Test Core i5-2300: nejlevnější čtyřjádrový Sandy Bridge

0

Rodinka Core iX-2 se rozrůstá, rozdíly v CPU i GPU, Core i5-2300 ve fotografiích

Už více jak měsíc je s procesory Sandy Bridge, resp. čipovými sadami a následně základními deskami pro poslední generaci procesorů Intelu vše v pořádku a stavíte-li nový počítač, nebo jen upgradujete, určitě vám přijde vhod vědět, jak jsou na tom o něco levnější modely než už otestované i5-2500K a i7-2600K.

Core i5-2300 je momentálně nejlevnější čtyřjádrový procesor v balení LGA 1155, svou cenou v době tvorby testu jakoby náhodou zapadá mezi Phenom II X6 1055T a 1075T. Počet jader je na straně AMD, pracovní frekvence jsou podobné, i5-2300 zase staví na později vydané mikroarchitektuře a z předchozích testů víme, že Intel má od dob Conroe/Merom tařka vždy vyšší výkon při srovnatelném taktu a počtu jader.

Ačkoli je i5-2300 nejlevnější čtyřjádro v LGA 1155, můžete už koupit levnější Sandy Bridge. Těmi jsou dvoujádrové Core i3-2100, 2100T a 2120. Jejich cena je vyšší než třeba u Core i3-540 (3,06GHz Clarkdale, LGA 1156) a jestli se i tak vyplatí, to si necháme jako rest a současně motivaci některého z dalších článků na téma procesory. Ten dnešní patří i5-2300 a popravdě také na některých důležitých místech zmodernizované metodice.


Z nové generace procesorů Intel už můžete pořídit jak Core-i7 a Core-5, tak dvoujádrové Core-i3. Zdroj: Intel

Core i5-2300 má stejně jako jeho přece jen o pořádný kus výše taktovaní kolegové i5-2500K a i7-2600K TDP stanoveno na 95 W. Přesto se dá v plné zátěži čekat příkon většinou výrazně nižší nežli u zmíněných dražších a výkonnějších kolegů. Zatímco i5-2500K se od i7-2600K liší pouze zablokovaným HyperThreadingem (dvě vlákna na jedno fyzické jádro) a 100 MHz frekvence, mezi i5-2500K a i3-2500 jsou rozdíly radikálnější:

  • i5-2300 neexistuje ve verzi s „K“ – tento procesor má tedy velmi omezené možnosti přetaktování
  • rozdíl mezi frekvencemi činí 500 MHz v neprospěch i5-2300
  • i5-2300 má k dispozici jen 6 MB L3 cache oproti plným 8 MB u i7-2600 – v tomto se ale neliší od i5-2500(K), tedy v rámci rodiny i5
  • i5-2300 má grafické jádro HD Graphics 2000 oproti HD Graphics 3000 v procesorech 2500K a 2600K (i5-2500 a další desktopové procesory bez „K“ mají taktéž slabší HD Graphics 2000)

Intel HD Graphics 2000 by měla podporovat stejné funkce jako silnější HD Graphics 3000 (jmenujme například DirectX 10.1 či ClearVideo HD pro akceleraci H.264, MPEG-2 a VC-1 až do 1080o včetně), rozdíly jsou v počtu prováděcích jednotek (6 vs. 12) a max. frekvenci (1100 vs. 1350 MHz).

V praxi ale není integrovaná grafika v i5-2500K více než dvakrát silnější než ta v i5-2300. Tento (již dokončený) test si nechávám ale do samostatného článku obsahující srovnání aktuálních IGP, GPU v procesorech a nejlevnějších diskrétních desktopových grafik.

Už kvůli zmíněnému testu jsem měl i5-2300 i při focení neustále v permanenci (pod chladičen), takže se musíte spokojit s fotografiemi jiného procesoru Sandy Bridge. Testovaný i5-2300 se od něj lišil jen typovým označením namísto Intel Confidential, jelikož tentokrát nešlo o Engineering Sample, nýbrž o běžně prodávaný procesor zapůjčený z e-shopu. Jak ukazují následující fotografie, Intel začal při tvorbě krabiček smyšlet buď více ekologicky, nebo více ekonomicky (nebo obojí) a krabičku zmenšil takřka na minimum (určené velikostí chladiče).

