Update Ryzenu řešící kompatibilitu pamětí je tu. Zvýší takty DDR4, opravuje virtualizaci

6

Krátce po vydání procesorů Ryzen v březnu AMD přislíbilo, že časem dodá (prostřednictvím výrobců základních desek) aktualizace BIOSu/UEFI, které zlepší schopnosti pamětového řadiče pracovat s rychlými moduly DDR4. Ryzen oficiálně podporuje frekvenci 2666 MHz a skrze přetaktování se zatím v praxi dařilo dostávat na 3200 MHz, násobiče/děličky pro vyšší frekvence už procesor neměl. Situace se ale nyní mění – AMD vydalo slíbenou aktualizace AGESA a výrobci desek ji začínají začleňovat do BIOSů. Z paměťového řadiče lze s ní zdá se skutečně vyrazit o poznání víc a navíc opravuje ještě jeden deficit, který pociťovali uživatelé provozující virtualizaci.

Tato nová verze softwaru AGESA byla nyní na straně AMD oficiálně vydána pod číslem verze 1.0.0.6. Píšu na straně AMD, jelikož tuto softwarovou komponentu musí teprve výrobci desek sami začlenit do svých BIOSů, takže mezi vydáním a tím, až se tento kód v aktualizaci BIOSu dostane k vám, ještě uplyne nějaký čas. Podle AMD by se aktualizace pro desky měly objevovat během června, zejména v jeho druhé polovině. U některých desek už byly zpřístupněny jako testovací beta verze, zkoušet novou AGESA tak můžete třeba s Asus ROG Crosshair VI Hero nebo Gigabyte AX370 Gaming 5.

Paměti G.Skill Fortis a Flare-X určené speciálně pro procesory AMD Ryzen
Paměti G.Skill Fortis a Flare-X určené speciálně pro procesory AMD Ryzen

DDR4 na taktu až 4000 MHz

AGESA 1.0.0.6 přináší jako hlavní zlepšení (či chcete-li opravu) nové násobiče pro paměťový řadič. Ryzen měl jak bylo řečeno výše dosud násobič nejvýše pro frekvenci pamětí DDR4 3200 MHz efektivně. Pro vyšší takty se musela zvyšovat referenční frekvence BCLK, což rychle vede k nestabilitě důležitých částí PC (zejména PCI Express a s ním GPU a úložiště). Nová AGESA odemyká schopnost běžet s dalšími násobiči, takže lze mít bez změny BCLK frekvence pamětí až do 4000 MHz. Nově je tedy možno nastavit frekvence 3066, 3333, 3466, 3600, 3733, 3866 a 4000 MHz.

Zda vám taková paměť poběží stabilně, je samozřejmě jiná věc, reálně se asi obvykle dostanete spíše na nižší z těchto hladin. Jde stále o přetaktování, oficiálně podporované frekvence RAM pro Ryzen stále zůstávají stejné (1866–2666 MHz podle počtu modulů a ranků na nich). Nicméně nyní by se díky tomuto mělo dát dostat na vyšší takty alespoň okolo 3466 MHz. Pochopitelně to bude záviset i na kvalitě desky, neboť nejdražší modely mívají kvalitnější PCB a součástky, s nimiž má paměť kvalitnější signál a vetší toleranci. Naopak u levnějších modelů s čipsety B350 budou absolutní dosahované frekvence obvykle nižší. S vyššími takty RAM by každopádně měl růst výkon – zejména ve hrách, v aplikačním softwaru bývá vliv nižší.

26 nových nastavení pamětí uvolněno

Schopnost běžet na těchto vysokých přetaktovaných frekvencích pak bude zlepšena druhou změnou. AGESA 1.0.0.6 totiž zároveň odemkne velké množství sekundárních nastavení a časování pamětí. Tyto parametry CPU doposud neumožňovalo měnit, odemknutých bylo jen pět základních hodnot časování. Nyní bude zpřístupněno dalších 26 nastavení, takže je bude moci měnit deska v rámci presetů (třeba při použití profilů XMP), nebo uživatel ručně. Jedním z nejdůležitějších odemčených nastavení je Command Rate, celý seznam nových nastavení má na webu AMD i s docela šikovným popisem jejich smyslu.

Proč je toto důležité? Právě to, že dosavadní kód řídící trénování (kalibraci) paměti DDR4 při spuštění PC nezpřístupňoval tato nastavení, vedlo k různým problémům s kompatibilitou pamětí, kdy moduly nefungovaly na avizované frekvenci, případně ani na frekvenci, kterou Ryzen oficiálně zvládá. Většina rychlejších modulů totiž své frekvence nedosahuje v rámci standardizovaných parametrů konzorcia JEDEC, ale skrze profily XMP (které jsou také většinou vyladěné pro paměťové řadiče procesorů Intel). Často se tak stávalo, že modul pro stabilitu potřeboval přenastavit nějaký parametr, který Ryzen doposud nezpřístupňoval.

Ryzen 5 1600 (Zdroj: El Chapuzas Informático)
Ryzen 5 1600 (Zdroj: El Chapuzas Informático)

Teď, když jsou podrobná nastavení RAM k dispozici, by se situace měla zlepšit. Jednak by moduly měly častěji fungovat automaticky na základě svého profilu XMP, i když stále existuje určité nebezpečí, že parametry vyladěné na Skylake nebo Broadwell-E na Ryzenu nebudou vhodné. Možnosti nastavit podrobná časování, Command Rate a další věci ale také přinesou lepší přetaktování DDR4. Při ručních úpravách by tedy s AGESA 1.0.0.6 mělo být možné dosahovat lepších frekvencí paměti než předtím (což už majitelé desek tu a tam potvrzují). Výrazný dopad by mělo mít už uvolnění parametru Command Rate, který by nastaven vždy na agresivní 1T, byť řada modulů po desce vyžaduje volnější hodnotu 2T.

