieme, nemáme na to možnosti…) poriadne…“

          V tomto případě nejspíš ano. Podle mě NEEXISTUJE VĚTŠÍ LEŽ NEŽ BENCHMARKY, tvrdím to už mnoho let a toto přesvědčení ve mě spíše sílí než slábne. Ne proto, že bych obhajoval nějaké zjednodušování recenzí na dojmologii místo exaktních testů, ale … ne … nebudu nosit dříví do lesa, myslím že jsem se k tomu dostatečně vykecla v tom článku na Rootu, případně tématicky s tím souvisí blogpost, který jsem dal na DIIT. Obojí linkuji, ať má laskavý čtenář kontext k dispozici:

          https://www.root.cz/clanky/mereni-vykonu-cpu-na-scesti-ovlivnit-vysledky-testu-lze-mnoha-zpusoby/
          https://diit.cz/blog/jak-peclive-vybrat-cpu-do-statistik

          „… Na možný vplyv základnej dosky, chladiča či pamätí na výkon procesora majú poukazovať testy týchto komponentov….“

          To si berete v argumentaci HODNĚ VELKÉ sousto. Ano, bylo by to ideální, ale žádný takový test nikdy nikdo neudělal, nikdy neudělá a rozhodně to nikdo nebude dělat pravidelně. Je to zkrátka nemožné, bylo by to PŘÍLIŠ NÁROČNÉ na zdroje, lidi, peníze, čas.

          „…Procesory by mali byť testované v optimálnych podmienkach…“

          Nesouhlasím. Procesory by se měly testovat za myriády různých podmínek (viz ta časová / lidská náročnost). Ale nic takového není možné. Proto je rozumné volit testovací scénáře, které více odpovídají následné většinové realitě. Třeba je blbost testovat Celeron G5920 v Z590, stejně tak je blbost testovat 11900K v H510. A procesoru nikdy nevytvoříte optimální podmínky, neboť blíže k nim ná hanradit BOX chladič Noctuou NH-D15. Ještě blíže pak nahradit Noctuu 360mm vodníkem. Ještě blíže pak mrazákovým chlazením. Asi víte, kam směřuji. Ale to už se opět opakuji.

          „…A odhliadnuc od toho, že je to také ničím nepodložené kecanie do vetra (čo fakt nemám rád, keď už píšem na nejakú tému článok, všetko musí byť podložené exaktnými meraniami)…“

          V pohodě. Já nepsal článek stojící na nějakých testovacích měřeních, já psal obecný komentář.

          „…tak tá analýza spotreby procesorov na zásuvke wattmetrom… pri takýchto postupoch by som si asi netrúfal dávať žiadne kázanie o tom, ako sa majú veci robiť…“

          Vy si netroufáte, já mám ověřeno, že hodnoty lezoucí z mého wattmetru (mimochodem Voltcraft Energy Monitor 3000) korespondují s tím, co ukazuje voltmetr / ampérmetr. Pro účely mého pojetí domáckých srovnávacích měření, resp. koncepčně jednoduchých recenzí, jichž jsem se dopouštěl na DIIT, to bylo/je/bude postačující.

          „…Snáď som sa nerozohnil až príliš, ale priznám sa, že ma ten Davidov článok z viacerých trochu naštval…“

          V pohodě, jak jsem psal výše. To je zčásti způsobem, jakým komunikace na internetu funguje, či spíše nefunguje. A zčásti tím, že to prostě vidíte jinak.