Chladič je mimochodem stejný právě jako u většiny Clarkdale, nemá zdaleka takovou výšku jako ten, který si pamatují majitelé čtyřjádrových Core 2 (Kentsfield), má měděné jádro, klasické uchycení push-piny a napájení s podporou PWM.

Jak je to s tím přetaktováním Sandy Bridge (obecně), přetaktování i5-2300

Přetaktování K a non-K vs. čipsety P67/H67/Z68

Ačkoli by se mohlo zdát, že situace s přetaktováním je u procesorů Sandy Bridge (či Core druhé generace, pokud chcete použít oficiálnější název Intelu) jednoznačnější, než kdy dříve, není tomu tak. Troufám si říct, že chaos do toho vnesl i sám Intel. Dokonce v PDF dokumentaci na svých stránkách si protiřečí, když v jednom sděluje, že s čipovou sadou H67 můžete taktovat jen grafické jádro a v druhém zase, že procesory K by přes násobič mělo být možno taktovat.

Naštěstí tu máte ExtraHardware a přestože to nehezky trvalo, vyzkoušeli jsme, co bylo třeba a pokusíme se v tom udělat jasno:

  • s čipovou sadou Intel P67 můžete zvyšovat násobič i BCLK procesoru a nastavovat paměti
  • s čipsetem H67 můžete můžete taktovat grafické jádro procesorů Sandy Bridge a nastavovat paměti
  • s čipsetem Z68 můžete taktovat jak CPU, tak GPU jádro Sandy Bridge

S H67 tedy opravdu nemůžete přetaktovat ani procesor s „K“. Například na desce Intel DH67BL jsem sice v BIOSu mohl měnit násobič (i násobič Turbo Boost), ale v praxi se vůbec nic nedělo. Naopak u pamětí jsem mohl volit jak frekvenci, tak časování.

Intel P67 celkem logicky neumožňuje ladění výkon grafického jádra, jelikož toto je v případě tohoto čipsetu vypnuté a používáte jen diskrétní grafiku ve slotu. Z68 Express, který by měl být uveden zanedlouho, má výstupy pro GPU v procesoru, umožňuje také ladění grafického jádra a současně vládne i schopnostmi P67 ohledně přetaktování procesoru (CPU).

Trochu zapeklité je to také se samotnými procesory. Zatímco procesory s „K“ mají nejvyšší násobič shora omezen jen tím, co nabízí deska (v praxi také tím, co platforma „ustojí“), procesory bez „K“ zdánlivě můžete (v současnosti jen s P67) taktovat pouze zvyšováním BCLK. A když zvýšíte BCLK ze 100 na 106 MHz, můžete tomu pomalu říkat zázrak. Takové ladění výkonu je ale spíše k smíchu.

Naštěstí lze i u procesorů bez K s násobičem pohnout trošku nahoru. V tomto případě poskytoval Intel podle mého soudu opět matoucí ilustraci toho, jak to s těmi „jen částečně odemčenými“ procesory a jejich přetaktováním skrze násobič je. Ve skutečnosti můžete prostě všechny násobiče navýšit o tři (+3).

Takže jestliže třeba Core i5-2300 (nominálně 2,8 GHz) má v jednojádrové zátěži frekvenci 3,2 GHz (+3 „biny“ za Turbo Boost, násobič 31) a ve čtyřjádrové 2,9 GHz (+1 bin, násobič 29), po přetaktování (= ruční zvednutí násobiče v BIOSu či taktovací aplikaci) je to 3,5 GHz pro jednojádrovou zátěž (násobič 35), resp. 3,2 GHz (násobič 32). To je opět o 100 MHz jinak, než v jedné původně Intelem ukazované tabulce. Za všechny ty uvozovky se omlouvám, nově zaváděné názvosloví mi prostě nedalo.

Přetaktování Intel Core i5-2300

Než se vrhneme na přetaktování, v rychlosti si ukažme BIOS použité základní desky Intel DP67BG (Burrage, viz nedávná recenze) při použití i5-2300. Důležitá je třetí a pátá fotka z následující série.

