Tiché PC: základy výběru komponent

0

Obecně lze říci, že utišit existující počítač vyjde vždy dráže, než když myslíme na potencionální hlučnost při koupi nového PC. Pečlivým výběrem komponent máme již z poloviny vyhráno. Než se ale společně podíváme na jednotlivé vhodné součástky, tak se nejprve musíme zamyslet nad umístěním počítače a jeho účelem.

Umístění PC

Teď nebudeme řešit výběr nejlepší grafiky či procesoru, ale zamyslíme se nad tím, kde vlastně v bytě bude PC umístěno. Je velký rozdíl, pořizujete-li si počítač jako multimediální centrum a chcete ho mít přímo u televize v obývacím pokoji nebo máte-li v plánu si koupit herní mašinu, pro kterou máte vyhrazenu samostatnou místnost – pracovnu.

Je zřetelné, že v druhém případě (herní PC) nebudou nároky na tichost počítače takové, jako v případě prvním. U PC her většinou člověk má zapnutý zvuk do reproduktorů či nasazená sluchátka, což spolehlivě přehluší jakékoliv vrnění ventilátorů. Naproti tomu u HTPC je jakýkoliv rušivý zvuk u sledování filmu nepříjemný a po delší době i dost frustrující.

Což ovšem ale neznamená, že herní PC musí být zákonitě hlasité a HTPC tiché. Tiché komponenty neznamenají nekvalitní či nevýkonné, byť obvykle je za ně nutné něco připlatit. Spíše jsem tím chtěl říci, že je nutné se zamyslet nad zbytečným naddimenzováním výkonu (vyšší výkon = větší odpadní teplo = větší nároky na chlazení = větší hlučnost) a počítač kupovat optimalizovaný přesně pro konkrétní potřeby.

V souvislosti s umístěním PC v bytě je nutné také zmínit samotné pracovní místo. V poslední době se dají spatřit různé počítačové stolky aneb když to má šuplík na klávesnici, tak je to počítačový stůl. Kromě špatné ergonomie tyto stoly mají ve výbavě (občas) ještě jednu specialitku a tou je polička či vyhrazený prostor na case. Dejte si pozor abyste jednak vybrali stůl do kterého se vám case vůbec vejde a hlavně, kde nebude nic bránit účinnému chlazení. Setkal jsem se i stolem, který měl celou zadní stěnu překrytou, kromě malého otvoru na kabeláž, což je pro chlazení (a tím pádem i pro nízký hluk) katastrofální. Ideální je mít počítač umístěn tak, aby za skříní bylo alespoň 10–20 cm místa (pro odvod teplého vzduchu) a samozřejmě z žádné strany nebyl přilepen např. k topení nebo jinému zdroji tepla (přímé sluníčko).

Procesor

Srdce počítače v současné době tepe již klidně přes 3,0 GHz a obsahuje čtyři jádra (což sice není to samé jako čtyři procesory v minulosti, ale skoro). Přesto je nutné (jak jsem napsal výše) se při koupi zamyslet a nevzít bezhlavě ten NEJ. Neptáme se, který je nejlepší na trhu, ale který je nejvhodnější pro nás (což může být někdy to samé jako nejlepší na trhu, ale ne vždy). Např. do multimediálního centra či levnější herní sestavy stačí procesory se spotřebou 45W a frekvencí do 2,5 GHz. Čím méně wattů spotřeby, tím méně odpadního tepla a tím lepší možnosti chlazení pod neslyšnou hranici.

Se spotřebou CPU úzce souvisí výběr chladiče. Je lépe chladič naddimenzovat, protože menší chladič (např. dodávaný s procesorem) sice daný čip také uchladí, ale právě za cenu vyšší hlučnosti (vyšších otáček ventilátoru), což je přesně to, čemu se chceme vyhnout. Několik tipů:

Grafická karta

Grafická karta je pro hry tou nejpodstatnější komponentou a její jádro podává neuvěřitelné výpočetní výkony. Bohužel spotřeba grafických karet není nízká, respektive je pěkně vysoká. Jestliže lze koupit výkonný procesor se spotřebou 45W, pak u grafických karet (herních modelů) se pohybujeme na násobku této hodnoty (TDP 100 – 150W je obvyklé). S tím bohužel souvisí i zvýšené nároky na chlazení. Grafické karty nejsou vybaveny na upevnění takových hladičů jaké obvykle používáme pro chlazení CPU, ale i tak se dají nalézt chladiče, které s přehledem uchladí rozpálenou grafickou kartu.
Tady se bohužel určitým úpravám nevyhneme, pokud ovšem nezvolíte model výrobce, který je již od výroby vybaven pasivním chlazením.

