Vše, co jste chtěli vědět o Zemi

Thumbnail play icon
96 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:730
Počet zobrazení:25 220

Planeta Země je dozajista jednou z nejzvláštnějších planet. Už jen proto, že na ní vznikl život. Jaký je však její příběh a z čeho všeho se skládá? V tomto videu z kanálu Kurzgesagt se to dozvíte. Slovíčka: sphere - koule crust - kůra (povrchová vrstva) sliver - tenká vrstva fresh water - sladká voda saline water - slaná voda remnant - pozůstatek cool down - ochladit se, zchladnout vaporize - vypařit se trench - příkop mantle - plášť reach - dosáhnout vary - pohybovat se v určitém rozsahu, lišit se alloy - slitina figure out - plně pochopit, vyřešit breath taking - dech beroucí average temperature - průměrná teplota

Přepis titulků

Planeta Země je domovem všeho nám známého života. Její stáří se rovná zhruba třetině stáří vesmíru a přiznejme si, že je krásná. Jedná se o lehce zploštělou kouli s těžkým kovovým jádrem a tenkou povrchovou vrstvou, která je obalená vrstvou dýchatelného vzduchu. Najdeme zde širé oceány, úrodné pláně, ohromující hory, sladké řeky, potoky, jezera a zvodně. Obíháme hvězdu, která nás zahřívá a dodává nám energii.

Jak náš domov vznikl a co ho tvoří? Před 4,6 miliardami let byla Země vytvořena z ostatků mrtvých hvězd, které se shlukly v obří mlhovině. Mlhovina se ve svém centru stávala hustší a vytvořila akreční disk. Začaly se v něm shlukovat menší částice a vytvářely čím dál větší objekty, až vytvořily dnešní planety. Tento proces zabral 10 až 20 milionů let a stále mu plně nerozumíme. V této době, když byla sluneční soustava mladá a chaotická, do naší planety narazil objekt velký asi jako Mars.

Tento náraz byl velmi prudký. Kdyby byl objekt ještě větší, mohl Zemi zničit. Hornina vyvržená ze Země se zachytila na oběžné dráze a vytvořil se z ní Měsíc. Ten je největší přirozenou družicí vzhledem k velikosti své planety. Tehdy byla Země horkým peklem. Byla neustále ostřelována asteroidy a našli byste na ní oceány lávy a jedovatou atmosféru.

Avšak něco se mělo změnit. Země se ochladila. Voda z hlubin Země se dostala na povrch a pršelo jen proto, aby se voda znovu vypařila a stala se mrakem. Miliony asteroidů přinášely na naši planetu další vodu. Voda na Zemi však měla asi jen takovýto objem. V současnosti je 71 % Země pokryto vodou a 29 % souší. 97,5 % je slaná voda a jen 2,5 % je sladká voda.

Sladká je ze 69 % ve formě ledu a sněhu. 30 % je ve formě podzemní vody a jen 1 % tvoří zbytek. Avšak i většina tohoto zbytku je zmrzlá. Jen maličká část vody je v řekách a jezerech. A ještě menší část je vázána v živých věcech. Země tedy zchladla a na povrchu se utvořila tenká vrstva. Avšak uvnitř Země se žhavá hornina stále pohybovala a svrchní vrstva po ní plula a lámala se.

Tento proces je znám jako desková tektonika. Odehrává se i dnes. V budoucnu o tom vytvoříme celé video. Zatím si jen řekněme, že se zemská kůra skládá z obřích pohyblivých desek. Když se setkají, naráží do sebe a vytváří obrovská pohoří. Nebo se naopak zasouvají pod sebe a vytvářejí hluboké příkopy. Takto vzniklo nejvyšší místo na Zemi, Mount Everest, a také to nejnižší místo, Mariánský příkop.