Intel naštěstí v případě Burrage pokračuje v tom, co předtím udělal u Smackover, a deska je pro účely přetaktování vybavena velmi dobře. A teď nemluvím ani tak o BIOSu jako o…

Intel Extreme Tuning Utility

Kdo nástroj Intel Extreme Tuning Utility ještě nezkoušel, nebo neviděl v recenzi Intel DP67BG, bude asi hodně překvapen příjemným rozhraním a širokými možnostmi. Velká škoda, že u Sandy Bridge Intel přetaktování tak předefinoval (čtěte zabil). Prapůvodní motivace, udělat z nízšího modelu řadu přetaktováním výkonnější (či ještě něco více) je totiž tatam.

Následující série screenshotů vás provede postupně prvním spuštěním programu, přepnutím se do obrazovky s laděním, následným nastavením vyšších násobičů, zjištěním, že 106 MHz BCLK, jež se povedly Adamovi v kombinaci s jiným CPU, končí pádem systému a ustálením 104 MHz BCLK v kombinaci s max. zvýšenými násobiči (+3). Co nevidíte je fakt, že zvyšování násobičů se neobejde bez restartu systému, BCLK zvyšujete utilitou klidně za jeho běhu a všechny pomocí IETU nastavené změny se dějí a drží také v BIOSu.

Další série už ukazuje, jak HWiNFO32 detekuje přetaktovaný procesor, jaké jsou teploty po 15minutové čtyřvláknové zátěži v Prime95 a jak se projevilo přetaktování na výkonu v Cinebench 11.5, Fritz Chess Benchmark a x264 Benchmark HD.

Zatímco v základu Core i3-2300 dosahuje v Cinebenchi 4,64 bodu, po přetaktování je to 5,45, u šachového Fritz si polepší z 8809 na 10 108 bodů a konečně fps při převodu HD videa pomocí x264 se zvednou z 24,4 na 28,3. To vše při zanedbatelně vyšším příkonu v klidu (1 W) a nárůstem v čtyřvláknové zátěži ze 140 na 157 W (příkon celé sestavy bez monitoru a včetně (ne)účinnosti zdroje).


Intel Turbo Boost Monitor a CPU-Z ukazují přetaktovaný i5-2300 v jednojádrové zátěži

Poslední screenshot v kapitole patří CPU-Z a zobrazení přetaktovaného i5-2300 v klidu (idle):

Detekce (napětí, takty v idle apod.), použité testovací sestavy a návod k použití grafů

Detekce

HWiNFO32

Na již v úvodu použitém screenshotu z HWiINFO32 dobře vidíte frekvenci při vícejádrové zátěži (s Turbo Boost) a také změnu podvozku pro měření CPU Sandy Bridge: Gigabyte P55A-UD4 byla nahrazena a deskou Intel Burrage. Na druhém obrázku je pak procesor v klidovém stavu (jen jedno jádro je zrovna zaměstnáno dost možná právě aplikací Window Clippings).

CPU-Z

Z CPU-Z jsem nechal po přenechání spousty informací na HWinfu nechal už jen rozepsání detailů o cache a potvrzení nastavení pamětí.

Testovací sestavy a konfigurace

Platforma LGA 1155 byla zastoupena konfigurací:

  • základní deska: Intel DP67BG (Burrage)


     

  • paměti: 4× 1 GB Kingston DDR3-1866, 1,5 V (nastaveny na 1333-8-8-8-24-1T)

Pro procesory AMD AM3 (Phenom II a Athlon II) byla použita:

  • základní deska: Gigabyte GA-MA790FXT-UD5P (AMD 790FX), BIOS F7 (F8c pro 1090T, F8k pro 1055T, F8m pro Athlon II X4 645)

  • paměti:

    4× 1 GB Kingston DDR3-1866, 1,5 V (nastaveny na 1600-8-8-8-24-2T, 1,75 V)

Jádro testovací sestavy pro platformu Intel LGA 1156 bylo tvořeno těmito komponentami:

  • základní deska: Gigabyte GA-P55A-UD4 (Intel P55), BIOS F11
  • paměti: 4× 1 GB Kingston DDR3-1866, 1,5 V (nastaveny na 1333-8-8-8-24-1T,
    pro Pentium G6950 potom na 1066-7-7-7-20-1T, 1,64 V)

