Vězení za stahování. Japonsko zpřísnilo ochranu autorských práv

0

Zatímco v Portugalsku jsou k pirátům shovívaví a i česká praxe ochrany autorských děl není nikterak hysterická, v Japonsku od 1. října tvrdě narazí každý, kdo si stáhne neoprávněně sdílený obsah. Statisticky je totiž Japonsko po Spojených státech druhým největším odbytištěm hudby a tamní svaz nahrávacího průmyslu si tudíž zvládl vylobbovat úpravu místního autorského zákona.

V Japonsku na jedno legální stažení připadá deset pirátských, a tak tam už dříve hrozily ve srovnání s ostatními státy (včetně USA) drakonické tresty. Pokuta až 10 milionů jenů (přes 2,5 milionu korun) a deset let vězení se ovšem týkala tradičních viníků, tedy uploaderů, kteří neoprávněně sdílejí soubory třeba i za účelem zisku. Teď může neopatrný Japonec strávit dva roky ve vězení a zaplatit až 2 miliony jenů (více než 500 tisíc korun) jen za to, že si stáhl, co neměl.

 

Podobně tvrdě se proti pirátům chystají do budoucna zasahovat i v americké Panamě, kde ve středu 26. září schválili zákon, podle kterého kdokoliv, u něhož se najde nezákonně držený obsah, může být bez soudu pokutován částkou ve výši až 100 tisíc amerických dolarů (cca 2 miliony korun).

Z teorie do praxe

Když u vás najdou disky s natahanými daty, těžko se z toho vymluvíte, nicméně sledovat, kdo co stahuje, to není ani v přetechnizovaném Japonsku nikterak jednoduchou záležitostí. Popravdě je nesnadné i dostat se k tomu, kdo sdílí. Pokud si například představíme, že by japonští vlastníci práv chtěli dopadnout někoho, kdo „krade“ jejich díla přes torrenty, museli by je v podstatě oni sami potenciálním zločincům posílat. A tím by se vlastně inkriminovaná data stala legálně získanými.

Japonský systém ochrany hudby
Japonci chtějí piráty na internetu stopovat pomocí speciálního spywaru

Stejně složité by bylo prosazování dalšího stupně ochrany před piráty, který by prý japonský svaz nahrávacího průmyslu rád zavedl. Má jít o systém, jenž zvládne rozpoznat a následně i zablokovat upload neoprávněně distribuovaného obsahu. Takový systém by ale byl závislý na vytvoření databáze digitálních otisků, tedy na spolupráci poskytovatelů internetového připojení, kteří by museli své zákazníky otevřeně připravit o internetovou svobodu pohybu.

Problémem ochrany autorských práv totiž není fakt, že by neexistovaly způsoby, jak si ji stoprocentně ohlídat a vymáhat, ale skutečnost, že by to znamenalo špehování uživatelů internetu. Tomu ani japonské úřady ještě nedaly zelenou. 

Ohodnoťte tento článek!