Typy sluchátek včetně důležitých parametrů a technologií

4
Bezdrátová bluetooth sluchátka
Přehled jednotlivých typů bezdrátových sluchátek
-
Zdroj: Freepik

V předchozím článku jste si mohli přečíst o historii technologie Bluetooth. Popsali jsme vám základní princip fungování a zároveň jsme rozebrali všechny důležité Bluetooth audio kodeky, které mají vliv na výslednou kvalitu přehrávané hudby ve sluchátkách. Dnes si představíme jednotlivé typy bezdrátových sluchátek a podíváme se na přehled všech důležitých parametrů a technologií, na které je třeba brát ohled při výběru nejen bezdrátových sluchátek.

Jaké typy sluchátek rozlišujeme

Bezdrátová sluchátka jsou bezpochyby trendem moderní doby. Jejich klady často převažují nad zápory. Při použití správných kodeků navíc dokážete přenášet hudbu na takové úrovni, která je pro běžného posluchače v drtivé většině případů plně dostačující. Existuje však více typů sluchátek, které svým provedením a vlastnostmi cílí na určitou skupinu uživatelů.

Cirkumaurální sluchátka

Tato sluchátka naleznete často pod pojmem Hi-Fi sluchátka nebo také sluchátka studiová. Jedná se o bytelné headsety s uzavřeným nebo otevřeným provedením mušlí, které obepínají celý posluchačův ušní boltec. Tento typ sluchátek umožňuje využití velkých měničů s dobrými technickými parametry, které vytváří kvalitní akustický projev. Kvůli větším rozměrům může být jejich kompaktnost při převážení nebo cestování méně pohodlná než u menších typů sluchátek.

Cirkumaurální sluchátka rozlišujeme podle otevřené nebo uzavřené konstrukce mušlí:

  • Uzavřená – mušle sluchátek mají z vnější strany „zvukově nepropustnou“ vrstvu. Nejčastěji se můžete setkat s plastovým provedením, dražší sluchátka však sázejí na jistotu v podobě kovového (nejčastěji hliníkového) krytu. Uzavřený typ sluchátek exceluje v oblasti izolačních schopností. Okolní hluk se do posluchačových uší dostane v minimální míře a v kombinaci s technologií ANC může dosáhnout absolutního ticha z okolí a může si naplno vychutnat přehrávanou hudbu i v hlučném prostředí. Uzavřené provedení sluchátek s sebou nese i dvě velké nevýhody. Rozvibrovaný reproduktor žene zvuk jen směrem k uchu, na opačné straně však narazí na neprůchodnou překážku a vrátí se zpět. To může být problém hlavně u levných sluchátek, která nemají tento problém vyřešený. Dalším nedostatkem je snížení hodnoty basové složky. Ten způsobuje nedostatečné vychýlení zvukové membrány právě z důvodu nemožnosti „odfuku“ vzduchu. Výrobci dražších a kvalitnějších sluchátek tento problém řeší kupříkladu malým otvorem, kterým může vzduchu „unikat“ ven.
  • Otevřená – vnější strana sluchátek bývá opatřena „zvukově propustným“ materiálem, nejčastěji kovovou nebo plastovou mřížkou. V některých případech se můžete setkat i s látkovým provedením. Díky prodyšné konstrukci může rozvibrovaný vzduch od membrány proudit jak směrem k uchu, tak i opačným směrem do prostoru. To má za následek věrné podání basové složky a přirozené zvukové reprodukce. Nevýhodou u tohoto typu sluchátek jsou snad pouze velmi špatné izolační vlastnosti. Pokud s těmito sluchátky půjdete do přeplněného MHD nebo do vlaku, můžete si být jistí, že požitek z poslechnuté hudby si odnesete nejen vy, ale i všichni cestující ve vašem okolí.
Cirkumaurální sluchátka
Příklad uzavřených cirkumaurálních sluchátek (zdroj Freepik)

Supraaurální sluchátka (na uši)

Supraaurální sluchátka dosahují zpravidla menších rozměrů než výše zmíněná Hi-Fi sluchátka a jejich velikostí padnou přímo na velikost ušního boltce. Rozměry mušlí nepřesahují velikost lidského ucha a bývají pokryty molitanem, případně u dražších modelů tzv. paměťovou pěnou. Tento typ sluchátek nejčastěji naleznete v kombinací s přívlastkem „sportovní“. Jejich rozměry, a především hmotnost přímo nabádají k častým sportovním aktivitám, při kterých zároveň díky relativně dostatečným velikostem měniče můžete získat poměrně kvalitní zvukové podání. S tímto typem sluchátek můžete bez problému vyrazit za sportem nebo jinou venkovní aktivitou, stejně dobře ale sluchátka poslouží při každodenním poslechu hudby u počítače. Výhodou těchto sluchátek je možnost složení do kompaktních rozměrů, díky čemuž je můžete snadno převážet z místa na místo.

