Vyznejte se v nabídce Intelu!

0

Na co koukat, architektury a řady

Značení procesorů je poslední dobou dost komplikované. Dřív se na trhu běžně neobjevovaly nízkonapěťové modely, které působí tolik zmatků, dřív bylo v noteboocích navíc plno jednojader a případné dvoujádrové čipy se nacházely logicky na svrchním konci nabídky. Dnes tu máme jednojádra, dvoujádra a čtyřjádra na různých taktech, s podporou Turba i bez a vůbec spolu tak nějak promíchaná.

V dnešním krátkém článku se vám pokusíme jednoduše popsat principy značení Intelu a vůbec způsob, jak se v nabídce vyznat. Příznivci AMD se nemusí bát, podobný článek o zeleném výrobci, který má podobně zmatený systém, vyjde taky 🙂

Co dnes Intel nabízí a v čem je zakopaný pes?

Článek je zaměřen hlavně na značení procesorů. Intel má na trhu hlavně dvoujádra a čtyřjádra Sandy Bridge, obvykle s integrovanou grafikou HD Graphics 3000, u nejnižších variant HD Graphics 2000. Pak tu jsou starší čipy Westmere s HD Graphics 200. Procesory se liší řadou vlastností, přičemž frekvence není zdaleka jediný důležitý parametr. Sledovat musíte hlavně:

  • Počet jader. Čtyři jádra vás nespasí, ale umí-li je vaše programy využít, jde o desítky procent navíc. Dvoujádro je dnes skoro samozřejmostí, optimalizace na dvě jádra, je běžná věc u široké řady aplikací.
  • Frekvenci. Počet operací za sekundu je téměř přímo úměrný výkonu (NE MEZI ARCHITEKTURAMI).
  • Architekturu. Sandy Bridge je o 10-20 % výkonnější než Westmere na stejném taktu, pak hodně dlouho nic a někde v dáli je Atom, který i na taktech kolem 2 GHz podává jen malý zlomek výkonu vyšších procesorů.
  • Maximální frekvenci. Řady Core i5 a Core i7 podporují Turbo Boost, v případě Sandy Bridge Turbo Boost 2.0, a speciálně u některých ULV modelů může Turbo výkon oproti základnímu taktu i zdvojnásobit.
  • HyperThreading. Neboli Simultaneous Multi-Threading – přidává jednou tolik logických jader, dvoujádro s podporou HT je virtuální čtyřjádro. Přidá to až 20 % výkonu, podle situace.
  • Velikost cache. Není tak podstatná, ale více je lépe a hlavně – když je jí opravdu málo, výkon to umí nehezky škrtit, například u Celeronů. Intel ale dnes ani u nejnižších řad nesahá k nějakému brutálnějšímu ořezávání a výkon je tak snížen rozumně.
  • Integrovanou grafiku – pokud vám jde o grafický výkon, může se lišit podle procesoru i o násobky. U Atomu pozor na (ne)akceleraci a na omezení obrazového výstupu.
  • TDP = maximální spotřeba – zhruba ukazuje i na průměrnou spotřebu čipu, tedy na výdrž notebooku.

Krok č. 1 – co je to za architekturu?

První krok jsme si mohli odpustit, Intel má na trhu z velké většiny jen jednu (bez Atomů) řadu procesorů, navíc mezi Westmere, Sandy Bridge a Ivy Bridge nejsou zásadní rozdíly. Přesto:

  • Intel Core iX-xxx / Pentium P6x00 nebo U5x00 / Celeron P4x00 nebo U3x00 jsou procesory architektury Westmere nebo Nehalem
  • Intel Core iX-2xxx / Pentium B9x0 nebo 9xx/ Celeron B8x0, 8xx nebo 7xx je procesor architektury Sandy Bridge
  • Intel Core iX-3xxx bude pravděpodobně procesor Ivy Bridge, Pentia mají dostat čtyřmístná označení, Celerony nejspíš taky
  • Intel Atom je ultraúsporná kategorie sama pro sebe, tu si popíšeme zvlášť

Nehalem už dnes na trhu snad vůbec nenajdete, jde třeba o Core i7-720QM, mobilní 45nm čtyřjádro. Nehalem v dvoujádrové variantě neexistuje, do notebooků se navíc osazuje jen Core i7. Pokud najdete 45nm Core i7, jde o Nehalem, a dejte si pozor, není to zrovna úsporný model a neumí přepínat grafiku.

Westmere jsou pouze 32nm procesory s 45nm grafikou, které v dnešní nabídce můžete ještě často potkat. Jde hlavně o dvoujádra, ale najdeme i jednojádra. To jsou ale výhradně Celerony, pokud najdete Pentium nebo Core s třímístným číslem, jde o dvoujádro. Výkon je podobný jako u Nehalemu, spotřeba podstatně klesla.

