Vlogosféra 1. díl: nový svět, kde hranice si určujete jen vy sami?

0

V souvislosti s Internetem jako obecným fenoménem se setkáme v zásadě se dvěma (zdánlivě protikladnými) názory: pro jednu skupinu je to jakási „technologická hračka“, která nám přinese rychleji zprávy, babičce pošle fotky z dovolené, pobaví nás vtipnými videi a hříčkami a manželce na Vánoce pořídí nový mixér. Pro druhou skupinu uživatelů (těm můžeme říkat třeba „techno-deterministé“) je to pak jakýsi nový vesmír – zcela nový způsob pojímání reality, který mění dosud zaběhnutá pravidla pojímání času a prostoru.

I když uživatelským chováním většinou spadáme spíše do té první skupiny, jaksi potají a nepozorovaně se nám mohou na mysl vkrádat často dosti bizarní úvahy o tom, kde se vlastně všechna ta digitální kouzla berou a, a to především, co nám, při zachování nejméně stejného tempa jejich vývoje, v daleké i nedaleké budoucnosti předvedou. Zrovna taková vlogosféra může být zářným příkladem toho, že se máme ještě na co těšit.

Pro založení vlogu vám stačí webkamera, YouTube a trochu exhibicionismu

V úvodu minulého článku o virálních videích Viralní video aneb kdo tahá za nitky padla zmínka o tom, jak si prostřednictvím internetu vytváříme vlastní informační světy. Zdrojů existuje nepřeberné množství, my jim můžeme a nemusíme věřit, ale ve výsledku, nechceme-li takříkajíc informačně vyhladovět, se pro nějaké rozhodneme a s nimi pak nakládáme jako s prostými fakty a neměnnou realitou. Pokud sledujete alespoň trochu pravidelně některý zpravodajský server, pak zcela s jistotou víte, že v Lybii padá režim, v Norsku řádí fanatičtí zabijáci a New York je zpustošen hurikánem.

Na faktu, že zítra ráno vstanete do práce a o víkendu vyrazíte s rodinou na chalupu, to patrně nic nezmění – jen to prostě víte, je to jakási vaše jistota. Ale co když různé útržky informací začnou měnit životy lidí?

Koneckonců internet je tvořen nějakými kabely a nějakými uzly a těmi uzly jsou lidé a po těch kabelech proudí nějaké jimi vyprodukované informace. Tedy ať už chceme nebo ne, obracíme-li se s důvěrou na nějaké online vědomosti, dáváme tím hlas tomu digitalizovanému člověku, který stojí za nimi. Facebook, Myspace nebo třeba YouTube mu už pak jenom dodají tvář (bez níž by, pravda, strohý i když pravdivý text zůstal jen strohým textem).

Tuhle velice zajímavou vlastnost online textuality objevil např. spisovatel John Green, který se svým videoblogem láme statistické rekordy a s prodejností svých knih boří zaběhnutá pravidla obchodu a propagace. Ať už byla popudem pro jeho aktivity na YouTube dětinská sázka, snaha podělit se o zážitky nebo opravdové úsilí o lepší svět, je vcelku jisté, že se stal jedním z pionýrů nové éry:

„Zkuste mít půl milionu přátel, být autorem několika neprodávanějších publikací na Amazonu a při tom vlastně nemuset vůbec vyjít z obýváku.“

Kamarád 2.0

Že internet a počítače obecně zhltnou všechno kolem sebe a bez milosti to převedou do nul a jedniček, není žádná novinka. Tato vlastnost digitálních přístrojů získává ovšem ve vztahu k lidem jako takovým (lidem jakožto osobnostem) zcela nový rozměr: počítadlem přátel na Facebooku jakožto ukazatelem společenské oblíbenosti počínaje a způsobením masové vlny nepokojů v severní Africe prostřednictvím Twitteru a jiných soc. sítí konče.

Vrženi do ničím neohraničeného a prakticky nekonečného (neboť de facto neuchopitelného) víru možností se už nemusíte přátelit s Jardou odvedle, protože „v baráku prostě není nikdo jiný, kdo by s vámi zašel po práci na pivo“ – ve virtuální komunitě můžete najít světoobčany přesně vašich vytříbených zájmů, sdílet s nimi svoje plány a zážitky a v nakonec na tom můžete i něco vydělat.

