U zrodu gigantů, díl 3: Microsoft PowerPoint

0

Počátky PowerPointu byly úzce spjaty s proměnami, kterými procházelo korporátní prostředí na počátku sedmdesátých let. Společnosti si čím dál víc uvědomovaly, že budoucnost marketingu není v poskytování jediného k dokonalosti vybroušeného produktu. Veřejnost si žádala pestrost a variabilitu. Vznikaly nové produktové řady a ty nejabsurdnější z nich se často střetávaly s největším úspěchem.

Nové nápady však bylo třeba komunikovat i v rámci firmy. „Dokážeme to vyrábět? Dokážeme to prodat? Jsme schopni to distribuovat v růžovém obalu?“ Při hledání odpovědí na tyto otázky bylo třeba uspořádat množství mítinků, vytknout problematické body, diskutovat o možných řešeních. Porady a prezentace se staly každodenní záležitostí. O tom, jak výrazný posun v této oblasti nastal, svědčí i fakt, že jenom v roce 1975 bylo v Americe prodáno 50 000 meotarů.  


Program, kterým vše začalo. Powerpoint 1.0

Aplikace pro tři místnosti

Ačkoliv byla výroba prezentací čím dál klíčovější pro chod každé větší společnosti, byly investice do jejich výroby co do času i peněz pořád obrovské. Jediný graficky pokročilejší slide mohl stát i stovky dolarů – jeho výroba byla totiž většinou svěřena externí specializované firmě. S ohledem na účel prezentace jste si v té době prakticky mohli zvolit buďto meotar a průhlednou folii, diapozitivy a projektor nebo tzv. „multimediální prezentaci“ (viz Před zrodem PowerPointu).

První, kdo si pak začal pohrávat s myšlenkou digitalizace prezentačních technologií, byl matematik a mírový aktivista Whitfield Diffie. Diffie, v té době již legenda v oblasti počítačové kryptografie, měl přístup ke všem potřebným prerekvizitám: k počítači, tiskárně i fotografickému sazeči. S pomocí těchto přístrojů, z kterých každý zabíral jednu samostatnou místnost, se mu pak podařilo vytvořit cosi jako proto-PowerPoint.

Díky němu byl schopen vytvořit jednoduchý návrh prezentace (rámečky a text). Tento návrh pak ještě posílal do specializované firmy, kde mu na jeho základě vytvořili diapozitivy. „Tehdy jsem si neuvědomil, jak mocný nástroj mám v rukách,“ vzpomínal Diffey později. „Byl to až Bob, kdo měl tu vizi.

Před zrodem PowerPointu

Prezentace a mítinky se staly nezbytnými již dávno před tím, než vyšla na softwarové nebe hvězda PowerPointu. Chtěli-li dřívější řečníci do svého výstupu přimíchat trochu vizuálna, měli v podstatě na výběr z následujících tří možností:


PowerPoint navždy změnil způsob, jakým byly prezentovány informace a nové myšlenky

  • Meotar a průhledné fólie: Alternativa, kterou známe ještě ze školních lavic. Transparentní folie byly promítány na bílý podklad, písmo bylo tmavé. Místnost nemusela být plně zatemněna a diváci mohli při výkladu sledovat řečníka a diskutovat s ním. Slidy mohly být nakresleny ručně, profesionálnější variantou bylo přefocení grafického návrhu z papíru přímo na fólii. Tato metoda inspirovala vznik PowerPointu 1.0.
  • Diaprojektor a diapozitivy: Plně barevné 35milimetrové diapozitivy byly promítány v pořadí, ve kterém byly připraveny v zásobníku diaprojektoru. Pozadí diapozitivů bylo tmavé, písmo světlé, místnost zatemněná. Prezentace byly většinou připravovány specializovanou firmou, cena jednoho slidu se mohla vyšplhat i na několik stovek dolarů. Po vyvinutí PowerPointu 2.0 byl proces jejich tvorby značně zjednodušen: návrh mohl vytvořit kdokoliv s přístupem k počítači, diapozitivy pak relativně levně vytvořila a zaslala firma Genigraphics, která k tomu byla zplnomocněna Microsoftem.
  • Multimediální prezentace: Nejnáročnější a nejnákladnější varianta – deset i víc projektorů bylo zaostřeno na jedno plátno, diapozitivy z nich byly střídavě promítány podle předem určeného plánu. To vše bylo na sekundu synchronizováno s mluveným projevem a hudbou. Jednotlivé projektory byly ovládány pomocí zvukových signálu v neslyšitelné části spektra. Tato možnost byla využívána velice zřídka a zpravidla pouze před větším publikem. Cílem prezentace bylo ohromit diváka. S příchodem přenosných videoprojektorů, laptopů a PowerPointu 3.0 se tato technologie stala zastaralou.


