Vliv frekvence RAM na CPU výkon Llana + oprava grafů

0

Určitě si ještě pamatujete, jak jsem vám v pátečním článku věnovanému ponejvíce základní desce MSI A75MA-G55 ukazoval vliv frekvence paměti na herní výkon i slabší z obou prodávaných desktopových APU – AMD A6-3650:

V odkazované kapitole jste si mohli prohlédnout také vliv přetaktování CPU části Llana na výkon v několika testech, v nichž jde právě o výkon procesoru. V těch stejných jsem vyzkoušel také vliv změny výkonu při přechodu z 1333 na 1866 MHz.

Rovnou jsem si v podstatě ověřil teorii, jak to s tou podporou DDR3-1866 u Llana je. AMD uvádí, že 1866 MHz je podporovanou frekvencí, ale jen pro dva moduly celkem (jeden na kanál). Všiml jsem si, že deska A75MA-G55 automaticky zvedá Command Rate z 1T na 2T jakmile zvolíte v Setupu DDR3-1866. A opravdu, když manuálně vynutíte 1T, dostanete se s 1866 MHz sotva za POST. Aby se systém rozběhl se čtyřmi moduly na 1866 MHz, zřejmě by bylo třeba, aby řadič a deska podporovaly 3T (u systémů s LGA 1366 běžně volbu mezi 1N, 2N a 3N najdete). Ale možná ještě více.

Takto vypadá teoretická propustnost a latence pamětí na 1333 MHz s časováním 8-8-8-24 a Command Rate 1T:

A tohle už je 1866 MHz s časováním 10-10-10-30 a Command Rate 2T:

Nyní trochu praktičtější testy. Vybral jsem stejně jak ou přetaktování převod videa pomocí x264, šachové algoritmy Fritz Chess a (de)kompresi 7-zip:

1333-8-8-8-24-1T 1866-10-10-10-30-2T Nárůst
7-zip MIPS 9867 9963 1,0 %
Fritz Chess Benchmark body 6375 6494 1,9 %
x264 benchmark fps 17,41 17,44 0,2 %

 

Oproti vysokému vlivu na výkon ve hrách (kde vyšší propustnost využije GPU), není vliv frekvence pamětí nijak výrazný. Hrát si s nastavením DRAM nebo připlácet za rychlejší moduly budou tedy především ti, kdo budou chtít z integrovaných Radeonů HD 65xxD vyždímat co nejvíce.

Náš pečlivý čtenář a moderátor diskuzního fóra ifkopifko si všiml v první části článku obsahující srovnání CPU výkonu AMD A6-3650 s dalšími mnoha procesory několika nesrovnalostí. Díky tomu se mi podařilo v dnes už poměrně rozsáhlém „počítacím Excelu“ najít chybu (nuly místo prázdných buněk) ovlivňující celkem čtyři grafy: celkový výkon (průměr) v renderingu, další souhrnný graf týkající se zpracování zvuku a nakonec tedy graf celkového výkonu a poměru výkon/cena.

Už od soboty jsou v článku grafy opraveny (rovnou jsem také aktualizoval všechny ceny), teď tedy vy všichni, kdo už jste článek přečetli a bylo mnou tedy lehce dezinformováni víte, kam přesně se na opravené hodnoty dívat. Konrétně procesor A6-3650 si pomohl o několik procent a posunul se v celkovém pořadí výše. Znovu ale musím připomenout, že i přesto, že tyto souhrnné grafy jsou jen pro ty, kdo chtějí rychlou (a povrchní) orientaci a budou vždy alespoň trochu zavádějící. Chcete-li mít opravdu jasno, projděte si jednotlivé testy a orientujte se podle těch, které při vašem použití počítače mají mít váhu.

Původní souhrnný graf s chybami, 100 % v dílčích testech = nejrychlejší procesor

Opravený graf, 100 % v dílčích testech = nejrychlejší procesor

Další lehce zkreslující věcí je fakt, že při počítání celkového výkonu používám výkon nejrychlejšího procesoru (typicky Core i7-980X, nebo Core i7-2600K) jako základ, tedy 100 %. To samozřejmě zajišťuje, že žádný z testů bez ohledu na výši hodnot nemá vyšší váhu, ale i tak mohou být výsledky lehce přehozeny třeba oproti tomu, kdybych jako základ použil vždy testovaný procesor. Tentokrát jsem to zkusil také a můžete si výsledky srovnat:

Opravený graf, 100 % v dílčích testech = AMD A6-3650

Ještě by bylo možné vybírat třeba 100% hodnotu jako maximum mezi dvěma cenově si nejbližšími konkurenty (v tomto případě asi Core i3-2100 a A6-3650), jak mi navrhoval ifkopifko, a zase by to mohlo být trošku jinak, ale už u těchto beztak trochu umělých shrnutí neplýtvejme časem.

Ohodnoťte tento článek!