WD pro české novináře: kdy se prosadí HAMR aneb cesta na 20 TB

0

WD oslavuje desetileté výročí od vydání prvního Passportu. Ano, malé externí disky pro rozhraní USB jsou tu s námi už deset let, společnost Western Digital daleko déle. Sluší se připomenout, že ke společnosti proslavené výrobou pevných disků se dostala trochu oklikou. Začala totiž v 70. letech s čipy pro kalkulačky a i po nástupu počítačů ještě zůstávala „u křemíku“. Sběratelé grafických karet mají určitě alespoň jeden kus WD Paradise. S výrobou řadičů rozhraní IDE už se WD začala přibližovat tam, kde působí dnes.

O tom, že množství vytvářených dat, jež máme potřebu ukládat, neustále roste, nás nemusí WD nijak přesvědčovat. To víme všichni, ale Western Digital má samozřejmě k dispozici zajímavá čísla z různých průzkumů a prognostik. Své plány řídí podle šestileté předpovědi, která predikuje 23násobnou produkci dat na člověka oproti stavu v roce 2010 a potřebě najít uložiště pro zhruba 2,4 ZB dat. Jeden zettabajt přitom odpovídá jedné triliardě bajtů, je to tedy jednička následovaná jednadvaceti nulami.

   

 

Western upozorňuje na to, že to rozhodně neznamená, že zatímco jste v roce 2010 měli v počítači třeba dva 1TB HDD, tak tam za šest let ode dneška budete hýčkat dva 20terabajtové skvosty. Velikost úložišť ve stolních počítačích, noteboocích, mobilech, tabletech a dalších zařízeních bude růst naopak velmi pomalu nebo dokonce stagnovat.

Přesun k centrálnímu ukládání je nevyhnutelný a koneckonců už se dost silně projevuje teď. Třeba i na tom, že prodej disků pro PC už netvoří ani polovinu obratu WD nyní, tedy v roce 2014. Při zanesení do grafu vývoje je jasné, že co se prodeje úložné kapacity týče, na ústupu je PC a CE (spotřební elektronika) a naopak zřetelně roste Enterprise – tedy centralizovaná úložiště různých serverů a služeb (schválně se zatím vyhýbám už trochu otravnému „cloudu“).

Co ale donutí uživatele k přechodu na přece jen zdánlivě komplikované použití centralizovaných úložišť? Tedy kromě zřejmého důvodu, že se jim všechna ta 4K videa na SSD notebooku nebo SD kartu smartphonu prostě nevejdou. Podle WD to budou i důvody jako zbytečné neduplikování dat a především hybridní řešení beroucí výhodu obou světů. Osobní cloud (už to nešlo) osloví ty, pro které bylo odložení fotek či videí na disk PC či notebooku dosud výrazně pohodlnější a především důvěryhodnější. Centrální úložiště v podobě NASu umístěného doma či bezdrátového chytrého disku máte pod kontrolou úplně stejně jako třeba domácí počítač.

    

Western Digital už před lety přešel na profilování svých pevných disků pro různé aplikace. Dnes už máme disky dedikované nejen do serverů, ale i pro NASy, zařízení AV a dokonce do boje s velkokapacitními páskami vyrazila nová řada WD Ae. Ta má být optimální pro tzv. cold data, tedy jen občas přistupované záznamy, jež by ale přece jen měla být zobrazena s rozumně nízkou prodlevou. Příkladem budiž zpočátku skryté záznamy ve spodní části facebookové časové osy, jež se začínají načítat až poté, co někdo začne rolovat stránku dolů.

   

Padla také otázka, jestli je mezi řadami Green a Red i jiný rozdíl než pouze firmware. K překvapení většiny zazněla rozhodná odpověď, že tyto řady používají různá média. U nedávno zavedené řady Purple (dříve GP-AV) zase můžete počítat s tím, že disk vydrží vysoká procenta zápisů při provozu. Blue a Green oslovují uživatele PC, pro něž je důležitá především cena za gigabajt.

Při této příležitosti jsme se dostali také ke zdánlivě podivné výhodě řady Ae, kde si odběratel může připlatit za verzi o pár stovek gigabajtů většů. To, co nedává smysl v případě koupě jednoho disku, se může projevit výraznými úsporami při návrhu celého datacentra. S nižším nutným množství disků se snižuje také potřebný počet racků pro jejich umístění.


  

Zlatý hřeb prezentace přišel ale se slajdy týkajícími se výboje technologií pevných disků. Současná PMR sice lidstvu umožnila mít poměrně brzy dvou- či dokonce tříterabajtové kapacity, v současnosti jí však dochází dech. Zvyšování hustoty zápisu na plotnu už se nedaří v tak překotném tempu jako dříve a blížíme se ke stropu této technologie. Ten je ještě uměle navyšován například konstrukcí disků plněných héliem (nižší tření = menší možné vzdálenosti mezi plotnami = v současnosti až sedm ploten pro klasický 3,5″ HDD), ale už je dávno jasné, že bude muset být nahrazena.