Supraaurální sluchátka
Příklad supraaurálních sluchátek (zdroj Freepik)

Intraaurální sluchátka (do uší)

Poslední typ sluchátek naleznete odborně pod pojmem intraaurální. Jedná se o nejmenší typ sluchátek, se kterými jste se všichni pravděpodobně už minimálně jednou za život setkali. Tato sluchátka se těší největší hojnosti využívání hlavně kvůli velmi malým rozměrům a hmotnosti. Sluchátka můžete doslova schovat do kapsy a v případě potřeby je zase vytáhnout, vložit do ucha a pokračovat v poslechu hudby.

Intraaurální sluchátka dělíme podle typu použití na pecky a špunty:

  • Pecky – vkládají se přímo do uší a mívají nejčastěji kulovitý tvar, aby co nejlépe držely v uchu. Provedení těchto sluchátek bývá bohužel mnohdy laciné a lacině působí i výstupní zvukový projev, od kterého nečekejte (zvláště u levnějších modelů) zázraky. Basovou složku zde hledejte zbytečně, stejně bídné kvality dosahují i výšky. Pecky často dostanete zdarma ke koupi nového telefonu nebo jiného produktu a lze je brát jako záložní sluchátka, která si uschováte do batohu a použijete v případě, že se vám vybijí vaše hlavní sluchátka.
  • Špunty – dosahují podobného tvaru jako pecky s tím rozdílem, že konec, který vkládáte do uší, bývá zakončen gumovým výstupkem. Ten slouží k utěsnění zvukovodu a zároveň lehce rozvibrovává vaše uši při silných basových momentech skladby. Stejně jako uzavřená sluchátka, i špunty se pyšní excelentní izolací okolního hluku, který můžete ještě snížit, pokud sluchátka disponují technologií ANC (active noise canceling). Této technologii se budeme věnovat níže. Zvukový projev špuntových sluchátek může být velmi rozmanitý a vše závisí na kvalitě zpracování a použitých komponentech. Existují totiž i dvoupásmové nebo třípásmové modely s excelentní zvukovou reprodukcí na úrovni studiových sluchátek, za které si pochopitelně i patřičně připlatíte.
Intraaurální sluchátka
Příklad intraaurálních sluchátek (zdroj Freepik)

K čemu slouží technologie ANC (active noise canceling)

S pokročením doby přišly i nové technologie mající za úkol zpříjemnit posluchači samotný poslech hudby i ve ztížených nebo hlasitých podmínkách. Tato technologie nabízí pokročilou eliminaci okolního hluku, a to hned dvěma cestami. První možností je eliminovat hluk pasivně pomocí pevně uzavřené konstrukce sluchátek s hutnými náušníky, které obepnou ucho a „utěsní“ všechny mezery mezi tváří a sluchátky.

Druhá možnost spočívá v použití technologie ANC (v překladu aktivní potlačení okolního hluku). Ta funguje na principu vyrušení nežádoucích frekvencí, které přicházejí z vnějších prostor do vašeho ucha. Tyto frekvence zaznamenávají mikrofony umístěné na vnější straně sluchátek a posílají je v opačné fází zpět do vašeho ucha. Pokud se tyto dva zvuky (rušivý venkovní zvuk a nahraný zvuk opačné fáze) spojí, dojde k vzájemnému vyrušení a rušivá frekvence „zmizí“.

ANC nejlépe eliminuje zvukové frekvence s kratší vlnovou délkou. Kupříkladu v MHD nebo na rušné ulici neuslyšíte nic. Pokud však mikrofonům přijde do cesty zvuková frekvence s vysokou vlnovou délkou (houkající sanitka, klakson), nemají mikrofony čas se „adaptovat“ a tento zvuk se k vám dostane.

Pokud vládnete anglickým jazykem, můžete se dozvědět více v tomto pěkně zpracovaném a přehledném videu:

True Wireless jako výstřelek moderní doby?

S touto relativně „mladou“ technologií přišla na trh v roce 2016 jako první společnost Apple se svými Apple AirPods. Do té doby byla bezdrátová sluchátka vždy propojena mezi sebou kabelem, který se staral o přenos energie mezi jednotlivými sluchátky. True Wireless odstraňuje toto kabelové spojení mezi sluchátky.