Z naší perspektivy jsou pohoří a příkopy skutečně obří. Ale když se podíváte na průřez zemskou kůrou, uvidíte, jak maličké jsou. My se procházíme po kůře, která je asi 50 kilometrů tlustá. Avšak tloušťka se pohybuje v rozmezí mezi 5 až 70 km. Nejhlubší štola vyhloubená lidmi je 12,262 km hluboká. Po kůře následuje plášť. Jedná se o křemičitanovou kamenitou schránku, která je asi 2 900 km tlustá. Tato vrstva se skládá ze svrchního pláště a spodního pláště.

Svrchní plášť se také skládá z několika vrstev. Vrchní část, která je viskózní a putují po ní desky, se nazývá litosféra. Po ní následuje astenosféra, která se skládá z méně pohyblivého tuhého materiálu. Spodní plášť dosahuje až ke vnějšímu jádru. Vnější jádro je vrstvou z tekutého železa a niklu a je 2 266 km tlusté. Teploty se zde pohybují od 4 000°C až po 5 700°C.

A uprostřed je vnitřní jádro. Z větší části je pevné a tvořené slitinou niklu a železa. Má průměr asi 1 200 km, což je asi 70 % průměru Měsíce. Avšak teplota je zde stejná jako na povrchu Slunce. Pomalu roste, každý rok asi o 1 mm. Teď si to položme do určité perspektivy. Tato tenká vrstva zkrystalizovaných hornin z původně tekutého pláště je naším domovem.

Dále je tu zemské magnetické pole. Je to neviditelné pole, které odráží vysokoenergetické částice ze Slunce a z jiných zdrojů a tím vytváří na Zemi stabilní prostředí s poměrně nízkou radiací. Ale jak vzniká? Popravdě si nejsme moc jistí. Víme, že to má něco společného s jádrem Země.

V této obří kovové kouli tečou v komplikovaných vzorcích vysoké proudy. Vytvářejí magnetické pole, které se dle zákonů elektrodynamiky samo stabilizuje. Říká se tomu dynamový jev. Ale nemyslete si, že mu plně rozumíme. Když už mluvíme o dechberoucích informacích, jak to máme se vzduchem kolem nás? Suchý vzduch obsahuje nejvíce dusíku, pak kyslíku, argonu, uhlíku, různé množství vodní páry a malé množství jiných plynů.

Život lidí závisí na nejnižší vrstvě atmosféry, na troposféře. Zde vzniká počasí. Průměrně je tlustá 12 kilometrů. Nad ní je stratosféra, v níž leží ozónová vrstva, která nás chrání před nejagresivnějším slunečním světlem. Nad ní je mesosféra, nejchladnější místo na Zemi.

Průměrná teplota zde dosahuje asi -85°C. Ve výšce kolem 80 km začíná termosféra. Přechod mezi vesmírem a Zemí je proměnlivý a bez jasných hranic. Lidé se dohodli, že vesmír začíná zde. Ve výšce asi 100 km končí Země a začíná vesmír. Ale atmosféra sahá ještě dále. V té oblasti nalezneme ionosféru, polární záři a ISS. Nejsvrchnější vrstvou je exosféra.

Ta dosahuje až 10 000 km nad povrch. Volně přechází ve vesmír, kde žádná atmosféra není. Atomy a molekuly jsou v této oblasti tak vzdálené, že mohou putovat stovky kilometrů, aniž by se srazily. Lidé jsou na Zemi přítomni asi jen 200 000 let. To je po dobu 0,004 % existence Země. To není dlouho. Avšak nyní tu jsme.

Žijeme na tenké vlhké vrstvě na malé mokré skále. Tuto skálu nazýváme Zemí. Je produktem tajemných pochodů vesmíru. Je výsledkem nekonečného procesu stvoření a zkázy. Děje se to neustále v celém vesmíru. Pomáhají tomu čiré náhody, zákony vesmíru a nečekané události. Máme opravdu štěstí. Překlad: Mithril www.videacesky.cz

Komentáře (60)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Dobrý easteregg na Dr. Who na začiatku pri 20 sekunde :)