Kvůli LGA 775 jsem oprášil tyto komponenty:

  • základní deska: Asus Rampage Extreme (Intel X48), BIOS 0501
  • paměti: 4× 1 GB Kingston DDR3-1800, 1,9 V (nastaveny na 1333-8-8-8-24-1T, u Pentia DC na 1066-7-7-7-1T)

U Bloomfieldu a Gulftownu pak takto:

  • základní deska: Gigabyte GA-EX58-UD5 (Intel X58), BIOS F11
  • paměti: 3× 1 GB Kingston DDR3-1866, 1,5 V (nastaveny na 1333-8-8-8-24-1T, 1,5 V u Extreme a 1066-7-7-7-20-1T u Core i7-920)

A všechny platformy měly společné tyto komponenty:

  • grafická karta: Nvidia GeForce GTX 280, 1024 MB    
  • pevný disk: Intel X25-M Gen2, 160 GB (SSD)   
  • zdroj: Corsair CMPSU-650TX    
  • mechanika: Toshiba SD-H802A, HD DVD, DVD-ROM  
  • chladič procesoru: Noctua NH-C12P, 1350 rpm
  • operační systém: Windows 7 Enterprise, 64-bit
  • ovladače GPU: Nvidia ForceWare 196.21, GeForce PhysX: off

Za zapůjčení základních desek EX58-UD5, P55A-UD4 a 790FXT-UD5P děkujeme společnosti Gigabyte.

Za poskytnutí testovacích pamětí DDR3 děkujeme společnosti Kingston

Kingston

Za poskytnutí chladiče Noctua NH-C12P a teplovodivé pasty Noctua NT-H1 děkujeme
společnosti RASCOM Computerdistribution

Jak číst a používat interaktivní grafy

  1. v základním nastavení jsou grafy automaticky seřazeny dle naměřené hodnoty (vzestupně, či sestupně pak podle toho, je-li zrovna vyšší = lepší či naopak)
  2. budete-li chtít řazení změni, využijte přepínačů pod grafem; můžete pruhy řadit

    • sestupně
    • vzestupně
    • dle ceny
    • dle naměřené hodnoty (fps, body, sekundy, …)
  3. po najetí myší na některou z položek (třeba procesor AMD Phenom II X4 955) se z této stane 100 % (základ) a ostatní procesory se spočítají podle něj. Všechny absolutní hodnoty se změní na relativní. Zpět se změní, až kurzor myši opustí oblast s názvy položek (v tomto případě procesorů).
  4. budete-li chtít nějakou položku (procesor) v grafech sledovat, můžete si její pruh libovolně obarvit. Stačí klepnout levým tlačítkem myši na barevném pruhu a vybrat si z palety. Máte-li povoleny cookies, mělo by vám nastavení vydržet i pro další grafy v dalších kapitolách.
    Ukázka obarvení
  5. cenu můžete zobrazit kdykoliv v každém grafu: stačí u vybraného procesoru najet kurzorem myši nad pruh s hodnotou (měření) a chvíli počkat. Objeví se jako plovoucí nápověda.
  6. zámek základu (procesor, který se stane těmi 100 % a od něhož se odvíjí další relativní hodnoty) aktivujete pomocí současného stisku klávesy CTRL a levého tlačítka myši nad procesorem (či jeho pruhem v grafu), který chcete uzamknout.

  7. neklikejte do grafů jen tak bezmyšlenkovitě (nebo klikejte, pak použijte F5 pro refresh a přidávejte nám ve statistice zobrazených stránek)
  8. před prvním použitím grafů si pro jistotu vyprázdněte cache prohlížeče (zřejmě bude stačit refresh).
  9. pro prohlížení interaktivních grafů v prohlížeči Internet Explorer 9 je třeba zapnout režim kompatibility.

Video

x264 benchmark

x264 benchmark testuje výkon procesoru při převodu videa v rozlišení 720p s použitím kodeku H.264. Benchmark je ke stažení na TechARP.com, používáme výsledky z náročnějšího druhého průchodu.