Virtualizace a karty v slotech PCI Express

AMD také v této verzi zareagovalo na žádosti po zprovoznění tzv. funkce ACS (Access Control Services) neboli „IOMMU Groups“. Ta se týká přístupu ke kartám na sběrnici PCI Express při virtualizaci. Na Ryzenu bylo zatím problémové, pokud jste chtěli například grafickou kartu přidělit hostovanému operačnímu systému, bežícímu pod virtualizací. Toto by nyní mělo být spraveno. Karty v systému by se nyní měly dát rozdělit do „IOMMU Groups“, které se pak dají přidělit různým OS. Pokud tak máte nainstalované dvě grafiky, je možné nyní jednu přidělit hlavnímu operačnímu systému a druhou jinému OS, spouštěnému virtualizovaně – například když máte jako hlavní systém Linux, ale chcete hrát 3D hry pro Windows ve virtuálním stroji.

Z popisu na oficiálním blogu bohužel není jasné, zda lze tedy IOMMU Groups vytvořit i s kartami připojenými k čipové sadě, tedy na čipových sadách B350/A320 (které nedovolují rozdělit linky řadiče PCI Express 3.0 ×16 vyvedené z CPU).

Update Ryzenu řešící kompatibilitu pamětí je tu. Zvýší takty DDR4, opravuje virtualizaci

Ohodnoťte tento článek!

6 KOMENTÁŘE

  1. Podle vety v clanku: „Většina rychlejších modulů totiž své frekvence nedosahuje v rámci standardizovaných parametrů konzorcia JEDEC…“ se zda, ze to neni ani tak Ryzen, ktery ma problemy s pametmi, ale vyrobci pameti nedodrzovanim standardu JEDEC maji vlastne problemy s Ryzenem.

    A pokracovani: „… ale skrze profily XMP (které jsou také většinou vyladěné pro paměťové řadiče procesorů Intel)“ … tedy vyrobci pameti preferuji XMP of Intelu, pred standardem.

    Nevidim za tim konspiraci Intelu, spise si rikam, proc jsou XMP parametery intelu tak rozdilne od standardu JEDEC?

    • Ono to není, že by nedodržovali standard, nebo preferovali XMP. problém je v tom, že standardizované paměti dle JEDEC se vyvíjejí pomaleji a ty nároky jsou asi taky striktnější. Tudíž ty rychlejší moduly jsou vždycky přetaktované, a jako takové ani nemůžou běžet podle toho standardního režimu.

      Pro výrobce paměti to vypadá tak, že buď vyrobí modul třeba DDR4 2400 standardní, nebo ho přetaktuje a s konkrétními parametry ho vytočí třeba až na 2933 MHz (a bude to mít otestované na Intelu, samozřejmě). Ale to už nebude podle standardu JEDEC (který v době uvedení třeba pro tu rychlost ještě není ratifikovaný), takže se to musí dělat jinak – buť ručním nsatavením parametrů, nebo právě přes ten profil XMP.

      Ono to taky není buď a nebo, ty moduly mají kromě profilu XMP v SPD taky základní standardní profil JEDEC, akorát že na nižší frekvenci (doma mám třeba teď nějakého DDR3 Corsaira, který bez XMP běží tuším jen na 1333, i když je oficiálně 1866 MHz). To XMP by zkrátka ideálně mělo být doplňkem, díky kterému ty moduly pro nadšence můžou běžet rychleji, než je normálně standardně podporováno. Postupem času se rozšíří i JEDEC moduly na 2933 a 3200 MHz (a potom třeba i vyšší, pokud dřív nepřijde DDR5), ale bude to trvat a do té doby takhle ryché moduly budou muset být přetaktované přes OC profily jako je XMP.

      • Tak tak.
        XMP = Extreme Memory Profil…tedy takový to TOP nastavení, které ti může výrobce garantovat. Je to vlastně OC pamětí a to jak frekvence tak časování i napětí.
        JEDEC = je standard dán konsorciem. V nastavení JEDEC by měly umět běžet všechny paměti a jedno na jaké platformě.

        Jinak Asus Prime X370-Pro s BIOSem v0612 a paměťmi CMK32GX4M2B3000C15 (Corsair, 2x16GB (DR), 3000MHz, 15-17-17-35 T1 při 1,35V (XMP profil)) zatím stále na max. 2666MHz. BIOS v0612 má zatím jen AGESA 1.0.0.4. Takže dále čekáme na BIOS s AGESA 1.0.0.6, kde by to mohlo být lepší.

        Jsem zvědavý na první výsledky výkon Ryzenu s paměťmi na 4000MHz.

      • Mne by zajimalo, jaky (jestli vubec) je rozdil v praxi, pri pouziti delicky na dosazeni vyssich rychlosti pameti a pretacni pameti pri pouziti externiho generatoru. Nebo se to projevuje jen tim, ze se nemusi na desku pridavat dodatecna komponenta, ale vykonove je to stejne u Ryzenu.

      • Diky za objasneni, uz jsem info o pametech vys nez DDR-2667 zatim porad mimo JEDEC precetl i ve zprave primo od AMD na linku z clanku.

        Kazdopadne, je to dost nehezka situace a fakt doufam, ze vyrobci pameti (a pripadne i desek) udelaji pro Ryzen aspon z pulky tolik prace jako delaji pro Intel-based produkty.