V praxi to znamená, že sluchátka jsou připojena pomocí Bluetooth nejen s telefonem, ale i vzájemně mezi sebou. Každé sluchátko obsahuje svoji baterii, od které však nečekejte desítky hodin výdrže právě díky jejím miniaturním rozměrům. Tato malá true wireless sluchátka dokážou na jedno nabití hrát v řádku několika hodin. O další výdrž se vždy stará napájecí pouzdro, které zároveň slouží i jako ochrana sluchátek při cestování.

parametry u bezdrátových sluchátek
Důležité parametry u sluchátek (zdroj Freepik)

Nejdůležitější parametry bezdrátových sluchátek

Při výběru nových sluchátek musíte brát v potaz hned několik faktorů. Nejdůležitějšími prvky jsou kmitočtová charakteristika, citlivost měničů a jejich impedance. Nároční posluchači a zákazníci hledající profesionální zvukové řešení může zajímat i akustický tlak, harmonické zkreslení nebo maximální zatížitelnost sluchátek. Toto jsou ale pokročilé hodnoty, které běžný posluchač nepotřebuje řešit a proto je v našem seznamu vynecháme.

Kmitočtová charakteristika

Kmitočtový rozsah se udává v Hz (hertz) a značí rozsah, v jakém jsou sluchátka schopna reprodukovat zvuk. Běžně se můžete setkat s hodnotami od 20 Hz do 20 kHz, které se však mohou kus od kusu mírně lišit. V praxi však průměrný dospělý posluchač dokáže rozpoznat pouze frekvence od 16 Hz do 16 kHz. U kvalitnějších sluchátek výrobce uvádí i hodnotu útlumu v dB (ideální tolerance ± 3 dB). U levnějších kusů tuto hodnotu budete mnohdy hledat zbytečně

Citlivost

Tento údaj charakterizuje akustický výkon sluchátek a uvádí se v dB/Wm. Čím vyšší hodnoty citlivosti sluchátka obsahují, tím hlasitěji dokážou hrát při menší spotřebě energie. V praxi to znamená, že u sluchátek s vysokou citlivostí budete muset méně zvyšovat hlasitost ručně, abyste dostali hlasitý zvuk. U lepších sluchátek se můžete dostat na hodnotu okolo 100 dB/Wm, u nejlepších hledejte hodnoty okolo 130 dB/Wm.

Impedance

Hodnotě impedance věnujte vždy maximální pozornost. Jedná se totiž o jeden z nejdůležitějších údajů u sluchátek. Impedance je v podstatě elektrický odpor měničů a určuje maximální výkon, jaký je schopný zdroj signálu (například telefon) do sluchátek přivést bez použití zesilovače. Laicky řečeno, jedná se o údaj, jak hlasitě budou sluchátka hrát s omezeným bateriově napájeným napětím. Pro přehrávání hudby skrze smartphone nebo tablet vám bohatě postačí sluchátka s impedancí do 30 Ω (ohm), pro dosažení studiových kvalit se porozhlédněte po sluchátkách s impedancí vyšší než 35 Ω.

V článku jsme si rozebrali jednotlivé typy sluchátek a jejich následné dělení. Nastínili jsme si také pár nejzákladnějších parametrů, na které je třeba si dávat pozor při koupi nových sluchátek. V příštím článku přejdeme k přehledu nejlepších sluchátek pro sportování, poslech hudby ve městě nebo v přírodě a ukážeme si nejlepší bezdrátová sluchátka k počítači a pro hraní her.

Zdroje: Rowkin, Wikipedia, Hi-Fi poradna, Muzikus

Typy sluchátek včetně důležitých parametrů a technologií
Ohodnoťte tento článek!
3.3 (66.67%) 3 hlasů

4 KOMENTÁŘE

  1. Nechci být za rýpala, nebo nějakou protivnost, ale…:
    Existují sluchátka i polo otevřená/uzavřená. Totiž do otevřených spadají třeba AKG K612, kdy je to děravý jak řešeto. Uzavřenky mám na stole – ATH M50x (bez jediného otvoru). No a pokud je tam nějaký otvor, ale není to děravé jak řešeto, považuje se to za „mezistav“.

    Impedance sluchátek sama o sobě není důležitá, protože obvykle volíme sluchátka a zesilovač zároveň, pokud to myslíme s poslechem vážně. Ty vyšší impedance se používaly a používají z historických důvodů, staré vedení bývalo přizpůsobené na 600Ohm, ale pro zjednodušení konstrukcí „spotřebky“, se šlo s impedancí dolů. Ono by se totiž z malé 9V baterie špatně budilo 600Ohm zátěž (bavíme se o době, kdy „step up“ měnič znamenal velkou škatuli s trafem a elektronkama). I s tranzistory to nebylo jednoduché, bylo to drahé, tak se to hnalo na nízké impedance.