11

Odpovědět

Tak teda... mám kurzgesagt ráda, ale tady mají několik chyb. Doufám, že je nemají i v jiných videích. Např. tu deskovou tektoniku nemají zobrazenou úplně dobře. Když jdou desky k sobě, tak to není tak, že jedna jde nahoru a tvoří hory a druhá dolů ("odtavují" se, a ty hory tvoří všelijaký "bordel", která ta "vyšší" (ta, pod kterou se ta druhá zasouvá - ve videu ta vpravo) nese. Další, tentokrát dost velká chyba - litosféra rozhodně není viskózní. Litosféra je zemská kůra a část svrchního pláště a je to jenom jakési všeobecné označení (asi jako biosféra = vše živé). Litosféra je tvořena litosférickými deskami, které jsou PEVNÉ (neboť je to to, na čem stojíme, co tvoří hory a doly atd.) a tyto litosférické desky PLAVOU na viskózní astenosféře. Kdo ví, kde ještě mají takové chyby :(

20

Odpovědět

Wow.. jen si říkám, jak sakra můžeme přesně vědět, kolik je v různých vrstvách stupňů a jak jsou hluboký?? To přeci nejde... :D

81

Odpovědět

Fajn teorie...

24

Odpovědět

Sice neřekli nic co by průměrně vzdělaný nebo sečtělý člověk nevěděl ale i tak je to krása.

332

Odpovědět

Opravdu se mi líbí videa od Kurzgesagt a oceňuji, že se právě tady pro jejich propagaci něco dělá... A teď k videu. Je to zábavné... Kolik "náhod" se muselo stát od počátku věků do právě této chvíle, aby všechno fungovalo jak má. Já osobně na náhody nevěřím. Myslím, že každá událost, která se kdy stala, měla svoji příčinu a důsledek. A ta příčina byla důsledkem jiné příčiny atd. až do začátku - možná Velkého třesku. Říká se tomu determinismus... A jak zábavné je, jak dlouho je lidstvo na Zemi (velmi krátkou dobu) a co všechno se už stalo. Všechno roste až exponenciálně. Jaký je náš účel, každého z nás? Proč tu jsme? Možná, že na konci vytvoříme takovou inteligenci, která bude vědět všechno o všem... Každopádně, ať souhlasíte nebo ne, všechno má svůj účel!

73

Odpovědět

Hloupost, ve vnitru Země sice jádro je, ale slouží jako hvězda k osvětlení vnitřního světa. NASA pořád zatajuje pravé snímky polárních pólů, kde se nacházejí vchody do naší Dutozemě.
Na motivy těchto faktů byly natočeny dokumenty jako např.: Cesta do středu Země nebo Willy Fog - Cesta do středu Země.

4732

Odpovědět

Pravdu díš učedníku, už řečtí klasikové, nebo mistr Alighieri popsal naši planetu jako dutou. V jejich útrobách se nacházejí nepředstavitelná monstra a příšery.

261

Odpovědět

"it all started with the big bang!"

124

Odpovědět

a co bylo před velkým třeskem?

56

Odpovědět

+DarketahVelký krach

131

Odpovědět

+DarketahJelikož se čas vracel do svého počátku, tak před velkým třeskem byl kseřt ýkleV (gnab giB).

250

Odpovědět

+DarketahOtázka nemá smysl. Příslovce před se vztahuje k časové souslednosti, tedy k času. A ten vznikl až velký třeskem.

202

Odpovědět

+Darketah*velkým

21

Odpovědět

+DarketahAno znama klasicka odpoved, ale ja bych rekl ze ne uplna. Byl velky tresk? Udal se v nejaky okamzik? Treba vznikl cas ale stejne co bylo pred? mne nezajima milisekundu nebo rok ale neco bylo pred ne? a nic je taky jedna z odpovedi ktera neni dostatecne uspokojiva

51

Odpovědět

+Darketahmyslím, že kdo by znal nevšední, novou a neotřelou odpověď, tak by to napsal nejdříve do nějakého časopisu, než zde do diskuze...:-)