VirtualDubMod + DivX 6.8.4

VirtualDubMod slouží pouze jako rozhraní pro převod 400MB souboru MPEG-2 (.VOB) ve standardním DVD rozlišení do .AVI s kodekem DivX. Experimentální podporu SSE4 necháváme vypnutou, volba Enhanced multi-threading je naopak zapnuta. Předvolen je profil Home Theater a kvalita Balanced.

VirtualDubMod + XviD 1.2.2

I XviD už v novějších verzích podporuje práci na více jádrech procesoru.

Windows Media Encoder 9

1TB full HD video pořízené Frapsem ve hře Empire: Total War je převáděno do WMV9 720p, 5,5 Mb/s.

PCMark Vantage


Následující dva testy jsou spouštěny současně (multi-tasking):


Následující dva testy jsou spouštěny současně (multi-tasking):


Průměrný výkon v testech převodu videa

Hudba

WAV do MP3: LameEnc 3.97 a 4.0a

Jeden rozměrný soubor ve formátu WAV je pomocí kodeku LameEnc převáděn do souboru formátu MP3.

Nero AAC

Ten samý WAV je pomocí prostřednictvím volně stažitelného kodeku Nero AAC převáděn do MP4 (AAC).

FLAC

Převod několika větších WAV do bezztrátového FLAC je rychlou záležitostí, zvláště na vícejádrových procesorech. Jako frontend pro převod používám Foobar 1.0.

PCMark Vantage


Následující tři testy jsou spouštěny současně (multi-tasking):

Průměrný výkon

Do průměrného výkonu v testech práce se zvukem (či hudbou, chcete-li) je počítán pouze jeden test LameEnc.

Bitmapová grafika, fotografie

Paint.NET

Pro testování výkonu ve volně šiřitelném bitmapovém editoru používáme rozhraní TPUbench a benchmark PdnBench.

Zoner Photo Studio 13 x64

 

ZPS 13 je oproti verzi 12 důslednější ve využití více procesových vláken. V jednom sub-testu jsou prováděny dávkové operace nad 56 fotografiemi ve formátu JPEG, v dalším je převáděno 96 fotek ve formátu RAW (CR2 z přístroje Canon a Adobe DNG z DSLR Pentax) do JPEG.

RawTherapee 3.0a

Volně stažitelný program pro práci s fotografiemi ve formátu RAW toho umí překvapivě hodně, s výkonnostními optimalizacemi je už na tom hůře.

Autopano Giga 2.0.6

Fantastický program pro automatizovanou tvorbu panoramat umí využít až 16 procesových vláken a je schopen zapojit i GPU (k testování procesorů této možnosti nevyužívám). Pro tříjádrový Athlon je rychlejší zvolit čtyři procesy (namísto dvou), pro šestijádrový Phenom pak osm. Naopak šestijádrový Core i7-980X s HyperThreadingem běží rychleji s osmi vlákny a nikoli s šestnácti (mezistupně, jako třeba tři, šest anebo dvanáct vláken program nenabízí).

AutoStitch

AutoStitch sice není tak dokonalý jako Autopano Giga, ale také nestojí 260 EUR (demo bylo svého času zcela zadarmo) a popravdě je na automatickou tvorbu panoramat schopnější než třeba Zoner Photo Studio.

Everest PhotoWorxx

Jakýsi dílčí test výkonu procesoru při práci s fotografiemi nabízí i Everest. Už dříve jsem si všiml, že nemá rád tříjádrové procesory (u starší verze test snad ani nedoběhl), dnes na tří- a šesti- jádrech běží pomaleji než na dvou- a čtyřjádrech (poměrně).

Průměrný výkon

Kapitolu zakončí opět sumarizační graf, do něhož není počítán jen PhotoWorxx z Everestu.

Rendering

3Ds Max 2011

Postup měření v 3Ds Max (Design) 2011 je popsán v tomto článku. Vaše výsledky můžete ukázat a s dalšími konfiguracemi srovnávat zde: 3Ds Max (Design) 2011 s mental ray – vaše výsledky.

Frybench

Postup měření v programu Frybench je popsán v tomto článku. Vaše výsledky můžete ukázat a s dalšími konfiguracemi srovnávat zde: Frybench – výsledky.