          Víte, ono proč jsem použil ve svém komentáři jako příklad Vás a Karáše, je jednoduchý: Vaše články se dají číst. Děláte zajímavé recenze a volíte zajímavá témata. Speciálně těmi levnými Comety/Rockety jste se mi v posledních týdnech trefil do vkusu a obecně mi Vaše pojetí vyhovuje asi nejvíc. Máte v metodice pár věcí, které já bych vyhodil a buď ničím nenahradil, nebo tam strčil nějaký open-source. Ale to už je moje specifikum a Vy máte plné právo to dělat po svém. Já jsem rád, že někde se dá dobře počíst a dělat si průběžnou představu, protože další možnosti zahrnují třeba Honzu Stacha na ddworldu, jehož věčné hejtování Intelu už mi leze krkem (navíc jeho čeština je fakt příšerná – a to jsme se po léta vídali v Plzni, když jsme si vyměňovali vzorky grafik na testy). Nebo „sedmilháře Obra“, o jehož testových manipulacích se snad ani bavit nemusíme. Takže pokračujte dál po svém a můj komentář klidně nechte plavat. Je to jen komentář, tedy subjektivně zabarvený text, nikoli kázání snesené přímo z vrcholu Sinaje.

          • Á jéje, perfektné. 🙂

            Na Roote mám naozaj iný nickname, ale niekde tam uvádzam, že som autor testov, na ktoré sa v článku narážalo.

            Chápem, že pri extrémnej kadencii článkov asi niektoré dotazy čitateľov zostanú holt nezodpovedané, ale to sme stále pri tom, že je to „o prístupe“. Záleží na tom, kto akú formu zvolí.
            Napríklad ja mám tých opublikovaných článkov o dosť menej, ale z kľúčových vecí na webe obvykle vydávam rozsiahle test, i rozsiahlejšie, než je tento (testy grafických kariet majú 52 kapitol…), takže je prirodzené, že toho človek za rovnaký čas stihne menej. Tiež ale fungujem naprieč viacerými médiami a pomerne dosť toho mám opublikované aj v tlačenom časopise, kde sú to prirodzene vždy o dosť kratšie veci, ale zase skoro bez spätnej väzby čitateľov. Ale prečo to spomínam? Skrátka som si to nastavil vždy tak, aby nezostal nikdy žiadny rozumný dotaz bez reakcie. Na toto autori často kašlú a hľadajú výhovorky, ako sa na všetko nedá reagovať. V poriadku, rozumiem, ale asi sa zhodneme na tom, že je to z pohľadu „váženia si čitateľa“ nedokonalejšia metodika pre písanie článkov.

            Benchmarky (a špeciálne typu Cinebench, na tom sa zhodneme…) tiež nemám rád, pretože sú do praxe často k ničomu, ale zase pre čitateľa umožňujú pomerne jednoduché porovnanie výsledkov s jeho hardvérom. Ale v testoch sa to vždy snažím kombinovať, aby v nich bolo aj dosť praktických vecí. Nakoniec preto to obvykle vychádza na tie nadštandardné rozsahy.

            Nepovažujem sa za tvrdošijného publicistu, ktorý „musí mať vždy pravdu“ a častokrát uznám, že má ten či onen čitateľ pravdu a na základe toho niektoré veci v testoch upravím, doplním a tak podobne, pretože uznám, že je to lepší nápad než ten môj alebo, že to môže veci zase trochu zdokonaliť. Ale nech sa za mňa nikto nehnevá, za tým, že na možný vplyv základnej dosky, chladiča či pamätí na výkon procesora majú poukazovať testy týchto komponentov a že procesory treba testovať za optimálnych podmienok, si stojím (cez to nejde vlak), pretože nikto nikde neopisuje lepší model. Jasné, že by bolo skvelé a úžasné testovať všetky procesory vo všetkých možných úlohách a na všetkých dostupných základných doskách, ale ako ste správne poznamenali, to je nereálne. A navyše testovanie na rôznych základných doskách… o čom by potom boli testy základných dosiek? Práve hlavne o tom, ako ktorá formuje výkon procesora, grafickej karty a podobne. Keby sa aj testovali procesory na dvoch rôznych doskách, čo by ešte asi šlo, tak ktoré z tej tisícky možných dosiek sú tie dve správne?

