Vláda USA má údajně přístup k datům velkých služeb. Firmy to odmítají

0

Deníky The Washington Post a The Guardian včera přišly se znepokojivým odhalením. Tajné služby Spojených států údajně mají přímý přístup k soukromým datům uživatelů velkých webových služeb. O program nazvaný PRISM se má starat agentura NSA, přičemž s informacemi může pracovat také FBI a britská tajná služba. Zapojeny mají být společnosti Facebook, Google, Microsoft, Apple a další, v budoucnosti prý také Dropbox. A to vše ve jménu boje proti terorismu.

Bez čekání na soudní příkaz

Program PRISM má tajným službám umožňovat okamžitý přístup k datům uživatelů, aniž by musely čekat na vydání soudního příkazu. Výše zmíněné firmy se v médiích často dušují, že data uživatelů vydávají vládě pouze v oprávněných případech a jedině na základě soudního rozhodnutí. Google dokonce zveřejňuje počty žádostí, v celosvětovém měřítku vyhoví zhruba dvěma třetinám požadavků.

Údajná operace PRISM byla zahájena ještě za Bushovy administrativy v roce 2007 a první spolupracující společností byl Microsoft.Údajná operace PRISM byla zahájena ještě za Bushovy administrativy v roce 2007 a první spolupracující společností byl Microsoft. Obamova vláda i přes skepsi vůči podobným operacím, kterou prezident proklamoval před volbami, v programu pokračuje

V tomto kontextu jsou zjištění, která přinesly deníky, šokující. Američtí činitelé nicméně nepřímo potvrdili existenci takových operací, samotný prezident Obama se odvolává na to, že programy by nemohly vzniknout bez souhlasu příslušných výborů Kongresu. Obama a další volení či nevolení zástupci pak souhlasně odsuzují únik informací z NSA, vynést je měl spolu s prezentací odhalující podrobnosti programu přímo někdo z agentury.

Prezentace jmenuje konkrétní společnosti, které s NSA mají spolupracovat. Jsou mezi nimi Facebook, Google, Microsoft, Apple, Yahoo!, PalTalk, AOL a dále jsou samostatně zmíněny služby Skype a YouTube, které již náleží Microsoftu a Googlu. Vzhledem k tomu, že program měl započít v roce 2007 ještě za vlády George Bushe mladšího, nedává smysl to, proč je YouTube zmíněno zvlášť, když jej Google odkoupil o rok dříve. Microsoft pak Skype koupil v roce 2011.

Do programu mají být zapojeni největší hráči na internetu. NSA od nich podle uniklé prezentace může přímo stahovat celou škálu uDo programu mají být zapojeni největší hráči na internetu. NSA od nich podle uniklé prezentace může přímo stahovat celou škálu uživatelských dat.

Firmy mají NSA umožňovat přístup k celé škále informací, počínaje konverzacemi a konče záznamy o celkové aktivitě uživatele. Monitoring se pak nemá týkat amerických uživatelů a agentura by také neměla záznamy systematicky stahovat a ukládat. Přístup k datům je prý realizován přes vlastní počítače umístěné v prostorách společností, samotné servery zadní vrátka ze zřejmých důvodů neobsahují.

Dotčené firmy nařčení razantně odmítají a odvolávají se na to, že data uživatelů poskytují jen v zákony určených případech. „Google velmi dbá o bezpečnost dat svých uživatelů. Uživatelská data poskytuje vládě jen na základě platných právních norem, přičemž každá tato žádost je důkladně prověřena. Občas zaslechneme, že jsme pro vládu vytvořili jakási „zadní dvířka“ do našich systémů, ale Google v žádném případě taková „zadní dvířka“, která by umožňovala přístup k soukromým uživatelským datům, nemá,“ uvádí Google v tiskové zprávě.

 

Podobně se k situaci staví i Microsoft. „Uživatelská data poskytujeme pouze v případě, když obdržíme platný příkaz, nikdy ne z vlastní vůle. Informace v těchto případech poskytujeme jen o dotčených účtech nebo určitých předmětech. Pokud má vláda širší program národní bezpečnosti pro shromažďování uživatelských dat, my se jej neúčastníme.“ Stejně zamítavá stanoviska vydaly i další společnosti.

Je pochopitelné, že se dotčené společnosti ostře brání, ať už konkrétně operace PRISM existuje, či ne. Přiznávat spolupráci s vládou není v žádném případě v jejich zájmu, a pokud skutečně existuje, ví o ní tak či onak pouze úzká skupina lidí. Kauza NSA a dolování uživatelských dat v důsledku pouze posílí obecně rozšířený názor, že je uživatel na každém kroku sledován. Informace o programu na povrch navíc vyplula v době, kdy se soukromí stává na americké pevnině hojně diskutovaným tématem. Tím spíš tato kauza nevyšumí do prázdna.

Ohodnoťte tento článek!