Cinebench R11.5

Poslední verze benchmarku výkonu v Cinema 4D. Screenshot obsahuje také výsledek testu na jediním jádře.

Cinebench R10

Cinebench je benchmark snažící se nastínit výkon procesorů při renderingu v CAx programu Cinema 4D společnosti Maxon. Používáme x CPU benchmark (vícevláknový).

POV-Ray v3.7

Beta verze freeware raytraceru POV-Ray umožňuje využít vícejádrové procesory. Pro testy používáme jednu ze scén mezi příklady dodanými s programem: chess2.pov a rozlišení 800 × 600 px bez anti-aliasingu.

Blender 2.48

Pro testování v 3D modeláři Blender používáme standardní nastavení a model flyingsquirrel.blend.

Průměrný výkon

Shrnující graf je spočten z obou testů Cinebench, Blenderu, POV-Ray, Frybench i 3Ds Max 2011.

Aplikační výkon v testech PCMark Vantage, multi-tasking

PCMark Vantage

PCMark Vantage prověří celý počítač a je to tzv. polosyntetický benchmark. Obsahuje fragmenty skutečných aplikací, renderuje například webové stránky v prohlížeči s více záložkami, pracuje hromadně s fotkami a občas některé činnosti dělá současně. Zejména u nejsilnějších procesorů současnosti už nejsou jeho výsledky zcela spolehlivé a kolikrát nepomůže ani trojité opakování (a buď průměrování, či braní nejlepšího výsledku). Celkové skóre PCMarku Vantage je hodně ovlivněno tím, jak se „pevný disk“ zrovna vyspí, mnoho jeho dílčích (a hlavně multi-taskingových) testů však považuji stále za dobré.

 

 


Následující dva testy jsou spouštěny současně (multi-tasking):

 

 


 

Následující dva testy jsou spouštěny současně (multi-tasking):

 


 

 


Následující tři testy jsou spouštěny současně (multi-tasking):

 


 


 

Následující tři  testy jsou spouštěny současně (multi-tasking):

 


 

 


 

Následující tři  testy jsou spouštěny současně (multi-tasking):

 


 

 

Komprese souborů a šifrování

WinRAR

 

7-zip

WinZIP 14.5 + AES

Extrakce 200MB zaheslovaného archivu ZIP (šifrování AES).

Zlib (Everest)

Jeden dílčí test komprese souborů nabízí i Everest:

SiSoft Sandra – AES a SHA

PCMark Vantage

TrueCrypt 7

Testy pochází z integrovaného benchmarku (Tools, Benchmark), nastaveno 100 MB.

Při zprůměrování osmi dílčích testů TrueCrypt dostaneme tento shrnující graf:

Průměrný výkon

Do celkového výkonu v této části je TrueCrypt započítán jen jednou (jeho celkový průměr, viz graf nad tímto odstavcem).

Prvočísla, PI, šachové úlohy, fraktály, MIPS, FLOPS, MMX/SSE, .NET

Fritz Chess

Benchmark simulující počítání šachových kombinací skutečného šachového programu Fritz.

Everest 5.3, CPU Queen

Především diagnostický nástroj Everest obsahuje i několik syntetických benchmarků, čistě procesorový CPU Queen či výpočty fraktálů.

SiSoftware Sandra

Sandra obsahuje několik modernizovaných verzí základních benchmarků procesorů (Dhrystone, Whetstone apod.) i .NET verze těchto prověrek ALU i FPU.

wPrime 2.0

Vícevláknová obdoba jednoduchého benchmarku SuperPI (samozřejmě se nepočítá Ludolfovo číslo, ale prvočísla).

SuperPI mod XS 1.5

Výpočet Ludolfova čísla na milion desetinných míst.

MaxxPI2

Opět počítání pí, ale modernějším vícevláknovým kódem.