            Testovanie lacných procesorov na o praxe primeraných doskách fakt nepovažujem za dobrý nápad. Jednak teda vzniká veľké skreslenie v meraniach spotreby kvôli rozdielnej efektivite VRM a vlastne aj ostaných vecí, ktoré môžu byť oveľa viac zavádzajúcejšie ako výstupy a porovnania, ktoré lezú z rovnakej naddimenzovanej základnej dosky. Ako viem, či tá lacnejšia doska škrtí výkon procesora tak, že budú výsledky zodpovedať reálnej situácii a procesor nebude zase príliš brzdený. To je určite horší scenár, ako keď mu drahšia doska nejaké to percento na výkone pridáva. Odjakživa sa snažíme zbaviť úzkych hrdiel a teraz ich budeme dobrovoľné vytvárať v metodikách pre testy procesorov? 🙂

            Nech sa nikto na mňa nehnevá, ale je považujem za nezmysel brzdiť v testoch procesora samotný procesor inými komponentmi. To neznamená, že považujem za vhodné testovať Celeron s najrýchlejšími pamäťami, tie máme preto 3600 MHz a aj s Alder Lake budem hľadať nejaký rozumný stred, ktorý nebude príliš mimo s ohľadom na lacnejšie procesory a nebude brzdiť ani tie najvýkonnejšie. Takže áno, možný vplyv základnej dosky, chladiča či pamätí na výkon procesora majú poukazovať testy týchto komponentov a aké veľké sústo sa ešte len uvidí. Čoskoro začneme podrobne testovať aj základné dosky a tam už budeme pracovať s rôzne výkonnými procesormi i rôzne rýchlymi pamäťami . „…takový test nikdy nikdo neudělal, nikdy neudělá a rozhodně to nikdo nebude dělat pravidelně. Je to zkrátka nemožné, bylo by to PŘÍLIŠ NÁROČNÉ na zdroje, lidi, peníze, čas..“ No, tak možno budeme prví. Možno nie hneď, ale postupne sa k tomu prepracujme. Verím, že zo skalných čitateľov (aj môjho domovského HWCoolingu) o tom nikto nepochybuje. Jednu obrovskú databázu testov chladičov, ktorú rozsahom nikto neprekonal, som tu ešte za čias ExtraHardware. To ale ešte popri štúdiu, teraz mám toho času na testy o dosť viac… ďalší dôkaz o tom, že to myslíme s testovaním hardvéru vážne ukážu čoskoro testy ventilátorov, na ktoré sa metodika ladila takmer tri roky a v tejto konzumnej dobe, kde je základ mať vlastnú tvár na každom thumbnaily, sa jej niekto len tak nepriblíži. Niečo údajne chystá aj Gamer Nexus, tak som zvedavý na výsledok. Zdroje majú na to, aby bol svetový. Tak snáď to nebude zase postavené na nič nehovoriacej vizualizácii prúdenia vzduchu tou krásnou kamerou. 🙂

            A vlastne ešte jedna vec. „Procesory by se měly testovat za myriády různých podmínek (viz ta časová / lidská náročnost). Ale nic takového není možné. Proto je rozumné volit testovací scénáře, které více odpovídají následné většinové realitě. Třeba je blbost testovat Celeron G5920 v Z590, stejně tak je blbost testovat 11900K v H510.“ — s týmto samozrejme súhlasím, ale áno, je to nemožné a najvhodnejšie z možných riešení je testovanie na naddimenzovanej doske.

            PS: Tak snáď som ničím neurazil, to rozhodne nebol zámer. Niekedy, keď mám pocit, že niekto ovplyvňuje verejnú mienku nesprávnym smerom, viem trochu zaštekať. Ale to preto, že sa snažím výhľadovo vrátiť lesk a slávu podrobných hardvérových testov. Je to možno trochu boj s veternými mlynmi, ale pre to som sa rozhodol a toto rozhodnutie meniť neplánujem.