Při hroucení do bodu (nemusí jít o hroucení celého vesmíru, stačí černé díry :-)), podle (OTR) dochází v silném gravitačním poli ke zpomalování času. Na hranici černé díry se čas zastavuje zcela. Vnější pozorovatel tedy nikdy ani nezahlédne bod, do kterého se hmota hroutí (tzv. singularita). Vnější pozorovatel je bez šance, to zjistit. Ale být toho součástí a přežít, kdo ví, co se děje? veškeré modely, co máme, pokud vím, tak se hroutí, když se jde do singularity

...pokud existuje něco jako časoprostor a prostor se shlukne do jediného bodu - tak čas, který (pokud) je s ním svázán i v singularitě, se v prostoru nemá, kde neprojevovat
...a jakoby není :-)... (Ale kdo ví, zda se v singularitě čas neoddělí - ale s tím jsem se nikde nikdy nesetkal - nevím, zda o tom někdo někdy uvažoval, popř. zda to má vůbec smysl - od dob Minkowského a Einsteina - ale kdo ví, jak to v singularitě funguje.) Ale kdo ví, zda existuje vůbec něco jako čas...třeba je jen čas jen vhodná abstrakce pro nás, jak chápat souslednost událostí, které se projevují jen v prostoru...a pokud prostor nemá "kvalitativně normální stav", tak je třeba čas jen jeho tichý (nijak a ničím se neprojevující) společník.
...často slyšenou teorií je pulsování krachu a třesku...na druhé straně je tepelná smrt vesmíru...

kdo ví...já tedy ne :-)

81

Odpovědět

+DarketahZe všech těch teorii se mi nejvíce líbí a přijde mi nejelegantnější, jako další téměř neuchopitelné věci, teorie od Bernharda Riemanna, který uvažoval náš pozorovatelný svět umístěný na povrchu 4D koule. Tato teorie, pak umožňuje, aby Velký krach se udál, ne na místě původního Velkého třesku, ale naopak v protějším místě 3D povrchu 4D koule. :D

Dále existují i alternativy k Velkému třesku, např. ekpyrotický model
http://fyzweb.cz/clanky/index.php?id=106
nebo Hartle-Hawkingova okrajová podmínka (Hartle–Hawking state)
http://en.wikipedia.org/wiki/Hartle%E2%80%93Hawking_state
či chaotická inflace
http://www.aldebaran.cz/bulletin/2011_35_bub.php
http://astronuklfyzika.cz/Gravitace5-5.htm

00

Odpovědět

+DarketahImmanuel Kant tvrdil, že lidé nejsou schopni pochopit vesmír, protože se nejsou schopni ve svých představách oprostit od určitých věcí, které nemusí být ve vesmíru reálně přítomny. Jmenoval tři: Prostor, čas a kauzalita.
V jistém smyslu se mýlil, na současné úrovni se pracuje s teoriemi, které tyto představy nezahrnují, resp. zahrnují v tak změněné podobě, že už nenaplňují onu klasickou představu. V jiném měl ovšem pravdu, mnoho lidí má problém těmto teoriím porozumět, ne proto, že by byli hloupí, ale protože se od oněch představ nedokážou odpoutat. A protože jim (třeba i navzdory snaze) nerozumí, tak se jim nezamlouvají ani odpovědi, které dávají. Něco bylo před, ne? NE. Ono totiž nebylo ani žádné před. Pokud toto nepřijmete, můžete prokázat neuvěřitelné schopnosti a nadání v mnoha oborech, ale současnou fyziku nepochopíte. On totiž vesmír nemá důvod vás jakkoli uspokojovat. Je na světě mnoho otázek, jejichž odpověď je buďto neuspokojivá, nebo mylná.

