Test mobilního Intel Core i5: je Sandy Bridge výkonnější?

0

Úvod, charakteristika procesorů

Obě modelové řady, 2400 a 2500, se liší podobně jako starší modelové řady 400 a 500 – ta s nižším označením nepodporuje kryptovací funkce AES a nezvládá pokročilejší virtualizaci VT-d. U řad 400 a 500 byl ještě rozdíl v maximu turba – zatímco 460M a 520M měly stejnou základní frekvenci 2,53 GHz, turbo v prvním případě dosahovalo na 2,8 GHz a v druhém na 3,07 GHz. Jinak byly obě zmíněné modelové řady totožné.

Core i5 2400 a 2500 se také liší v přítomnosti a nepřítomnosti kryptovací sady AES a lepší virtualizace, nicméně druhým rozdílem nejsou maxima turba, protože se tyto dvě řady nepřekrývají ve svých základních frekvencích. Rozdíl je už jen pouze v maximu frekvence integrovaného jádra – 1,2 GHz u 2400 oproti 1,3 GHz u 2500. Řada 2400 navíc obsahuje pouze model 2410M s frekvencí 2,3-2,9 GHz, zatímco 2500 je o něco bohatší. Začíná modelem 2537M s frekvencí 1,4 GHz a končí modelem 2540M s frekvencí 2,6 GHz.

Tip: Více o modelech Core i5 najdete v našem článku

Nízké napětí, turbo na třech

Testovaný procesor Core i5-2520M má základní frekvenci 2,5 GHz a s turbem se dostane až na 3,2 GHz – pokud je vytíženo jenom jedno jádro. Při zatížení obou jader, například při převodu videa, může jít frekvence až na 3,0 GHz, pokud se ale procesor a grafika (tvoří jeden celek) zahřejí natolik, že by překročily maximální TDP 35 W, frekvence poklesne. Při nicnedělání klesá frekvence procesoru na 800 MHz při napětí 0,82 V, v maximu pak napětí skočí na velmi hezkých 1,19 V. V praxi se turbo dostává běžně na 3 GHz, a to i v případě, že jsou vytížena všechna jádra na maximum. Core i5 logo

Když jsem pustil Prime 95, snížilo se turbo zhruba po dvou minutách na 2,9 GHz a tam již vydrželo, přičemž se tu a tam vrátilo na 3 GHz. Teplota procesoru přitom byla dost vysoká, držela se na 88 stupních. Na 3,2 GHz se procesor dostane jen velmi výjimečně, zpravidla jen na dobu jedné dvou sekund a to ještě ve zcela specifických případech. Při vytížení jednoho jádra bylo obvyklé maximum 3,1 GHz.

Tip: Zajímavé je pozorovat turbo utilitou Intel Turbo Boost Technology Monitor, který můžete stáhnout z webu Intelu. Ukazuje frekvenci procesoru graficky i číslem, číslo je vidět jen v případě, že frekvence skočí na základní nebo výš (v tomto případě 2,5+ GHz). Z této utility je dobře patrné, že turbo se hýbe plynule v celém rozsahu po 0,1 GHz a nejsou zde patrné žádné skoky.

Novinku jsem srovnal se starším procesorem Core i5-460M, který má stejnou základní frekvenci, ale nižší turbo, jen 2,8 GHz. Na této maximální frekvenci běží procesor takřka vždy, stačí jen, aby maximální vytížení nedosáhlo přesně 100 %. A i když pustím například Prime 95, udrží se frekvence dlouhodobě na 2,66 GHz. Turbo má v tomto případě jen dvě úrovně, 2,66 a 2,8 GHz, neskáče tedy po 100 MHz, ale po 133 MHz, což je dáno frekvencí základní sběrnice.

Bohužel CPU-Z u procesorů Arrandale neukazuje napětí, takže nemohu srovnávat, jak úsporný procesor je; frekvence v idle padá na 1,2-1,33 GHz (zde poněkud osciluje). Tento procesor byl osazen v notebooku Acer TravelMate 8372G.

Výsledky testů

Který je lepší?

Oba procesory prošly stejnou testovací sadou, jakou používáme v recenzích zde na ExtraNotebook.cz. Vybral jsem pochopitelně jen ty testy, kterých se účastní samotný procesor, čili byly vyloučeny všechny, do nichž mluví grafika nebo disk, což se týkalo například PC Mark Vantage Gaming nebo Music.

Při testování se mi však stala zajímavá věc. Poté, co jsem prošel celou testovací sadou a začal jsem psát stať o turbu, zjistil jsem, že maximální frekvence procesoru nikdy nepřekročily nominální. Jednoduše řečeno, všechny testy proběhly bez turba, s maximem 2,5 GHz. Začal jsem pátrat, proč se tak děje, a podezření padlo na aplikaci Lenovo Power Manager, která spravuje stav baterie, šetřící režimy apod. Tato aplikace z nějakého důvodu v profilu test, který jsem vytvořil speciálně pro test, nepovolila turbo. Přepnul jsem tedy na klasický režim Windows 7 „Rovnováha“ a hle, turbo začalo fungovat.