            Snáď je ten dlhý text aspoň trochu zrorumiteľný. Je to písane v rýchlosti bez spätnej kontroly. Ale nakoniec si na túto tému tiež napíšem svoj článok, aby som mohol na neho v podobných situáciách v budúcnosti odkazovať. Howgh. 🙂

            • Borci, za me mate oba dva dobre argumenty a mne se libi oba dva clanky (test tady a clanek na rootu).
              K testu ruznych desek s ruznymi CPU – idealni by bylo testovat kazdou komponentu zvlast, jenze ta komponenta se muze chovat v ruznych prostredich jinak a pak tu budeme mit matici scenaru: CPU x MB x RAM x dGPU x zdroj x ..
              Ze si tynyt vybral jednu personu, se kterou napadnul metodiku tohoto testu, je vec druha, byt je ta persona zrejme nejcetnejsi. Ja naopak rad vidim testy v extremech, abych mohl pochopit PROC se dana komponenta nejak chova. Co jeste vidim jako prinos techto testu, je doporuceni vyvazene sestavy, kdy takto zkuseny clovek, kteremu projde rukama na stovky kusu HW a v case, da svuj nazor na sladene komponenty ve stylu “optimalni cena/vykon pro kancelar/hrace/praci s videem”.

            • Alich: Problém je ten, že pro tuhle „personu“ (nebo use-case, chceš-li) se bohužel testy nedělají skoro vůbec. Naopak testů na bázi hiendových komponent je mrtě, můžeš je přehazovat vidlemi, a téměř všechny produkují stejné výsledky.

              Já chápu, že to vše je produktem nějakého product placementu, že testy a hardware pro ně subvencují výrobci, kteří chtějí prodávat své top modely, proto se taky objevují jako „testovací náčiní.“ Jen jsem tím chtěl říct, že oceňují jakoukoli jinakost, ať se to týká detailního měření chlazení (kde exceluje Ľubo), či specifického modelu testování grafik, nebo CPU. A k tomu „napadení“ – ono to není ani tak napadení, jako spíše povzdech, že test není testem pro běžného spotřebitele, který uvažuje nad procesory z dolní meze cenového spektra.

              Kdysi dávno šlo AMD strčit do intelí desky, nebylo tedy extra nutno řešit výkon „platformy“ – respektive ta byla definovaná jen vertikálně (386-486-Pentium-PPro), nikoli jako dnes i horizontálně (více nezávislých výrobců desek a CPU). A tohle prostě v soudobých testech podchyceno není. Testují se jednotlivé komponenty (potud OK, nemám výhrad) které ale po složení typického PC nedávají smysl, stejně jako je potenciálně zavádějící výsledek takového testu. Jako příklad lze uvést měření výkonu auta ve válcové zkušebně výkonu – výsledky jsou exaktní, ale nijak nezaručují chování auta při běžné jízdě, protože ukazují jeden parciální parametr v ideálních podmínkách.

            • tynyt 23.8.2021 at 8:53
              Tohle vsechno beru a souhlasim s tim. Pokud je test postaven tak, ze merim “co se z dane komponenty da dostat”, tak musim zbytek komponent volit co nejsilnejsi. Proto ten Lubuv test takto.
              Souhlasim ale s tim co rikate – testy blizke uzivateli (ktere by vlastne kopirovaly smysluplny nakup v ramci sestavy) prakticky nejsou. Tedy krome sponzorovanych testu vybraneho modelu od XYZ.
              Proto jsem psal, ze bych uvital rozsireni tohoto testu o smysluplnou konfiguraci cena/vykon a smysluplnost (a tedy i na co poukazujete vy).

          • Ešte k tým meraniam spotreby.

            „…já mám ověřeno, že hodnoty lezoucí z mého wattmetru (mimochodem Voltcraft Energy Monitor 3000) korespondují s tím, co ukazuje voltmetr / ampérmetr. Pro účely mého pojetí domáckých srovnávacích měření, resp. koncepčně jednoduchých recenzí, jichž jsem se dopouštěl na DIIT, to bylo/je/bude postačující.“