    Dneska už není problém vyhnat napětí nahoru, takže vybudit jak vysokou, tak nízkou impedanci. Akorát se to u spotřebky logicky neděje, protože většina spotřebky má impedanci do těch cca 60Ohm.

    Frekvenční rozsah je hezká věc, ale i „značkoví“ výrobci na něj dlabou, takže pokud obvykle nevidím hezkou křivku – tedy celou cháru s osama, jak to má být, tak to beru dost s rezervou. Totiž ta tolerance je obvykle udávána pro pokles, ale ne pro případné pohoří na spodních kmitočtech pro sluchátka „se zábavným zabarvením“, jak rádi recenzenti píší.

    Poslední věc, na kterou se dost zapomíná – uzavřenky mají někdy citelný „kelímkový efekt“, sice jste to tam zmínil, ale řekl bych, že je to docela zásadní problém, pokud se to výrobci nepovede.

    ANC je hezká věc, ale dost záleží na jeho konkrétní implementaci výrobcem (většinou kupují hotové řešení od výrobce SoC) a zároveň je jeho použití dost omezené (brum motoru v letadle, vlaku, automobilu).

    A když už řešíte i nějaké nepříjemnosti, určitě bych zmínil servisovatelnost, protože ty „hezké a bezdrátové“ ineary lze v případě poruchy nebo horšího akumulátoru jedině zahodit.

    Jinak chválím že oproti jiným jste si dal nějakou tu práci a informace dohledal. Celé to shazuje jen jeden problém, ochota výrobců udávat relevantní informace, takže se dá jen opírat o dobře provedené testy, nebo zkoušet na vlastní uši a nahrávky 🙂

  2. Upřímně jsem za posledních cca 15 let vyzkoušel spoustu sluchátek, většinu z nich převážně špunty, kvůli rozměrům, ale na doma či do kanceláře i „velká“ přes uši, „střední“ na uši, drátová, bezdrátová, různé značky (Koss, Audiotechnika, AKG, Sony, Sennheiser, JBL, Beats atd.) a nikdy se nevyznal v těch údajích o impedanci, citlivosti a případně dalších. A nikdy jsem to nepotřeboval. Jediný, co vím z fyzicky ze základky je frekvenční pásmo, které bych měl slyšet a to je u sluchátek stejně parametr naprosto k ničemu, když sluchátka za 300 mají kolikrát psáno 10Hz-25kHz a dražší modely mnohem užší (reálné) spektrum. Tyto věci potřebuje vědět člověk až ve chvíli, kdy ta sluchátka bude připojovat k nějaké své dražší audio technice, tedy u sluchátek od 5000 výš, což jsou nejčastěji „velká“ na uši (cirkumaurální). A do této fáze dospěje minimum lidí, kteří mohou (a chtějí) dát za audiotechniku deseti-tisíce. Tyto články jsou tak vesměs k ničemu, pokud jde o nákup sluchátek. Je to spíš zajímavé rozšíření znalostí pro laika.

    Jen tak pro zajímvaost nejlépe hrající sluchátka byla vždy ta nepříliš drahá, ať už mezi špunty nebo i většími. Často ale za zvuk člověk platil ergonomií. U jednoměničových špuntů pro mě nejlépe hrající byly Sennheisery CX 500 II (děsný kabel, pouťová regulace hlasitosti, pořád jsem to někde pájel, protože to prd vydrželo), u víceměničových mám již přes rok KZ ZS6 a je to pecka, kterou nepřekonaly ani cirkumaurální Sennheisery za 7000 tisíc. U cirkumaurálních mě překvapil kdysi zvuk Platronics RIG 600, která jsem sehnal za 1700. Hrála mnohem lépe jak Kossy (model už nevím) za 5000. Teď naposledy mě hodně překvapil zvuk Beats EP, které jsem na Alze sehnal s utrženým pravým měničem za 230Kč. Měnič jsem připájel a na to, že jde o sluchátka za 1500-2000 hrají parádně, mnohem čistěji, jasněji a je slyšet více složek než u profláklých Marshal Major II/III, která upřímně na svou cenu hrají hrozně. A to je pro mě Beats značka hipsterů, ne audia. Nejpohodlnější sluchátka, co jsem měl na hlavě, jsou ale HyperX Cloud Flight S. Určením herní, bezdrátová, sehnal jsem je za 800 s tím, že šumí. Updatoval jsem FW a šum je pryč. Hudba je poslouchatelná, i když ten zvuk je trochu ploší, méně výrazný, nic nevyčnívá ani není upozaděné. Zvukově z nich nejsem nadšený, ale to pohodlí na hlavě, člověk si připadá jak v polštáři. I Sennheiser (jehož sluchátka jsou pro mě jinak nejpohodlnější) by se tu mohl přiučit. Paradoxně tak používám troje sluchátka, ke kterým jsem dospěl náhodou a vybírat podle parametrů nebo „audio“ značek by mi nepomohlo. KZ ZS6, značka o které jsem se dozvěděl omylem a nic jsem nečekal, Beats EP, kterým jsem nevěřil ani to, že jsou originální a herní HyperX od výrobce počítačových pamětí…