71

Odpovědět

Když si člověk uvědomí, kolik mnohdy až neuvěřitelných náhod vedly k tomu, že na naší planetě vznikl život (mezi ty nej řadím optimální vzdálenost od hvězdy nebo přítomnost Jupiteru), tak tomu opravdu nejde říkat jinak, než zázrak... :)

Škoda jen, že se onen život zvrtl do takové formy, že těch pár kilometrů obyvatelné atmosféry postavil za mamon a své nicotné pseudo-ekonomicko-hospodářské faktory. Jak ráda říkám - Země se bez nás obejde, my bez ní ještě dlouho ne.

255

Odpovědět

na druhou stranu, něco tak (v lidském měřítku) nekonečně nepravděpodobného v nekonečně velkém prostoru může být docela pravděpodobné - resp. mít alespoň jednu deviaci - svého vítěze v loterii - složitější strukturu - život.

82

Odpovědět

Život není až tak náhodný. Jenom v naší galaxii by mohlo existovat několik tisíc planet s inteligentním životem a několik milionů planet vhodných pro život. Vynásobeno počtem galaxií v celém universu...
Neberte to vážně, ale podle vědců jenom při velkém třesku vzniklo zhruba 10 na 1016 vesmírů a ty se dělily na další alternativní v každém okamžiku. Vlastně takový hyperkosmos tvaru napěněné koule.

91

Odpovědět

+Radek.PriborskyJaké by to asi bylo, žít na planetě s inteligentním životem ?

491

Odpovědět

+Radek.Priborsky"život není až tak náhodný" je velice silné tvrzení...

10-1016 vesmírů ? lol, proč např. zrovna 1016 jako max

03

Odpovědět

+Radek.Priborskyaha, blbě čtu...no, ale divím se ještě více...jako exponent...a proč zrovna 1016

00

Odpovědět

Proto se nedokážu ztotožnit s názorem, že ve vesmíru určitě musí existovat další planety s inteligentním životem.

K mamonu: Život vždy byl jen a jen o přežití. To platí i pro člověka i dnes. Pouze rozvinuté ekonomiky (ty, které jsou nejúspěšnější v honbě za mamonem) dokázaly svým obyvatelům přinést něco vznešeného navíc. Zejména mamonu můžeme poděkovat za ty vznešené věci.
Kdepak, člověk je na tom skvěle a akorát skuhrá, protože ví, že se může mít ještě lépe. (Což jej samozřejmě k tomu nadále požene.)

32

Odpovědět

+HrdlodusHrdlodus: většina velkých rozvinutých ekonomik časem zkolabovala, protože (a) se objevil "malý stát" uvnitř velkého celku, který žádal samostatnost (kolaps Rakouska-Uherska, kolaps Německého císařství)
(b) se objevila mobilnější skupina, která původním vládcům nakopala...(invaze Mongolů na Rus,...)
(c) došly přírodní zdroje nutné pro přežití v honbě za mamonem (civilizace v Peru, Chile, pacifické národy)

00

Odpovědět

+HrdlodusAkorát já psal o "tom vznešeném", ne jak dlouho to vydrží. A většina umění a zábavy padá na vrub rozvinutých ekonomik, kdy měli lidé čas na ty "vznešené" věci.

00

Odpovědět

Tohle by měli pouštět ve školách. Povinně.

353

Odpovědět

na druhou stranu proč? když je to v učebnicích už roky

navíc, fakta z písma se vstřebávají lépe, než z videa

947

Odpovědět

+MMZok...tak tedy 28 lidí ("disliků") si myslí, věří, že z televize toho poberete více, než knihy.
Toto platí v krajním případě a to - když potřebujete rychle projet nějaká data, které již ALE znáte. Jako výuka pro informace, se kterými jste se ještě nesetkali, to nemůže nikdy fungovat.

k první větě - smysl učebnic a učitele? ... je lepší snad studovat základní/střední školu distančně? skrze videa, bez zpětné vazby?

127

Odpovědět

Vždy když koukám na fyzikální dokumenty tohoto typu, tak mě vždy zaráží, kolik věcí je spíše hokus pokus než abychom to na 100% věděli.

106

Odpovědět

Sokrates řekl: Vím, že nic nevím. A my jsme na tom podobně. Můžeme si mnohé domyslet, pak udělat nějaký experiment, ale jistě nemůžeme vědět nikdy nic.