            Pri meraním spotreby zásuvkovým wattmetrom ale zahŕňa aj spotrebu grafickej karty, HDD, ci SSD, skrátka nesúvisiacich komponentov, ktoré zmenšujú pomerové rozdiely. Z procesora čistých 40 vs. 80 W nepôsobí tak isto ako, keď sa k obidvom hodnotám pripčíta 50 W zvyšných komponenotov. A akým spôsobom je pri takomto meraní zohladnené skreslenie na úrovni rôznych čipsetov naprieč platformami, ktoré majú rôznu spotrebu? Spotrebu dohotých zostáv a notebookov som takisto kedy meral wattmetrom, ale je to fuška i z toho dôvodu, že aby sa dostal človek z presnému údaju, tak musí obvykle celý priebeh testu zaznamenávať na kameru, potom to ručne prepisovať do tabuliek, no skrátka peklo. Odkedy som ale objavil multimeter UNI-T UT71E, ktorý vie jednoducho merať príkon na zásuvke a zároveň ho vzorkovať cez USB do počítača, tak je to väčšia zábava. 🙂

            • K měření spotřeby wattmetrem „zvnějšku“ systému lze taky ještě přidat vliv účinnosti zdroje, kterážto účinnost je závislá na relativní zátěži vůči nominálnímu výkonu zdroje.

              To ale IMHO nic nemění na tom, že:
              1. pro orientační stanovení spotřeby systému to lze ignorovat, bereme-li v úvahu nepřesnost měření, a je-li toto výslovně uvedeno.
              2. relativní komparace vůči jiným konfiguracím je validní, je-li zbytek komponent, vyjma testovaných, stejný. Pouze dojde k, jak správně píšeš, k posunu poměrových rozdílů. Na druhou stranu, rozdíly absolutní budou stejné, jen budou zatíženy malou chybou, viz bod 1. To může být postačující a někdy dokonce i výhodné, protože se může ukázat, že úspora např. 10 až 30W je u systémů požírajících jako celek řádově více, např. 500W, poměrně nezajímavá a nehodná pozornosti, zejména je-li vykoupena vyšší pořizovací cenou za úspornější variantu.

              Chtěl jsem tím říct, že často záleží na (korektní) interpretaci výsledků daleko více, než na (absolutní) přesnosti. Tím zcela nechci podrývat tvou skvělou práci, zejména ohledně testování chladičů, kde je naopak přesnost a opakovatelnost měření alfou a omegou, protože rozdíly výkonů bývají poměrně malé a naopak cenové rozdíly poměrně velké.

      • tynyt 20.8.2021 at 7:54
        „a hlavně ta spotřeba a teplo v kontinuální zátěži je prostě brutus. To fakt nikdo, kdo s PC opravdu pracuje, nechce.“
        Tak ja treba s PC „opravdu pracuji“ a v tento moment je jakykoliv Intel, nebo AMD totalni outsider, protoze M1 je totalne drti. Asi chapete kam tim, mirim 😉

        • Na M1 neběží aplikace, které chci provozovat. Ani ten Linux ještě pořádně není.. BSD je fajn, ale Linux to není (v dobrém i špatném smyslu). A nakonec ať je MS jaký chce, tak proti Apple jsou to doslova lidumilové. Jak vidíš, já mám s jablečnými produkty spoustu problémů.

          A k tomu „drcení,“ to je taky taková polopravda.

          • tynyt 20.8.2021 at 12:26
            Narazel jsem na to, ze jste psal „kdo opravdu s PC pracuje“, coz ja delam. A pro tu praci, kterou delam, M1 NEMA konkurenci. Ze vy mate jiny use case chapu, ale vy jste nenapsal „pro to, co ja na PC delam“ 😉
            Jinak desktop, na jinou praci bych na M1 provozovat nemohl a take je to „opravdova prace“.

            • PC = personal computer (osobni pocitac). V tomto nedelam rozdily mezi laptopem na arm / x86, ci x86 destkopem. Mozna bych mel, ale pointa je ten vyraz “opravdova prace”.

            • Promiň, tahle definice neplatí cca už od roku 1989. Nejzazší definice je x86, ale daleko spíše se tím rozumí Wintel, nebo WinAPI, tedy i ten Linux je tak trochu out.