    • Ono je to tak, že se fakt moc na štítkové parametry hledět nedá, každej si to všelijak přikrášluje a všechno je to taková tuctová sériovka, akorát vysoce naceněná. Takovej příklad za všechny jsou beyery DT770/880/990, které když byly relativně nové, stály cca 10kkč, teď jsou to sluchátka za 4-5kkč s tím, že pořád na tom má marži prodejce i výrobce. A to ještě pozor na to, že za těch 15 let nám inflace snižuje „hodnotu měny“, takže reálně ty sluchátka teď prodávají za čtvrtinu původní ceny. Výrobní náklady vyšších modelů jsou podobné, jako nižších, typu D7xx/8xx/9xx.

      K tomu hodnocení zvuku, každej má rád něco jiného. Technař bude mít prostě jiné nároky, než posluchač jazzu. Teď nemyslím nároky ve smyslu, že ty sluchátka zabijou všechno pod 70Hz, ale ve smyslu maximálního akustického tlaku a průběhu charakteristiky. Je to tak 5 let, co jsem byl na hiendu praha („po novu“ audio video show praha, nebo nějak tak) a vyzkoušel jsem si celou řadu sluchátek od panasonicu, sennu a AKG. Vyhrály to nejdražší panasoniky (měli tam jen uzavřené modely a ty nižší měli nepříjemnej „kelímkovej“ efekt), nejlevnější AKG a senny tam měli nějaké „herní“ headsety, tam se mi nelíbil ani jeden. Pak o kousek vedle měl stánek beyerdynamic, tam mě překvapil cenově rozumný model Amiron Home. Samozřejmě HD800 a podobné věci jsem už na uších měl, tam není co dodat.

      Pak jsem jakožto studý chudent hledal ke svým otevřeným K612 něco, co je uzavřené, protože mně přestávalo bavit přeřvávat všechny ruchy v domácnosti vysokou hlasitostí a zkusil jsem pro mne do té doby neznámou audiotechniku, studoval jsem asi dvě odpoledne recenze a M40x vypadly jako dobrý kompromis, což jsem si ověřil, že jsem necítil zásadní nedostatky pro K612 (tou dobou taky ještě poměrně drahé). Před rokem jsem vzhledem k dlouhému dojezdu do práce hledal i něco přenosného a bezdrátového, chtěl jsem i ANC a tak padla volba na SR50bt a opět, spokojenost (byť je znát nižší výkon a horší dynamika integrovaného zesilovače, ale to jsem jako HW vývojář očekával ještě před koupí a potvrdilo se mi to).

      Takže, primární jsou recenze a testy „zkušených“ posluchačů, než papírové srovnání. U reprosoustav je to podobné a u zesilovačů taktéž. Každej výrobce si i jinak vykládá pojem RMS výkon, dokonce i v „profi“ sféře. Člověk co nemá ponětí o tom, jak AB třída zesilovače funguje a pracuje, jaké jsou typické konstrukce a zkrátka je technickou stránkou nepolíben, bude mít problém oddělit zrno od plevu, já a spousta dalších koukne na štítkové údaje a porovná to s udávanými parametry a hnedka zjistí, že si to začne v některých bodech odporovat (aneb tvrdíme, že zesilovač má výkon 6kW do 2Ohm, ale má jen 16A jištění a hlavně příkon 6kVA, což při účinnosti kolem 50% v AB třídě (je to Hčko, což je vlastně takové ABčko) logicky nemůže mít 6kW výkon, ale v dobrých podmínkách tak polovinu, což odpovídá, protože tvrdí, že do 8Ohm dá 1,2kW ×2 – protože stereo).