Sandy Bridge jsou 32nm čipy s procesorem i grafikou v jednom, na trhu je řada dvoujader a čtyřjader a snad jen dvě jednojádra: Celerony 787 a 827E. Zbytek Celeronů, Pentia, Core i3, Core i5 a Core i7 bez Q v příponě jsou dvoujádra, Core i7 s příponou QM jsou čtyřjádra. Výkon na takt se u Sandy Bridge oproti Westmere zvedl velmi zhruba asi o 10-20 %, spotřeba mírně klesla.

O Ivy Bridge toho tolik nevíme, nová architektura Intelu sází na 22nm výrobní postup s tri-gate tranzistory, má přinést mimořádnou úsporu energie a zřejmě mírně vyšší takty oproti Sandy Bridge. Výkon na takt se očekává podobný. Otázkou je datum vydání, očekává se začátek roku 2012, spíše počítejte někdy s první polovinou roku.

Krok č. 2 – řada procesorů

To je jednoduché. Pokud se bavíme jen o ULV modelech nebo jen o standardních modelech, posloupnost je: Celeron < Pentium < Core i3 < Core i5 < Core i7. Vyšší číslo v dalším označení znamená výkonnější procesor, i když to nemusí být tak jednoznačné, paseku v tom nadělá počet jader a hlavně nízkonapěťové modely. Proto se podle tohoto rozdělení jen zhruba orientujte a nezapomeňte na další kroky.

ULV čipy, počet jader, řady Sandy Bridge, Atom a ARK

Krok č. 3 – nízkonapěťové procesory aneb Core i3-2330M je víc než Core i5-2467M

Dejte si pozor na LV a ULV (CULV) procesory. Tedy nízkonapěťové a ultranízkonapěťové. Jsou to kvalitnější čipy, které jsou Intelem zpomalené na nízkou frekvenci a běží na sníženém napětí, což se podepisuje na jejich velmi nízké spotřebě. Najdete je hlavně v ultratenkých noteboocích, třeba v Macbooku Air. Problém je, že je Intel zařazuje do výkonové třídy, kam patří jen díky své cache nebo podporovaným technologiím. Vysvětlím:

ULV procesory Sandy Bridge pracují na nízké frekvenci, ale mají velmi rychlé Turbo. A to se počítá.

Intel Core i5-2557M má stejně jako jiné procesory z řady i5-2500M dvě jádra, podporuje HyperThreading, takže čtyři logická jádra, 3 MB L3 cache a podporuje Turbo Boost nebo třeba AES-NI. Pracuje ale jen na 1,7-2,7 GHz. Oproti tomu takový Intel Core i5-2540M tiká na 2,6-3,3 GHz. TDP (max. spotřeba) prvního je 17 W, druhého 35 W. Ve výsledku je tak procesor s nižším číslem výkonnější.

Samozřejmě, jak jsem dnes vyslechl na oficiálním představení prvních čtyř ultrabooků, ULV čipy mají agresivnější Turbo, a moderní ULV modely Sandy Bridge ani nepracují na tak nízkých frekvencích, v zátěži umí Turbo Boost vystřelit frekvenci i nad 3 GHz, což je v reálném použití velmi využitelné.

Čtyřmístné číslo ve značení není všechno

Jak to ale poznáte? Jakmile uvidíte nějaký procesor Core iX-2xx7M (17 W, ULV) nebo Core iX-2xx9M (25 W, LV), kontrolujte specifikace. Zkrátka, když u Core rodiny Sandy Bridge poslední číslo není nula, není to “plnotučný” čip. To je trochu nešťastné, uvážíme-li, že Intel nasazuje na stejnou třídu výbavy ale horší rychlosti vyšší číslo. U starších modelů Westmere to je vyřešeno přívlastkem UM. Tedy existuje třeba řada Core i3-3x0M, a ULV model se značí jako Core i3-3x0UM.

Pentia a Celerony jsou rozdělena na dvě řady. Řady Bxxx a Pxxxx odpovídají plnocenným procesorům, řady Uxxxx a Celerony xxx jsou nízkonapěťové.

Krok č. 4 – počet jader

Počet jader poznáte u mobilních procesorů Intelu jednoduše. Čtyřjádra mají v příponě Q. Tedy existuje třeba Core i7-2630QM (pomalejší čtyřjádro) a Core i7-2640M (velmi rychlé dvoujádro). Vyšší číslo bych v tomto případě nezatracoval, protože dvoujádrová Core i7 s vysokým číslem jsou oproti podobně číslovaným čtyřjádrům podstatně rychleji taktovaná.

Intel Atom (Pineview) vs. mobilní Sandy Bridge. Velikost čipu vám napoví výkon, ale také cenu.

A jednojádra? Těch je dnes jako šafránu, najdete je snad jen v řadách nízkonapěťových Celeronů. Obecně platí, že u Pentií a Celeronů si raději ověřte počet jader. Jinde jde o dvoujádro nebo Qéčkové čtyřjádro.