Průměrný výkon

Webové prohlížeče, HTML, Java, JavaScript, Flash


Následující tři  testy jsou spouštěny současně (multi-tasking):


Průměrný výkon

Propustnost a latence pamětí, cache, mezijádrová komunikace

U všech platforem (AMD AM3, Intel LGA 1366 i LGA 1156) jsem se pokusil o nějaké typické bezproblémové nastavení pamětí DDR3, přesněji to bylo takto (LGA 1156 a AM3 4 GB v dual, LGA 1366 3 GB v triple channel):

  • 4× DDR3-1600, 8-8-8-24-2T: Phenom II X6 1090T (Thuban, 3,2 GHz) a 1055T (2,8 GHz), Phenom II X4 965 BE (Deneb, 3,4 GHz), Athlon II X3 435 (Rana, 2,9 GHz), Athlon II X2 250 (Regor, 3,0 GHz)
  • 4× DDR3-1333, 8-8-8-24-1T: Athlon II X4 645 (Propus, 3,1 GHz)
  • 3× DDR3-1333, 8-8-8-24-1T: Core i7-980X (Gulftown, 3,33 GHz), Core i7-975 XE (Bloomfield, 3,33 GHz)
  • 3× DDR3-1066, 7-7-7-20-1T: Core i7-920 (Bloomfield, 2,66 GHz)
  • 4× DDR3-1333, 8-8-8-24-1T: Core i5-750 (Lynnfield, 2,66 GHz), Core i5-661 (Clarkdale, 3,33 GHz), Core 2 Quad QX9650 (Yorkfield, 3 GHz) a Core 2 Duo E8500 (Wolfdale-6M, 3,16 GHz), Core i7-2600K (Sandy Bridge, 3,4 GHz), Core i5-2500K (Sandy Bridge, 3,3 GHz), Core i3-2300 (Sandy Bridge, 2,8 GHz)
  • 4× DDR3-1066, 7-7-7-20-1T: Pentium Dual-Core E6500 (Wolfdale-2M, 2,93 GHz)

Herní výkon a 3DMark (CPU PhysX)

Call of Duty 4

1680 × 1050 px, maximální detaily, bez anti-aliasingu, režim timedemo.

Crysis

800 × 600 px, DirectX 10, CPUbenchmark.bat, celkové detaily: low, physics: very high, bez anti-aliasingu

Enemy Territory: Quake Wars

Far Cry 2

Left 4 Dead

Trackmania Nations Forever

Unreal Tournament 3

1280 × 720 px, VCTF-Suspense, maximální detaily, bez anti-aliasingu

World in Conflict

1280 × 720 px, střední detaily, DirectX 10, fyzika zapnuta, bez anti-aliasingu

X3: Terran Conflict

3DMark Vantage

Základní nastavení (performance), pouze CPU score.

3DMark06

Implicitní nastavení, opět pouze CPU score.

Průměrný výkon

Zatím do průměrného herního výkonu počítám i výsledky z 3DMarku, jelikož ve Vantage jde o test výpočtu PhysX na CPU (GeForce PhysX je v ovladačích vypnuta) a v 06 potom zase o zajímavý softwarový rendering. Většina současných her ale s více než čtyřmi jádry takto dobře neškáluje a třeba PhysX pro dvanáct vláken CPU je výsadou CPU testů v 3DMark Vantage.

Pro zajímavost můžete srovnat náš průměr s jakýmsi shrnutím herního výkonu z PCMark Vantage:

Mnou zjištěný herní výkon (z Call of Duty 4, Far Cry 2, Crysis, TMNF apod., nikoli z 3DMarku či PCMarku) jsem podělil cenou a můžete se tak podívat na graf obsahující poměr herního výkonu k ceně:

Příkon („spotřeba“) a teploty

wattmetr

Spotřeba (ano příkon) celé sestavy s daným procesorem je měřena pomocí zásuvkového měřiče spotřeby elektrické energie FK Technics. A přestože chladič, zdroj a grafická karta zůstávají neměnné a paměti jsou nastaveny také velmi srovnatelně, pořád se jedná o spotřebu celé platformy dané do jisté míry také základní deskou, osazenou čipovou sadou a dalšími čipy právě na desce (i když i v tomto případě jsou podmínky díky použití desek Gigabyte ze stejné třídy v rámci možnosti co nejvíce srovnány).