Bratři v online triku

Bratry Greenovy (již zmíněného spisovatele Johna a jeho bratra „ajťáka“ Hanka) napadla v roce 2007 prazvláštní věc: totiž že spolu budou po dobu jednoho roku komunikovat výhradně prostřednictvím tzv. videoblogů, zkráceně vlogů (akci označili názvem Brotherhood 2.0 (www.brotherhood2.com). Videoblog vlastně není nic jiného než klasický blog převedený do audiovizuální podoby – bratři si tedy pravidelně jednou za pár dní vyměnili několikaminutové video, kde stylem zcela typickým pro jakékoliv jiné blogy popisovali zážitky svého více či méně všedního života.

Vlog
VlogBrother, nejúspěšnější videoblog

Tato videa bratři umístili vždy na YouTube, kde s postupem času získával jejich originální přístup jak k celé akci jako celku (tj. omezení jakékoliv jiné komunikace) tak k jednotlivým vystoupením – oba zainteresovaní působí velice sympatickým a kreativním dojmem, který si ovšem v ničem nezadá s afektovaným hyperaktivním tarbíkem (což může koneckonců působit taky jako plus) – na uživatelské oblíbenosti zcela neočekávaným (skutečně?) způsobem.

V každém případě došlo k tomu, že jejich každotýdenní peripetie sledovalo čím dál tím více návštěvníků YouTube. Toho se bratři nikterak nezalekli a i po skončení roční vlogovací anabáze nepřestali sršet zajímavými myšlenkami a prezentovat je stále širšímu publiku. Sami sebe označili jako VlogBrothers (tedy jako videoblogovací bratři) a postupně vytvořili i poměrně komplexní bázi pro svoje fanoušky. Tzv. „nerdfighter“ (nerdfighters.ning.com/) je uživatel-videobloger, který se „zajímá o dění ve světě, chce ho udělat lepším, hledá nové zajímavé přátele“ atd. atd. Jak již název napovídá, jedná se o komunitu tzv. „nerdů“ neboli šprtů, jejichž posláním je bojovat se vším zlým a nenávistným kolem sebe.

Jakkoliv patetická hesla kolem sebe dvojice Greenů vykřikuje, jejich videa v celkovém součtu v současnosti shlédlo přes 161 milionů návštěvníků YouTube, samotný kanál VlogBrothers (youtube.com/user/vlogbrothers), na němž najdete vždy aktuální blogerské příspěvky, pak navštívilo přes 17 millionů lidí. Každé samostatné video má v průměru kolem 100 tis. shlédnutí, což je vzhledem k několikadennímu zastarání nejspíš sen každého potenciálního autora virálního videa.

Starejte se, buďte sví a hlavně „nezapomeňte být úžasní“

„Don’t forget to be awesome” je něco jako ústřední motto celého projektu. Každý „nerdfighter“ je vyzbrojen celou řadou různě nápaditě vymyšlených znaků jako je osobní hymna, vlastní blogovací téma, vítězný tanec, přezdívka apod. Díky aktivitám od roku 2007 už je celé schéma komunity „nerdfighterů“ velice dobře rozvrženo včetně celé řady instruktážních videí a stránek (viz např. videa Jak se stát nerdfighterem (youtube.com/watch?v=Qp7qf5mK_q0) a VlogBrothers FAQ (youtube.com/vlogbrothers#p/u/0/FyQi79aYfxU) nebo stránky Příručka pro nerdfighting  (guidetonerdfighting.com) i např. tištěné příručky.

Součástí celé této „úžasno-akce“ je i několik charitativně zaměřených projektů (viz např. projectforawesome.com) a videoblogy propagující charitativní akce (youtube.com/p4a) a John, jehož „vlogování“ je už neodmyslitelně propojeno i s jeho psaním, věnuje na dobročinné účely nemalé částky ze svých spisovatelských výdělků. Nutno poznamenat, že vzhledem k popularitě bratrské dvojice i celé skupiny se jí daří oslovovat nemalou část uživatelské obce i v tomto altruistickém směru. Tedy skutečně dochází k tomu, že informace mění nejen životy lidí (a že jich není málo) ale způsob, jakým ovlivňují mysli statisíců, neřku-li milionů zainteresovaných uživatelů, prakticky píší historii. Pomocí počítače a webkamery.

Vlogosféra 1. díl: nový svět, kde hranice si určujete jen vy sami?

Ohodnoťte tento článek!