Intel Sandy Bridge (druhá generace Core) obecně:

Pro jistotu ještě pro architekturu Sandy Bridge (podobné je to i u Westmere i Nehalemu) přikládám seznam těch hlavních tříd:

  • Intel Core i7-29x0XM – 4 jádra, 8 MB L3, HT, Turbo, AES-NI, odemčený násobič
  • Intel Core i7-28x0QM – 4 jádra, 8 MB L3, HT, Turbo, AES-NI
  • Intel Core i7-27x0QM – 4 jádra, 6 MB L3, HT, Turbo, AES-NI
  • Intel Core i7-26x0QM – 4 jádra, 6 MB L3, HT, Turbo, AES-NI
  • Intel Core i7-26xxM – 2 jádra, 4 MB L3, HT, Turbo, AES-NI
  • Intel Core i5-25xxM – 2 jádra, 3 MB L3, HT, Turbo, AES-NI
  • Intel Core i5-24xxM – 2 jádra, 3 MB L3, HT, Turbo
  • Intel Core i3-23xxM – 2 jádra, 3 MB L3, HT
  • Intel Pentium B9xx – 2 jádra, 2 MB L3
  • Intel Celeron B8xx – 2 jádra, 2 MB L3, podstatně nižší takty

Vynechal jsem hlavně některé jiné edice Celeronů, případně Pentií, které potkáte jen sporadicky. Procesory se mezi třídami liší i podporou řady dalších technologií (např. HW virtualizace VT-d), vyjmenovávám jen ty nejdůležitější parametry. Pozor na to, že dvoujádrová Core i7 jsou z technologického hlediska to nejlepší, co můžete mít, zatímco Core i7-26x0QM jsou oproti vyšším čtyřjádrům ořezaná.

Ačkoli tomu tak dříve bylo, podle specifikací, co jsem vyčetl, nejsou Celerony ani Pentia kráceny na šetřících funkcích. Jinými slovy i Celeron B800 podporuje EIST a Idle states.

Atomy – kategorie sama pro sebe

Když jsem začínal psát článek a vybavoval jsem si všechny řady, až potom mi došlo, že Atomy jsou vlastně taky od Intelu. Levné, velmi úsporné a taky velmi pomalé čipy s extra slabou grafikou (u Pine Trail jde o GMA 3150), vše ořezané až na kost. Najdete je v netboocích a tabletech, snad v ničem nad 12″ nejsou.

Intel Atom nemá se Sandy Bridge mnoho společného, výkon rozhodně ne

Mobilní Atomy jsou třída N. Takže třeba N450, N550 nebo N2800. Desktopové jsou prozíravě D, jsou rychlejší, žravější, a výrobci je do netbooků občas osazují taky. Momentálně na trhu dominuje platforma Pine Trail s procesory Pineview a úspornější (a žalostně pomalejší) Oak Trail. Pomalu nastupuje Cedar Trail s procesory Cedarview.

  • Intel Atom Z6x0 – 1 jádro, 512 kB L2, HT, platf. Oak Trail (45 nm)
  • Intel Atom N4x0 – 1 jádro, 512 kB L2, HT, Pineview (45 nm)
  • Intel Atom N5x0 – 2 jádra, 1 MB L2, HT, Pineview (45 nm)
  • Intel Atom D4x0 – 1 jádro, 512 kB L2, HT, Pineview (45 nm) – desktopový model s vyšším TDP
  • Intel Atom D5x0 – 2 jádra, 1 MB L2, HT, Pineview (45 nm) – desktopový model s vyšším TDP
  • Intel Atom N2600 a N2800 – 2 jádra, 1 MB L2, HT, Cedarview (32 nm)

Platforma Cedar Trail má přinést v podstatě stejný (mizerný) výkon a stejné takty, ale podstatně nižší TDP, nižší spotřebu a hlavně novou grafiku, jednak výkonnější a hlavně schopnou akcelerace videa a flashe a snad i výstupu na vyšší rozlišení než 1366 × 768 px.

Jistý postup: jak to vygooglit

Přesný a spolehlivý způsob, jak si zjistit specifikace dvou procesorů je zadat jejich jména do vyhledávače. Pokud do Googlu zadáte přesný název procesoru, třeba “Intel Core i3-2330M” (hodí se psát Intel i Core, emko je dohromady s číslem), obvykle vám v prvním nebo druhém výsledku vyskočí odkaz na stránky ark.intel.com, kde najdete všechna důležitá i méně důležitá čísla srovnaná pod sebou.

ark.intel.com – podrobné specifikace na předních místech ve vyhledávačích

Snad jsem na nic nezapomněl a případným čtenářům pomohl 🙂 Za chválu budu rád, za konstruktivní kritiku budu radši.

Vyznejte se v nabídce Intelu!
Ohodnoťte tento článek!
4.5 (90%) 2 hlas/ů