Virtuální realita HTC Vive: tohle 3D chcete! (osobní zkušenost)

0

Vive je společný projekt HTC a Valve, což jsou tvůrci hry
Half-Life. K brýlím (či spíše headsetu) nepořebujete smartphone (a už vůbec ne
od konkrétní značky). Potřebujete naopak silný herní počítač, ideálně sestavu s
GTX 970 či Radeonem R9 290. Přes SteamVR pak hrajete hry uzpůsobené pro Vive,
kterých je již poměrně dost. Vůbec podpora Steamu je obrovské plus a měly by navíc
fungovat i všechny hry určené pro Oculus.

Brýle, ovladače, herní počítač a nová dimenze zábavy je na světě

HTC Vive jsem měl díky českému zastoupení možnost pořádně
vyzkoušet a první dojmy jsou zkrátka výborné. Tohle je první 3D, které za něco
stojí. Vlastně víc než to, chci jej mít doma. Veškeré Kinecty, Wiička a podobné
rozšířené reality se vedle brýlí HTC Vive můžou jít zahrabat… jenže zase tak
jednoduché to není. HTC Vive je hodně drahý. Nachystejte si na něj 26 000 Kč.

Zatím jej koupíte jen objednáním ze zahraničí za 899 € a s
poměrně dlouhou čekací lhůtou. HTC totiž nestíhá vyrábět, zájem je velký. V
červnu by jej ale měla naskladnit i Alza. Česko je v první vlně zemí, kam jde HTC
Vive objednat a také kde se začne fyzicky prodávat.

 

 

Zatímco Oculus prodává zvlášť brýle i ovladače, v krabici s
Vive dostanete rovnou vše potřebné: headset na hlavu, ruční ovladače a základny
(majáky) pro vymezení 3D prostoru. Ty vypadají jako malé reproduktory a
prostřednictvím laserových IR paprsků navzájem komunikují s brýlemi, respektive
se senzory na jejich povrchu. Základny by měly mířit na sebe a na prostor, ve
kterém se budete pohybovat. Tím určí vaši přesnou polohu v 3D prostoru, který
si sami vymezíte podle velikosti vlastního obýváku.

Dvojice majáky jsou připojené pouze do napájení, komunikují bezdrátově
 

Z brýlí vede kabel do propojovací krabičky, ta má rozhraní
HDMI či DisplayPort, pomocné USB a napájecí konektor. Na headsetu je i 3,5mm
jack na sluchátka (HTC dodá své kvalitní špunty, ale můžete připojit i vlastní,
bezdrátové, nebo se orientovat jen podle reproduktorů). Brýle si na hlavě
snadno seřídíte, vejdou se i dioptrické brýle.

Ocitnete se ve světě, který se dá považovat za první
skutečně povedenou virtuální realitu, která doteď byla jen hračkou. Kabel za
hlavou trochu vadí, ale představa jak to „funguje“ bezdrátově je horší. Na
kabel tak rychle zapomínám, i když jeho promítnutí do 3D světa by se hodilo. Řešením
by mohlo být jeho zavěšení ke stropu.


 
 Na fotce žádný obraz vidět není, je potřeba obou očí a headset nasazený na hlavě

Na každé oko je zde OLED displej s rozlišením 1080p. Není to
samozřejmě širokoúhlé Full HD, rozlišení činí 1200 × 1080 px a obnovovací
frekvence je 90 Hz. Jemný rastr stále vidíte, na dokonalý obraz by to chtělo
alespoň 4K na každé oko, ale takový počítač, který by to utáhl, by si zřejmě
nikdo nekoupil. Nicméně rastr jsem celkem brzo přestal vnímat, neboť hratelnost
a pocit uvnitř virtuální reality, kdy skoro zapomenete na okolí, je hodně
silný.

Tedy abych byl spravedlivý, občas si uvědomíte, že skutečně
nestřílíte zombíky, ale jste u sebe doma a okolí na vás zřejmě pobaveně kouká –
většinou když zavadíte o kabel. Ten je však bytelný a strach mějte spíše o
lustr.

Dva univerzální ovladače (jeden do každé ruky) využijete ve
všech hrách. Mají spoušť jako pistole, touchpad a několik bočních tlačítek. V
brýlích je vidíte krásně vykreslené, ale záleží na hře – v ruce můžete mít
pistoli a mozek ji tak opravdu vnímá.

Oba ovladače mohou interagovat i spolu, což je efektní
například při střílení z luku. Ve které ruce budou šípy je jen na vás. Ještě
bych prosil nějakou hru se světelným mečem a bude to dokonalé. Ovladače jsou
také jedinou částí, která je bezdrátová a musí se občas dobíjet.


V prostoru můžete volně chodit, zdánlivě jediným omezením je
velikost obýváku, ale ani brýle nejsou neomezené. Největší oblast, ve které se
můžete pohybovat, je zhruba 4×4 metry. Minimálně ale musíte mít místnost o 1,5
× 2 metry a nemusí to být přesný obdélník – neodnesitelná váza z dynastie Ming
může v bytě zůstat, a kdybyste se přiblížili k hranici herního prostoru, zjeví
se jemná mříž (spíše klec), která vás varuje.

Možnost skutečné chůze ve virtuálnu, aniž byste doma vypadli
z balkonu, však zatím chybí. Mezi lokacemi můžete sice občas skákat, nicméně
pohyb nohou stylem Moon walkingu by byl lepší. V příští verzi bych rád podložku
na podlahu, která by měla přesně tyto funkce. Běh je ve hrách zatím vyloučený a
chůze nepraktická.

Zážitek z headsetu Vive neopadl ani po delším hraní,
přesnost promítání ovladačů, pardon, vašich rukou je totiž výborná. Ruční
ovladače v sobě mají vibrační motorky, takže ucítíte i zpětnou vazbu. Skvěle se
to projeví, třeba když v jedné ruce máte virtuální štít, do kterého vás
zasáhnou.

Jak to vypadá s těmi nemrtvými a HTC Vive

Virtuální svět s HTC Vive musíte zažít na vlastní oči a
mozek, tenhle zážitek nevstřebáte z žádných obrázků a jen některá videa na
Youtube aspoň trochu popisují skutečný pocit. Ani po delším hraní ale není
člověku špatně, HTC má Vive zpracované skutečně velmi dobře.

Připravte si velkou místnost, vsaďte sportku a … nasaďte si
HTC Vive. Virtuální realita je konečně tady. Anebo počkejte, v budoucnu bude
určitě levnější, lepší, s rozlišením 4K. HTC Vive je však výborný zážitek,
který neomrzí, už teď. HTC Vive je začátek něčeho velkého.


Virtuální realita HTC Vive: tohle 3D chcete! (osobní zkušenost)
Ohodnoťte tento článek!
5 (100%) 2 hlas/ů