  

Jako mezistupeň poslouží technologie SMR, resp. TDMR, skutečným skokem bude ale až HAMR (teplotně asistovaný magnetický zápis). Strop technologie PMR je někde kolem 1,8 TB na plotnu, se SMR/TDMR bude možné vytvořit možná až 2,8TB plotny (což by mohlo vést například ke 14TB pětiplotnovým HDD), HAMR má hranici posunout až nad 10 TB na plotnu.

Schéma technologie HAMR

Proč tu HAMR tedy ještě není, když o této technologii slýcháme několik let a výrobci HDD či jejich částí se shodnou, že toto je ta správná cesta. Dozvěděli jsme se, že zatím jsou tu přinejmenším dvě velké překážky. Tu první asi uhodnete snadno – cena, za které by WD nebo někdo jiný byl schopen HDD s technologií HAMR vyrábět, by byla pro odběratele neakceptovatelná. Ta druhá je celkový stav vývoje.

HAMR ještě spolkne hodně investic do testů, než se z laboratorních podmínek a ne všech uspokojivých výsledků dostane do výsledných produktů. Pořád se hledá ideální substrát (médium) a také životnost zapisovací hlavy kolem 1000 hodin má k optimu daleko. Hlavička s laserem a zahříváním to nemá zdaleka tak jednoduché jako hlavy PMR. Pokud by vás zajímaly další detaily, mohla by se vám líbit trochu „více vědecká“ prezentace HGST a WD ze začátku roku.

 

Na závěr přednášky přišlo odlehčení v podobě statistik týkajících se koncových uživatelů a bližší seznámení s bezdrátovým úložištěm My Passport Wireless. Podle věhlasného Gartneru má průměrná domácnost v roce 2016 vyprodukovat asi 3,3 TB obsahu. To asi nebude celosvětový údaj, nicméně i odhad, že jen za rok 2014 bylo pořízeno zhruba jeden trilion fotografií svědčí o prudkém růstu v tvorbě datově náročného obsahu.

     
 

      

My Passport Wireless pak podle WD představuje jednu z těch optimálních kombinací výhod centralizovaného úložiště a něčeho, co má pod kontrolou, prostě u sebe. My Passport Wireless jsme přímo na místě podrobili menšímu zátěžovému testu v podobě spousty současně připojených telefonů přítomných novinářů a i díky aplikaci My Cloud to vypadá na dobře prakticky použitelné zařízení. Snad jen škoda, že zatím nabízené modely končí na kapacitě 2 TB. Vždyt jen v roce 2016 vytvoří průměrná domácnost více dat ;-).

Budoucnost 2,5″ disků

My Passport Wireless lze samozřejmě připojit k počítači také kabelem přes rozhraní USB 3.0, čímž se Wi-Fi (které běží na 2,4 GHz) deaktivuje. V obou případech se v systému objeví dvě jednotky, jelikož My Passport Wireless obsahuje čtečku SD karet. Přes ni jednoduše zkopírujete, nebo chcete-li zálohujete data z fotoaparátu.

My Passport Wireless má kapacitu 2 TB a na baterii vydrží teoreticky až 20 hodin. Když jej připojíte přes USB, akumulátor se dobíjí. Bezdrátově funguje jako Hot Spot, ke kterému se připojíte a sdílíte/zálohujete data.

Nutno dodat, že ve všech externích discích řady My Passport jsou 2,5″ WD Green, které se samostatně v běžné distribuci příliš nevyskytují (taky proč). A zatímco u externích disků je už kapacita 2 TB celkem normální, protože jsou uvnitř i 13mm tlusté disky, tak u interních 2,5″ disků se kapacita dlouhodobě zastavila na 1 TB. Příští rok by se snad měly malé WD Red objevit v jednoplotnovém provedení, ale zvýšení kapacity na 2 a více TB není zaručeno.

Synology DS414slim, NAS pro 2,5″ disky

U malého disku totiž málokdo potřebuje vyšší kapacitu, hlavně když se nedá srovnávat s nejvyššími kapacitami 3,5″ disků. Do notebooku si stejně dáte spíše SSD a laptopů se sloty pro dva disky je málo. Fanoušci domácích NASů, kteří snad doufali v 2,5″ 2TB WD Red se nemusí v brzké době dočkat, standardní 3,5″ rozměr má zkrátka přednost.

WD pro české novináře: kdy se prosadí HAMR aneb cesta na 20 TB

Ohodnoťte tento článek!