Teplotní testy berte spíš jako velmi hrubou informaci. Použitým chladičem je sice Noctua NH-C12P a pastou pak Noctua NT-H1, přesto může dojít k ne vždy stejnému rozetření pasty a teplota okolí se může také mezi testy lišit až o tři stupně Celsia. Pro patici AM3 má také starší revize C12P trochu jiné uchycení než kolem patic pro procesory Intel. U mnoha procesorů ukazuje čidlo v klidu teploty nižší než jsou teploty v místnosti.

Shrnutí výkonu a verdikt

Shrnutí výkonu

V grafu celkového výkonu nejsou započítány syntetické testy (Everest apod.) a jednotlivá skóre z PCMark Vantage. Pokud tento výkon podělíme aktuální cenou procesorů vč. DPH, dostaneme následující index výhodnosti jednotlivých CPU. Platí, že vyšší číslo znamená výhodnější procesor.

Verdikt

Core i5-2300 by jakožto nejlevnější model celé řady čtyřjádrových desktopových Sandy Bridge byl jistě hitem. Proč ten podmiňovací způsob? Protože bez něj to platilo v mnoha předchozích generacích procesorům než se Intel rozhodl „usnadnit“ přetaktování a udělat z něj do velké míry výsadu nejdražších modelů. Přestože si bez nějakého sahání na napětí můžete v případě vlastnictví desky s P67 přetaktováním o nějakých (až) 10 % výkon navýšit, už to zdaleka není v absolutním výkonu srovnatelné s přetaktovaným vyšším modelem. A jestli to náhodou není to, co Intel chtěl především.

Jestli vám ale stejně přijdou všechny dnešní procesory výkonné spíše až zbytečně moc, pak vás omezené přetaktování trápit nemusí. Bez zvažování této okolnosti musíme i5-2300 hlavně chválit. Pro majitele platformy LGA 775 to bude citelný upgrade dokonce i když vlastní nejsilnější dostupné procesory v tomto balení a pro ty, kdo dumají nad novým počítačem, se také jedná o dobrou volbu. Když seřadíte třeba graf celkového výkonu procesorů podle ceny, ukáže se vám i5-2300 jako vynikající mezi svou nejbližší konkurencí. To se dá slovním opisem vyjádřit jako nejvýhodnější ve své výkonnostní kategorii (z otestovaných procesorů samozřejmě), další podobný „zub“ se koná až u Athlonu II X4 645. Jenže to už jsem výkonnostně minimálně o třídu níže.

Phenom II X6 1055T či 1075T se oproti Core i5-2300 (či 2400) vyplatí jen v případě, že pro procesoru chcete hlavně výkon v hustě mnohovláknových aplikacích typických spíše pro pracovní stanice než desktopy (mluvím o renderingu, převody videa se konají jistě i na domácích počítačích, i když asi ne pořád ideálně tolikavláknové). Ve všech dalších ohledech jsou čtyřjádrové Sandy Bridge na míle před konurenčními Thubany či Deneby. Při srovnatelné frekvenci mají vyšší výkon, v určitých oblastech dokonce výrazně a především to všechno zvládají s řádově nižším příkonem. Na skutečnou (tedy ne dumpingovými cenami dosaženou a především zpětnou kompatibilitou oslovující) konkurenci od AMD si jednoduše Sandy Bridge ještě musí počkat.

Intel Core i5-2300

+ nejlepší poměr výkon/cena mezi otestovanými „silnými“ procesory
+ velmi nízká spotřeba v klidu
+ výborný poměr výkon/watt (příkonu)
+ ve většině aplikací i ve hrách daleko i před šestijádrovými Phenomy II

+ integrovaná grafika výkonem srovnatelná s IGP v čipsetech AMD, umí akceleraci HD videa
– přetaktování jen o něco přes 300 MHz, pro vyšší nutno vybírat procesor s „K“
– pro aplikace s náročnými šesti a více vlákny (rendering, občas i video) je Phenom II X6 lepší
– o zhruba 40 % nižší výkon HD Graphics než u i5-2500K, mnoho her stále není 100% kompatibilní

Za zapůjčení Intel Core i5-2300 děkujeme společnosti
Alfa Computer

Test Core i5-2300: nejlevnější čtyřjádrový Sandy Bridge

Ohodnoťte tento článek!