I některé grafické karty, které mají slušný výkon, jsou tiché již v základu (s referenčním chladičem). Za všechny jmenujme např. ATI 3850, NVIDIA 8800GT nebo 9600GT. U zbylých to není již tak růžové. Naštěstí mnozí výrobci si to také uvědomují a na trh dodávají grafické karty vybavené upraveným chladičem. Tady nezbývá než sledovat recenze, protože nelze obecně říci, že tato firma má grafiky tiché a tato ne.

Pokud se rozhodnete nahradit nevyhovující chladič svépomocí, tak vám doporučuji se obrátit na specializovaná fóra. Výběr pasivních chladičů je široký, za všechny jmenuje snad jenom etalon třídy: Accelero S1 rev. 2 (nejprve si ale ověřte kompatibilitu tohoto chladiče s vaší grafickou kartou) nebo jeho většího brášku Accelero Xtreme (viz recenze):

Accelero Xtreme

Počítačová skříň

U samotné skříně je výběr v podstatě zaměřen na kombinaci dobrého chlazení a kvalitního dílenského zpracování. Na konkrétní záludnosti výběru skříně se podíváme také v samostatném článku (který později prolinkuji i sem).

Zdroj

Dnešní zdroje jsou vybaveny povětšinou velkým 12cm venitlátorem (případně ještě větším). Obzvláště u zdroje se moc nevyplatí šetřit, protože náhrada hlučného ventilátoru je poměrně komplikovaná (s rizikem ztráty záruky). Navíc příplatek za kvalitní zdroj znamená, že dostaneme zdroj s vysokou účinností (a tedy s menším podílem odpadního tepla). Většina výrobců dodává již zdroje s teplotně řízeným ventilátorem, ale i tak jsou velké rozdíly mezi výrobci. Několik tipů:

Z relativně známých a kvalitních zdrojů bych se osobně snažil vyhnout Fortronu, který má zdroje sice ne příliš hlasité, ale konkurence je přece jenom o kousek lepší. O levných napodobeninách jako je např. Eurocase, LC Power, Heddy nebo Xilence ani neuvažujte. Nejen, že s hlučností jsou na tom prachbídně, ale riskujete i kolaps zdroje a následné vyhoření.

Pevný disk

Poslední důležitou komponentou je pevný disk. S hlučností HDD se dají také provést kouzla, ale na ty se podíváme v samostatném článku. Pokud si kupujete nový disk, tak se zaměřte na zkušenosti ostatních uživatelů. Velmi často se stává, že různé řady jednoho výrobce se od sebe velmi odlišují. Bohužel, může nastat i případ, kdy se od sebe velmi výrazně liší kus od kusu a hlučnost obvykle nebývá důvodem k uznání reklamace.

Obecně lze říci, že s hlučností na tom jsou nejlépe ty disky, které obsahují nejméně rotujících ploten a čtecích hlaviček (jejichž pohyb při seeku je obvykle tím, co nejvíce ruší). Problémem mohou být i vibrace disku, což je ale něco, co by měla úspěšně odstranit kvalitní skříň. Přesto si před koupí pročtěte zkušenosti ostatních uživatelů, protože některé disky jsou známé svou touhou se mírně rozvibrovat (např. disky firmy Samsung).

Ostatní komponenty, jako základní deska, RAM, zvuková či televizní karta jsou chlazeny pasivně a proto si s hlučností nemusíme dělat starosti. Pouze u základních desek bych zmínil výhodnost řešení chlazení pomocí heatpipe, které výrazně napomáhá udržení přiměřené teploty. Co se týče hlučnosti, pak je ještě nepřeslechnutelná mechanika – ať už DVD či CD. S tou toho bohužel moc nenaděláme, když se roztočí vložené médium, tak to hluk prostě vytváří, na druhou stranu nejedná se o příliš častou činnost a těch pár sekund zvýšené hlučnosti lze vydržet. Obecně nejtišší mechaniky vyrábí Samsung a Asus.

Posledních pár řádek bych rád věnoval přídavným ventilátorům (o kterých se podrobněji také rozepíšu). Pro chlazení PC jsou nezbytné a obvykle jsou jedním z nepříjemných zdrojů hluku. Jejich regulace je ale poměrně jednoduchá a výběr velmi široký, což si také popíšeme v další části této minisérie.

Inspiraci pro stavbu tichého počítače můžete najít i v doporučených PC sestavách z května:
tiché, levné a energeticky úsporné PC
velmi tiché PC (bez ohledu na náklady)

Originál článku vyšel na webu TechZine.cz.

Ohodnoťte tento článek!