              Když budeš chtít necloudovou licenci Office (nebo jakýkoli jiný „obojetný“ SW) pro PC, dostaneš funkční SW pro Mac? Tohle je prostá Occamova břitva…

              P.S.: název Personal Computer měl na sobě i můj stařičký Commodore C64. 🙂

            • tynyt 21.8.2021 at 9:02
              Predmetem diskuze byl vas silne subjektivni nazor vydavan za objektivni pravdu – „kdo na PC opravdu pracuje“. Tohle nemate sanci obhajit ani s 30. letou praxi 😛 A je uplne jedno, jestli je „PC“ Wintel desktop, nebo jakykoliv „osobni“ pocitac.
              Jinak s presnejsim vyznamem „PC“ bych klidne souhlasil a i s tou Occamovou britvou.

        • @Alich
          nie M1 ma svoje vyhody v niektorych testoch ale inde dost zaostava
          napr M1(8c) vs Ryzen 5 2600 (6c) kde M1 ma v cinebech R23 single core naskok (1510 vs 1024) ale v multicore je silnejsi ryzen a v Cinebench R20 je m1 strateny. rovnako v blenderi ci monero hash rate.
          ide len o to spravne vybrat test

          • sasa.chetan 20.8.2021 at 16:30
            M1 neni spasa. Ale kdyz nekdo rekne “kdo dela opravdovou praci”, to je velmi subjektivni a v mem pripade ji zvlada M1 nejlepe. Pred treba 5. lety jsem take delal “opravdovou praci” a tam by si zase neskrtnula M1, anizadny desktopovy procesor. A co vy, na cem delate “opravdovou praci”?

  2. Klasika Lubo testy na 1.
    len vyber HW sa mi nezda.
    Ak bude niekto kupovat 11400F urcite nebude kupovat drahu dosku. napr. cena Ryzen 5 5600X = 290€ a i5-11400F = 250,42€ a doska MSI MEG Z490 ACE = 300€ (pre i5) MSI MEG X570 ACE = 380€.
    do tych dosiek nikto tieto CPU davat nebude.
    zaujimavy by bol test 11400 na ASUS PRIME H410M-K / MSI H410M-A PRO / GIGABYTE B460M GAMING HD a k tomu nejaku „hernu“ GT3070 8GB ako v zostavach Alienware (Dell Alienware Aurora R12).

    taktiez by ma zaujimalo testovanie na zamknutom TDP 65W. to si myslim ze tie testy asi budu vyzerat inak.

    • V používaní lacnej dosky na nižšiu triedu procesorov nevidím v testoch žiadny dôvod, viď môj komentár vyššie. Do praxe je to samozrejme iná vec. Jediné, čo by sa tým v testoch docielilo je, že by sme prišli o presné porovnania s výkonnými procesormi. 🙂 To kvôli rôznym podmienkam (rôznym doskám v rámci rovnakej platformy), rôznej efektivite VRM atp. Výber dosiek sme optimalizovali aj podľa toho, aby naprič rôznymi platformami boli podobne robustné.

      Testy zarovnané podľa TDP/PL1 budú, ale až neskôr. Zatiaľ časovú náročnosť zvyšovať nedokážeme.

    • h410 … to si děláš legraci? Tyhle desky kupují osmiletí kluci, když se snaží na něčem hrát, nebo kdokoliv jen na prohlížení fotek, internet … na hraní vždycky minimálně B560 už jen kvůli XMP … nevím, kde žiješ …
      když je řeč o MSI, Tomahawk za 4k dá identický výkon ve srovnání s Unify, Ace nebo dražší … do herního compu h410-510 opravdu nikdo nedává … běžně dám za desku stejnou nebo málo nižší pálku, jako za procesor … že bych byl sám?

      • Jenže tohle je přesně ten případ. My víme, že s H-čkovou deskou kupuješ nízký výkon, ale o kolik to reálně je? A věř tomu, že je spousta mladých gamesníků, kteří si nasyslili pár tisícovek z brigád a finančních injekcí od babiček a chtějí PC (a řežou nákladově úplně vše), a teď si přečtou recenzi, a nedojde jim, že s H410 si kupují brzdu.