Robert Gaskins – akademik, vývojář, no především: muž s vizí

PowerPoint – úspěch černé na bílém

Diffeyův kolega z laboratoře Bob Gaskin měl k tomu také ty nejlepší předpoklady. Pocházel totiž z rodiny, která obchodovala s fotografickými materiály a projektory. I proto si hned poté, co se vrátil z dlouhé studijní cesty, povšiml, že všichni vědci v laboratoři používají k výrobě prezentací zcela nový postup. Když si uvědomil potenciál tohoto objevu, rozhodl se opustit vědeckou dráhu a vstoupil do komerční sféry. Stal se zaměstnancem a akcionářem společnosti Forethought. Tu se pustil do vývoje a zdokonalování prvního prezentačního softwaru.

Výsledný produkt byl pak pod názvem PowerPoint 1.0 uveden na trh v roce 1987 a střetl se s okamžitým úspěchem. Software byl napsán pro Mac a bylo v něm možné navrhnout černobílé slidy formátu A4 obsahující text a jednoduchou grafiku. Slidy bylo možné vytisknout a přefotit na průsvitnou folii. Program si ještě v tom samém roku povšiml Bill Gates a firmu Forethought nakonec koupil za 14 milionů dolarů. Jako v mnoha jiných případech se ani tentokrát ve své investici nezmýlil.


Od konce roku 1987 byl již program distribuován pod hlavičkou Microsoftu

Pod vlajkou Microsoftu

Hned rok po černobílém PowerPointu 1.0, který zjednodušil tvorbu folií, pak následovala barevná verze 2.0 (nejdřív pro Mac OS, v roce 1990 pak i pro Windows). Ta se stala novým standardem při tvorbě barevných diapozitivů. Analogová tvorba folií a diapozitivů se tak stala překonanou. Zůstávalo tedy ještě najít způsob, jak nahradit „multimediální prezentace“.

To se povedlo s PowerPointem 3.0. V roce 1992 byla samotným Gaskinem představena zaměstnancům Microsoftu první prezentace za použití laptopu, video výstupu a videoprojektoru. O necelý rok později měl PowerPoint vedoucí podíl na trhu. Není divu. Verze 3.0 už totiž v podstatě obsahovala všechno, co dnes dělá PowerPoint PowerPointem: přechodové efekty mezi slidy, animovaný text a možnost vložit do prezentace audio i video stopu.

Tím byl hrubý vývoj aplikace víceméně ukončen. Nutno podotknout, že práce na softwaru do té doby probíhaly v rámci firmy Forethought bez větších zásahů ze strany Microsoftu. Gaskin i původní osazenstvo se v rámci impéria Billa Gatese těšili nevídané svobodě, kterou navenek demonstrovali například i pořádáním okázalých večírků s kaviárem, smyčcovými kvartety a zaměstnanci oděnými v renesančních kostýmech.


Prezentační software bylo v rámci balíku Office možno koupit již od roku 1989 (pro MAC; na obrázku), respektive od roku 1990 (pro PC)

Pevně ve vedení

Tomu všemu pak nastal konec po odchodu Gaskina a jeho spolupracovníků z firmy v již zmíněném roce 1992. Vývoj PowerPointu byl zanedlouho poté zahrnut pod vývoj balíku MS Office a prošel stejnými proměnami, jako třeba bratrský Word či Excel: zavedením jazyka VBA, maker a představením rozhraní Fluent (Ribbon) v roce 2007. Jeho vedoucí pozici nemohlo ohrozit dokonce ani uvedení roztomilého rádce Clippyho v roce 1997.

Microsoft Powerpoint si přitom po celou dobu existence udržel své vedoucí postavení a dnes, stejně jako před čtyřiadvaceti lety, je svrchovaným vládcem všeho prezentačního softwaru. Jeho podíl na trhu se odhaduje na 95%, počet uživatelů na 500 milionů. V obchodním sektoru se údajně ročně uskuteční na 30 milionů powerpointových prezentací.


PowerPoint 2010 s integrovaným rozhraním Fluent

U zrodu gigantů, díl 3: Microsoft PowerPoint

Ohodnoťte tento článek!