91

Odpovědět

hokus pokus? nesouhlasím a spojení "fyzikální dokumenty tohoto typu" .... fyzikální? minimálně v uvozovkách, ale "tohoto typu"?

"Vím, že nic nevím"...určitě...ale ne ze znalostí ze střední/základní školy (na úrovni, které toto video je)...ta pokora, o které Sókratés uvažoval, nejsem si jistý, zda ji někdo dokáže ocenit na faktech ještě před nástupem do terciálního vzdělávání a tak si myslím, že jejich neurčitost se blíží nule...a pak obecně celý subjektivní dojem z určité znalosti/neznalosti, jak tady někdo psal dole, má spíše blíže k ignoranství, než-li úžasu nad komplexností systému, jehož jsme součástí. Také by se dalo říci, že žák/student ze základní/střední školy by měl mít nezměrnou osobní jistotu a důvěru ve skálopevná fakta a zákonitosti (pokud se pohybujete v přírodních vědách; + je k tomu také tento druh vzdělávání přizpůsoben - nalejvárna; proto i učitelé na zš/sš jsou si tak jisti v kramflecích, narozdíl od jejich vš kolegů - ale nerad bych házel všechny do jednoho pytle), se kterými se seznámil, poněvadž zde prostor pro pochybnosti ani neexistuje.
Realita je ale přesně opačná a když řešíte konkrétní skutečný problém (nelinearity, analytická neřešitelnost, nestabilita, neurčitost, hyperdimenzionalita, počitatelnost, atd.), tak jste vděčni, že existuje nějaký model, který Vám popíše realitu za určitých předpokladů a dovede Vás, alespoň k nějakému řešení, které je pro Vás dostatečné.

Proto "absolutní přesnosti" ani není třeba - např. Newton vs. Einstein či analytik vs. numerik, apod.

18

Odpovědět

btw. v podstatě (vše od Sókráta) bez aplikace
„Život nepodrobený zkoumání nemá cenu žít.“
nelze snad ani vyslovit
“Vím, že nic nevím”
jde o to nevědět, co nejméně - sáhnout si na hranici poznání v daném oboru...pak to z úst dotyčného vyznívá úplně jinak.
Problém často ale je, že „Jedni mudrci vědí, že nevědí a druzí nevědí že nevědí.“

něco z osobního života...
„Sokrates dotázán, zda muž se má oženit či nikoli, odpověděl: 'Ať uděláte to či ono, budete litovat.'.“
„Jenom se vesele žeňte; dostane-li se ti žena dobrá, budeš vzácnou výjimkou, dostane-li se ti zlá, staneš se filozofem.“
„Ideální manželství má dva předpoklady, muž musí být hluchý, žena slepá.“

71

Odpovědět

Zemské jádro. Je tisíce kilometrů hluboko, má přes 1000 km v průměru, kolem něj rotují gigantický magmatický bouře, ale vědci stejně ví, že se zvětšuje o cca 1 mm za rok :D.

922

Odpovědět

"It is known." (GoT)

131

Odpovědět

Já věděl, že tam někde žijí dinosauři! :D Úžasná forma, která ukazuje známé poznatky v lepší perspektivě (až na Měsíc, který je sakra daleko od Země).

130

Odpovědět

První jsem si říkal, 7 minut informací na to teď nemám moc náladu, ale pustil jsem si to, teď po skončení si říkám, další geniální video od Kurzgesagt.

61

Odpovědět

Ach. Pořád nevím, jak vyslovit jejich jméno, natož abych si ho pamatoval, ale jistě vím, že tady musí být mnohem víc videí od této skupiny. Děkuji Mithrilovi a doufám, že videa z Kurzesagt (je to správně?) tu budou častěji :-)

161

Odpovědět

Jestli si něco pamatuji ze školy, tak by se to mělo vyslovovat KURC-GEZÁGT a německy to znamená "stručně řečeno".

60
Další