        Je úplně běžné, že přijdou rodiče, že chtějí postavit synkovi PC na hraní za 15 (a ještě si myslí, kdovíjak super PC to nebude)… prostě byste si všichni, kdo tady házíte moudra o tom že to je „jasný,“ měli sáhnout do svědomí, protože zrovna takové testy tohle povědomí vytvářejí, protože na levných deskách se záměrně netestuje. A pak jsou tady někteří garážníci (a nejen oni, že ufonci?), kteří postaví cokoli, jen aby prodali blyštivou grafiku a/nebo „výkonný procesor.“

        • V rámci testov základných dosiek sa budeme venovať aj tým najlacnejším. A samozrejme budú v porovnaní s doskami vyšších tried. Máme vymyslené, aby vás bavili aj testy základných dosiek, ktoré mávajú v porovnaní s ostanými komponentami obvykle najnižšie návštevnosti. 🙂

            • rozdíl tam bude podstatný, protože když si ňouma koupí nejlevnější desku a k tomu třeba i rychlé paměti, ty mu stejně poběží jen v základu a tam jsou rozdíly docela velké …

            • Dosky by sa už testovali s rôzne výkonnými procesormi. Povedzme s tým najvýkonnejším, čo podporujú + s Core i5/Ryzen 5. Samozrejme trochu na úkor počtu rôznych výkonnostných testov, ktorých bude menej ako pri procesoroch, ale v prípade dosiek niektoré zase až tak chýbať nebudú.

              No, uvidíme, k čomu sa reálne dostaneme a aké budú možnosti. Jedna vec je predstava skvelého riešenia a druhá to, či ho budeme vedieť zaplatiť v zmysle dovoliť si kúpiť dva procesory pre každú platformu a podobne. O nejakom sponzorovi asi neviete, čo? 🙂

          • Ja osobne sa teším na také testy…veľmi sa mi páči, že každému súboju procesorov, ktorý som čítal (napr. 10400F vs 11400F, 11700KF vs 3700X, 11400F vs 5600X) bola snaha dať v nadpise nejaký príbeh, či ideu, prečo sa testuje a nielen stroho „3700X vs 5600X“ a pod…znie to pútavejšie a veľmi to chválim.

            • Ďakujem za pochvalu nadpisov. Po dlhej rutinnej práci dokáže ich vymýšlanie zabaviť. Tento sme ale nakoniec trochu upravili (ale snáď nie k horšiemu…), keďže je IMHO dobré zvýrazniť, že sa jedná o napredávanejší desktopový proceosor.

      • @gogo1963
        ale prave take dosky su v zostavach.
        ako chapem vyjadrenie L. S. zmysel to dava. len co vidim v okoli ked niekto si kupi 11400F (10400F) k tomu lacnu dosku ako tu H410 a VGA GeForce GTX 1650 4 GB. 16GB ram (opat riesia skor cenu)
        napr taky Acer Aspire TC-1660 Intel Core i5 11400F Rocket Lake 4.4 GHz, NVIDIA GeForce GTX 1650 4 GB, RAM 16GB DDR4, SSD 512GB+ HDD 1TB 7200

        • pokud to někdo koupí takhle, evidentně tomu moc nerozumí a na to jsou fóra, kde mu poradí … pokud to nechce, neřeší ani nižší výkon …
          že to takhle cou do hotových sestav, jasné, kvůli ceně, kvůli zbavování se ležáků … koukni na aukro, graf karta 2060 a k tomu i7 2600 sandy bridge, dneska téměř nepoužitelný procesor na hraní … těch sestav se zárukou je tam hromada …

    • Bezprostrene po vydaní mal článok iný nadpis, ktorý zostal zachovaný aj v názve URL (Test AMD Ryzen 5 5600X: Dává smysl, když je Intel Core i5-11400F výrazně levnější?). Neviem, či bol lepší, ale asi sme ho teda nevylepšili. Upravoval sa s cielom zvýšenia atraktivity a chceli sme doňho nejako dostať to, čo je pre R5 5600X špecifické. A síce, že sa jedná o najpredávanejší procesor, minimálne teda z tých desktopových na maloobchodnom trhu. Pokus o zvýšenie atraktivity nadpisu samozrejme z dôvodu vidiny väčšieho dosahu. Ten je dôležitý pre to, aby mohli takéto podrobnejšie testy fungovať, ľudovo povedané, aby „sa zaplatili“. Ale hlavné je, že aspoň zvyšok je fajn. 🙂