Acer Travelmate 8372

Poté, co jsem se málem rozběhl proti zdi při představě, že všechno musím přetestovat, napadlo mne, že se mi bezděky naskytla možnost srovnat výkon procesoru bez a s turbem. Navíc nebylo nutno testovat znovu vše – jen to, do čeho mluví procesor, což dobu testování o nějakou třetinku zkrátilo. V následující tabulce tedy najdete nejen Core i5-460M a 2520M, ale také 2520M bez turba a navíc jsem přidal pro srovnání ještě čtyřjádrový Core i7 2630QM, který jsem otestoval v notebooku Asus N53SV.

Lenovo T420

Dále pro lepší představu srovnání výkonu jsem přidal ještě další dva sloupce, které srovnávají jednak oba procesory a jednak 2520M s a bez turba (procentuálním rozdílem výkonu) a 2520M s turbem a 460M.

Testy proběhly na následujících noteboocích:

  • Lenovo T420, Intel Core i5-2520M, 4 GB DDR3, 500GB disk 7 200 ot., Nvidia NVS 4200M
  • Acer TravelMate 8372G, Intel Core i5-460M, 4 GB DDR3, 160GB disk SSD, Nvidia GeForce 310M
  • Asus N53SV, Intel Core i7-2630QM, 4 GB DDR3, 750GB  disk 7 200 ot., Nvidia GeForce GT 550M

Asus N53SV

Vyšší výkon, nižší spotřeba               

Z testů je patrno, že nový Core i5 2520M je o cca 20 % výkonnější než starší model 460M (když pominu kryptovací testy s AES). Samozřejmě že srovnání by dopadlo pro starý model o něco lépe, kdybych tu měl 520M s maximem turba na 3,07 GHz, ale rozdíl by byl jen v řádech procent. Je zkrátka evidentní, že architektura Sandy Bridge přináší nejen o něco vyšší výkon na gigahertz, ale také lepší práci s turbem a využívání jeho maxima.

Test Core i5-460M Core i5-2520M Core i7-2630QM Rozdíl 460M (%) Rozdíl turbo (%)
    bez turba s turbem  
PCM Vantage Memories (pts) 4592 3479 3871 4392 -15,7 11,3
PCM Vantage TV and Movies (pts) 3980 3821 4116 5174 3,4 7,7
PCM Vantage Communication (pts) 5640 8156 9137 7066 62,0 12,0
3DM 2006 CPU (pts) 2785 2975 3539 5055 27,1 19,0
3DM Vantage CPU (pts) 7379 8083 9480 17312 28,5 17,3
Sandra 2011 CPU (GOPS) 33 34,1 41 69,3 24,2 20,2
Sandra 2011 Memory (GB/s) 8,9 9 9 8,67 1,1 0,0
Sandra 2011 Cryptography (MB/s) 334 1000 1 150 633 244,3 15,0
Sandra 2011 Cryptography AES256 (MB/s) 322 2990 2990 828,6 0,0
Sandra 2011 Cryptography SHA256 (MB/s) 346 379 455 31,5 20,1
Cinebench 11.5 CPU (pts) 1,94 2,36 2,6 5 34,0 10,2
Cinebench 11.5 CPU 1× (pts) 0,83 0,74 1,11 1,14 33,7 50,0
Windows 7 Experience CPU (pts) 6,9 6,9 7,1 7,4 2,9 2,9
WM Encoder 64 (s) 176 168 146 91 20,5 15,1
Převod Divx (s) 74 79 64 53 15,6 23,4
Převod Xvid (s) 134 135 112 114 19,6 20,5
x.264 Benchmark 3.0 (fps) 12,11 12,19 15,32 26,2 26,5 25,7

 

Poznámka: Z tabulky také vyplývá jedna důležitá drobnost: čtyřjádro nepomůže při převodu videa pomocí Xvid – tam je důležitější maximální frekvence, protože Xvid nevyužívá efektivně všechna jádra procesoru. U Divx čtyřjádro pomůže, ale jen částečně, až převod do H.264 a WMV využije všechna jádra „do mrtě“.

Platforma Sandy Bridge tedy je jednoznačným přínosem, i když výkon se nezvednul tak, jako v případě přechodu od architektury Core2 Duo ke Core iX. Výhodou platformy je také vyšší úspora energie a tedy delší výdrž notebooků při běhu na baterii. Testované Lenovo vydrželo s 56 Wh baterií téměř osm hodin v idle, což je skutečně impozantní výsledek, když uvážíte, jaké má vnitřnosti. S baterií o kapacitě okolo 90 Wh, která z notebooku vyčuhuje na zadní straně, se pak můžete dostat i na avizovaných 15 hodin. Čili pokud uvažujete o novém notebooku, rozhodně volte Sandy Bridge, vyplatí se to.

Grafy

3DMark 2006

3DMark Vantage

PCMark Vantage

Sandra 2011

WME

x264 benchmark

Xvid

Test mobilního Intel Core i5: je Sandy Bridge výkonnější?

Ohodnoťte tento článek!