  3. proti 5600X je přirozený soupeř pouze 11600K.
    A i ten 11400 ukáže zoubky na obvyklem nastavení základních desek. Jak tu někteří nadhodili, OEM PC nejsou herní takže to bych ze srovnávání rozhodně vynechal a testoval na obvyklém např. „asus optimized“.
    I mladý hráč určitě tuší co je XMP a nastavení cpu na optimalizace výrobce desky je to nejjednodušší co se obvykle dělá.

    • Prirodzeného súpera skôr vidím v Ci5-11600KF. Ci5-11600K je síce cenovo bližšie, ale ten príplatok je za iGPU, ktoré Ryzen nemá, že. A to Intel z pohľadu procesorového výkonu za euro bude znevýhodńovať. IMHO je pre atraktívnejšie ale i tak porovnanie najlacnejšieho Ryzenu 5 (5600X) s najlacnejšou Core i5 (11400F) z aktuálnych generácií aj napriek tomu, že je tam ten vysoký cenový rozdiel. Predpokladám, že väčšina ľudí Ci5-11600KF pred Ci5-11400F neuprednostní, ale možno sa mýlim.

      • problém Ryzenu je že je to drahý 7nm výrobní proces (a pořád celkem limitovaný konkurencí) kdežto Intel svá šestijádra může sekat jak Baťa cvičky a levně. V herních testech co jsem koukal ti to prakticky vychází fifty-fifty, tak se důvod pro velký příplatek za 5600X těžko hledá. Navíc ta 11400 bez F má výhodu vlastní grafiky což je také jisté plus. A i tak za necelých pět tisíc je to hodně zajímavá volba proti zmíněnému R5. Do herního PC kde je velký tlak na rozpočet bych rozhodně doporučil to 11400F, nic lepšího v herní kategorii není a dalších cca 100 euro může jít na investici do grafické karty.
        11600K jsem dal proti 5600X proto že má také otevřený násobič, ale u obou cpu je to prakticky zbytná vlastnost….

          • no ale má podobný smysl jako u 11600K. Kolik se taktováním může získat navíc aniž by čip neprodukoval teplo jako rychlovarná konvice. Dosáhne 5600X aspoň na výkon všech jader 4,6Ghz bez 1,4V+? Podle mě to pořád bude plichta co se týče výkonu a nároků na chlazení.

        • Saruman 22.8.2021 at 21:46
          Tohle je problem spis uhlu pohledu. Divate se na test z perspektivy ceny, nebo vykonu, ci vybavy?
          Za me by davalo smysl vzit stejnou cenovku a porovnavat vykonove CPU oba bud bez, nebo oba s iGPU. Pak muzete premyslet u Intelu o K a ne K verzi (osobne si myslim, ze pri dnesnich auto boostech Kacka pro bezneho BFU a bezneho hrace nedavaji smysl).
          Nebo naopak srovnat vykon (tady uz je treba mnohem vice brat v potaz i ostatni komponenty) a merit cenu (pri stejnem vykonu) – celkovou, prikon, hluk.

          Za me tedy srovnani, co provedl Lubo, dava smysl z pohledu „podobneho vykonu CPU, oba bez iGPU“. Pokud by uzivatel chtel Kackovou / KFkovou verzi, muze kouknout na srovnavaci testy CPU Intel CPU stejne tridy s rozdily K, KF, F, neK neF (ktere budou mit uplne stejne prostredi). Ja jsem to takto treba udelal u 5700G vs 5800X, takze jsem vedel, kde bude 5700G ztracet (ale za cenu iGPU).
          Cele je to ale vec uhlu pohledu – tedy co je ta rovina, ktera je pevne dana, a co od teto roviny merite.